Když jsem si před několika měsíci, vlastně jen na zkoušku z dlouhé chvíle, pustil animovaný Final Space, vyklubalo se z něj hodně nečekané překvápko. Místo očekávané průměrné jednohubky jsem dostal nejen hodně zábavný kousek, ale také nečekaně epickou sci-fi podívanou, v níž se našlapaný příběh posouval téměř každý díl svižně vpřed, nešetřilo se solidními zvraty a postavy vám po několika epizodách začaly přirůstat k srdci. Jo, a také to mělo neskutečně epický až téměř filmový soundtrack a hezky nekompromisní konec. První řada Final Space se zkrátka řadí mezi hodně povedené animované počiny, jemuž by (nejen) fandové sci-fi žánru měli dát šanci. Dokázal ovšem seriál i ve své druhé štaci udržet vysokou laťku?

Příběh začíná v podstatě po událostech z konce druhé řady. Final Space se sice povedlo uzavřít, jeden z Titánů však ještě předtím stačil zničit Zemi a Quinn zůstala po obětování uvězněna uvnitř. Gary naštěstí unikl jisté smrti a povedlo se mu opět dát dohromady s Catem, Nightfall, Mooncakem, otravným KVNem a umělou inteligencí HUE, která se ze zničené lodě přesunula do obstarožního robota. Všichni pak zakotví na lodi podfukáře Clerence a jeho adoptivních dětí, ranaře Foxe a velmi zvláštní dívky Ash. Společně pak hledají dimenzionální klíče, díky nimž chtějí osvobodit hodného Titána Bola, dostat se do Final Space a osvobodit Quinn. Do cesty se jim ovšem dostane spousta překážek a Garymu se dokonce vrátí do života nečekaná osoba z minulosti.

Jenže zatímco první řada měla pouhých deset epizod a děj od počátku do konce šlapal v podstatě na plný plyn, zde jedna z hlavních devíz seriálu už bohužel úplně neplatí. Počet dílů se zvednul na třináct a na příběhu je to znát. Nejen, že je celý takový řidší, ale navíc zde rapidně přibyl počet epizodních zápletek. Ty jsou sice většinou díky fungujícímu humoru a sympatickým postavám stále fajn, oproti minulé sezóně, jež uháněla příběhově vpřed, je to však přeci jen malinko krok zpět. Zejména první polovina na to dost trpí a prostě trvá mnohem déle, než se příběh rozjede. 

Pak se situace naštěstí změní, a jakmile scenáristé konečně šlápnou do pedálů, je to téměř stejná sci-fi jízda jako loni. Minule bylo sice těch hrozeb možná o něco více, i v druhé sérii však dokáže být Final Space v jistých momentech správně osudový, klást velký důraz na charaktery a tvůrci opět dokážou překvapit nečekaným zvratem. I když v některých momentech jsou twisty možná až trochu ukvapené a zasloužily by si trochu delší přípravu a práci s emocemi. Poslední díly jsou ale zase řádně našlapané a druhou polovinu sezóny zkrátka smlsnete jako malinu. Osobitý humor a mnohdy šílené dialogové výměny už jdou navíc tvůrcům hezky od ruky, hlášky fungují na jedničku a staří známí i nováčci na palubě vás zase hodně rychle začnou bavit a najdete si zde hned několik oblíbenců. Jen zamrzí, že vděčný Mooncake tu letos hraje druhé housle a už je spíše roztomile mluvícím doplňkem.

Druhé Final Space sice doplácí na velký počet dílů a epizodní zápletky, v jádru ovšem stále zůstává stejně zábavnou a celkem napínavou sci-fi oddychovkou jako minule. Tvůrci už mají svůj osobitý styl zajetý, postavy se neokoukaly a potenciál do budoucna je po finále stále solidní. Ano, možná se tady nekope ta nejvyšší animovaná liga typu Rick a Morty či Bojack Horseman. Pořád se ale jedná o svižnou a dobrodružnou žánrovku, která se do aktuálních nehezkých večerů hodí jako ulitá. Tak dejte tomuto nenápadnému animáku už taky šanci.