Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.
Cobra Kai | 2018
csfd  imdb
tvůrce: Josh Heald, Jon Hurwitz
hrají: William Zabka, Ralph Macchio, Courtney Henggeler, Xolo Maridueña, Tanner Buchanan

Cobra Kai: 5. řada


ikona
Spooner
cobra kaikarate kidnetflix
Terry Silver a Cobra Kai rozšiřují svou moc. A divák se stále náramně baví. 

Jestli mi nějaký seriál dělá v posledních letech opravdu velkou radost, tak je to právě parádní Cobra Kai. Z nenápadného sequelu Karate Kida vyrostla neskutečně návyková jednohubka s výtečně napsanými postavami, čím dál lepšími bitkami a tou správnou porcí osmdesátkové nostalgie a fan servisu. A díky přechodu na Netflix už se z tohoto doja stal naprostý seriálový hit, který si zaslouží každého diváka. A navíc nám tvůrci servírují nové řady s čím dál menšími intervaly. Pátá série totiž dorazila na streamovací platformu pouze třičtvrtě roku po té předcházející, jež byla zároveň tou dosud nejlepší. Projevila se nějak rychlost produkce na samotných kvalitách? Ani náhodou!

Příběhově navazujeme samozřejmě na neveselý konec minulé série. Terry Silver vyhrál turnaj a Cobra Kai se díky tomu začíná rozšiřovat po celém městě a zkupuje i konkurenci. Plány záporáka jsou ale mnohem ambicióznější. Ty se bude snažit překazit Daniel, který sice musel po sázce uzavřít Miyagi-Do, v pokusech zastavit Silvera ovšem nepolevuje a pomoci mu v tom má jeho bývalá nemesis Chozen. Johnny na druhou stranu už nechce s karate spory mít nic společného. Vydává se pro Miguela do Mexika a zároveň chce zlepšit vztahy se synem Robbym. Jenže Silver je nebezpečnější a zákeřnější, než se zdálo, a tak proti němu musí spojit síly i řada nečekaných tváří.

A šlape to pořád stejně skvěle jako v předchozích letech. Cobra Kai už je takovým správně promazaným seriálovým strojem, kde už tvůrci přesně vědí, čím (a v jaké chvíli) udělat divákovi tu největší radost. Pátá sezóna opět plní fanouškovské sny a přináší dlouho očekávaná spojenectví, parádní střetnutí oblíbených postav, další efektní zakomponování charakterů ze starých filmů a hezké hrátky s osmdesátkovou atmosférou a klišé. Pravda, místy je toho fan servisu už možná trochu moc, celé je to ovšem zabalené ve správně odpočinkovém, cheesy a zároveň napínavém balení, že pouze u jedné epizody denně rozhodně nezůstanete. Naopak, celou sérii zhltnete možná rychleji, než byste chtěli.

Nová řada však nevsází pouze na prověřené karty, ale zvládá být ještě mnohem osobnější a v rámci seriálu i drsnější. Zejména duel mezi Silverem a Dannym, v němž se otvírají staré rány a oblíbený hrdina si sáhne na své dno, tu náramně funguje a divákovi emoce jsou zde ždímány opravdu na maximum. Právě postavy Silvera, dosud nejlepšího záporáka, a Chozena opět ukazují, jak výtečně umí scenáristé pracovat s jednotlivými charaktery a prokreslit je přesně tak, jak divák potřebuje. U Chozena tak stačí v podstatě jedna epizoda, aby se projevil jako ten největší bad-ass pod sluncem a vy si ho naprosto zamilovali. Také staří známí zde dělají radost, každý zde získá svou vděčnou pasáž a je hezké vidět, jak přirozeně se zde pracuje na malém prostoru s vývojem postavy Kreese, toho času zavřeného ve vězení.

