Bates Motel

* * * recenzi pro vás sepsal uživatel Hroubek * * *  

Drobné varování: Pokud jste neviděli minulou sérii či snad nedej bože filmové Psycho, radši kvůli menším spoilerům tuto recenzi nečtěte. A v tom druhém případě si dejte i facku. Konec předchozí řady totiž krásně připravil půdu pro finální sezónu a přinesl spoustu otázek ohledně toho, jak bude pokračovat. Tvůrci měli spoustu možností, jakým směrem se vydat. Mohli se pokusit převyprávět Hitchcockovu klasiku. Další možností pak bylo skončit příjezdem Marion do motelu a nechat nás, ať si domyslíme, jak to celé dopadne, když známe konec filmu. Anebo taky udělat to celé po svém a známý děj totálně změnit. Nakonec na to šli tvůrci trošku šalamounsky a některá jejich rozhodnutí překvapila. Ale bohužel ne všechna v dobrém.

Osobně si myslím, že Bates Motel nikdy neměl mít pět řad. Z mého pohledu by bylo ideální, kdyby seriál měl tři krásně vygradované sezóny namísto pěti, jelikož se místy vařilo z vody takovým způsobem, až to není hezké. A tady v páté řadě se to vrací jako bumerang. Minulý rok se tvůrci velmi dobře rozhodli zbavit se nepotřebných linií, které prakticky uzavřeli a soustředili se na Normu, Normana a Alexe. Jenže tohle je finální série, takže se musí objevit skoro všechny důležité postavy z těch předchozích. Což znamená nějakým způsobem je zapojit do děje. A právě to zapojení není ve výsledku moc dobré a místy působí dost křečovitě.

Od parádního konce z minulé řady v seriálu uplynul už nějaký čas. Alex je stále ve vězení a jeho jediné myšlenky jsou na pomstu. Dylan s Emmou mají dcerku Katie a žijí si po svém. A Norman vede motel, stále truchlí za mrtvou matku, žije jako ctihodný občan a pomáhá Chickovi. Anebo je to celé jinak? Samozřejmě, že je. Norman si doma udělal takové malé mauzoleum a svou matku zde postavil na piedestal. A Chick ho v tom podporuje ze svých vlastních důvodů. Vše se začne malinko komplikovat, když nová šerifka objeví tělo a následně se začnou objevovat těla další. Navíc se do města vrátí Caleb a vůbec nemá radost, že je jeho milovaná sestra mrtvá. A do toho se ještě Norman zakouká do velmi pohledné prodavačky, která (nepřekvapivě) vypadá jako mladší verze jeho milované maminky. Což to se Normě moc nelíbí. Ta je sice mrtvá, ale v Normanově světě je stále až nebezpečně skutečná.

O Bates Motelu jste si už toho na stránkách TVZone mohli přečíst tolik, že by bylo jakékoliv další opakování děje nošením svěracích kazajek do blázince. Seriál jednoduše popisuje dospívání nechvalně proslulého Normana Batese, toho času lenošícího po boku jeho matky ve strašidelném domku u Batesova motýlku. V každé další sezóně se postupně prohluboval nezdravý vztah Normana právě s Normou Very Farmigy. Občas to byla nuda, sem tam ucházející drama a výjimečně dokonce i slušné... psycho. Sympatické je, že se nejede na epizodní děj, cáklá zápletka se totiž stále hýbe kupředu. Kam ji dovedly scénáristické zákruty v její čtvrté, podle všeho předposlední řadě?

Takže v kostce: Norman je čím dál nebezpečnější a Norma čím dál tím víc vyděšenější. Překvapující nicméně je, že to celé vůbec nevypadá tak blbě, jak to zní. Naopak. Tvůrci se po několika vyloženě tragických epizodách z předešlých sezón – které jen prachsprostě ždímaly už tak stagnující vývoj postav – konečně chytli za hlavu. Najednou se po celém Pineview rozpíná mnohem více temnoty, strachu a hutného thrilleru. Téměř to vypadá, jako by seriál nepotřeboval nic menšího, než odstavit pár teenagerských postav do pozadí a naplno rozehrát tu nejdůležitější z her, tedy Norman vs. Norma. Na jejím konci veselo nebude. Že nevíte, jaké měla Hitchcockova postava z Psycha dětství, páč jste slavnou klasiku ještě neviděli? Tím lépe pro vás.

