Dva světy

Counterpart

Plakát k seriálu Dva světy

Dva světy /2018-2019

Tvůrce: Justin Marks

Režie: Alik Sakharov, Morten Tyldum

Hrají: J.K. Simmons, Olivia Williams, Sara Serraiocco, Kenneth Choi, Ulrich Thomsen

Přidáte-li si film do Budíčku a my k filmu přidáme článek, budeme vás o tom informovat formou e-mailu či zprávou do Vzkazníku. Druh oznámení si můžete zvolit v nastavení vašeho účtu.

Přispějte na MovieZone

Váš nick na MovieZone:


Proč přispět?        Jiné možnosti plateb

Facebook
Diskuze (2)

2. řada

Dva světy, jedna pomsta.


Sdílet:

* * * recenzi pro vás sepsal uživatel Hroubek * * *   

Counterpart aka Dva světy je seriál, v němž je vše správné na svém místě. I přesto mu spousta diváků nedala šanci a tato nenápadná pecka dál pluje dost pod radarem. A bohužel tak hluboko, že to s ní kabelovka Starz po druhé sérii zabalila a seriál aktuálně hledá nový domov. Což, je obrovská škoda, protože tenhle kousek si za své kvality zaslouží co nejvíce fanoušků, kterým se pak náležitě odvděčí. A touto recenzí se pokusím přesvědčit další potenciální diváky, aby dali seriálu šanci.

 

Ani po dvaceti dílech se nemůžu nabažit díla, jež tvůrce Justin Marks stvořil. Jednoduchá sci-fi myšlenka obalená o špionážní háv s velkým důrazem na postavy, a perfektně vystavěným příběhem s pomalejším vyprávěním. Takhle to možná pro některé z vás nezní zas tak atraktivně. A v tom spočívá dost velký háček. Seriál nechce působit přijatelně pro masy. Chce naši pozornost, ale ne za každou cenu. Radši bude svým, než aby diváka v každé epizodě uspokojoval zvratem či kulervoucí scénou. Tento přístup je hodně odvážný, ale mně jako divákovi sedl. Netroufám si však říci, kolik lidí na tom bude stejně. Přesto to nic nemění na tom, že Marks odvedl výbornou práci, jeho svět i samotné zpracování je zajímavé a umí překvapovat tam, kde bychom to nejméně čekali.

Už v první sérii jsem několikrát nevěřícně koukal, jak Marks dokáže perfektně vykreslit dvě identické postavy, které se liší v několika zásadních rozdílech, ale stále je pohání stejné emoce. A zde se místy překonává. Autor si je totiž vědom toho, že pokud nebudeme věřit postavám a jejich motivacím, tak nás nebudou bavit ani světy, v nichž se děj odehrává. A proto je potřeba si dát na charakterech hodně záležet, i kdyby se objevily pouze v jedné, nebo dvou epizodách. Díky tomu pak fungují celé světy a následné zvraty mnohem intenzivněji. Třeba taková šestá epizoda (jedna z nejlepších z celého seriálu) na tomto principu stojí a dokáže ho krásně prodat i se zcela novými hráči na špionážní šachovnici.

 

A teď si povíme přece jen něco k příběhu. Na konci první sezóny došlo k uzavření hranice mezi světy. Náš Howard zůstal uvězněn v druhém světe a ke všemu se dostal do vězení. Druhý Howard mezitím přebral jeho místo v životě a k tomu se Emily probudila z kómatu. Emily trpí ztrátou paměti, takže si musí na spoustu věcí znovu vzpomenout, což druhému Howardovi hraje dost do karet. Emily z druhé strany je povýšená, snaží se odhalit zrádce a v neposlední řadě zachránit Howarda z vězení. Peter předstírá, že s Clare tvoří šťastnou rodinou poté, co se o ní dozvěděl celou pravdu. Aby toho nebylo málo, tak na naší straně, vedení povolává Nayu Temple, jež má za úkol zamezit úniku informací a najít zrádce. Na druhé straně poznáváme charismatickou Miru, vůdkyni teroristické buňky, jenž pomalinku rozjíždí svůj plán pomsty. A samozřejmě dorazí i vražedkyně Baldwin a v neposlední řadě nová postava Yanka, který nám odhalí odpovědi na velmi důležité otázky.

 

Příběh je hodně obsáhlý. Je tu dost linek, mnoho času strávíme v druhém světě a taky v minulosti. Flashbacky pak často otvírají epizodu, aby nám naznačily, jakým směrem se bude odvíjet děj, a ukázaly nám, že naše známé postavy vlastně ještě vůbec neznáme. Z počátku je to malinko náročnější na sledování, jakmile ovšem pochopíte tvůrčí styl vyprávění a scenáristický záměr, o to snadněji některé detaily zapadnou tam, kam mají. A za naši pozornost jsme po zásluze odvděčeni.