Na druhou stranu je třeba uznat, že v jistých pasážích se tu na klišé a fan servise možná spoléhá až příliš a finále je sice dalším nabušeným a emotivním dárečkem, v logice už se tu ale přeci jen najde pár děr. A v některých místech už je znát, že se scénář začíná trošku motat v kruhu. Také úvodní díly jsou, i kvůli povinnému výletu do Mexika, malinko roztříštěně a streamovacímu hitu tentokrát přeci jen chvíli trvá, než se naplno rozjede. 

Když už se tak ale stane, nastávají další fanouškovské žně s vtahujícím tempem, hravou choreografií (bitky Chozena i Dannyho se Silverem patří mezi ty nejlepší v celém seriálu), skvělou nostalgickou atmosférou a nespočtem vděčných scén, na něž divák čekal několik sérií. Prostě další trefa do černého. Pokud by však případná šestá štace byla zároveň tou poslední, asi bych se vůbec nezlobil. Toto téma se totiž nedá ždímat donekonečna a bojím se, aby už autorům nezačal pomalu docházet dech. A lepší šanci na zakončení v té nejlepší formě už asi mít nebudou.

---

Autor: Milan Rozšafný
Foto: Netflix 

Verdikt

avatar8/10

Spooner

Cobra Kai je zpátky s další nabušenou řadou, která plní fanouškovské sny a přináší několik očekávaných konfliktů, bitek i spojenectví. A opět v tom nejlepším návykovém balení, v němž nechybí sázka na atmosféru 80. let ani na výtečné napsané charaktery. Silver je coby záporák lahůdkový, Chozen vládne a stará parta šlape pořád na sto procent. Co víc si od této seriálové oddechovky přát?


Hodnocení čtenářů

  • avatar8/10

    milian

  • avatar9/10

    Ravenous

  • avatar9/10

    ZAJDA.

Cobra Kai: 4. řada


ikona
Diego.Dorlan
Sázky nikdy nebyly vyšší, než nyní. Jak se dopadla konfrontace Eagle Fang Karate a Miyagi-Do proti Cobra Kai? 
Na Cobra Kai jsem slýchal chválu už od první série. Nicméně neznalost filmů a přesvědčení, že takovýto drobný seriál, který začal v produkci YouTube, nemůže být prostě tak dobrý mě dlouho nechávaly chladným. Loni jsem se k seriálu konečně odhodlal a už po několika dílech jsem si musel sypat popel na hlavu. Celé tři série, které byly k dispozici v té době, jsem viděl v opravdu krátkém čase a celou dobu jsem se bavil tak královsky, že bych si mohl sypat zmíněný popel na hlavu ještě dnes. V úplném závěru roku nám Netflix naservíroval čtvrtou řadu. Jak to s ní tedy dopadlo?
 
 
Johnny a Daniel musí připravit své studenty na All-Valley turnaj v karate, kde se rozhodne o osudu jednotlivých dojo. Jak nám ale již předchozí řady ukázaly, vztah našich ústředních senseiů je plný nástrah a citlivých míst, jimž se jen těžko při spolupráci vyhnou. Oba se ovšem domnívají, že Eagle Fang Karate i Miyagi-Do Karate musí spolupracovat, aby měli šanci proti studentům Kreese z Cobra Kai. Tento nelítostný veterán si ovšem uvědomuje svou nevýhodnou situaci a přivádí vlastní posilu, aby mu pomohla s přípravou na turnaj.
 
Cobra Kai si ve své čtvrté řadě stále velmi dobře uvědomuje, co funguje v seriálu skvěle, a proč jej lidi mají tak rádi. Osobně na mě největší dojem napříč všemi sériemi dělá schopnost tvůrců ukázat všechny postavy z různých úhlů pohledu. Každý dokáže být hrdina i padouch ve svém vlastním příběhu a celková morální “šedost” tak funguje skvěle s vyprávěním tolika příběhů. Nemáme zde totiž na jedné straně klaďase a na druhé straně záporáky. Ano postavy velmi často zmateně pobíhají na spektru mezi těmi body, ale i to dává smysl jak pro středoškoláky, kteří stále hledají své místo ve společnosti, tak pro dosplé postavy, které spolu mají dlouhou a komplikovanou historii a nemalé množství kostlivců ve skříni.
 
