Fringe

Fringe

Plakát k seriálu Fringe

Fringe /2008 - ?

Režie:

Hrají: Anna Torv, Joshua Jackson, John Noble

Přidáte-li si film do Budíčku a my k filmu přidáme článek, budeme vás o tom informovat formou e-mailu či zprávou do Vzkazníku. Druh oznámení si můžete zvolit v nastavení vašeho účtu.

Přispějte na MovieZone

Váš nick na MovieZone:


Proč přispět?        Jiné možnosti plateb

Facebook
Diskuze (0)

Recenze 5. sezóny

Abramsovo sci-fi končí


Sdílet:

Řada předchozích sezon seriálu Fringe byla vystavěna tak, že se vyřešilo jedno velké téma, uzavřela kapitola, a když tvůrci chtěli ve vyprávění pokračovat, měli v následující řadě k dispozici pokaždé nějaké další téma, kterým se mohli zabývat a také nějaký další nápad, který sezonu ozvláštnil. Postupně jsme tak (vedle dílčích paranormálních jevů, které s hlavními událostmi souvisely minimálně nebo dokonce vůbec) zkoumali existenci paralelních vesmírů, nadpřirozené schopnosti Olivie, šílené výzkumy Waltera Bishopa, megalomanství Williama Bella, různé verze starých známých postav či alternativní reality. Poslední řada si dala za úkol pořádně prozkoumat Observery.

Jejich motivace a dosavadní úloha v ději byly sice poměrně slušně vysvětleny už v rámci čtvrté sezony a nějakou dobu to vypadalo, že jakékoliv další se už nedočkáme, nicméně jakmile tvůrci dostali možnost natočit závěrečných třináct dílů, okamžitě se jí chopili a rozhodli se vykašlat na příležitostné diváky a věnovat se už jenom skalním fanouškům. Proto byla závěrečná sezona zasazena dvacet let po událostech posledního dílu a z mysteriozní detektivky se seriál změnil v regulérní sci-fi o rebelském odboji proti uzurpátorské nadvládě Observerů. Z těch se vyklubal budoucí evoluční stupeň člověka z daleké budoucnosti, kdy je Země už natolik znečištěná a neobyvatelná, že se Pozorovatelé rozhodnou vrátit do minulosti, podrobit si momentální lidskou populaci a připravit planetu na definitivní příchod všech svých lidí z budoucnosti.

Základní premisa tedy musela všechny skalní fanoušky seriálu nutně potěšit. Observeři byli vždycky tak trochu zahalení rouškou tajemství a najednou jsme je měli vídat dnes a denně. Vedle toho se seriál nebál opět otřást v základech a přinést něco nového a nečekaného. Na druhou stranu, provedení všech dobrých nápadů už tak šťastné nebylo. Fox sice nechal tvůrce natočit další sezonu, ale pouze za drasticky sníženého rozpočtu. Scenáristický tým se smrsknul na pouhých pět lidí, přičemž seriál opustil i jeden ze dvou vrchních šéfů, a podobné redukce se dočkal i herecký kolektiv. Ze seriálu zmizela zhruba třetina hlavních postav, které se následně objevovaly už jen sporadicky, a citelně se obměnil také seznam postav vedlejších. Stejně tak se šetřilo i na výpravě. Seriál se sice odehrával v dystopické budoucnosti, nicméně z finančních důvodů vypadala většina věcí i míst poměrně normálně a s postupujícími epizodami se stále víc kašlalo na jakékoliv detaily, které v úvodu řady budoucnost od současnosti odlišovaly.

Fringe byl ale vždy především o postavách, ději a zajímavých sci-fi nápadech, a tak by se mu dala řada drobností odpustit. Bohužel, jakkoliv tvůrci pořád dokázali přijít s nejednou zajímavou myšlenkou, v celkovém kontextu to až taková sláva nebyla. Navzdory skutečnosti, že se točilo už jen pro nejvěrnější příznivce, byl seriál i ve své poslední řadě stále poměrně dost epizodický a tu a tam došlo dokonce na vyloženou vatu, která s ústředními událostmi souvisela maximálně v nějaké tematické paralele. Kupředu navíc děj poháněl poměrně prostoduchý vyprávěčský model, kdy se v prvním díle dozvídáme, že Walter v minulosti vymyslel plán, jak Pozorovatele porazit, nicméně na něj zapomněl, a tak se tým postupně snaží poskládat jeho jednotlivé kousky, dokud ho v závěrečných epizodách celý neodhalí a konečně neaplikuje.

