Nejsem zrovna velký fanda adaptací knih Johna Greena. Hvězdy nám nepřály měly ambice vymámit slzy i u toho největšího cynika, ale místo toho jsem si v kině (musel jsem jít) kousal nehty nudou. Papírová města jsem už v kině vidět nemusel (bohužel), a přišli mi o chlup lepší. Když jsem se tedy dozvěděl, že další z knih populárního spisovatele se dočkala rovnou osmidílného seriálového zpracování, řekl jsem si „díky, ne, čau“ a věnoval pozornost signifikantnější filmové a seriálové zábavě. Nebudu úvod zbytečně protahovat, po přečtení hrstky velmi spokojených ohlasů a pohledu na plakát s moc pěknou slečnou jsem novince dal šanci a teď bych si nejraději nafackoval, že jsem tak dlouho čekal.

 

Začíná to klasicky a ohraně. Mladí a neklidní teenageři (něco mezi středoškoláky a vysokoškoláky – seriál tu školní přípravku dostatečně nevysvětluje) si na svá bedra zase nakládají veškerou tíhu světa a musí si o tom povídat. Jejich ranky nově rozšiřuje Miles Halter, jenž je zakřiknutý a přemýšlivý podivín, který ví, co před smrtí řekly slavné osoby, ale nikdy se nedotknul ženy. V přípravce pro budoucí vysokoškoláky disponující cool lesním geniem loci je mu přidělen spolubydlící s přezdívkou „plukovník“, který si zakládá na vymakaných prancích směřovaných na jeho nepřátele. Milese se ujme.

Netrvá to dlouho a kluk s přezdívkou „Váleček“ zjišťuje, že jeho spolubydlící, který nesnáší bonzování, je tím nejzajímavějším člověkem, jehož v životě poznal. Netrvá to dlouho a Váleček poznává, že se mýlil. Plukovník ho totiž na cigárku pod mostem seznamuje s postavou frikulínské (a opravdu moc atraktivní) Aljašky (Kristine Froseth). Dobrá zpráva pro všechny kluky, muže a lesbičky čtoucí tuto recenzi, právě holka holdující kvalitní literatuře, divokému sexu a cigaretám je středobodem seriálu. Miles se do ní okamžitě zamiluje. A pokud patříte mezi výše zmíněné příjemce dobré zprávy, zamilujete se do ní také.

 

Tolik k příběhu a vám to celé jistě na první přečtení trochu připomíná netflixovský seriál Sex Education, jehož druhá sezóna si právě odbyla premiéru. Jistě, nějaká ta podobnost tu je (všichni koukáme na Sex Education kvůli Maeve a vy budete na Hledání Aljašky koukat kvůli jiné slečně), ale mnou recenzovaný seriál má přesto něco málo navíc. Tak především, na první pohled klasická coming-of-age story je chvílemi opravdu hodně dramatická, smutná a proč to nenapsat, svým poselstvím mnohem důležitější. Sex Education je oproti tomu komediální jednohubka, která se chvílemi až zbytečně plácá v sexuálním životě ne tolik zajímavých postav.

V případě Alasky sledujeme partu sympatických děcek, které jsou sice náladové a chvílemi zlé, ale nikdy protivné. Především v případě Alasky (už jsem psal, že je Kristine Froseth vážně výborná?) tu mluvíme o portrétu komplikované slečny, jež bude v průběhu sledování nejednou lámat srdce, a vy se o ni počínaje koncem prvního dílu budete vážně bát. Jenom velká škoda samotného závěru, který je z více důvodu už ne tolik kulervoucí a divák se bude možná chvíli nudit.

 

Co dodat na závěr? Pokud máte sklony k melancholickému filozofování nad životem, nostalgicky vzpomínáte na první školní polibek adresovaný vaší vyvolené/vyvolenému a chcete se na sedm hodin ponořit do propracovaného světa, v němž životem fackování teenageři na denní bázi řeší morální dilemata, pijí víno, kouří a mají se rádi, rozhodně dejte Aljašce šanci. Já to udělal až několik měsíců po premiéře na americké VOD stanici Hulu a ta spokojená recenze mi stejně stála za napsání.