 
Akční sekvence jsou naprosto skvělé, ostatně jako vždy, a umně gradují až do samotného finále. All-Valley turnaj pak nabízí obrovské množství vypjatých momentů plných emocí i akce. To vše je podtrženo vysokými sázkami ve skvělé turnajové atmosféře. Samotný turnaj je zvládnutý výborně a po příběhové stránce zde graduje vše přesně tak, jak by mělo. Nový turnajový formát nám připravil skvělou podívanou, na níž byla jedna radost koukat. Potom, co všichni dostanou svůj prostor přichází to naprosto nejlepší na samotný závěr - souboje. Zde tak kulminuje konflikt většiny postav za několik sérií. Laťka byla nastavena opravdu vysoko, ale s potěšením mohu říct, že se tvůrcům podařilo trefit snad každý důležitý bod s dokonalou precizností.
 
 
 
Tato dávka moderní osmdesátkové nostalgie pro mě byla rozhodně jednou z nejlepších událostí loňského roku a je vidět, že všichni zúčastnění si své působení v seriálu užívají. Ano, seriál jako celek působí trochu zvláštně v dnešní době, ale to je vlastně jeho kouzlo. Osmdesátková atmosféra a boj o “duši” karate ve Valley je vyprávěný precizním scénářem, podtržený výbornými souboji a postavami, do nichž se divák může velmi snadno vcítit. Pokud jste tedy tuto pecku doteď přehlíželi, podobně jako já, tak vás mohu ujistit, že pokud dáte Cobra Kai šanci, tak toho rozhodně nebudete litovat.

Verdikt

avatar9/10

Diego.Dorlan

Cobra Kai je ve své čtvrté řadě v dokonalé formě a nabízí nám skvělou jízdu k All-Valley Karate turnaji, jehož finále totálně překonává všechna očekávání.


Hodnocení redakce

  • avatar9/10

    Spooner


Hodnocení čtenářů

  • avatar9/10

    Noco

  • avatar10/10

    AndyKaufman

  • avatar8/10

    ZAJDA.

Cobra Kai: 3. řada


ikona
Spooner
Je seriálové pokračování Karate Kida stále nostalgickou lahůdkou?  

Minulý rok byl pro tvůrce seriálu Cobra Kai plný zvratů a nelehkých situací, které se ovšem k pokračování osmdesátkového kultu Karate Kid vlastně zcela hodí. Pokračující rivalita mezi Johnnym a Danielem se i díky sázce na nostalgii a parádně vystavěnému scénáři stala na YouTube obřím hitem a ze zprvu vypadajícího outsidera vyrostl na první pohled vítěz a miláček davů. Jenže na YouTube už nechtěli s produkcí hitu pokračovat a seriál si i přes velký sukces musel hledat nový streamovací domov. A to v době, kdy byla třetí řada v podstatě natočena. Chvíle nejistoty naštěstí netrvaly zase tak dlouho, protože velký potenciál této retro pecky zvětřil samotný Netflix a odloženého sirotka nejen, že se ujal, ale samozřejmě mu poskytl i tu nejlepší péči. Díky získání práv na předchozí série se totiž Cobra Kai na rozjetém Netflixu ještě více zapsala do diváckého povědomí, natěšenost na třetí řadu byla velká a je víceméně jasné, že se bude zase jednat o velký hit. A zcela po právu. Tvůrci se totiž fanouškům i Netflixu odvděčili tím nejlepším způsobem a stále servírují zábavnou jízdu jak z osmdesátek.