Jak už jsem několikrát naznačil, tak seriál stojí na propracovaných postavách, jež by nefungovaly nebýt opět naprosto parádního obsazení. J.K. Simmons je jako Howard opět parádní, a obě polohy zvládá skvěle. Oproti minulé sérii dostala Olivia Williams mnohem více prostoru, hlavně jako Emily z našeho světa. A opět to zvládá bez sebemenších problémů. Harry Lloyd si projde za celou řadu zajímavým vývojem a zvládá to naprosto s přehledem. Nazanin Boniadi si mě získala v minulé řadě a zde zase patří k těm nejlepší. Její výkon je skvělý a herečka prodává jednu parádní scénu za druhou. Velmi mi sedla záporačka Christiane Paul, protože její motivace jsou pochopitelné a ke všemu parádně prodané. Herecký veterán James Cromwell dostal velmi vděčnou roli a zhostil se jí skvěle. Jeho Yanek je totiž postava, u níž si nikdy nebudete jistý, zda ji litovat, nebo zatratit.

 

V recenzi na první sérii Spooner vychválil špionážní práci jako ze staré školy. A té se dočkáme i zde. Lži, manipulace, odkrývání starých křiv či hrozba teroristického útoku, toho všeho se tu dočkáme. Tvůrci našlapují velmi pomaloučku, aby se pak v půlce série a na konci mohli rozjet. To budování napětí funguje parádně. Problém nastává však ve chvíli, kdy se ke konci všechna špionážní práce vyřeší moc jednoduše, anebo se postavy začnou chovat nelogicky. Což s ohledem na předcházející bravurní práci s příběhem malinko zamrzí. Na druhou stranu, tohle je asi ta největší výtka. Velkou radost mi dělalo, že se stále využívá prostředí Berlína, které se ani za těch dvacet epizod neokoukalo. A když už zmiňuji Berlín, tak nesmím zapomenout na velmi chytře propracovanou vizuální stránku, díky níž každý ze světů vypadá na první pohled jinak a zároveň velmi povědomě. 

 

Counterpart ve své druhé, a snad ne poslední, řadě předvádí parádní seriálové řemeslo, na které je radost koukat. Místy je to pomalejší, a žádá to od diváka trpělivost. Když se však tento krok udělá, tak jsme jako diváci krásně odměněni. Nebojte se to s tímto kouskem konečně risknout, ta odměna za to skutečně stojí.

PS: Hodnocení je mezi silnější osmičkou a slabší devítkou. S ohledem na finále a fakt, že by to mohl být úplný konec seriálu, se ovšem musím přiklonit k vyššímu hodnocení.

Vaše hodnocení
Nejlepší
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
Nejhorší
Hodnotit můžete až po přihlášení.
Verdikt
Hodnocení filmu:
9/10

Hodnocení u podobných filmů:
Hodnocení zbytku redakce:
Hodnocení čtenářů: (0)
Diskuze (9)

1. sezóna

Když jeden Simmons nestačí.


Sdílet:

Když před pár měsíci přišla kabelovka Starz se svým sci-fi špionážním kouskem Counterpart aka Dva světy a všem vyrazila dech parádním pilotem, zdálo se, že tu máme zaděláno na černého koně sezóny. Jenže to se nakonec nestalo a novinka s oscarovým sympaťákem J. K. Simmonsem nakonec proplula dosti pod radarem. Na jednu stranu se to dá pochopit, Counterpart totiž není svým stylem a nastaveným tempem zrovna divácky vděčným seriálem, k němuž by si po práci sedla natěšeně celá rodina. Jenže na druhou stranu je to fakt škoda. Jedna se totiž nejen o nenápadnou seriálovou pecku, ale také jeden z nejlepších špionážních zářezů posledních let.

 

Counterpart je totiž opravdu hlavně špionážním thrillerem ze staré školy, na němž je sci-fi v podstatě pouze hlavní premisa dvou alternativních světů a dublů v obou realitách, kteří sice mají do určité chvíle stejnou minulost či zevnějšek, i přes stejnou tvář jsou však většinou naprosto odlišní. Se sci-fi prvky se tu tak pracuje s opravdu malými doušky a hlavní slovo dostávají špionážní pletichy, diplomacie mezi oběma světy, a hlavně skvěle propracovaná šachová partie, jež má mnoho zásadních hráčů a umí vás v několika chvílích dokonale překvapit. Ano, vyústění některých zápletek či zodpovězení jistých otázek je možná nakonec jednodušší, než byste čekali. Jenže právě v oné jednoduchosti tkví částečně síla seriálu. Tvůrci děj zbytečně nepřekombinovávají, místo toho si s příběhem šikovně hrají, pečlivě dávkují stoupající napětí a nakonec právě díky tomu diváka svými zvraty stejně několikrát příjemně překvapí. Prostě poctivá žánrová práce, jak se patří.

