Řada předchozích sezon seriálu Fringe byla vystavěna tak, že se vyřešilo jedno velké téma, uzavřela kapitola, a když tvůrci chtěli ve vyprávění pokračovat, měli v následující řadě k dispozici pokaždé nějaké další téma, kterým se mohli zabývat a také nějaký další nápad, který sezonu ozvláštnil. Postupně jsme tak (vedle dílčích paranormálních jevů, které s hlavními událostmi souvisely minimálně nebo dokonce vůbec) zkoumali existenci paralelních vesmírů, nadpřirozené schopnosti Olivie, šílené výzkumy Waltera Bishopa, megalomanství Williama Bella, různé verze starých známých postav či alternativní reality. Poslední řada si dala za úkol pořádně prozkoumat Observery.

Jejich motivace a dosavadní úloha v ději byly sice poměrně slušně vysvětleny už v rámci čtvrté sezony a nějakou dobu to vypadalo, že jakékoliv další se už nedočkáme, nicméně jakmile tvůrci dostali možnost natočit závěrečných třináct dílů, okamžitě se jí chopili a rozhodli se vykašlat na příležitostné diváky a věnovat se už jenom skalním fanouškům. Proto byla závěrečná sezona zasazena dvacet let po událostech posledního dílu a z mysteriozní detektivky se seriál změnil v regulérní sci-fi o rebelském odboji proti uzurpátorské nadvládě Observerů. Z těch se vyklubal budoucí evoluční stupeň člověka z daleké budoucnosti, kdy je Země už natolik znečištěná a neobyvatelná, že se Pozorovatelé rozhodnou vrátit do minulosti, podrobit si momentální lidskou populaci a připravit planetu na definitivní příchod všech svých lidí z budoucnosti.

Základní premisa tedy musela všechny skalní fanoušky seriálu nutně potěšit. Observeři byli vždycky tak trochu zahalení rouškou tajemství a najednou jsme je měli vídat dnes a denně. Vedle toho se seriál nebál opět otřást v základech a přinést něco nového a nečekaného. Na druhou stranu, provedení všech dobrých nápadů už tak šťastné nebylo. Fox sice nechal tvůrce natočit další sezonu, ale pouze za drasticky sníženého rozpočtu. Scenáristický tým se smrsknul na pouhých pět lidí, přičemž seriál opustil i jeden ze dvou vrchních šéfů, a podobné redukce se dočkal i herecký kolektiv. Ze seriálu zmizela zhruba třetina hlavních postav, které se následně objevovaly už jen sporadicky, a citelně se obměnil také seznam postav vedlejších. Stejně tak se šetřilo i na výpravě. Seriál se sice odehrával v dystopické budoucnosti, nicméně z finančních důvodů vypadala většina věcí i míst poměrně normálně a s postupujícími epizodami se stále víc kašlalo na jakékoliv detaily, které v úvodu řady budoucnost od současnosti odlišovaly.

Fringe byl ale vždy především o postavách, ději a zajímavých sci-fi nápadech, a tak by se mu dala řada drobností odpustit. Bohužel, jakkoliv tvůrci pořád dokázali přijít s nejednou zajímavou myšlenkou, v celkovém kontextu to až taková sláva nebyla. Navzdory skutečnosti, že se točilo už jen pro nejvěrnější příznivce, byl seriál i ve své poslední řadě stále poměrně dost epizodický a tu a tam došlo dokonce na vyloženou vatu, která s ústředními událostmi souvisela maximálně v nějaké tematické paralele. Kupředu navíc děj poháněl poměrně prostoduchý vyprávěčský model, kdy se v prvním díle dozvídáme, že Walter v minulosti vymyslel plán, jak Pozorovatele porazit, nicméně na něj zapomněl, a tak se tým postupně snaží poskládat jeho jednotlivé kousky, dokud ho v závěrečných epizodách celý neodhalí a konečně neaplikuje.

Následně se navíc ukáže, že oním plánem je zrestartování časové linie tak, aby k invazi Observerů nikdy nedošlo. A mazání již jednou prožitých událostí je podle mě s prominutím jedním z nejlacinějších způsobů řešení příběhu vůbec. Nejen, že celá řada událostí, které jsme s postavami zažili, najednou ztrácejí svou váhu (a už na začátku čtvrté řady na téhle hraně seriál dost nebezpečně balancoval), ale co si budeme povídat, logicky to celé příliš nedává smysl. Tvůrci se tváří, že změna časové linie by vymazala jenom invazi Pozorovatelů a zotročení lidské rasy, jenže ona by při důsledném dodržení základních zákonů logické posloupnosti vymazala spíš události celého seriálu.

Přes všechny výhrady ale i ve své páté řadě Fringe patřil k tomu zajímavějšímu, co lze na televizních obrazovkách vidět. Seriál se například nebál ptát, zda naši hrdinové při svých rebelských pokusech nejsou jen prachobyčejní teroristé, již ohrožují nevinné lidi, kteří život v diktatuře zvládnou, ale o ohrožování svého zdraví samozvanými zachránci nikdy nestáli. Tvůrci dále odměnili ty nejvěrnější diváky, když v několika dílech nechali hrdiny proti nepřátelům používat nebezpečné vynálezy, které se oddělení okrajových věd snažilo v minulosti eliminovat. Peter přeměněný na Observera a jeho souboje s chladnokrevným Windmarkem patří k tomu nejzábavnějšímu, co seriál doposud nabídl. Také jsme opět mohli být svědky skvělých hereckých výkonů fantastického Johna Noblea (Walter) a díky času, který jsme za ta léta s postavami strávili, nám finální řada dokázala přichystat nejednu emotivní chvilku.

Těžko soudit, zda jsou na vině ekonomické důvody, vyčerpání látky nebo vyčerpání autorů, nicméně závěrečná sezona seriálu Fringe je ze všech dosavadních vůbec nejslabší. Tam kde dřív provokovala sladká tajemství najednou zejí pouze předvídatelné odpovědi, které při dokonale rozmělněné doslovnosti už nikoho nedovedou překvapit. To vše za diskutabilního provedení. Z potenciálního velkolepého rozloučení s fanoušky se tak stalo spíš pověstné vyškrabávání zbytků ze dna hrnce, o které už by nikdo jiný než ten fanoušek nestál. Pořád nechyběly nápady a spolu s oblíbenými hrdiny jsme opět zažili řadu nezapomenutelných momentů, ale jako tečka za jedním z nejambicióznějších seriálů posledních let to zkrátka nebylo to pravé ořechové.