Naši hrdinové však zvesela rozhodně nezačínají a všichni se vyrovnávají z následky událostí z konce minulé série. Společnost je otřesena obří bitkou na půdě školy, jež skončila vážným zraněním Miguela, který je stále v kómatu, a útěkem Robbyho. Komunita pak z celé tragédie viní doja Cobra Kai, Dannyho Miyagi-Do a také samotné karate. Danny pak musí kvůli potyčce řešit problémy nejen doma, jelikož jeho dcera Sam je po uplynulých událostech na psychickém dně, ale také v práci. Johnny nechce mít s Cobra Kai už nic společného a raději se vrátil ke svému starému známému, chlastu. I jemu však brzy dojde, že se musí snažit celou situaci napravit a být tu pro ty, co to nyní nejvíce potřebují. Snaží se proto najít nejen svého syna, ale co nejvíce pomoci Miguelovi. Nevypočitatelný Kreese ovšem pokračuje ve svých nekompromisních trénincích a Cobra Kai je pod jeho vedením čím dál nebezpečnější.

A stále to šlape na jedničku s hvězdičkou. Je skoro až s podivem, jak si scenáristé i ve třetí štaci stále dokážou udržovat nadstandardní kvality a vlastně bez takřka sebemenšího zaváhání ještě přitvrzovat. Kdekdo by přitom čekal, že seriálu spoléhající na nostalgii a odkazování na více než 30 let starý snímek dojde pára už tak po první řadě. Jenže opak je pravdou a tvůrci si jsou v kramflecích možná jistější než kdykoliv dřív. A stále umí skvěle kombinovat osmdesátkový feeling s moderními postupy. 

A dalo by se říct, že provázanost s původními snímky je tentokrát ještě těsnější než v minulých řadách, jelikož dojde i na návrat postav z druhého Karate Kida, odkrývání minulosti Mr. Miyagiho a zejména parádní origin Johna Kreese, který je jedním z největších kladů aktuální sezóny. Jo, a dojde ještě na jedno menší překvápko. Všechny tyto prvky ovšem nejsou jen laciným pomrknutím a fan-servisem pro skalní fandy. Naopak, scénář si s nimi opět šikovně hraje, jsou skvěle zakomponovány do příběhu i vývoje postav a parádně zde fungují i v rámci vyústění celé série. Takhle mají zkrátka vypadat správné hrátky s nostalgií.

Jak už jsem pak zmiňoval, celé si to udržuje i svůj retro feeling z 80. let, který je správně teenagerský a cheesy. Autoři si toho však jsou maximálně vědomi, se vztahy i klišé si hezky hrají a divák tak má i přes menší naivitu stejně nakonec úsměv od ucha k uchu. Scénář si i přes old school nádech pomáhá moderními přístupy, v příběhu se nikam zásadně nespěchá a většina pozornosti se věnuje prokreslování charakterů a jejich vzájemných vztahů. Což je disciplína, v níž scenáristé stále neskutečně vynikají. Postavy jsou hezky nečernobílé, chápete jejich motivace a někdy nevíte, komu víc fandit. Nakonec ale vlastně budete držet palce skoro všem. Poctivé budování příběhu a postav pak vyvrcholí v opravdu nářezovém a famózním finále, které je dokonalým dárkem všem fanoušků, a je plné emocí a parádně natočených bitek, jež si ostatně celou řadu drží své vysoké kvality.

Cobra Kai tak zůstává i ve svém třetím zářezu velice zábavnou, a po režijní a scenáristické stránce neskutečně sebevědomou, jízdou. Pravda, pár epizod v polovině sezóny mohlo přidat na tempu a těch flashbacků z původních filmů bylo na můj vkus možná až moc. Jinak se ovšem jedná o tu nejlepší kombinaci cheesy teenagerské podívané a výtečně napsané jednohubky, jaká je snad momentálně k dispozici. Stále pak platí, že trio William Zabka, Ralph Macchio a Martin Kove si svůj menší návrat na výsluní neskutečně užívá. A že celou sérii díky půlhodinové stopáži slupnete jako malinu. Tohle je zkrátka správně našlapaná feel-good podívaná, kterou si dokážou užit i diváci filmy takřka nepolíbení. Už aby tu byl další nášup.

Komentáře

  • Do této diskuze ještě nikdo nepřispěl, buďte první.
VSTOUPIT

Verdikt

avatar8/10

Spooner


Hodnocení čtenářů

  • avatar8/10

    Spiker

  • avatar10/10

    holub109

  • avatar10/10

    ZAJDA.

