Jestli o nějakém žijícím seriálovém tvůrci můžeme říci, že už teď patří do pomyslné televizní síně slávy, je to bezpochyby guru animáků Matt Groening. Když máte na svém tvůrčím triku dva totální animované kulty, Simpsonovi a Futuramu, dostáváte se do kruhu vyvolených vlastně docela snadno. Před pár týdny pak uznávaný showrunner po hodně dlouhé době přišel s animovanou novinkou, v níž měl diváky zase jednou přesvědčit o své výjimečnosti. A vzhledem k tomu, jaké pecky v minulosti vytvořil, očekávání u jeho šílené fantasy Disenchantment vážně nebyly malé. Dokonal tedy svůj animovaný hattrick, nebo si naopak připsal první pořádný přešlap? Bohužel možnost b je v tomto případě ta správná.

 

Po žluté rodince a cestě do budoucnosti nám tentokrát Groening a jeho věrný parťák Josh Weinstein nabízí mix fantasy světa a poctivého středověku. Zavedou nás konkrétně do království Dreamland, kde chce král Zøg konečně provdat svou mladou a dosti problémovou dceru Bean. Jenže vdavky se kvůli její nechuti a zálibě k alkoholu nepovedou a ona místo toho narazí na dva nové kamarády. Tím první je skřítek Elfo, jenž přišel ze světa plného radosti a král by chtěl jeho kouzelnou krev využít k vlastním účelům. Posledním členem této trojice je pak princeznin osobní démon Luci, který by měl Bean přivést na “temnou stranu“. Společně pak tato partička samozřejmě prožívá spousty dobrodružství, u nichž nechybí spousta šíleností, chlastu či mrtvol.

 

Celé je to pak samozřejmě hodně bizarní, brutální, černočerné, nebere si to servítky a z Groeningových kousků má novinka nejblíž Futuramě. Což zní samozřejmě velmi lákavé, má to ovšem tři zásadní vady. Humor tu příliš nefunguje, postavy diváka dvakrát neokouzlí a samotný fantasy svět skýtal potenciál na mnohem větší šílenosti. Ano, sem tam se super nápad a povedený drsný vtípek objeví. Jenže ze smršti hlášek a humorných situací padne na úrodnou půdu sotva polovina z nich. Ta druhá pak působí nejen nevtipně, ale v některých chvílích také dost nuceně a lacině. Není to zkrátka ten vypointovaný a nápaditý Groening jako za starých časů. Zde jsou vtipné chvíle zaplňovány hluchou vatou a seriál funguje paradoxně snad nejlépe v dramatičtějších pasážích v závěrečné třetině série. Což asi nebylo úplně v plánu.

 

Jenže zábava se buduje těžko, když vám postavy prostě nepřirostou k srdci. Ve Futuramě byl celý tým plný správně švihnutých charakterů, v němž vás prostě každý bavil a v Simpsonových se člověk dokázal zamilovat i do toho nejvedlejšího obyvatele Springfieldu. V Disenchantment se bohužel nic takového nekoná. Partička okolo Bean sice není vyloženě nesympatická, nikdo z nich ale není opravdu výrazný a pouto k charakterům si divák vybuduje jen horko těžko. O parádních vedlejších postavičkách zde pak až na pár záblesků nemůže být skoro ani řeč. Ono zde totiž těch vedlejších partů v porovnání se zmiňovanými tituly zase tolik není. No a pak tu máme onen fantasy svět, který ovšem tvůrci zatím rozhodně netěží tolik, kolik by si zasloužil. Po většinu času se postavy zdržují okolo svého hradu a ani jejich občasné výpravy nejsou vzhledem k žánru vytěžené tolik, jak by si zasloužily. Což je v případě drsnější parodie na fantasy pomalu až hřích.

 

Disenchantment sice nabízí pár skvělých momentů připomínající starého dobrého Groeninga a v závěru se příběh celkem zajímavě rozjede. Jinak jsem se však nemohl zbavit pocitu, že uznávaný autor ve snaze dohnat současné nekompromisní animáky Ricka a Mortyho či BoJack Horsemana dosti pokulhává a malinko mu dochází jeho tvůrčí dech. Ano, párkrát se člověk hodně příjemně zasměje a po stránce brutality si tvůrci opravdu neberou servítky. V současné animované konkurenci se ovšem jedná o naprosto průměrný kousek, kde hlavní ani epizodní linky příliš nefungují a vy se během dílu zase tolik nenasmějete. Od Groeninga se zkrátka čekalo víc, mnohem víc.