Červený Trpaslík

Red Dwarf

Plakát k seriálu Červený Trpaslík

Červený Trpaslík /1988-1999

Režie: Rob Grant, Doug Naylor...

Hrají: Chris Barrie, Craig Charles, Danny John-Jules, Robert Llewellyn, Norman Lovett, Chloë Annett

Přidáte-li si film do Budíčku a my k filmu přidáme článek, budeme vás o tom informovat formou e-mailu či zprávou do Vzkazníku. Druh oznámení si můžete zvolit v nastavení vašeho účtu.

Přispějte na MovieZone

Váš nick na MovieZone:


Proč přispět?        Jiné možnosti plateb

Facebook
Diskuze (15)

10. sezóna

Jsou zpátky a v sakra dobré formě


Sdílet:

Zkoušet navázat na seriál, jenž se dá u nás svou kultovností přirovnat snad jen k Divadlu Járy Cimrmana, není žádná sranda. Zvlášť, když se tvůrci ke svému dílu vrátí po deseti letech. Devátá série Červeného trpaslíka nazvaná Zpátky na Zem fanoušky docela zklamala, ovšem úplný průšvih to nebyl a pár fórů se bez debat povedlo. Hlavně se však potvrdilo, že chemie mezi ústřední čtveřicí pořád funguje a i když jsou všichni starší a oteklejší, pořád zvládnou víceméně úspěšně bavit.

 

Teď tu máme desátou řadu a rovnou řeknu, že pokud se i její zbytek bude kvalitativně pohybovat tam, kde první díl, rád zapomenu na občasnou nudu u Zpátky na Zem. Desátá řada je totiž starý dobrý Červený trpaslík se vším, co na něm máme rádi. Tentokrát se nemusíte bát nějakého cestování mezi seriálovým a naším světem, odkazy na sci-fi klasiky nebo výstupy samotných seriálových tvůrců. Jsme zpátky ve vesmíru, Lister je pořád lehce odpudivý, Kocour nosí stále stejně trhlé hadry, Kryťák má místo hlavy kýbl a Rimmer je pořád maaaagooooor. A když nepočítáme o něco kvalitnější digitální efekty a pár vrásek navíc ve tvářích hrdinů, klidně by desítka mohla přímo navazovat na osmou sérii, která skončila v roce 1999.

 

Stále je to ten Červený trpaslík se vším, co na něm máme rádi.Ano, šlape to. Režisér Doug Naylor tentokrát neexperimentoval a nezkoušel, s čím novým může přijít a jednoduše hodlá fanouškům servírovat to, co chtějí. O experimenty tu nikdo nestojí a dovolím si tvrdit, že každý radši uvidí příběh o tom, jak se Arnold Jidáš Rimmer setká se svým bratrem a pokouší se kvůli tomu předstírat, že je kapitánem vesmírné lodi, než výpravu posádky do Londýna.

Díky tomu, že samotná zápletka je klasicky poměrně jednoduchá a není nutné vysvětlovat kdo je kdo a proč dělá to, co dělá, zbyl konečně prostor i na pořádné vtipy a minimálně dokonale vypointovaný fór s nehodovostí na švédských silnicích vás stoprocentně rozesměje. Přiznám se, že já jsem si v ten moment musel seriál stopnout, protože jsem řval smíchy a jednoduše nebyl schopný sledovat dál. Stejně jako u snahy Listera a Kocoura objednat si revoluční přístroj, jenž za vás míchá kafe a vy místo toho můžete lyžovat.

 

Jednoduše řečeno – první dojem z návratu téhle party, se kterou jsem se poprvé seznámil někdy před čtrnácti lety a od té doby je pravidelně zvu do svého obýváku, je zatraceně pozitivní. Žádné experimenty, žádné novoty, žádné přizpůsobování se trendům. Lépe to snad ani dopadnout nemohlo. Teď jen udržet tempo do konce a doufat v další sezóny. Tvůrci nápady i elán evidentně mají.

Vaše hodnocení
Nejlepší
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
Nejhorší
Hodnotit můžete až po přihlášení.
Verdikt
Hodnocení filmu:
9/10

Hodnocení u podobných filmů:
Hodnocení zbytku redakce:
Hodnocení čtenářů: (0)
Diskuze (22)

Zpátky na zem...


Sdílet:

Podobné články většinou začínají oslavnými zvoláními, že jsou zpět a k tomu ještě v plné síle. Nechme si je výjimečně od cesty a pojďme se vydat k tomu hlavnímu. Jinak asi není třeba připomínat, že následující text rozhodně obsahuje spoilery.