Cobra Kai: 2. řada


ikona
Spooner
Vyklubalo se z druhé řady seriálového sequelu Karate Kida stejné překvapení jako z té první? 

Sice už jsem to na TVZone párkrát psal, ale opakování v tomto případě opravdu nijak neuškodí. Cobra Kai patří bezpochyby mezi největší překvapení loňského roku, jenž překonalo prakticky všechny předpoklady. Seriálovému Karate Kidovi po 30 letech se totiž mnozí (včetně mě) zpočátku spíše posmívali a nechápali, proč něco takového vůbec vzniká. Jenže z návratu Dannyho a Johnnyho se nakonec vyklubala parádní nostalgická jednohubka se skvělou osmdesátkovou atmosférou a neskutečně funkčními postavami, v níž se navíc skvěle pracovala s dějem i žánrovými klišé. Ostatně, značně vysoká hodnocení na všelijakých filmových serverech mluví v tomto případě opravdu za vše. Dokázal ovšem YouTube tento nečekaný úspěch zopakovat i ve druhé řadě, nebo se jednalo pouze o šťastnou kliku?

 

Děj druhé série začíná přesně tam, kde jsme s hrdiny posledně rozloučili. Mladý Miguel vyhrál tamní turnaj a Johnny je s dojem Cobra Kai zpátky na vrcholu. Jenže klid rozhodně nemá. Může se sice těšit návalu nových zájemců, zároveň mu ovšem vstoupí zpátky do života i jeho starý mentor John Kreese, jenž by chtěl Johnnymu s dojem pomoci. A náš hrdina se nakonec rozhodne, že i jeho starý učitel si zaslouží v životě další šanci. Daniel se mezitím rozhodne, že nenechá úspěch Cobra Kai jen tak a rozhodne se znovu obnovit dojo Miyagi-Do, v němž kromě jeho dcery Sam trénuje i Johnnyho syn Robby. Rivalita a atmosféra mezi oběma stranami začíná stoupat. 

Nová série je pak klasickou “dvojkou“ se vším všudy. Máme tu ještě větší porci osmdesátkové nostalgie, přibilo také bitek či vztahových peripetií a celé je to ještě více cheesy a teen. Jenže opět je to zabaleno v tak svižném a správně odpočinkovém balení, že mnohdy až přílišně cílení na puberťáky tvůrcům lehce odpustíte. Zčásti za to může právě ona nostalgická atmosféra, která zde čiší pomalu z každého záběru. Naši staří známí jsou v osmdesátkách pořád tak trochu zaseklí, pro Johnnyho jsou chytré telefony pomalu sprostým slovem, song z nového tisíciletí zde prakticky nezazní a také tamní mládež zde na retru ráda ulítává. A divák to tvůrcům zase žere jak s navijákem, stejně jako hrátky s všemožnými žánrovými klišé.

 

Scénář navíc opět potvrzuje, že jeho největší devízou je skvělá práce s postavami. Ty jsou totiž zase tak skvěle nečernobílé a prokreslené, že divák ihned pochopí každý jejich motiv či důvod jejich jednání. Někdy jsou ovšem ony proměny a chování postav až příliš uspěchané. I když to je zejména daň za krátkou stopáž. Nikdo zde ale není vyloženě zlý a obě znepřátelené strany mají svůj díl pravdy. A vy nebudete vědět, komu vlastně fandit. Také starý známý John Kreese, jenž od osmdesátek nezměnil účes ani outfit, tyto atributy skvěle naplňuje a stává se velmi silným hráčem.

Na druhou stranu, tak růžové jako v případě první řady to úplně není. Nová série nejvíce pokulhává na samotném příběhu, jenž hlavně v první polovině spíše stojí na místě. Ano, budují se tu poctivě postavy, konflikty a zejména rivalita mezi oběma dojy. Některé díly však postrádají onen jasný tah na branku a možná až příliš zabředávají do teenagerských linek. Pomalejší start nám ovšem tvůrci postupně čím dál více vynahrazují. Ona hezky budovaná rivalita pak vygraduje v parádním finále, které dokáže stoprocentně využít všechny trumfy série. A navíc tak neskutečně láká na tu třetí, že se vám opravdu nebude chtít rok čekat.

