Bylo by nemístné stát si za tvrzením, že Česká televize drze kopíruje severské detektivky. Pojďme to celé raději nazvat nečím jako "na první pohled zjevnou inspirací" a také snahou, přiblížit se kouzlům s atmosférou, která na diváka dýchá právě během sledování např. švédsko-dánského Broen. A nač dlouho chodit kolem studené mrtvoly: povedlo se. Cirkus Bukowsky opravdu je jasným důkazem toho, že Češi v telce umí, když chtějí.

Jako by nestačilo, že se všichni Nestorovi Bukowskymu i po více než čtyřiceti letech stále neuváženě posmívají, jaké že zvláštní jméno mu to rodiče nadělili. Teď totiž na rozcuchaného vysokoškolského profesora čeká nefalšovaný den blbec se vším, co si pod takovým označením snad jen dovedete představit: mrtvola v obýváku, vyhazov z práce, ztráta střechy nad hlavou... a to je stále jenom trapné rozehřívací kolo. Tady totiž půjde i o kejhák. Kdo stojí za smrtí hrdinovy milenky Edity Tiché? Co přesně znamená nenadále přiřknuté dědictví v podobě třicetiprocentního vlastnictví upadajícího cirkusu kdesi v tuzemském zapadákově? A jak se zbavit zainteresovaného policisty-alkoholika s vizáží vyhazovače z nočního klubu, který je přesvědčený o něčí (vaší) vině?

Jan Pachl na režisérském postu není zrovna někým, koho byste museli nutně znát, neštudujete-li zrovna pátým rokem na FAMU. Tento tvůrce má za sebou třeba starší nevydařený experiment Hostel (vážně ne ten americký) a dále také šest let starý seriál Trapasy, který oslovoval maximálně tak znuděné čtyřicátníky, zombifikující po těžkém pracovním dni v záři obrazovky na gauči. To se teď ale mění. V tandemu s Josefem Vieweghem se tito dva vizionáři až po uši ponořili do námětu dlouhé měsíce sledovaného projektu Cirkus Bukowsky, označovaného právě za "českou snahu o hutné severské drama". Hlavní roli vyfasoval jeden z nejcharismatičtějších herců moderní doby, Pavel Řezníček, a vyrazilo se natáčet.

Strachu ze smrti se ani zlomený člověk jen tak nezbavíI když by tohle vlastně mělo být jedno z našich již klasických zhodnocení pilotů, tedy úplného začátku nového seriálu, musím se přiznat, že jsem po úvodních padesáti minutách téhle pecky neodolal, a ještě před samotným datlováním do klávesnice okamžitě zhlédnul i epizodu druhou. Stydím se opět připomenout, že k televizním maratonům mě to dnes už jako diváka prostě tolik netáhne, s osobitě zahraným Nestorem bych se ale klidně rád vydal na malý velký pětihodinový výlet - pokud bych ovšem měl jako redaktor aktuálně k dispozici více, než jen první dvě části seriálu. Ale nepředbíhejme. Neobyčejná pochmurnost zde hraje prim, je to herecky na nebeské výši, z šedo-modrých depresivních filtrů se vám bude chtít brečet, a hlavně to zdaleka nevypadá jako něco, co vzniklo támhle za panelákem. Plus je to celé šíleně návykové!

Tomu se prostě říká, mít pech. Tak trochu bohémsky založený Bukowsky se horko těžko protlouká životem i bez toho, aniž by zrovna čelil obvinění z vraždy nebo musel přespávat ve svém nepojízdném autě. A znáte to: seberte člověku všechno, na čem mu záleží, a sledujte, co se bude dít. Kdo nemá co ztratit, rýpá se většinou bez bázně a hany ve špinavostech, jimž by se jinak širokým obloukem vyhnul. Jenomže strachu ze smrti se člověk stejně nezbaví. A tak když někdo Nestorovi usiluje o život, začne to být více než jen osobní. Stačí potom opravit káru, a vydat se na sebezpytující náročnou road movie po českých luzích a hájích... Půjde časem i o chladnou vendetu, nebo zůstane "jen" u dechberoucího, atmosférického honu za nemilou pravdou? To nevíme, každopádně se však zatím jedná o téměř bezchybnou řemeslnou prácičku.

Počkejme si nyní na další porci vychvalování (doufám!) až do konce první sezóny tohoto skvostu, berte tedy tu buclatou osmičku pod recenzí jako příslib věcí budoucích. A vězte přitom, že o jakémkoliv nižším hodnocení teď vážně nemá cenu diskutovat. Tohle se prostě neuvěřitelně povedlo, a vedle například Hořícího keře má tak tento rok Česko na poli TV seriálů další kapitální zářez který se beze srandy hrdě staví bok po boku té nejkvalitnější světové produkci. Dnes o půl desáté večer vás na ČT1 čeká divácká povinnost, a ne že ne.