Ze seriálu vám nebude dobře, a tentokrát je to pochvalaVe čtvrtém roce totiž v Bates Motelu dojde k doposud nejrazantnější proměně Normanovy rozbité osobnosti. Jako diváci tak s kamerou zavítáme nejen do psychiatrické léčebny s několika novými (a dobře napsanými!) postavami, ale třebas i důkladněji prozkoumáme byt šerifa Romera a jednu nemocnici, kde se ze svých bolístek léčí Emma Decody, randící s Normanovým bráchou Dylanem. Jasně, nebudu tvrdit, že zde několik dějových linií opět není tak trochu navíc, tentokráte ovšem patálie ostatních postaviček zdaleka tolik netahají za oči. Co ale stanici A&E přeci jen vždycky šlo, byla a je uvěřitelná psychologie mezi matkou a jejím zamindrákovaným synátorem. A protože se právě na této bitevní frontě konečně začíná dít něco zatraceně znepokojujícího a zároveň sugestivního, není letošní recenze ani náhodou nenávistná.

Dočkali jsme se. Šlape to. Průsery pošahané rodinky z odpudivé barabizny na okraji Pineview letos jednoznačně překvapily. Trable s drogami se zázračně vyhrotily tak, že nejsou vtipné, z korupce na policejní stanici se zvedá kufr, blonďatý Dylan začal používat hlavu. A nezastavujeme. Cákání krve všemi možnými směry najednou není samoúčelné, Vera Farmiga kvůli honu na Emmy výjimečně nepřehrává, ale „jen“ velmi obstojně servíruje své mrazivé party, no a Freddie Highmore... Je to vážně ten chlapec, který si kdysi dávno v předaleké galaxii střihnul roztomilého Karlíka z továrny na čokoládu? A teď mi upřímně řekněte: jak lépe ocenit bravurní herecké schopnosti někoho, u jehož chladně intrikujícího psychopata jste postupem času dočista zapomněli, že si v minulém životě zahrál miláčka všech umpa-lumpů? Z finále se pozvracíte.

Do beden se nám čím dál tím častěji vkrádá stereotyp. Zaběhnuté moderní seriály přestávají mnohé diváky bavit v polovině x-té sezóny, recyklace je nadmíru spolehlivý zabiják. Občas se sice zjeví mimořádná událost v podobě True Detective, The Knick anebo pop-cornového Banshee, jinak už ale televizní návykovost zdaleka není, jaká bývala. Pamatujete ty probdělé noci? Kam se poděly vysilující seriálové maratony se Ztracenými, kde jsou dnes zbožňované postavy typu Gregoryho House? Proč už nás nebaví přehrávané sitcomy plné laugh tracků, kolik kopírek tuctových kriminálek jsme ještě ochotni akceptovat? A jak je možné, že Davies zhlédnul kompletní třetí řadu Bates Motelu, na jejíž první epizodu se téměř nedalo dodívat?

Ještě minulý rok bych se neodvážil, označovat sám sebe za kdovíjakého seriálového masochistu. Horší scénáristické časy sice zažívali jak Živí mrtví, tak i namátkou třeba Chicago Fire, pořád ale člověk u telky vyloženě netrpěl. Pokud jsem byl loni svědkem špatné pilotní části libovolného seriálu, stačilo si jednoduše zanadávat v recenzi (The Lottery, Black Box, Crisis), a pak nad průjmem bez váhání zlomit hůl, tj. prostě na něj nekoukat dál – rozumíme si.