 

Scenáristé se nesoustředí pouze na špionážní linku, ale také na postavy a zejména vztahy jednotlivých hrdinů. Rozhodně však neočekávejte žádnou telenovelu či přecitlivělé drámo, ale spíš přesnou citovou sondu pod kůži jednotlivých charakterů, jež má samozřejmě velký dopad na jejich následující vývoj. Scénář navíc pracuje s postavami opravdu chytře a rozhodně se nesoustředí pouze na oba Howardy s tváří bezchybného Simmonse. Zde je těch hráčů, ostatně jako na správně špiónské šachovnici, opravdu mnohem více, a tvůrci s nimi umí skvěle pracovat. Skoro v každé epizodě se dostává do popředí jiný charakter, scenáristé se nebojí hlavní hereckou hvězdu uklidit do pozadí a i zdánlivě vedlejší part může během chvilky hrát zcela zásadní roli.

Práci se skvěle napsanými postavami a jejich mnohdy neočekávatelným vývojem samozřejmě doplňuje i bezchybné obsazení. Pokud jste si totiž mysleli, že Counterpart bude Simmonsovou hereckou one-man show, kde mu ostatní budou dělat povinné křoví, více na omylu už jste asi být nemohli. Zde totiž hrají na dřeň úplně všichni, ať už se jedná o veteránku Olivii Williams, správně naivního a čím dál více vystresovaného Harryho Lloyda (od dob, kdy mu ségra Khaleesi nechala na hlavu nalít korunu, ušel slušnou hereckou cestu), či neskutečnou Nazanin Boniadi, jež po herecké stránce dýchala v poslední třetině Simmonsovi solidně na paty. I tak je ovšem hlavní herecká hvězda samozřejmě lahodnou třešničkou tohoto nečekaně nabušeného dortu a bez jediného zaváhání dokáže zahrát dvě zcela rozdílné postavy i jejich odlišný vývoj. A už jenom za fakt, že jeho Howardy od sebe divák ihned rozezná a vnímá je jako dvě naprosto separátní postavy, si zaslouží velké uznání.

 

Jaký je tedy důvod, že diváci na tuto evidentní žánrovou pecku adekvátně nezareagovali? Může za to nejspíš hlavně pomalé tempo, které se zejména v polovině tak extrémně “vleče“, až jsem měl mnohdy pocit, že kdyby mohli tvůrci v tempu seriálu couvat, tak snad i couvají. Ano, kvůli pečlivé práci s charaktery je pomalejší tempo nezbytné. I já jsem si ovšem občas říkal, že už by se mohlo konečně šlápnout na plyn. A kdyby se stopáž seriálu zkrátila o jednu epizodu, tak by se vlastně také nic nestalo. Na druhou stranu, autoři pomalejší prostředek dokonale vykompenzují parádní poslední třetinou, v níž se konečně šlape do pedálů, o dramatické situace není nouze a všechny linky skvěle vygradují. I když rejpalové budou zase tvrdit, že počet logických lapsů se zde podstatně zvyšuje.

 

Counterpart to tak v mnoha ohledech nedělá divákovi snadné a pomalé tempo či až příliš velký důraz na vztahy jednotlivých hrdinů nesedne každému. Pokud ovšem přistoupíte na pravidla hry, tvůrci se vám odvděčí poctivou žánrovkou plnou napětí, v níž nebudete vědět, komu věřit, či jak se jisté charaktery zachovají. A co si budeme povídat, podobných kousků je aktuálně jako šafránu. Když si k tomu připočteme nečekaně silné obsazení a po delší době opravdu fungující flashbackovou epizodu, máme tu zatím asi nejlepší seriálovou novinku roku, již by si zejména příznivci old school špionážních pecek neměli nechat ujít.

Vaše hodnocení
Nejlepší
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
Nejhorší
Hodnotit můžete až po přihlášení.
Verdikt
Hodnocení filmu:
8/10

Hodnocení u podobných filmů:
Hodnocení zbytku redakce:
Hodnocení čtenářů: (0)
Diskuze (2)

Pilot

Dvojitá porce božího Simmonse? Sem s tím.


