Přitom by se na columbovských detektivkách dala najít celá řada chybiček. Tou první budiž už základní schéma, které se jen málokdy dočká variace. Divák vidí v úvodu celý zločin, včetně dokonalého naplánování a pak už jenom drží palce Columbovi, aby usvědčil příliš sebevědomého vraha. Rozuzlení přijde v posledních deseti minutách a jeho součástí je detailní rekonstrukce zločinu, zřejmě pro diváky, kteří si během filmu odskočili na zahradní párty. Columbo se občas zmýlí, ale svůj cíl vždycky dostihne, naivita 70. let by ostatně neumožňovala nic jiného než černobílý happyend. Nicméně... to všechno geniálně funguje a jakkoliv postupně dochází k adaptaci diváka a občasnému brblání nad tím, že je to "totéž jako minulý týden", působí Columbo jako mimořádně účinný spalovač volného času a pokud se do vás první minuty tzv. "zakousnou", vydržíte to s tímhle hrdinou až do konce. Je jednoduše příliš neodolatelný, zábavný a sympatický, než abyste přepnuli na jiný kanál. A nebojte se, čas od času vás dokáže i překvapit. Především myšlenkovými pochody, které vám vaše hlava rozhodně nenabídne. Možná je to moje slabost pro kriminálky ze 70. let (Francouzskou spojku považuji za geniální dílo), ale Columba stavím zatraceně vysoko a pustím si ho do obýváku kdykoliv.