Formát Trpaslíka pro nové tisíciletí jde s dobou a je rozhodně jiný. Brečet nad tím, že je to špatně, asi není moc důležité – která pokračování dnes přešlapují na místě? Mezi nejdůležitější změny, které se udály, můžeme zahrnout následující:

Více peněz. Desetiletá pauza ilustruje jediné – Trpaslík nestárne, naopak nabírá na síle. Dokázal oslovit i novou generaci, která ho automaticky přijala za svůj seriál. Kult se šíří, hlášky padají stále dokola, povědomí sílí. Přestože už je to celou dekádu od posledního dílu! Když v tuhle chvíli ohlásíte pokračování a skutečnost, že se původní tým dal opravdu dohromady, fanoušci vás zavalí onanistickými dopisy. A producenti vám pravděpodobně dají hodně peněz, protože ucítí příležitost. Tahle příležitost má své výsledky: Trpaslíka v premiérový večer sledovalo dva miliony lidí, což je pěkné číslo s ohledem na žánr a fakt, že je pátek deset večer a všichni se chystají na prodloužený velikonoční víkend. Peníze přišly, výprava seriálu znatelně posílila a přišel čas i na jednu pseudoakční scénu s velkolepou hudbou. Místo ale dostávají i typické trpaslíkovské trademarky (scéna vrácení zbraně ve třetím díle je natočená pozpátku a nikdo se netají tím, že tak vypadá), které jsou naoko hloupé a všichni vědí, že by teď určitě šly udělat mnohem lépe (mimochodem, scéna se zoomem fotky parodující Blade Runnera je geniální). Seriál hodně vykvetl i po hudební a kamerové stránce – obě příběh často dynamizují až nezvykle zhurta v kontextu toho, co jsme dostali v minulých 52 dílech.

Absence diváckého smíchu! Hle, najednou tu chybí něco, co tu vždycky neodmyslitelně bylo a jádro pudla je rázem pro většinu odhaleno: Trpaslík začíná být kostrbatý a dokonce trapný! Ale kdeže… Jak bylo trefně podotknuto na diskuzním serveru Lopuch, on byl vlastně trochu trapný vždycky. Salva smíchu však dokázala vyplnit to trapné ticho v místě, kdy se většinou vůbec nikdo nesměje a povýšit i průměrnou hlášku na výbornou hlášku. Oceňuji tenhle tah, protože jsem si díky němu uvědomil důležitou věc – scény Trpaslíka byly vždy výplní mezi dvěma momenty smíchu. V okamžiku, kdy tam tyhle záchytné body nejsou a divák se na ně přesto soustředí, je najednou všechno špatně. Ale ono není. Je to naopak moc dobře – Trpaslík se nedevalvuje na prostoduchou show (série 8 je v tomhle ohledu pekelná), ale začíná kypět pravým filmovým zdravým, kde je třeba soustředit se na obsah a žít trochu víc s hrdiny. S tím souvisí…

Emoce. Jak nevídané v seriálovém vesmíru, kde je zvykem glosovat i výlet na záchod. Postavy skutečně žijí, mají své motivy, strasti i opravdové slzy v očích. A není to jen tou přehnanou fanouškovskou interakcí ve druhém a třetím díle, kde si na ně všichni zmateně ukazují. Charaktery dospěly a i přes povinné etudy s rajčaty a žehlením soplů z nosu jsou přesně tam, kde by po deseti letech života v seriálu být mohly. Autoři navázali bravurně a je znát, že by jim síly stačily klidně na dalších deset dílů. Nově odstartovaná éra by se stoprocentně uživila, takže já hlasuji pro.

Protože je nový Trpaslík defakto televizní filmem a jede podle jeho zákonů, je třeba se připravit na to, že hlášek je rozhodně méně na úkor nepodstatného tlachání a jednoduchých strkanic, které jsou zcela nepodstatné. Samotný scénář má přes počáteční rozpačitý rozjezd něco do sebe, přestože vykrádá přibližně tři různé epizody dohromady (včetně závěrečné pointy, která je znalcům odhalitelná tak po pěti minutách). To něco, díky čemu série 1-6 výtečně šlapaly, tu ale rozhodně chybí. Navíc si nejsem jist, jestli příběh dává úplně dokonalý smysl a není jen účelovým lobem, díky němuž si nových epizod nemůžu nikdy doopravdy vážit. Těch vodítek ke koupi DVD se seriálem a podobných podprahových skopičin ve stylu „vidíte nás, tak zaplaťte a ono se to hne k další sérii“ je tu tolik, že to začnu brát vážně zase až v rámci celé další sezóny, která půjde seriózní cestou. Jako dechové cvičení ale tahle hodina deset nebyla vůbec špatná. Není geniální, ale to pod tíhou očekávání ani být nemohla. Chlapci to i tak chytli za správný konec. Dospěli. Zmoudřeli. Ale v jádru jsou to stejná paka, jako vždycky. Klobouk dolů.

P.S. Asi netřeba připomínat, že s opakovaným zhlédnutím je to lepší a lepší. Vymizí všechna zklamání a nastoupí čirá radost z postav, které neztratily nic ze svého kouzla.

Vaše hodnocení
Nejlepší
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
Nejhorší
Hodnotit můžete až po přihlášení.
Verdikt
Hodnocení filmu:
7/10

Hodnocení u podobných filmů:
Hodnocení zbytku redakce:
Hodnocení čtenářů: (0)
© Copyright 2000 – 2019 Všechna práva vyhrazena.