Předsudky jsou hrozná věc. Jenomže lze snad na béčkového herce typu Christiana Slatera – ve spojitosti s učinkováním v seriálu, zaobírajícím se navíc komplexností myšlenkových pochodů – předem nahlížet jako na "něco", co byste chtěli v televizi za každou cenu vidět? Asi ne... Tuhle osvěžující facku do recenzentovy tváře jsem si tak vážně vychutnal. Mind Games stanice ABC jsou totiž milým upozorněním na skutečnost, že Chris rozhodně není špatným hercem. Jen má občas smůlu na hloupoučké role.

Moc rád bych chtěl napsat, že se špatným výběrem Slaterových rolí je teď tedy jednou provždy konec, páč pilot jeho nového seriálu je strhující inteligentní jízdou. Odehrává se to v podstatě celé v kanclu, zábavností tu Chris šlape na paty Kravaťákům a o pohlcující atmosféře ani nemluvě. Sledovanost téhle pecky se ale po první epizodě ustálila na mizivých 3,5 milionech diváků, tudíž bychom neměli být překvapeni, pokud se management stanice brzy rozhodne s vysíláním skoncovat. To jen tak mimochodem. Nyní již ovšem hurá k popisu děje.

Ross (Slater) a Clark Edwardsovi jsou bráškové. A skvěle se charakterně doplňují. Zatímco postavička ztvárněná Stevem Zahnem (Dokonalý únik, Klub poslední naděje) je roztěkaným geekem s IQ 250 a doktorátem z psychologie, Ross zastává v seriálu roli sourozencova ochránce a duševního mentora. Ten musí při dohlížení na bráchu zvládat i kočírování rodinné ambiciózní společnosti, která – podržte se – implantuje do myslí lidí myšlenky, které tam touží nastrčit Edwardsovic klientela. Kde už jsme to jen viděli?

Chytrá a strhující show vyráží svou naléhavostí dechV úvodní části Mind Games takto do firmy zavítá matka s těžce nemocným synem, jenž nutně potřebuje operaci. Zlý doktor z nemocnice však zákrok nepovolí, poněvadž je rodina na mizině. Co dělat? Jindy zbrklému Clarkovi dojde, že by se na případu dalo snadno vydobýt dobré jméno. Černá fixka lítá po tabuli, plánuje se o sto šest, riskuje, polopravdy se na mítincích brilantně překrucují do pololží. A nezastavujeme. Aby se toho totiž náhodou na obrazovce nedělo málo, věnuje se scénář i rozvoji hlavních aktérů samotné show. Po vzoru kupříkladu Masters of Sex tak na scénu přicházejí bývalé manželky a přítelkyně, a řeší se vztahy. Kdo je zamilovaný, a kdo ne? A jak to ovlivní soustředěnost na práci? Nebojte, funguje to.

A je to chytré. Pokud divák překousne urputnou tvůrčí snahu o do očí bijící a rádoby reálný podklad celé problematiky ovládnutí mysli, bude se výtečně bavit. Mind Games jsou komorním sci-fi, maskovaným za drama. Je to Počátek za pár šlupek bez Leonarda DiCapria, Nolanovy epesní režie a drahých triků. Postavy tu možná blábolí jedno přes druhé v takové kadenci vysokoškolských termínů, až se tomu Sheldonovi točí hlava. Pak se ale tým vydá do ulic do akce, aby z přísného doktůrka udělal lidumila roku, začne k tomu hrát perfektní soundtrack, a Christian Slater a jeho lidi vás mají. Just like that.

Podtrženo, sečteno? Výborný pilot si nehorázně užije každý s oblibou v efektivním budování napětí a důmyslných dialozích. Inteligentní slova pronášená ústy Christiana Slatera vyráží dech, a je velice nešťastné, že hercův comeback asi nemohl být riskantnější. Tahle stylová téměř-thrillerová jízda se nejspíše nedožije ani konce března, to ale není důvod k její ignoraci. Naopak. Nechci být zlým prorokem, osobně si ale na této "čtvrtině jedné sezóny" jak se patří smlsnu.