Konspirace sem, konspirace tam. Jako by tomu ještě dnes někdo mohl věřit. Teda, když do toho nepočítám zmizelé boeingy, mrtvé opoziční lídry v Rusku, Ukrajinskou krizi a další. Ale jinak je to pokaždé snůška nesmyslů, nemám pravdu? Pro filmovou i seriálovou tvorbu bylo ale tohle téma odjakživa velmi lákavé a velmi lukrativní. Není tedy moc divu, že nám s příchodem jara NBC posílá další várku zlých korporací, zrazených vojáků a ukřivděných hackerů. Stojí to tentokrát za pozornost?

Pilot "Americké Odysey" na to nejde bohužel vůbec zlehka. Už první záběry jsou akční a divák musí rychle přijmout fakt, že neví, kde přesně se děj odehrává, proč se tam odehrává a co se vlastně děje. Místo toho si jde od začátku udělat obrázek o rozpočtu, kulisách a dalších technických parametrech, které si v tomhle případě NBC kupodivu celkem pohlídalo. Jde poznat, že natáčení probíhalo na více lokacích, s výpravou se nešetřilo a jediné, co tak může zamrzet, je absence šikovnějších rukou za kamerou.

Skutečný problém však vězí trochu jinde. Základem jakéhokoliv dobrého příběhu jsou postavy a aby diváka mohly zajímat, je potřeba je představit. Této části se říká expozice a tvůrci pilotu se na ní naprosto vykašlali. Místo toho roztáčí hlavní děj s tolika podzápletkami, že vám z nich půjde hlava kolem. Příběh se točí kolem elitní americké vojenské jednotky pod velením Odelle Ballardové (Anna Friel), která v Severní Africe zneškodní jednoho z předních vůdců Al-Qaedy. Než však stačí posbírat jakýkoliv „intel“ z jejich mise, dorazí na místo jiná, tentokrát mimovládní skupina a budovu vyklidí dřív, než stačíte říct „pan Eko.“ O jednu shozenou bombu později, už je Odelle poslední přeživší a zároveň jedinou postavou, jejíž osud vás alespoň trochu bude zajímat.

Seriál totiž pracuje s konceptem tří různých pohledů na jednu a tu samou událost. Vedle vojandy tu máme ještě korporátního právníka, jenž je jaksi spojen se společností, jejíž jméno se objeví na dokumentech v Africe, a mladého aktivistu, který je podle všeho synem nějakého bohatého New Yorského podnikatele a čirou náhodou protestuje zrovna před budovou, ve které korporátní právník pracuje. Obsazení postav je tak netypické, jak jen si ho lze představit. Peter Facinelli se do role hodného taťky/právníka se svědomím vůbec nehodí a tragické nevyužití pana Preze z The Wire (Jim True-Frost) hrajícího manžela Odelle, je jednou z největších hanb, kterých se pilot dopouští. 

Jakmile pak mají na řadu přijít emoce, nastanou zmiňované trable. Postavy spolu mluví ale něco tomu chybí. Děj se systematicky přesouvá z A do B, aniž by divák dostal šanci, se do něj konečně ponořit. Logické lapsy a několik vyloženě hloupých dialogů je tu vlastně to nejmenší, co vás trápí. V posledních patnácti minutách se objeví jakési náznaky toho, že by se eventuálně seriál mohl do budoucna ještě vytáhnout, ale nadhozené slepé uličky tento dojem rychle zabijí. 

Ohraná zápletka se dá odpustit, nad režií můžeme přimhouřit oči a špatný casting překousnout – neschopnost zaujmout v pilotní epizodě je ale vážný zločin, který se musí trestat. A ačkoliv tvůrce nejspíš mé hodnocení tolik trápit nebude (ale mělo by) - to, že seriál pravděpodobně odejde z obrazovek už za pár epizod, bude samo o sobě spravedlivým verdiktem.

PS. mnohem raději bych si nechal líbit seriál s těmi žoldáky, kterým velí Adewale Akinnuoye-Agbaje (...zlatej meťjů mekkonahjů, faktžejo)