 

Druhá sezóna Cobra Kai už sice postrádá onen moment překvapení a po scenáristické stránce by se pár mušek našlo. I přesto nám však YouTube servíruje řemeslně precizní nostalgickou šlehu, v níž se možná nevyskytuje úplně dokonalá choreografie, ale zato se tu servíruje poctivá 80s jednohubka se sympatickými charaktery a jako třešnička na karate dortu je tu stále William Zabka ve vrcholné formě. Pokud vás tento mix poctivého retra, cheesy momentů a klišovitých romantických trojúhelníků nesedl minule, zřejmě se nebudete chytat ani tentokrát. Ostatní si ho ovšem zase spokojeně užijí.

Komentáře

  • Do této diskuze ještě nikdo nepřispěl, buďte první.
VSTOUPIT

Verdikt

avatar8/10

Spooner


Hodnocení čtenářů

  • avatar8/10

    Spiker

  • avatar8/10

    ZAJDA.

Cobra Kai: 1. sezóna


ikona
Spooner
Aneb jak se z nechtěného pokračování osmdesátkové klasiky stalo jedno z největších překvapení roku! 

Ano, zase po dlouhé době nadešel čas, abych si malinko zahanbeně nasypal popel na hlavu. Když se před necelým rokem objevily první zprávy o tom, že YouTube Red chystá seriálové pokračování Karate Kida s názvem Cobra Kai, v němž potkáme známé postavy po 30 letech, už od prvních novinek a trailerů jsem se projektu dost smál a pokládal ho za další zbytečné ždímání slavné značky. V redakci jsme se pak chtěli psaní recenze raději vyhnout s tím, že budeme svůj čas trávit raději nad něčím kvalitnějším. 

Jenže před pár dny jsem uviděl opravdu nadšená divácká i kritická hodnocení na Rottenech, IMDb (rating 9.2 a za poslední dny to ještě stoupá!) i dalších webech a nestačil se divit. Že by se vážně jednalo o jeden z těch neprávem předem odstřelených kousků? Věřte nebo ne, ale je tomu skutečně tak. Už teď je totiž jasné, že Cobra Kai bude aspirovat na titul jednoho z největších seriálových překvapení roku, jež by si neměl ujít žádný fanoušek osmdesátkových filmů a ryzí nostalgie!

 

Hned na začátek vás pak uklidním. Pokud chcete novinku zkusit, aniž byste původního Karate Kida neviděli či si ho jen matně pamatujete (jako já), klidně můžete. Seriál totiž šikovně využívá záběry ze slavného snímku a už v prvních minutách vám vlastně předchozí děj jednoduše vysvětlí. A měli byste si ho užít téměř stejně, jako fandové osmdesátkové klasiky. Cobra Kai se pak odehrává 30 let po událostech z prvního dílu a vrací do hry jak hlavního hrdinu Dannyho, tak zejména jeho tehdejší nemesis Johnnyho, jenž to v životě daleko nedotáhl. 

Zatímco z Dannyho se stal úspěšný majitel místních autoprodejen a celkem vážená osoba ve městě, jeho tehdejší protivník se stále užírá křivdami z minulosti, dospívající syn s ním nemluví a vlastně jen většinu dne tráví tím, že chlastá. Jednoho dne se ovšem rozhodne vrátit svému životu smysl tím, že znovu otevře staré známé dojo Cobra Kai, v němž se vše naučil, a ujme se šikanovaného středoškoláka Miguela. Jenže právě proti znovuotevření doja se postaví Danny. I ten totiž v sobě stále dusí křivdy z minulosti a dojo považuje prakticky za symbol zla, který by neměl být obnoven. Jejich rivalita, do níž se zapletou i jejich nejbližší, je tak opět zpátky a konflikt na sebe nenechá dlouho čekat.

