Dlouhonohá zrzavá suprkočka Kelly Reilly (Eden Lake, Sherlock Holmes s Downeym) je Catherine Black. Catherine je špičkou v oboru neurologie, v mozcích svých pacientů se totiž vyzná jako málokdo. Čistě pro detailnější představu je to prostě taková ta postava lékařky, která své svěřence v nemocnici klidně nechá dělat psí, sebedestruktivní kusy, jen aby viděla, co fascinujícího to s nemocnými udělá. "Cool!" řekl by Dr. House. Jak se tedy zoufalému ABC daří v hledání náhrady za nejslavnějšího bílopláštníka na světě?

Black Box je... naneštěstí špatný seriál. Ponechme teď ovšem posmutněle stranou, že Hugh Laurie je pouze jeden, a nahlédněme pod pokličku dalšímu pokusu o drámo ze špitálu jménem The Cube, co tak trochu nevyšel. Tahle bezbolestná lobotomie na to jde v zárodku správně. Reilly je bez debat zatracený kus ženské, a nejen hereččin kukuč si diváka získá od první vteřiny (doslova) pilotu. Z poloviny vyhráno! 

To už se ale s pohnutým srdcem dozvídáme, že Cath trpí bipolární poruchou – se kterou bojuje např. starwarsovská Carrie Fisher či seriálová Carrie Mathison z Homelandu – a začínají problémy. Nejen dějové, ale i kvalitativní. Až se z bedny poprvé rozezvučí líná jazzová melodie, navozující rádoby melancholickou atmosféru, jež ale celou show paradoxně shazuje do suchého sitcomu, pochopíte.

Tak je to Dr. House s prsama, nebo ne?Pokud nás občas v redakci zklame cokoliv, z čeho lze ale zároveň vypozorovat jakousi naději v lepší zítřky, čicháme alespoň slibný potenciál. O Black Box nicméně to samé tvrdit nelze. Jak a kam se může vyvíjet seriál, jejíž hlavní hrdinkou je dětinsky se chovající ségra Hanka Moodyho? Cath by si v jádru nejraději jen sprostě a sobecky užívala života bez svazujících prášků a s miliony na účtě, dala průchod svým zmateným emocím a sexovala, s kým je libo. Místo toho však po ní ostatní chtějí jistotu solidně odvedené práce, přítel jasnou odpověď na žádost o ruku, a bratr alespoň jeden jediný večer, kdy pro ni nebude muset vyjíždět na záchytku. Jenže ona za to přeci nemůže, to ta zákeřná diagnóza!

Pilot bezpochyby má jakýsi šmrc a feeling hutné drámy. Kdo by nechtěl vědět, jak to po psychické stránce doopravdy bylo s Hemingwayem nebo třeba van Goghem? Těšíte se na pátrání po doktorských záhadách neuronového všehomíra? Chyba. Tvůrci se vybodli na chytrý scénář, logiku utopili v moři sebelítosti téměř všech zúčastněných charakterů, a nemocniční linie je pro jistotu ignorována docela. Ve startovací ukecané epizodě tak fasujeme v podstatě jen notně cáklý týden ze života narušené mladice, která je sice navenek a v noční košilce navíc k hříšnému pomilování, ve skutečnosti byste s ní ale nechtěli strávit ani jediný den.

O to více pak také zamrzí, že z celého projektu až příliš nakysle smrdí snaha o kopírák Dr. House. Tudy ovšem cesta k další (bez)charakterní seriálové svini nevede, vážení. Jsem fanoušek Kelly Reilly a vlastně se na jednu stranu dá tvrdit, že herečka její sobeckou roli zmákla s grácií. I tak se ale tentokrát budu muset hodně přemáhat, abych za měsíc sepsal článek "koukat nekoukat". Zrušte to, ABC, je to hloupoučké až na půdu. A vy si raději pusťte klidně slabší díl s kulhavým Gregorym. Bude to stále minimálně o několik tříd výš, než úvod téhle ztřeštěné komedie.