Následně se navíc ukáže, že oním plánem je zrestartování časové linie tak, aby k invazi Observerů nikdy nedošlo. A mazání již jednou prožitých událostí je podle mě s prominutím jedním z nejlacinějších způsobů řešení příběhu vůbec. Nejen, že celá řada událostí, které jsme s postavami zažili, najednou ztrácejí svou váhu (a už na začátku čtvrté řady na téhle hraně seriál dost nebezpečně balancoval), ale co si budeme povídat, logicky to celé příliš nedává smysl. Tvůrci se tváří, že změna časové linie by vymazala jenom invazi Pozorovatelů a zotročení lidské rasy, jenže ona by při důsledném dodržení základních zákonů logické posloupnosti vymazala spíš události celého seriálu.

Přes všechny výhrady ale i ve své páté řadě Fringe patřil k tomu zajímavějšímu, co lze na televizních obrazovkách vidět. Seriál se například nebál ptát, zda naši hrdinové při svých rebelských pokusech nejsou jen prachobyčejní teroristé, již ohrožují nevinné lidi, kteří život v diktatuře zvládnou, ale o ohrožování svého zdraví samozvanými zachránci nikdy nestáli. Tvůrci dále odměnili ty nejvěrnější diváky, když v několika dílech nechali hrdiny proti nepřátelům používat nebezpečné vynálezy, které se oddělení okrajových věd snažilo v minulosti eliminovat. Peter přeměněný na Observera a jeho souboje s chladnokrevným Windmarkem patří k tomu nejzábavnějšímu, co seriál doposud nabídl. Také jsme opět mohli být svědky skvělých hereckých výkonů fantastického Johna Noblea (Walter) a díky času, který jsme za ta léta s postavami strávili, nám finální řada dokázala přichystat nejednu emotivní chvilku.

Těžko soudit, zda jsou na vině ekonomické důvody, vyčerpání látky nebo vyčerpání autorů, nicméně závěrečná sezona seriálu Fringe je ze všech dosavadních vůbec nejslabší. Tam kde dřív provokovala sladká tajemství najednou zejí pouze předvídatelné odpovědi, které při dokonale rozmělněné doslovnosti už nikoho nedovedou překvapit. To vše za diskutabilního provedení. Z potenciálního velkolepého rozloučení s fanoušky se tak stalo spíš pověstné vyškrabávání zbytků ze dna hrnce, o které už by nikdo jiný než ten fanoušek nestál. Pořád nechyběly nápady a spolu s oblíbenými hrdiny jsme opět zažili řadu nezapomenutelných momentů, ale jako tečka za jedním z nejambicióznějších seriálů posledních let to zkrátka nebylo to pravé ořechové.

Vaše hodnocení
Nejlepší
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
Nejhorší
Hodnotit můžete až po přihlášení.
Verdikt
Hodnocení filmu:
6/10

Hodnocení u podobných filmů:
Hodnocení zbytku redakce:
Hodnocení čtenářů: (0)
Diskuze (10)

Recenze 4. sezóny

Tak kudy dál?


Sdílet:

Když už jsme mysleli, že nás autoři vydařeného sci-fi seriálu Fringe nemohou ničím překvapit, odstranili (na čas) ze hry jednu z hlavních postav a děj čtvrté sezóny zasadily do alternativní časové kontinuity, ve které dospělý Peter Bishop nikdy neexistoval, protože zemřel jako malé dítě, a řada klíčových událostí se odehrála úplně jiným způsobem, než jsme to mohli vidět v předchozích dílech.

Později se sice Jackson do seriálu opět vrátil, ale i tak dostali autoři dost prostoru k tomu, aby představili opět mírně odlišné verze všech postav, zahráli si známou hru „co kdyby“ a mohli řadu klíčových událostí převyprávět v novém světle, zresetovali slepé uličky, zažehnali hrozbu předvídatelnosti a nudy a dali skvělým hercům nový materiál, do kterého se mohli zakousnout. Obzvlášť John Noble byl opět fenomenální, když dostal příležitost ztvárnit Waltera zranitelnějšího a vyšinutějšího, než kdykoliv předtím.

Řada fanoušků násilné odstranění „originálních“ hrdinů ze scény nenesla dobře, ale já osobně jsem změnu vnímal pouze jako odlišný úhel pohledu, který nás o nic neochuzuje a ještě přidává. Z mytologie nezmizelo nic a emocionální kontinuita byla zachována pomocí Petera, jemuž vzpomínky zůstaly. Do hry se navíc mohly vrátit oblíbené (mrtvé) postavy, jako William Bell (Leonard Nimoy) či David Robert Jones (Jared Harris). Jako (skoro) nováček pak do týmu přibyl Seth Gabel, jehož jsme již v minulosti poznali jako drsného agenta Lincolna Lee z paralelního vesmíru, který se v tom našem ukazuje být introvertním tichošlápkem.