Tohle všechno se ale změnilo letos v polovině března, kdy jsem si "užil" návrat Freddieho Highmorea ve fanoušky dramatů adorovaném Batesově motelu. Něco se ve mně tenkrát zlomilo a zapřísáhnul jsem se, že s užvaněnými Normanem a Normou nadobro končím. Potom ale přišel nový týden, a s ním další epizoda. A další... A já zjistil, že si mě onen rádoby hororový průšvih čímsi zaháčkoval. Přiznávám se tedy nyní dobrovolně, že byla legrace sledovat, jaké (nejen) dialogové nesmysly mají Highmore s Verou Farmigou napsané ve scénáři.

Freddie konečně pořádně vystrkuje růžkyA co bylo dál? Z výše vypsaného tak nějak vyplývá, že jsem byl v očekávání výživného slovního hejtu. Recenze na špatné seriály/filmy se přeci jen píší o něco snadněji než na ty, kterým se pisálek v duchu rozhodne napařit desítku a v hlubokomyšlenkové eseji na nich vychválí všechno, na co si vzpomene. Inu? Napříště budu střídměji soudit dne před večerem. Zhruba někde po pátém díle sezóny totiž přišel šok. Do kanceláří stanice A&E pravděpodobně zavítal audit z ministerstva kultury, a v momentě, kdy se z celé show začala stávat růžová kriminálka, tito kravaťáci vyházeli polovinu příběhem unavených tvůrců. Bates Motel si konečně začal pohrávat se slůvkem "psycho".

Když v minulém roce finišovala 2. ochotnická řada, zasekly se v ní batesovské charaktery na mrtvém bodě. Norma se marně snažila kočírovat zlobivého synáčka, který se dále milerád pitval ve zdechlinách a škodil svými blackouty obyvatelům malého města, Normanův brácha v mezičase tajně dealoval marihuanu a šerif Romero dělal, že nic z toho nevidí, přičemž jej v kapse policejní bundy stále více svědil revolver. Seriál se dokonce vytasil s výplachovou thrillerovou podzápletkou (plnou drog) a představil tunu zbytečných postav jen proto, aby měla A&E do budoucna více penízků z vysílání. Ponechme teď stranou, že se od té doby sledovanost propadla téměř o polovinu. Co se totiž seriálu musí nechat, je fakt, že se jeho tvůrci konečně hecli a donutili cáklého Freddieho ďábelsky hrát.

Že to ale trvalo! Potenciál tu byl vždycky, Highmoreovi však doposud nebylo dopřáno, aby s Normanem dosáhnul na ony pomyslné nejvyšší příčky svých hereckých kvalit. Divák proto dostal za úkol, odkroutit si společně s herci několik mírně nadprůměrných epizod, než se všichni zúčastnění dočkali zasloužené satisfakce. Bates Motel nikdy neurážel, měl ale na víc. A najednou se nám Batesova postava mění přímo před očima a z celého seriálu nepříjemně mrazí – opravdu. Vyzradit kruciální scénu, při které padaly čelisti, by nicméně bylo recenzentskou sebevraždou. Vážně to stálo za to a přehození psychologické výhybky bylo zatraceně znát.

V seriálu se půl napůl mlátí nuda s napětímPřekvapivého vývoje se navíc ve vztazích dočkal i Normin bráška Caleb a pistolník Romero. Z televize se v případě Bates Motelu konečně vytratil onen nepříjemný pocit zbytečně prodlužovaného projektu, bojujícího o skomírající fanouškovskou přízeň. I na upřímné slzičky dojetí došlo! Pitomou linii s pěstováním travky nahradilo sympatické vydírání zámožného měšťana, šerif hledal ztracenou usvědčující flashku, a když se střílelo, tak výjimečně umírali lidé. Celý jeden měsíc jsem se dokázal těšit na další díly. Nekecám. O to více pak ve finále zamrzela hloupá dějová berlička se staronovou postavou, která z Normíka povinně udělala příšeru a zanechala fandy v záři titulků s pocitem, že se mohou – ale klidně i nemusí – dočkat čtvrté sezóny. Nutný klišoidní twist rovná se propad zpátky k nízkému hodnocení.

