Staroanglický hrdinský epos o Beowulfovi byl naposledy převeden na plátno v Zemeckisově motion capture animovaném filmu z roku 2007. Nyní Britové přicházejí se seriálovým zpracováním pod názvem Beowulf: Return to the Shieldlands.

Beowulf se tady po dlouhých letech vrací do Heorotu na pohřeb svého mentora. Jeho vdova a syn (tedy Beowulfova nevlastní matka a bratr) však navrátivšího se hrdinu nevidí vůbec rádi a nejradši by ho co nejrychleji vypakovali… jenže všechno zkomplikuje útok trolla přímo v hradišti, jehož navíc viděl jen Beowulf a když pak zůstane stát nad mrtvým tělem, nevypadá to dobře.

Dobře naopak vypadají triky, výprava i kostýmy, kazí to jen přehlídka směšných hipsterských až punkových účesů snad u všech vedlejších postav.

 Anarchy in the UK

„Etnicky korektně rozmanité“ obsazení působí ve starém anglosaském mýtu poněkud podivně, hlavní problémy jsou však jinde. I přes klasickou předlohu a na pohled zajímavou zápletku se Beowulf nezvládá vyhrabat z šedého průměru a není ani zdaleka tak zábavný, jak by měl, podobně jako nedávný Bastard Executioner. Chtělo by to přitlačit na pilu skoro po všech stránkách, přidat na tempu, vylepšit scénáře, protože postavy se občas chovají jako naprostí idioti… A když už je řeč o postavách, chtělo by to vylepšit i v tomto ohledu, prakticky nikdo tu není hoden zapamatování a i Kieran Bew je v titulní roli až překvapivě matný a málo charismatický.

Beowulf zkrátka zklamal, ač se nejedná o vyloženě špatný seriál, není ani příliš dobrý. Prostě průměr, čemuž odpovídá i závěrečné hodnocení, a na to má málokdo čas. Když už jsem vás nenalákal na sledování seriálu, nabídnu aspoň na závěr lingvistické okénko: Béowulf znamená doslova „vlk včel“, tedy staroanglické označení pro medvěda. No nejste rádi, že jste dočetli až sem?