Kdo by čekal, že profesor Ian Duncan z Community někdy bude uvádět jednu z nejlepších late night shows? Jeho účinkování v The Daily Show with Jon Stewart mohlo napovědět, ale takový fenomenální pořad jako Last Week Tonight nepředvídal snad nikdo.

(ne, to není Venezuela)

John Oliver každý týden vybere jedno větší téma, které si podle něj zaslouží více pozornosti, a divákům vysvětlí, v čem spočívá problém, poukáže na všemožné absurdity a to vše proloží patřičně štiplavým humorem. Kromě hlavního tématu se stihne ještě několik menších glos, aktualizací k dříve rozebíraným tématům a nepravidelných segmentů jako je třeba utrpení nejtrpělivějšího muže televize nebo různé sestřihy ukazující „kvalitu“ běžného amerického zpravodajství (vážně je potřeba navlékat moderátory do trapných kostýmů jen proto, že je Halloween?)

(Vždycky vás zajímalo co všechno je ukryté v těch pseudo-latinských termínech v úvodní znělce? Klikejte sem.)

Už v první sérii John Oliver předváděl zajímavé věci, v kontextu série druhé to ale bylo spíš jen zahřívací kolečko, ve kterém si teprve osahával formát. Druhá řada vykazuje mnohé znaky pokračování filmů – je větší, dražší, ambicióznější. Náš titulní moderátor si tu dovolí i takové kousky jako vycestovat do Ruska a natočit rozhovor s Edwardem Snowdenem, který je stejnou měrou zajímavý, vtipný i napínavý (hodina pryč a Snowden zatím nikde… přijde vůbec?).


Oliverovi se výborně daří představovat různé závažné problematiky, přitom je ale vždy průběžně shazuje dobře mířenými vtipy, takže se divák necítí nějak školometsky poučován a zabrání se tak znuděnému přepnutí. Humorný aspekt pořadu je ale natolik povedený, že ho rozhodně nelze přejít jako pouhé odlehčení, tady se hraje první komediální liga. Zároveň přechody z vážného sdělení na vtip a zpátky jsou natolik hladké, že nijak neruší, a u diváka se tak rovnoměrně střídají záchvaty smíchu s pocity mrazení z nespravedlivé reality a následně dalším smíchem.

John Oliver těží možnosti dané HBO opravdu důkladně, ať už jde o koupi vysílacího času v Trinidadu, strefování se do prakticky kohokoliv nebo volnost v užívání sprostých slov. S tou ale pracuje velice umně, rozhodně nejde o žádné vodopády vulgarit, každé fuck má své opodstatnění a (v kontextu pořadu) tak nedochází k inflaci významu.


Když už Oliver něco nakousne, dotahuje taky témata a nápady do konce. Představí se nám tak zástup různých parodických maskotů (rakovinná plíce Jeff jednoznačně vede), twitter zaplaví spousta nápaditých hashtagů, kvůli dodržení slova Oliver vypije nemyslitelné (Bud Light Lime!) a pro názornost si dokonce dočasně založí vlastní církev.

Všechny prezentované problémy jsou pochopitelně více či méně zabarveny Oliverovým osobním názorem, pokud s ním tedy v něčem ostře nesouhlasíte, logicky se u daného segmentu zas tak moc bavit nebudete. To je už ale dané samotným formátem Last Week Tonight, snažit se o naprostou objektivitu (pomineme-li že to ani není možné) by jen rozbourávalo celý humorný aspekt pořadu. 


Po pár desítkách dílů divák získává dojem, že USA je opravdu země „zázraků“, kde je možné naprosto vše. Netřeba si však dělat iluze, že kdyby se Oliverův hledáček zaměřil naším směrem, nenašel by jiné šťavnaté absurdity. John Oliver v Last Week Tonight představuje ideální kombinaci zpráv a zábavy, jaká na obrazovkách momentálně nemá rovnocenné obdoby. Čekání do příštího února na další porci bude zatraceně dlouhé.