 

Říkáte si, proč byste sakra měli sledovat stárnoucí hrdiny ve “vynuceném“ pokračování, v němž se stále nemohou vyrovnat s 30 let starými událostmi? No, já si to při upoutávkách říkal taky. Už po první epizodě jsem ovšem změnil názor a řekl si „Proč sakra ne?!“. Novinka vás totiž už od první minut semele svou parádní osmdesátkovou atmosférou. Johnny totiž v tomto období zůstal tak trochu zaseknutý, a tak má stále stejné auto, poslouchá poctivý 80´s rock (soundtrack je v tomhle ohledu pro nostalgiky hodně vděčný) a doma věčně kouká na Železného orla. Ani okolí jako by se pak za tři dekády vůbec nezměnilo a také vizuál se osmdesátkovému rázu malinko přizpůsobil. 

Je to prostě nostalgie jako kráva, která ctí ducha legendárního předchůdce se všemi klišé i cheesy momenty, jež k této látce zkrátka a jednoduše patří. Scénář je ovšem zpracovává tak šikovně a s úctou k originálu, že vám nálož několikrát viděných momentů příliš vadit nebude. Naopak si ji po čase začnete pořádně užívat. Sakra, dokonce i ta dokonale ohraná středoškolská linka s šikanou či prvními láskami tu hezky funguje a skvěle sedí k odpočinkovému a nostalgickému celku.  I když je pravda, že jeden načrtnutý milostný trojúhelník byl už i na mě trošku moc.

 

Jenže největším trumfem tu není úcta k originálu a sázka na nostalgii, ale zejména parádní práce s postavami. Což je asi ta poslední věc, kterou bych počítal, že u pokračování Karate Kida kdy napíšu. Tady totiž scénář, díkybohu, originálu zase tak věrný nebyl a s plochými charaktery se tvůrci nespokojili. Johnny, Danny a spol. totiž rozhodně nejsou černobílými postavami, naopak dokonale rozumíte jejich motivům i rozdílným názorům na titulní dojo. Jejich charaktery si tu prochází zcela přirozeným a pochopitelným vývojem, díky němuž vám hodně rychle přirostou k srdci a vy nebudete vědět, komu v závěrečných nabušených epizodách fandit. A to neplatí jen u dvou hlavních protagonistů, avšak i u vedlejších mladších partů. Herci pak samozřejmě nepředvádí žádné výkony hodné Emmy, všichni jsou však ve svých rolích více než adekvátní. I když Ralphu Macchiovi divák toho karate borce příliš nevěří. Nejvíc bodů pak sbírá samozřejmě sympaťák William Zabka, jenž to v sobě pořád má, a užívá si snad každou vteřinu před kamerou.

 

Seriálový sequel Karate Kida se dá na jednu stranu z několika důvodů velmi rychle odstřelit, jenže kvůli těm samým věcem se dá do něj i jednoduše zamilovat. Ne, tady vážně nečekejte ambiciózní seriálovou událost, ale parádně fungující jednohubku, jež si na nic nehraje. Za to vás dokonale vrátí v čase a naservíruje vám skvěle fungující postavy, jimž fandíte od začátku do konce. A jako třešničku na dortu přidává závěrečnou scénu, po níž budou chtít všichni ihned druhou sérii. Z původního otloukánka tak pro mě vyrostlo jedno z největších překvapení posledních let a asi ta nejvíce ideální jarní/letní pohodovka, jež si umím představit. Takže si ji koukejte hezky užít taky. Tohle dojo totiž ještě rozhodně neřeklo poslední slovo.

P. S.: Jo a abych nezapomněl. Bitky jsou v rámci možností fajn, seriál však na nich rozhodně nijak nestojí.

Verdikt

avatar8/10

Spooner


Hodnocení čtenářů

  • avatar9/10

    Spiker

  • avatar9/10

    ZAJDA.

  • avatar9/10

    BigFoot

© copyright 2000 - 2024.
Všechna práva vyhrazena.

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace