O SERIÁLU
Když se zeptáte, kdy končí dětství, snad každý vám dá jinou odpověď. Dětství končí s nástupem do školy, s ochutnáním prvního piva nebo se smířením se s faktem, že dárky kupují rodiče a že Ježíšek neexistuje (je to blbost!). Často se ale zapomíná na první hodinu biologie na základní škole. Nemám teď na mysli učení se o rozdílu mezi chlapečkem a holčičkou, ale o krutém vystřízlivění z toho, co se děje v lidském těle. Přiznejte si to sami. Ještě než před vás na základce postavila postarší učitelka s knírem model lidské kostry a nechala vás nalistovat stranu 94 v učebnici, kde byla (možná až příliš detailně) popsána trávící soustava, byli jste v hloubi duše přesvědčeni, že v lidském těle existují nekonečné dálnice, po kterých se pohybují červené a bílé krvinky a že pokud pravidelně nepoužíváte zubní kartáček, tak vám v ústech s pomoc malých kumpáčů nějaký póvl dnem i nocí mlátí do zubů a vyrábí kaz. Snad každý si byl stoprocentně jistý tím, že se v těle navíc neustále řežou namakaní superzlí bacilové s imunitním systémem, který pravidelně vysílal do první bojové linie bojová letadélka s hláškujícími piloty a že to všechno že řídí mozek, ve kterém to vypadá jako v řídícím středisku NASA. A za to všechno může seriál Byl jednou jeden život.