Konečně jste se dočkali. Ještě než začneme pacienta pitvat, musíme trochu navodit atmosféru. Možná pomůže historka... Jako by to bylo včera. Zážitky z odkoukané Emmerichovy Stargate ještě nestihnuly vyblednout a já jsem v půjčovně zahlédnul videokazetu s podivným názvem Stargate SG-1 a černochem na obalu, co má na čele fááákt divný tetování. Určitě byste teď chtěli slyšet dojemnou historku o tom, jak jsem ji vzal do ruky, všechno kolem zhaslo a svět se přestal točit. Jenže to se nestalo. Znechuceně jsem odfrknul a "one night stand" vyhrál opodál ležící Jackie Chan. ;) Moje první setkání s SG-1 tak obstarala až televize. Během první epizody jsem zjistil pár věcí. Hraje v tom MacGyver, má to občas solidní triky, v Kanadě občas vznikají slušné scenáře a slušné seriály. Ať už si o Stargate: SG-1 myslíte cokoliv, nelze jí upřít snahu. Právě díky ní stojí minimálně první tři sezóny za prozkoumání. Zápletky byly inteligentní (minimálně stejně jako v případě Star Treků), herci se navzájem ždímali (na Richarda Deana Andersona ale neměl nikdo... však si to ten kluk i odprodukoval, takže moc dobře věděl kdy a jak zatlačit na scenáristy) a seriál rychle přerostl vesmír nalajnovaný svým filmovým předkem.

Ne že by televizní obrazovka nenabízela konkurenci, ale SG-1 měla náskok díky slavnému filmu v zádech, dobrému hereckému týmu a potřebné špetce humoru, který udržoval mírně nadsázkovou atmosféru. Vzhledem k většinou pouze průměrným trikům a přísně televizním interiérům to byla velká záchrana. Postupem času se samozřejmě rozpočty i ambice navýšily, což vedlo k tzv. zlatému věku (tím si projde každý seriál). Po třetí sezóně došlo k odklonu od Goa'uldů, kteří byli vysáti do dna a seriál začal nabízet místy kýčovité (replikátoři), místy velmi chytré zápletky. Už je to ale o vybírání těch lepších kousků z guláše, kteří čpí soap operů. Nechci urazit žádného z vesmírných geeků, ale SG-1 je bohužel typickým příkladem seriálu, který odmítl odejít do důchodu. Pět sezón bylo až až, jenže vykládejte to producentům, kteří vykrmují zlaté prase až k definitivní explozi... SG-1 se těšila velkému zájmu svých příznivců až do deváté sezóny, ale bylo to hlavně proto, že nic podobného nebo lepšího zkrátka v žánrové škatulce k vidění nebylo.

Nic proti těmhle hvězdným cestovatelům. Nabídli dobře vymyšlený svět, do kterého se dalo každý týden na pětačtyřicet minut schovat a částečně vzkřísili i dobrou pověst kanadské seriálové školy (vzpomínáte na Krajní meze?), ale každý by měl vědět, kdy má skončit. V tomhle případě se to nepovedlo a sedmá až desátá série, které hodlá Nova vysílat v dohledné době, jsou toho smutným důkazem. Jejich sledování vás rozhodně nepoškodí, ale pokud chcete vidět Daniela Jacksona v nejlepší formě, začněte raději od začátku a skončete v půlce.

p.s. Nebudete po mě házet šutry, že ne? ;)