Na jednu stranu je sice patrné, že Gabel měl sloužit především jako jakási dočasná náhrada za chybějícího Jacksona a jakožto nováček v týmu také jako vstupní branka pro případné nové diváky, ale Seth si s rolí poradil i nad rámec téhle funkční úlohy a poměrně přirozeně zapadl do týmu. Ještě o něco výraznějším nováčkem je však most mezi dvěma paralelními světy, díky kterému se teď obě dvě verze hrdinů mnohem častěji potkávaly a všeobecně putovaly z vesmíru do vesmíru, což s sebou přinášelo řadu příležitostí k novým vypravěčským nápadům. Hodně silné bylo například setkání „naší“ „normální“ Astrid, s Astrid z druhé strany, která je sice možná matematicky geniální, ale jinak působí tak trochu jako robot.

Vedle řady nových nápadů a skvělých motivů (především v první polovině sezony) jsme se bohužel setkali i s celou řadou nešvarů. Řadu věcí jsme opravdu viděli v novém, neotřelém světle, jiné však pro změnu působily recyklovaně a unaveně. Především milostná linka Petera a Olivie už je tak trochu ohraná. Chápu, že z emocionálního hlediska je znovunavazování přetrženého vztahu dobrým vyvrcholením, ale napotřetí (nebo kolikrát už se Peter s Oliv dávali dohromady) už jejich milostné tokání působilo značně vychtěně. A scenáristická impotence byla v druhé polovině sezony znát i v jiných ohledech. Když zrovna tvůrci neměli žádný cool nápad s alternativní realitou, popřípadě novou časovou linií, neváhali nám tu a tam servírovat relativně samostatné epizody, které děj posouvaly kupředu pouze nějakou těžkopádnou paralelou. V situaci, kdy reálně hrozí, že seriál skončí a je třeba začít svazovat volné konce, považuji takovéhle díly za neodpustitelné.

O to víc pak bylo těsně před koncem sezony znát, jak najednou tvůrci překotně zrychlili tempo a začali se uchylovat ke zbabělým scenáristickým zkratkám (Olivia a její příhodně nabité superschopnosti). Ne že by předchozí epizody k finále nesměřovaly, ale místy byl ten přechod přeci jen dost radikální. Tvůrci navíc jako by v předtuše brzkého konce začali zkoušet, co všechno je ještě možné, a tak jsme kromě Oliviiných superchopností dostali ještě například laciné létající příšery.

Dvakrát povedená nebyla ani uspěchaná smrt Davida Roberta Jonese. Dá se spekulovat, že původně nebyla vůbec v plánu a způsobilo jí jen to, že se producentům na poslední chvíli povedlo znovu obsadit Leonarda Nimoye, ale stejně je škoda, když charismatický padouch, který své zlotřilé plány postupně buduje napříč celou sezonou, zemře nedůstojně během několika sekund. A podobně antiklimatické bylo celé finále, které sice mělo několik skvělých momentů (Septembrovo „přicházejí“, Walterovo zastřelení Olivie), ale jinak se se závěrečnými epizodami předchozích řad nemůže poměřovat.

Vaše hodnocení
Nejlepší
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
Nejhorší
Hodnotit můžete až po přihlášení.
Verdikt
Hodnocení filmu:
7/10

Čtvrtá sezona seriálu Fringe výborně začala a dlouho přetékala spoustou skvělých nápadů, a tak bychom si při jejím zpětném hodnocení neměli nechat zakalit úsudek několika slabšími epizodami z poslední doby, ve kterých autoři pustili své vnitřní sci-fi geeky malinko z uzdy a naopak scenáristicky to začali značně flákat. Což ovšem neplatí o výjimečném díle „Letters of Transit“, ve kterém jsme se podívali do možné budoucnosti, a který rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co zatím seriál doposud nabídl. Pokud byla epizoda jen trošičku indikativem toho, na co bychom se mohli těšit v páté řadě, čeká nás pořádná jízda! Penultimátní sezona se vydařila tak napůl. Na druhou a třetí sezonu sice nemá, ale i tak přinesla dostatek nových nápadů a kvalitní zábavy, aby seriálu v žádném případě nedělala ostudu.

Hodnocení u podobných filmů:
Hodnocení zbytku redakce:
Hodnocení čtenářů: (0)
Diskuze (50)

1. sezóna


Sdílet:

Pokud sledujete Ztracené, nebo jste alespoň viděli první sezónu, pravděpodobně už znáte Abramsův styl: do jednoho dílu dokáže napěchovat neuvěřitelné množství otázek, které buďto nezodpoví nikdy, nebo musíte čekat na kloudnou odpověď celou sezónu. S Fringe to není podobné, s Fringe je to horší. Příběh o podivných jevech, které se postupně stávají po celé planetě, obestírá už po prvních několika dílech takové množství otázek, že by si divák místo křupek měl brát k jeho sledování notýsek, aby se v něm později vůbec orientoval. Snaha navodit nějakou tajemnou atmosféru skoro přestává fungovat, tak moc je zjevná a křečovitá. Chytřejší diváci už teď vědí, že na hru Abramsových scénáristů nemá smysl přistupovat, série otazníků se totiž bude rozrůstat geometrickou řadou a zanedlouho v tom bude nehorázný bordel.