Proč? Proč nám to A&E dělá? Odpouštět je sice lidské, ale zároveň i pekelně těžké. Stále mám před očima tu sprostou výplňovou vatu, z klidného spánku mě pořád budí hloupé nastrčené scény. Nereálné rodinné rozhovory mezi ignorantskou matkou a jejím pološíleným synem byly často hřebíčky do dialogové rakve, o vtipných postelových dobrodružstvích raději ani nemluvě. Napětí a drajv versus trapnost a okázalá nuda. Třetí rok je každopádně za námi. Začal špatně a skončil nutnou nastavovanou kaší, prostřední část ale brala dech. Prostě cca půl napůl. Co jsem však po minulé sezóně určitě konstatovat nemohl, je, že bych se za deset měsíců do White Pine Bay klidně znovu rád vrátil. Highmore je skvělý herec, přejme mu talentované scénáristy. Vyjde to? Prosím.

Tak nám skončila druhá řada psycho hříčky Bates Motel – a já zklamán suše konstatuji, že přišla o minimálně jednoho horlivého fanouška, bohužel. Co všechno je ve druhé štaci televizního prequelu Psycha špatně? Stále je to příjemná oddychovka, jen jí tady něco chybí a támhle naopak cosi přebývá. Převažují světlé momenty nad těmi, kdy by bylo vhodno, zlomit nad Normanem a Normou raději hůl?

Problém č. 1: tady si někdo očividně spletl seriály. Přiznám se bez mučení, že původního Hitchcocka jsem zatím neviděl, místo něj jsem kdysi čirou náhodou narazil na remake s Viggo Mortensenem a Julianne Moore. A pokud si dobře pamatuji, o žádné gandže zde nepadlo ani slovo, natožpak aby o zelené lány kytiček zavadila kamera. Na co si to tedy, k sakru, ten televizní Bates hraje? Snaží se snad teenagerovský thriller přiblížit atmosféře oblíbené Trávy?

Až potkám tvůrce, zeptám se jich, zatím si ale budeme muset vystačit s vlastní zmatenou dedukcí. Norma s Normanem se snaží druhým rokem přežít v městečku, kde jsou zdánlivě všichni proti jejich rodince Batesových. Nevyjasněná vražda milované učitelky prosakuje na povrch, paní Batesová tají před synáčkem jedno veliké psychologické tajemství, a divák epizodu od epizody čeká, kdy se to konečně celé rozjede. A nic. Rozumím takzvaným vatovým liniím, musejí však fungovat. Zlotřilý násilnický mamčin bratr na scéně? Město, prohnilé kvůli dealování marihuany? Ne, díky, zkuste to jinak.

Problém č. 2: rejžujte prašule, dokud to jde. A na nic a nikoho se neohlížejte. Předplatitelům se očividně "Karlík a továrna na mrtvoly" zajídá a třetí sérka bude, tak proč si trochu nenatáhnout stopáž, hm? Je těžké, odbočit v případě A&E od škarohlídství – selský rozum ale vtíravě našeptává, že tu přeci jen něco nehraje. První řada si smyslně pohrávala s napětím, v té druhé se nám ovšem cosi ošklivě zvrtlo. Najednou tak místo litrů krve a vypjatých emocí fasujeme jakýsi "Bates Motel 902 10". S ručením omezeným.

Do dramatu, krimi a thrilleru tvůrci míchají i romantiku. A to je špatně.Nicméně pozor, tato vztahová výstražná cedule nemusí nutně značit předzvěst zlých časů. V závěrečných hodinách seriálu totiž tempo přeci jen nabere ty správné grády, kdy potom starost o postavy plní svou funkci právě díky těmto zamilovaným vsuvkám, tj. prohloubené psychologii. Nicola Peltz možná odjela do (transformeří) dáli, všechny sličné dívčiny ale z White Pine Bay nevymizely. Duševně rozpolcený proutkař Norman se bude muset ohánět, Norma řešit politické pletichaření s mafiány a starší bráška Dylan kopat hroby gangsterské konkurenci. Gradaci se výjimečně daří dostávat svému slovu, v takových okamžicích pak seriál za pár dioptrií bez debat stojí.

