Les Revenants (2012)

Uznáváme, že Les Revenants není zrovna látka, která by zapáchala novotou. Na francouzské stanici Canal+ běžela na přelomu roků 2012 a 2013 a loni si odnesla řadu cen i nominací. Taktéž jsme ji v našich nepravidelných víkendových tématech označili za tzv. seriál za milion dolarů, a zmínili, že o ní ještě díky remakům a inspiracím hodně uslyšíme. Její dějový motiv nejspíš znáte. Francouzské městečko ne nepodobné Twin Peaks je vlastně úplně normální místo k životu. Tedy až na fakt, že se do něj jednoho dne vrátí mrtví. Nikoliv nahnilí jako ředkvičky z Penny Marketu, nýbrž úplně normální a jako by se nechumelilo. Proč dát tomuto francouzskému fenoménu šanci a čím si kolem prstu omotal nás?

Ahoj, sestro!

Pilotní epizoda Les Revenants je rovněž tou nejděsivější. Domů se totiž vrací Camille, několik let mrtvá dívka – oběť autobusové havárie. Má kapku rozostřené vzpomínky a neuvědomuje si, že je po smrti. Podivnost situace jí totiž dojde, až když uvidí svoji sestru Lenu. Ta je totiž její jednovaječné dvojče, a zatímco Camille vypadá stále na svých čtrnáct let, z Leny se již stala mladá dospělá. Toto setkání zřejmě nejlépe potvrzuje sílu prvních několika dílů. Tedy návratu mrtvých zpátky do svých domovů a vyrovnání se s podivnou realitou. Tíživé hororové kouzlo i esence obskurnosti. A hlavně hned z úvodu parádní emoce.

Ženy v hlavních rolích

Jasně, že existují i výjimky. Převážně se ale ženské charaktery v seriálech chovají jako nány a třeba takový Perníkový táta je toho živoucím důkazem. U Les Revenants je to naopak. Muži hrají druhé housle, a když se nějaký jejich příběh přeci jen rozvine, zjišťujeme, jací jsou to slizouni. Dvojčata jsme vychvalovali o bod výše. Dále je doplňuje barmanka Lucy, nejtajemnější postava projektu, Julie a Laure s lesbickou minulostí, a Adele, která návrat svého milého z telecích let vezme doopravdy do svých rukou. Ženy prostě v Les Revenants vítězí. Jejich postavy jsou dobře napsané a baví.

Tajemné a plující

Třetí bod našich důvodů bude pro mnohé i výčitkou. Les Revenants nestrhuje tempem, nýbrž plyne. Zvolna míří směrem k finále, kombinuje minulost s přítomností a naťukává motivy. A po první epizodě (která je velmi svižná) zpomalí a zaplavuje atmosférou. Les Revenants se natáčelo převážně v pozdních odpoledních hodinách. Dominuje v něm mlha a přehrada, mající v příběhu symbolický význam. Nejde ryze po jedné lince, nýbrž každé epizodě dominuje jiný „revenant“. Naznačí řadu tajemství a odhaluje je šalamounsky. Ani ne vůbec, ani ne doslova. Nýbrž vysvětleními, které vás nenaštvou ani nezklamou.

Hudba i vizáž

Temný Případ má senzační záběry zbídačelé přírody. Hannibal zase vzbuzuje óchání zpomalenými detaily crčící krve. Les Revenants na to nejde nijak okatě. Je skvěle natočený a přitom na něm není patrný žádný dominantní prvek. Atmosféra se zde buduje jen jemným filtrem a scénářem. A taky výtečnou hudbou, možná tou nejlepší, jakou jsme kdy v televizních seriálech slyšeli. Nejedná se o žádnou shodu náhod. Soundtrack složila skotská rocková kapela Mogwai a minimálně ústřední melodie „Hungry Face“ se vám zaryje hluboko do uší. Říkal někdo M83? Ano, my.

Les Revenants postrádá typickou seriálovou skladbu. Jen málokdy si na konec epizody připraví twist, kvůli němuž si zkrátka musíte pustit další díl. Rdousí ale atmosférou. Kdo nemá rád pomalejší, spíše zamyšlené projekty, ten bude v diskusi hovořit o nudě, vatě a bůhvíčem ještě. Jenomže Les Revenants je prostě takové. Vleze vám na mozek jinak, než třeba americké Resurrection. A jako takové je třeba ho uctívat. Koneckonců, pobláznil Francii i Velkou Británii. Amerika na něj čeká. A vy byste těch pár dílů měli vidět taky. Pro doplnění vzdělání, přinejmenším.

Les Revenants: 1. sezóna

Verdikt

Krasa

Vaše hodnocení

AKTUALITY

SERIÁLY

MULTIMEDIA

O TVZONE

Registrace

Zapomenuté heslo

Přihlášení

Registrace

Přezdívka
E-mail
Přečetl jsem si všeobecné podmínky a souhlasím.