Podzim ještě nekončí. Zatímco jsme při zářijovém startu seriálové sezóny nedostali žádnou vyloženou pecku, která by nad ostatními vyčnívala, vynahrazuje nám to stanice Fox o dva měsíce později v půli listopadu. Jejich ambiciózní novinka Almost Human, sci-fi z blízké budoucnosti, se od začátku kampaně a z prvních trailerů profilovala jako událost sezóny a čistý high-concept uplatněný v praxi. A nešlo jen o pouhou marketingovou vějičku – pilotní díl má totiž vše, co by měl správný televizní blockbuster obsahovat. Oporu ve scénáři a chytře napsaných postavách, stejně jako v drahém filmovém vizuálu a akčních scénách, to vše zasazené v mezích moderní sci-fi detektivky. Jde tak téměř o splněný sen každého geeka, tz. cílového diváka.

Už jen krátká úvodní akce začínající pohledem jak z first-person střílečky dává tušit, že nepůjde o zaměnitelnou vyšetřovací rutinu. V ní ústřední drsňák v podání ještě drsnějšího Karla Urbana (který zde vystupuje jako Dredd bez helmy) ztratí při náročné zásahovce nejen svého parťáka, ale také vlastní nohu. My Johna Kennexe sledujeme od jeho prvního nástupu do práce po dlouhé zotavovací dovolené – po neúspěšné misi se vrací do terénu, pouze s jedním háčkem. Každý lidský policista totiž musí mít podle nařízení za parťáka androida. Jelikož je Kennex drsňák ze staré školy, který roboty viní za smrt svého předešlého partnera, nemůže nejnovější model MX, naprogramovaný potlačovat veškeré emoce, vystát. Proto jej velmi razantně vymění za starší, mnohem intuitivnější verzi, která se už nevyrábí. Tady na řadu přichází Dorian (Michael Ealy), mnohem schopnější a přátelštější výrobek chovající se skoro jako člověk.

A ti dva se samozřejmě pouští do případu, tentokrát uneseného policisty. Ten však není pouze epizodním přemostěním do dalšího dílu, ale odkazuje na událost, která se Kennexovi stala v minulosti a má spojitost i s jeho osobním životem. Z produkce J.J. Abramse a Bryana Burka jsme byli převážně zvyklí na epizodní investigativní rutinu (tematicky podobný Person of Interest, Alcatraz, Revolution...), je tedy osvěžující okolností, že je v rámci pilotu rozpracováván mnohem širší příběh. O scénář se postaral J.H. Wyman, který se čtyři roky podílel na Fringe, v němž původní epizodický děj také později zasadil do rozsáhlejší mytologie. V Almost Human je to podobné jen s tím rozdílem, že zápletka nejenže nakousla některé záhady a souvislosti, ale také profilovala jednotlivé charaktery, které se k sobě staví do zajímavé paralely. Dalo by se tedy říct, že název seriálu odkazuje k obou hlavním hrdinům – John je člověk, ale má robotickou nohu, Dorian je zase android, ale chová se jako člověk.

Myšlenkově se tedy nejedná o žádný vykastrovaný polotovar, čemuž samozřejmě přidává i zasazení do atraktivního světa blízké budoucnosti, v němž kriminalita narostla natolik, že jsou v ulicích nuceni pořádek udržovat humanoidní roboti. Futuristické Los Angeles si samozřejmě bere mnohé z jiných filmových sci-fi jako Já, robot (design města), Blade Runner (zapršené neonové čtvrti) nebo Minority Report (podoba automobilů), ale to vůbec nevadí, jelikož to v kombinaci funguje skvěle a v televizní formě dokonce neotřele. Což je určitě zásluhou velkého rozpočtu, který celému dílu dodává filmový look. Napínavý děj a několik hlubokomyslných dialogů také doplňují občasné akční scény, jež zaujmou hlavně přebíráním některých videoherních nebo dokumentárních prvků (shaky cam). Výsledkem jsou přehledné, ale zároveň sympaticky „špinavé“ přestřelky.

Velkým otazníkem bylo obsazení ústředních rolí. O „badassovitosti“ Karla Urbana přestal po Dreddovi pochybovat i ten nejzarytější odpůrce, neznámou však byla role Michaela Ealyho, jenž si v televizi naposledy zprotivil diváky nudným policejním seriálem Společná terapie. Zde nakonec není tak na obtíž, jelikož je jeho herecký projev umírněn kvůli postavě androida, ale i tak by si šlo do role představit přibližně deset zajímavějších herců. Chemie mezi buddy dvojkou ale nakonec funguje celkem obstojně, ale zatím neskýtá podněty k dalšímu vývoji –nejde totiž o dva protikladné charaktery, které se nesnáší a nakonec k sobě najdou cestu, ale od začátku již spolehlivě spolupracující tým.

Navzdory drobným výtkám se však pilotní díl povedl a v rámci uvedení do děje, světa i postav mu skoro nejde nic vytknout. Samozřejmě jde jen o vydatný předkrm před hlavním chodem, který vůbec nemusí chutnat stejně dobře. Byla by ale škoda, kdyby se mezi těch devadesát procent nešťastlivců, jejichž kvalita po výborném pilotu klesla, Almost Human zařadil. Budoucí potenciál má totiž obrovský.

P.S. Pilot byl uveden s dvoutýdenním zpožděním, takže bude ihned v úterý odvysílán druhý díl. Jeho recap vám přineseme zítra.