Ale. Problém č. 3: setrvačnost zkřížená se stereotypem. Ano, přesně tak. Ať už tomu koneckonců objektivně kalkulující fanoušek Very Farmigy a Freddie Highmorea chce, nebo ne, Bates Motel prostě a jednoduše vyčpívá. A nudí. Mnoha minutám druhé řady sice nejde upřít šmrnc či cit pro drama a napínavé dialogy, kouzlo čehosi nového však již dávno vzalo roha. Lidská historie téhle prokleté barabizny je mi tímto po dvaceti hodinách víceméně šumafuk, do dalšího roku se budu vyloženě nutit. Veliká, veliká škoda!

Ne, že by uplynulá nabídka zářijových a říjnových seriálů za moc nestála. Bylo na co koukat. V redakci se však víceméně shodneme na jednom, a sice, že ty největší pecky se do našich beden stejně vrátily až nyní na přelomu února a března. K oblíbené televizní dvojce v podobě Hannibala a Vikingů teď tedy konečně dorazil i opěvovaný Bates Motel, taktéž ve své druhé štaci. A rozjezd je to značně pomalý.

Tvůrcům populárního teen-age-thrillerového seriálu je ke cti, že si v jeho návratu hnedle zkraje nepomáhají berličkou typu "o x měsíců později". Ta z obrazovky vyskočí až o něco později... ehm. V hutném prologu, o který se postará jeden smutný telefonát z ředitelny Normanovy školy, si tak nejdříve jako diváci připomeneme vraždu slečny Watsonové. Vzpomínáte? Střih. Mladý Bates se válí doma v posteli, křečovitě svírá náhrdelník nebohé oběti, polštář zkrápějí slzy... a Norma vyzvídá. Kde byl synátor minulou noc (čti před rokem)?

Bez Very Farmigy, jejích proslovů a hlášek by byl Bates Motel poloviční, vážně. Psali jsme o tom kdysi stále dokola v recapech k první řadě a recenzích, a platí to také v souvislosti s úvodní epizodou sezóny druhé. Právě Farmiga tak v S02E01 prozíravě fasuje zdaleka nejvíce prostoru pro své herecké etudy, tady se zase bude útočit na Emmy. To Highmore se zatím ve scénáři dočetl asi jen toho, že "má mít permanentně slzy na krajíčku", jeho starší brácha vesele šéfuje kšeftům s marihuanou, a nejen Daviesem milovaná Nicolka aka Bradley dělá ve městě bordel – pustili ji totiž z psychárny. A hodlá najít vraha jejího otce.

Upovídaný rozjezd se dal čekat, přesto však bolíPřesně tady by mohlo zhodnocení nové části seriálu skončit, nic dalšího se v ní vlastně neodehraje. Postavy, na které jsme se dlouhé měsíce všichni svorně těšili, se tu jednoduše vykecávají o tom, jak jim bylo (a stále je) hrozně ubližováno, co všechno se kolem nich mění a k čemu (horšímu), a proč. Pokud jste někdy měli ze sledování ať už filmu či seriálu pocit, že by se dal snadno smrsknout na prvních a posledních pět minut, nyní si jej připomenete. Norma tu sice řeší průšvihy s nechtěnou silniční objížďkou města – jež by ji mohla zruinovat – a Bradley se svléká, jinak mám ale v hlavě po této startovací hodince prázdno. Jo a Norman vycpává bobry, pardón.

