V černo-bílém světě se občas čeká, až se vybarvíte. Taková je i zkušenost Pat (India Eisley), která má smíšený původ, takže ve své škole v Nevadě nezapadá ani mezi bělošky, ani zcela mezi černošky. Její matka je Afroameričanka, otce nezná. Je to ale zvláštní, že má tak ostře zelené oči a světlou pleť. Nelže se jí náhodou?

 Patty Jenkins chtěla adaptovat paměti Fauny Hodel s názvem One Day She’ll Darken delší dobu, dokonce se spřátelila s autorkou, jejíž životní příběh má jak sociální přesah, vyrůstaje mezi dvěma komunitami, tak krimi zápletku, protože její dědeček byl podezřelý z podílu na brutální vraždě. Ukazuje se, že stačí natočit Wonder Woman, a můžete si vybírat projekty. Jenkins natočila první dvě epizody (z šesti) a její manžel Sam Sheridan dodal scénář. K projektu se připojili i dva herci z Wonder Woman, Chris Pine a Connie Nielsen. 

A právě Pine v roli vyhořelého pisálka Jaye Singletaryho, který sice už v osmnácti psal pro L.A. Times, ale když napsal reportáž o zapletení mocného kalifornského gynekologa George Hodela do brutální vraždy Elizabeth Short, přezdívané Black Dahlia, stálo ho to kariéru. Teď se protlouká a fotí manželky při nevěře nebo se kvůli snímkům vloupává do márnic. Ukazuje se, že Pine má značný komediální talent (a nemá talent na chůzi po písku), který částečně osvědčil už v prvním Star Treku. Jeyova a Patina cesta se začne spojovat, když Pat zjistí, že je Hodelovou vnučkou.  

I Am The Night se vyvíjí jako krimi, jehož první epizoda obsahuje sociálně-rasové napětí. Svojí barevností a zdrogovaností trochu připomíná Inherent Vice, už ne ale kvalitou. Pilot má mnoho béčkových rysů v situacích i v jejich provedení: Pine hádající se s mladíkem v baru zcela předvídatelným způsobem, šéfredaktor zadávající články mimo redakci, zkrachovalý novinář, spiknutí a orgie celebrit, velká konspirace a podobně. Jistá zábavnost se ale pilotu upřít nedá. Někde se o I Am The Night píše jako o neo-noir, ale noir je tam zatím asi stejně jako v pigmentu Pat.