Televizní stanici History se vyklubal obrovský hit z Vikingů, tak to teď s ne-dokumentárními seriály zkoušejí častěji. Po moderních Seal Team 6 se přesouvají zase hlouběji do minulosti, tentokrát do evropského středověku a k událostem okolo zániku templářského řádu začátkem 14. století.

V prologu templáři prohrávají bitvu o Akru a zároveň přicházejí o Svatý grál. Francie o patnáct let později, veterán křížových výprav rytíř Landry (Tom Cullen) je nespokojen se současnou nečinností řádu. Události se ale rozhýbou, když je zabit templářský mistr Godfrey a objeví se nové informace o možné poloze grálu.

Atraktivní historické prostředí i námět, mysteriózní zápletka s grálem, faktografický dohled stanice, jež má historii přímo v názvu, a dějové linky ve všech společenských vrstvách, od prostého muže hledajícího s pomocí templářů pomstu přes řádové rytíře až po politiku a intrikaření zahrnující i papeže a královskou rodinu. Papírově je to všechno dobře. Ve skutečnosti je to všechno… ne špatně, ale prakticky v každém ohledu někde v šedém průměru.

Především tady chybí alespoň jedna charismatická postava, jež by zaujala už na první dobrou. S čímž jdou ruku v ruce i jejich představitelé, kteří taky zrovna neaspirují na Emmy. Pro srovnání, Vikingové si diváka hned na začátku získali díky Ragnarovi a Flokimu. A templáři to nezachraňují ani nikde jinde. Příliš se jim nedaří budovat přesvědčivou historickou atmosféru, znalci historie si zase stěžují na přílišné ohýbání dějin. Bitevní prolog ve Svaté zemi chtěl být epický, i velké kabelovky by ale měly problém zaplatit, aby něco takového vypadalo dobře, a History si scény takového měřítka nemůže dovolit už vůbec. Do očí bijící zelená plátna a nedoladěné triky těm scénám ani trochu nesluší. Znovu si půjčím pro kontrast rozjezd Vikingů, kde (historicky) stačily malé šarvátky, jež díky tomu vypadaly patřičně fyzicky, drsně a tedy i působivě. Ani v menším střetu později v epizodě to ale templáři nevylepšují, nastupují zase nehodící se zpomalovačky nebo podivné záběry na obličeje pod přilbami (ve stylu Ironmana), které ale pro velikost prostoru nechtěně vypadají spíš jako by rytíři měli na hlavách kbelíky. Minimálně kostýmy jsou ale pěkné.

I když jsem v předchozích řádcích nenechal na Soumraku templářů nit suchou, o vyloženě tragický počin rozhodně nejde. Třeba se ze seriálu po pár epizodách vyklube nenáročná historická zábava střídající dvorské intriky a něco málo rytířské akce. Teď ovšem neurazí, ale hlavně ani nezaujme a třeba takový (nepříliš povedený) Bastard Executioner měl díky Kurtu Sutterovi alespoň výraznější „ksicht“.