Na čistokrevný hate to zatím ale přeci jen není. Až se totiž také na vaší obrazovce rozsvítí neonové logo "Bates Motel", stejně si z oné navrátivší se atmosféry milerádi ucvrnknete. Věřme tedy tomu, že tvůrci veliké věci teprve chystají, pár náběhů na silné podzápletky by tu konec konců bylo: kdo byl tajuplný muž u hrobu slečny Watsonové? Začnou se díky Normině verbální explozi na zasedání rady města konečně řešit tamnější trable s drogami? A co Batesovy stavy nepříčetnosti a psychická rozpolcenost? Co láska? Ano, i na srdceryvné vztahy mezi hrdiny jistě dojde, ty ovšem byly v první řadě šmakózní...

Vykoukněte s Batesovými z okna ložnice, a pohleďte. Vidíte? Všechno je tu krásně vypulírované, parkoviště praská ve švech, z ubikací se ozývá hukot televize a děti si hrají na prolézačkách před motelem. "Podívej se, Normane, kam jsme to společně za ty měsíce dotáhli, jak se nám daří! Nemůžeme to všechno jen tak zahodit!" Stanice A&E by si měla jejich vlastní slova zarámovat, pověsit na zeď, a dennodenně opakovat. Držím jí palce.

Příjezd Normana Batese juniora do městečka White Pine Bay patří rozhodně k nejvýraznějším seriálovým novinkám první poloviny roku a řadí se tak mezi nekompromisní Banshee, boží Vikings a šťavnatého Hannibala. První série cesty do hlubin Normanovy duše skončila před pár týdny, a proto jsme se s kolegou Daviesem rozhodli, že vám po delší době přineseme oba naše pohledy na to, jak moc se nám nakonec Bates Motel líbil. A jsou to názory pozitivní, ale přesto malinko odlišné.

Jak to vidí Spooner

Můj vztah k mladému Normanu Batesovi byl od začátku trochu problematický.  Strach z laciného ždímání slavné značky zde zkrátka byl značný a ani pilot mě zrovna dvakrát nepřesvědčil o opaku. Jenže stačilo pár dalších dílů a tvůrci mě dokázali přesvědčit, že tento prequel má rozhodně co nabídnout. Zajímavě se rozvíjející kriminální zápletka, záhadné postavy a vlastně atmosféra celého městečka, které skrývá nejedno tajemství, skvěle funguje. Jo, Carlton Cuse měl tajemno a budování napětí vždycky v malíku a tady to jenom potvrzuje. Hlavní prim tu ovšem hraje práce s postavami, zvláště s proslulým vrahounem a jeho matkou. Psychologická stránka jednotlivých charakterů a zcela uvěřitelný Normanův vývoj patří bezpochyby k těm hlavním důvodům, proč seriál i nadále sledovat. Postavy zde navíc rozhodně nejsou černobíle, což je případ hlavně skvěle napsané Normy. Pokud jste totiž od ní čekali extrémně manipulující matku, tak jste vedle, jak ta jedle. Norma zde totiž není žádnou absolutně zápornou postavou a několikrát jí budete dokonce i fandit.

O to větší je škoda, že tvůrci jakoby v závěru zapomněli na všechny své trumfy a první řada tak paradoxně graduje již okolo šestého dílu. Norman je najednou přehozen na druhou kolej a jeho vyhrocené psychické stavy se objevují jen sporadicky. Do popředí se tak ještě víc dostává kriminální zápletka okolo záhadného slizouna, která se však vzápětí ukáže za linii zcela vyčerpanou, od níž přesně víte, co čekat. Ono pečlivě budované napětí se najednou vytrácí pryč, atmosféra již také není tak hutná a zamrzí i některé zbytečné scénáristické odbočky. Seriál tak místo zběsilé gradace nesmyslně šlape na brzdu a tvůrci si zřejmě již jen připravují půdu pro další sezónu. Stále nám zde však zůstal výtečný vývoj postav, který se povedl na jedničku hlavně díky výbornému hereckému obsazení. Freddie Higmore se již definitivně zbavuje nálepky roztomilého dětského herce a Vera Farmiga svým famózním výkonem jakoby přímo řvala "Tak kde je sakra ta Emmy!" I přes celkovou spokojenost tak ve mně zůstává hořká pachuť promarněného potenciálu. Na druhou návštěvu v ne zrovna běžném motelu se po finálním záběru ale přesto těším. 7/10