Sdílet:

Kabelovka Starz se toho vážně nebojí. Správně zde totiž pochopilli, že jejich Counterpart patří mezi nejnadějnějších novinky začátku příštího roku. Ostatně ještě aby ne, když se jedná o na první pohled lákavý mix sci-fi a špionážního thrilleru, jenž se může pochlubit dvojrolí oscarového J. K. Simmonse a úvodní režií Mortena Tylduma, režiséra Pasažérů či Kódu Enigmy. Tamní kravaťáci se nám proto jeho pilot rozhodli naservírovat před několika dny už v předpremiéře, aby ukázali, jakou ambiciózní pecku mají v roce 2018 v záloze. A fandové sci-fi i mrazivých špionážních žánrovek by měli opravdu zbystřit.

 

Howard Silk je na první pohled malinko nudný a uťáplý úředníček pracující v jedné z agentur OSN, jehož trápí, že vlastně ani neví, co přesně jeho přísně tajná sekce provádí. Jednoho dne ale zjistí pravdu, již možná ani nechtěl vědět. Pod budovou jeho agentury se totiž skrývá tajemná brána do jiné dimenze, která je naší malinko odlišnou alternativní realitou. Howard se tak jednoho dne setkává se svým poněkud drsnějším dvojníkem, agentem z “druhého“ světa, jenž přišel, aby v utajení zastavil nájemnou vražedkyni, jež chce zabít několik lidí. A mezi ně patří i Howardova žena Emily aktuálně ležící v kómatu. Howardové tak musí spojit své síly a zjišťují, v čem všem se od sebe vůbec odlišují a co mají naopak společného. Proč chce vražedkyně Emily zabít? Dá se druhému Howardovi vůbec věřit? A jak došlo ke vzniku brány a paralelního světa?

 

Ano, otázek je po pilotu sakra dost a tvůrci nám je v úvodu dokáží servírovat opravdu atraktivním způsobem. Counterpart je totiž ve výsledku především mrazivým špionážních thrillerem tak trochu ze staré školy, který jen tak mimochodem operuje s hodně zajímavou sci-fi zápletkou s dvěma paralelními světy. Tu však scénář vůbec nijak násilně netlačí dopředu, naopak nám tento svět i jednotlivé otázky poodhaluje hezky pozvolna. Výsledkem je pak poctivě budovaná atmosféra s parádně načrtnutým světem i jednotlivými charaktery, jež toho má do budoucna sakra co nabídnout. Tempo je možná ze začátku pomalejší a pro některé diváky to bude celé možná malinko chladnější. Jakmile se ovšem v druhé půlce šlápne na plyn, ukáže se, že režisérské otěže má Tyldum pevně v rukou a celá epizoda hezky graduje.

Největší chvalozpěvy si však i přes skvělou režii a zajímavý svět zaslouží bezkonkurenční J. K. Simmons, jenž dokáže naprosto s přehledem uhrát oba charaktery, jež jsou navíc absolutními protipóly. Věříte mu tak nejen “šedou myšku“ Howarda, jenž se snaží všemu přijít na kloub, ale o pár vteřin později mu bez problémů žerete s navijákem i nekompromisní dvojče, které by vám dokázalo ihned ustřelit hlavu. Simmons si to prostě strašně dává a naštěstí má po boku i velmi schopné spoluhráče. I ostatní postavy jsou totiž načrtnuty velmi nadějně a taková Olivia Williams či Ulrich Tomsen (Kai Proctor z Banshee) za ním zřejmě nebudou zaostávat.

 

Counterpart zkrátka zatím skvěle plní má očekávání. Pilot sice není zcela bez chybiček a byl bych rád, kdyby tvůrci po příběhové stránce začali do příště více překvapovat a nepomáhali si až příliš čitelnými scenáristickými postupy (detail s kytkou). Jinak ovšem úvodnímu rozdávání karet není moc co vytknout a zdá se, že se nám tu rýsuje poctivý thriller se špetkou sci-fi a old school atmosférou, jenž se bude dost možná líbit i vašim tatíkům. A já chci díky božímu Simmonsovi ihned nášup. Doufejme tedy, že tvůrci nevyčerpali všechny trumfy a začátek roku nám opravdu nabídne pořádnou žánrovou pecku.

Tenhle článek jste u nás mohli před nějakou dobu číst, ale vzhledem k oficiální premiéře pilotu ho na home page máme ještě jednou.

Vaše hodnocení
Nejlepší
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
Nejhorší
Hodnotit můžete až po přihlášení.
Verdikt
Hodnocení filmu:
8/10

Hodnocení u podobných filmů:
Hodnocení zbytku redakce:
Hodnocení čtenářů: (0)
© Copyright 2000 – 2019 Všechna práva vyhrazena.