Úplně tu scénu vidím před očima. Producent Jerry Bruckheimer a tvůrce frančízy CSI Anthony E. Zuiker spolu sedí v jídelně budovy CBS a chytají se za hlavu. Je to už tři roky, co se tihle pánové rozhodli zaříznout Kriminálku Miami, kterou navíc o rok později následovala dramatičtější New York. A teď jim oběma přijde, že je v televizi žalostně málo podobných seriálů. Jistě, toulá se v ní další spousta akčních kriminálek. Žádná jiná se ale neblýská tolika filtry, nehraje v ní chytlavý break beat a policisté tu neuvědčují zločince díky rozmazaným fotkám z bankomatu. "Sakra, Tony, chce to novou krev!" "Máš pravdu, Jerry. Šoupnem tam tu kybernetiku."

Zrodila se CSI: Cyber. A zcela překvapivě to není naprostý seriálový odpad, nýbrž po pilotu vcelku stravitelná žánrová pitomina, která neurazí. Hlavní role ústřední vyšetřovatelky týmu spadla do klína Patricii Arquette (Ed Wood, Lost Highway, Počítání mrtvých a Oscar za Chlapectví), jejího parťáka hraje James Van Der Beek aka Dawson ze slavného seriálu. Zbytek místních ajťáků se zbrojním průkazem se rekrutoval z poměrně neznámých tváří, a až na horlivého černocha s talentem pro rektální alpinismus jsou to všichni sympaťáci. Jaký si tahle partička vylosuje první případ?

Budou se snažit najít unesené batole. A protože se tedy jakože jmenují CSI: Cyber, bude k tomu zapotřebí spousta počítačů, hackování a vůbec všech myslitelných i nemyslitelných elektronických udělátek. Třeba taková baby vysílačka: pachatelé totiž cosi nahráli na její disk, a tak je baltimorský případ přiklepnutý právě vyšetřovatelské divizi Cyber, sídlící ve Washingtonu DC. Čas neúprosně letí, rodiče jsou zoufalí z vysokého výkupného a všichni podezřelí, na které v terénu agentka Ryanová narazí, končí kvůli neomylnému sniperovi s kulkou v hlavě. Tady se někdo pořádně zapotí.

Po pilotu zatím zasloužený průměr, trága se nekonáBěhem sledování úvodní části Cyber si jako diváci neoddychnete. Zběsilé tempo je zdaleka největším kladem nové Zuikerovy řady. Obrazovka televize neustále epilepticky problikává, rozpadá se na pixely a bedny k tomu vyluzují divné elektronické zvuky. To vše má navodit atmosféru sledování podezřelých výhradně přes počítače a celkem to funguje. Ryanová prozkoumá grafy, pokecá se svědkem, svolá tým, utrousí sexy hlášku a takhle pořád dokola, dokud vše dobře nedopadne. O akční vsuvky se stará Van Der Beek – urostlému sympaťákovi uvěříte jak pobíhání s kvérem po skladišti, tak i jeho obětavého ducha.

Nelze napsat, že by byla Cyber tak špatná, až je vlastně dobrá. Tohle je trochu jiný level televizní zábavy. Najde se určitě dost lidí, kterým nová přechytračená CSI nesedne. Budou je znovu štvát nereálné policejní postupy, pop-cornové hlášky nebo uhlazení hrdinové, a v obýváku se prostě neuvolní. Je pravda, že pokud před zhlédnutím neodložíte vlastní mozek do nádoby na konferenčním stolku naproti televizi, přijde vám asi celý seriál dost přitažený za vlasy a zbytečný. Zuiker se ale o žádnou intelektuální pecku nesnaží. Jde mu prostě o to, podstrčit fandům pod nos další moderní kriminálku, ve které se sice taky dost kecá, jenomže tak efektně, že hodina uteče jako mávnutím doplňovaného zásobníku.

Pilotní epizoda se může pochlubit slušným numerem sledovanosti v podobě téměř jedenácti milionů diváků. Bude zajímavé sledovat, na jaké cifře se nakonec toto číslo ustálí, je ale myslím jasné, že se nám tu rýsuje další v podstatě nesmrtelná CSI řada. Na znělku si žrouti programů v Americe jistě rychle zvyknou, hrdinové jsou sympatičtí tak nějak napůl. Seriál by mohl s prstem v nose táhnout právě onen Dawson, jehož neotřelý policejní kukuč je radost sledovat. CSI: Cyber tedy žádný zázrak není a díru do světa díky svým kvalitám neudělá. Pravda ovšem je, že se u ní po práci krásně relaxuje a v jejím úvodu ještě není tak urážlivě hloupá, jako poslední řady trapné původní CSI s Tedem Dansonem. Zasloužený průměr.