Jak to vidí Davies182

I když musím s kolegou Spoonerem v mnohém souhlasit, osobně se mi vlastně první řada jednoho z největších překvapení nové seriálové sezóny líbila ještě o něco více. Atmosférický Bates Motel totiž operuje s nadmíru sympatickou ústřední trojicí postav - každý jednotlivý člen rodiny, usadivší se v tajemné barabizně, si tak dozajista zaslouží svůj podrobnější rozbor. Takže zaprvé: rozlučte se s Karlíkem. Barvičkami přeplácaná továrna na čokoládu je dávno zapomenuta a Freddie Highmore se před kamery vrací ve stylu, který nedá spát nejednomu divákovi. Nevzpomenu si, kdy naposledy jsem měl možnost vidět jiného mladého herce takovým způsobem ztvárnit legendární vyšinutou postavu. O tom, že je s Normíkem něco v nepořádku, přitom zjišťujeme velmi pozvolna a jestli se tvůrcům něco daří, tak postupné profilování a opatrné nahlížení do pokřivené psychologie dítěte, o nějž pečuje přehnaně starostlivá matka. To už jsme ale u druhého bodu. Vera Farmiga doma jistě dávno vyklízí poličku ve vitríně na nějaké to televizní ocenění: nejen z přehlídky jejích grimas mě totiž příjemně mrazí ještě teď. Přeju jí to. Jako by už hereččina slavná epizodka ve Zběsilém útěku před lety napovídala, že se tu v budoucnu dočkáme velikých, převelikých věcí...

Krev ale neteče proudem jen kolem mámušky a jejího druhorozeného syna. Do třetice je nutno navštívit i Maxe Thieriota aka Dylana Masetta. Maxe si možná pamatujete z několika více či méně povedených hororů, to pravé ořechové pro něj ale - zdá se - přichystala až kabelovka A&E. Je až s podivem, co všechno dokáže v bedně předvést herec, o němž donedávna slyšeli nejspíše jen aktivní sběratelé filmových encyklopedií. Dylan v Bates Motelu nehraje žádné druhé housle, naopak - celou prostřední část prvosezónního vyprávění si krade s přehledem pro sebe, a na jeho smrtící jízdu autem nebo skoro-fatální rvačku s Normanem jen tak nezapomenete. Teď ale to nejdůležitější: vezměte všechny výše popsané charaktery, zdeformujte jim uvěřitelnými rodinnými tragédiemi život, a nastěhujte je společně do zapadákova, kde musí zápasit nejen o peníze, ale zejména o holý život. Inu, pronájem nejzáhadnějšího motelu ve státě plném buranů není žádný byznys snů. O legraci je náhle postaráno a vypadá to, že lidské i zvířecí mrtvoly/zdechliny se jen tak kupit nepřestanou. Celá tahle famílie je cáklá jenom proto, abyste se s ní mohli královsky bavit.

Ať už budete se zaťatými zuby s Normanem opatrně šmírovat učitelky ve škole, machrovat s Dylanem na svého staršího podřízeného, nebo prostě jen kroutit hlavou nad kulišáckým herectvím Very Farmigy, myslete na jedno: s duševní stránkou sebezatvrzelejšího člověka se nevyplácí hrát špinavé hry. Vyhýbejte se podezřelým lidem, spěte často a rozhodně se neučte, jak se vycpává zvířena! Tohle bude ještě psycho. 9/10

Když před několika měsíci ohlásila kabelovka A&E práce na televizním prequelu legendárního hororu Alfreda Hitchcocka, Psycho, mnoho lidí pochybovačně nadzvedlo obočí. Angažování jednoho z tvůrců Ztracených, Carltona Cuse, a nadějné herecké obsazení sice dalo diváků slušnou naději, pár otazníků ovšem stejně zůstalo. Opravdu v dnešní době potřebujeme začátky hororové legendy, když stejně víme, jak to celé dopadne? Nejde jen o zbytečné znásilňování slavné značky? Již pilot však ukazuje, že začátky Normana Batese rozhodně potenciál mají i přesto, že dojmy jsou z úvodu vlastně docela rozpačité.