Neberte mě špatně, kombinace Zracených a Akt X, což je asi nejbližší přirovnání, které mě napadá, je zatraceně atraktivní. Podobný seriál na trhu chyběl a Abrams jakožto vychytralý producent s čichem na úspěšné projekty tuhle díru úspěšně zazáplatoval. Jenže Fringe jako by marně hledalo svou identitu, přes zápletky každého dílu, které spolu rádoby souvisejí, se snaží přehodit plachtu jakési mytologie, která by diváky vedla ke sledování dalších epizod. Zatím to ale (minimálně na mně) má přesně opačný efekt: hlavní postavy stále naznačují jakási tajemství, nadnárodní korporace za zavřenými dveřmi kujou pikle a samotné vedení vyšetřovatelů hraje svou vlastní hru - pokud začínáte pociťovat mírně překombinovanou zápletku, pochopili jste správně.

Ono by tak nevadilo, že se sem tam objeví nějaká otázečka, na kterou by teoreticky vzato měl odpovědět další díl. Problém je, že scénáristé plácají páté přes deváté a mytologii zjevně dávají dohromady za značné improvizace. Jako by si připravovali několik výchozích bodů, ze kterých se později Fringe začne vyvíjet, sami ale nevědí, co bude dál. Diváka takové množství zbytečných nadzápletek jenom mate.

Přitom samostatně, beze snahy namočit do každého problému společnost Massive Dynamic (taková další DHARMA), by Fringe mohlo fungovat celkem slušně. Jako hlavní kostra by stačila zápletka tajemného "patentu" (díky kterému se všechny nepochopitelné jevy stávají, což je propojuje) a dále by stačilo řešit zajímavé případy, kde fantazii tvůrců nebrání vážně skoro nic. Telepatie, teleportace, mluvení s mrtvými lidmi, cokoliv. Místo toho Fringe před každý případ postaví nezkušenou agentku (to je ta, které musejí všichni ostatní vysvětlovat každou pitomost, aby se divák alespoň trochu chytal), pošahaného profesora (ten ty pitomosti vysvětluje) a jeho syna (přidává důležitou zábavnou stránku).

Postavy jsou to vlastně funkční, ačkoliv zase trochu přepálené. Anna Torv jako Olivia Dunham je hodně zvláštní, ale velmi rychle se zalíbí a na rozdíl od svých kolegů nikdy neotravuje. To John Noble jako Walter Bishop je nesnesitelný a scénáristé by mu měli ubrat čas před kamerou. Pokaždé, když začne vyprávět o svých projektech ze sedmdesátých let (které mají samozřejmě se současným "patentem" něco společného), začne se scénář utápět v absolutních nesmyslech, cucá se z palce a vymýšlí naprosté absurdnosti, doplněné snahou o jakýsi vědecký žargon. Jeho vtipný synátor hraný Joshuou Jacksonem (i jeho samozřejmě obestírá několik tajemství) to pak nezachrání, jejich hádky jsou stejně stereotypní, jako jakýkoliv monolog Johna Nobla o vědeckých teoriích.

Fringe má zjevně solidní rozpočet, navíc patří mezi nové pořady FOXů - tzv. Remote-Free TV (je tu minimální množství reklamních breaků), díky čemuž je o nějakých šest minut delší, než ostatní seriály. Tohle roztažení mu ale nesvědčí, občas by nevadila větší stručnost a naopak by pomohlo věnovat se samotnému vyšetřování/jevu, ne se pořád plácat v "zábavnosti" Bishopova "frankensteino-einsteinovského" doktora. Zatím se dobré zápletky dělí o stejný prostor s těmi špatnými (všechny ale doplňuje solidní hudba) a konstrukce jakéhokoliv univerza se nedaří. Samozřejmě jsem si vědom, že teď (po čtyřech dílech) nemůžeme očekávat žádné zázraky, každopádně je moc dobře vidět, že se scénáristé Kurtzman a Orci od Abramse naučili samým špatnostem a další vývoj Fringe se dá dobře odhadnout. Je mi to líto, mít trochu silnější zápletky, opravdu bych si seriál dokázal představit jako Akta X této generace. Zatím jen žije z hypeu kolem Abramse a velkých peněz, které do něj tečou.

Vaše hodnocení
Nejlepší
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
Nejhorší
Hodnotit můžete až po přihlášení.
Verdikt
Hodnocení filmu:
7/10

Hodnocení u podobných filmů:
Hodnocení zbytku redakce:
Hodnocení čtenářů: (0)
© Copyright 2000 – 2020 Všechna práva vyhrazena.