S legendárním správcem motelu se nepřekvapivě potkáváme v jeho sedmnácti letech, kdy Norman poprvé přijíždí do kultovního motelu, aby zde se svou matkou Normou začal nový život. Normanovi totiž před časem tragicky zemřel otec a kluk na tom není psychicky moc dobře. Začíná se tedy seznamovat s životem na střední škole, místní puberťačky na něj kdo ví proč docela letí a Norma mezitím začíná s menším úklidem motelu z padesátých let. První mráčky se v této zdánlivě idylické rodině objevují však velmi záhy, jelikož vztah matky se synem není dvakrát běžný a idylický, a navíc je brzy ještě více spojí jedno velmi krvavé tajemství.

Jenže mráčky se bohužel vyskytují také v kvalitách samotného seriálu, protože pilot rozhodně nevtáhne diváka tolik, jak bychom čekali. Režie nemá příliš velké tempo, dusnou atmosféru byste zde také hledali marně a napětí se bohužel nestihne řádně vybudovat ani v druhé půlce, která už se příběhově celkem solidně rozjede. Ani tvůrci jakoby zatím neměli jasno, jakým směrem by chtěli patálie Normana Batese rozehrát. Na jedné straně zde máme výborně fungující vztah s jeho matkou a nejedno tajemství, již nás budou v budoucnu rozhodně zajímat. Jenže pak zde máme také onu středoškolskou linku a Normanovo začleňování do společnosti, což zatím vůbec nefunguje a tyto scény vypadají, jak z tuctového teen seriálu.

Pilotu bezkonkurenčně vládne famózní Vera FarmigaTaké zasazení příběhu do současnosti pro mě zůstává velkou záhadou. Proč se musel celý příběh přesunout do světa plného chytrých telefonů a hlasitých pařeb, když tu pak stejně máme onen motel s nábytkem z padesátých let a matku, která si evidentně potrpí na retro oblečení? Tvůrci jakoby se nemohli rozhodnout, pro koho seriál vlastně točí a chtějí se tak zavděčit úplně všem. Kontrast mezi současnými a retro prvky navíc působí hodně rozpačitě a tvůrci se přesunutím děje nejspíš nechtěně připravili o atmosféru, kterou mohla novinka připomínat původní Psycho.

Jediným opravdu světlým bodem seriálu tak zůstává výtečně vybraná herecká dvojice. Freddie Highmore zatím bez problémů dokazuje, že doby jeho dětských rolí ala Karlík už jsou minulostí a pomalu ale jistě nám roste ve výborného herce. Psychicky nevyrovnaného Batese prozatím zvládá bez nejmenších problémů. I tak ovšem pilotu bezkonkurenčně vládne opravdu famózní Vera Farmiga, která si již teď hlasitě říká o nějakou tu nominaci. Její Norma totiž rozhodně není žádným černobílým charakterem, jenž jen psychicky trápí našeho hlavního antihrdinu a v jejím podání půjde o daleko zajímavější a živelnější postavu. Už jen díky hereckým výkonům byste tak měli dát krvavému motelu šanci.

I přes nevyrovnaný pilot ale Bates Motel potenciál rozhodně má. Cesta nesmělého puberťáka k milovníkovi sprch má totiž  co nabídnout, přinejmenším z hlediska vztahu dvou hlavních postav. Chtělo by to jenom jistější režisérskou a scenáristickou ruku, jenž nás dokáže řádně vtáhnout do děje a neunudí nás místo toho svou středoškolskou linkou. Určitě se tak vyplatí dát seriálovému prequelu ještě pár dílů šanci.