Nevinné lži

Takový tvůrčí ansámbl aby jeden pohledal: Veškrnová-Havlová, Janžurová, Vetchý, Hanák? Poslední část stále častěji skloňovaného cyklu Nevinných lží s názvem Byl lásky čas láká na skutečně velmi známá herecká jména z našich luhů a hájů. Vyplatí se ale vůbec tohle loučení dnes v osm hodin večer na České televizi zapínat? Vítejte u recenze, psané s nečekaně těžkým srdcem.

Zuzana a Kristýna jsou dvě dcery ve středních letech, které se lidově řečeno tak nějak nemusí. Jediným spojovacím článkem mezi nimi oběma zůstává už vlastně jenom jejich matka (prošedivělá Iva Janžurová), o kterou se v rozpadajícím se rodinném domě urputně stará prvně jmenovaná dcera v podání Veroniky Freimanové. Zabezpečená Kristýna, kterou ztvárnila Dagmar Veškrnová-Havlová, si maminku pouze jednou za měsíc "půjčuje", a obě spolu ruku v ruce vyráží třeba na procházku a následné nákupy. To je vše. Nečekejte žádné vřelé slovo mezi ústřední ženskou trojicí. Prostor dostávají možná tak slova do pranice a zbytečné hádky. Čím to? Inu, stará křivda mezi vlastní krví je hořkým problémem, který jen tak nevyčpí. Ale kdo má vlastně právo být naštvaný, a na koho? A co když se všechno zkomplikuje zdravotní příhodou jedné ze zúčastněných? No tak vyrazíme na usmiřovací pobyt do penzionu u Máchova jezera!

Až do závěrečné epizody lze říci, že se ČT s cyklem celkově dařilo. Větší uklouznutí v podobě dvou, tří částí poměrně kvalitního projektu, to není vůbec hrozná bilance. Tak proč se v dnešním posledním zářezu Češi snaží o něco, co jim odjakživa nejde? Příběh dvou rozkmotřených sestřiček se totiž snaží namixovat srdceryvné drama s odlehčenou, leckdy až do trapných krajností zacházející komedií. A ouha, už se nedaří. Je potom otázka, nakolik lze z celého průšvihu vinit režisérku (Vrabelová), a nakolik scénář. Nebo herce, kteří se výjimečně také nijak zvlášť nepřetrhnou... Těžko soudit. Faktem nicméně zůstává, že tenhle šílený guláš, splácaný z prapodivných gagů a vážných, hutných dialogů, prostě nefunguje. S narůstající stopáží si divák stále častěji klepe na bolavé čelo, a vzpomíná... nejen na perfektní předchozí díl.

Na tohle loučení naneštěstí jen tak nezapomeneteCo je vlastně špatně? Nemohu se vyhnout nepříjemnému pocitu, že se závěrečná story záměrně snaží přiblížit se "kvalitám" podprůměrných českých seriálů. A přitom lze například o prvním příběhu - Pod hladinou - tvrdit pravý opak. Proč? Bude prča, necháme ze sebe hvězdy dělat hlupáky a nalákáme lidi? Kdoví. Mělo to být (jako vždy) ponaučení o tom, že rodina je svatá a měli bysme si jeden druhého vážit. Celé se to bohužel zvrtlo do nejapné přehlídky křečovitých, notně přehraných hádek/scének mezi postavami Veškrnové-Havlové a Freimanové, během nichž divák obrací oči v sloup. Jo, tohle fakt bolelo: prskání vanilkové zmrzliny? Dětinské chování postav? Společná koupel nebo rádoby vtipné repetitivní opírání se o čerstvě natřený plot? Ale jděte. Ani ty slíbené bonbónky vlastně nedostaneme, jelikož Hanák s Vetchým tu na obrazovce stráví sotva pět minut každý.

Moc, moc rád bych chtěl napsat pravý opak všeho, co jste právě přelétli očima. Ambiciózní barrandovské dílo se sice jen tak pohřbít nenechá, ke smrtelné lavině ale nechybělo málo. Anebo jsem to vůbec nepochopil. Berte to jako nemastné neslané zakončení jedné hodně fajn řady, a těšte se na další díla České televize. Potenciál by tu rozhodně byl.

Je to tam. Konečně. Ode dneška se s vámi už nikdo nebude hádat o zbytečnosti cyklu České televize. Sedmý díl Nevinných lží si na svá bedra uvolil naložit tvůrce Okresního přeboru - a dopadlo to přesně tak, jak si každý režisérův fanda přál. Tudíž znamenitě. Opět razantní změna prostředí, opět zcela rozdílné postavy než minule. A tak vítejte v neveselém vesnickém buranově nedaleko Ostravy, kde řádí ekonomická krize mnohem citelněji, než třeba v takové Praze. Žhavte bednu na osmou hodinu večerní!

Fajn, krotím se, protože taková recenze, to by neměla být jen nahypeovaná přehlídka kladných reakcí ruku v ruce se slepým přehlédnutím několika málo nedostatků. A tak i když naprosté minimum, také se jich v aktuálním napínavém příběhu s názvem Čistá práce několik najde. Všimne si jich ale na(ne)štěstí asi jen člověk, který má hledání podobných mušek v popisu (recenzentské) práce. Pro dnešek tak s klidným svědomím ono nicotné nedořešení jedné, dvou neošetřených maličkostí během aranže záběru vynecháme. A vážně někomu dále vadí například repetitivní hudba?

Pokud jsem v několika minulých částech nadšeně vyzdvihoval například režii, až zde jsme se - "dávno" po prvotním zářezu Alice Nellis - opět znatelně proskákali k laťce profesionálních evropských měřítek. Nečekané? Rozhodně ne, a nedělejte, že jste ten Okresní přebor neviděli na velkém plátně. Bylo to hodně fajn, a podobně na tom je i Prušinovského momentální depkárna. Kdo by čekal, že si Honza střihne další mírně odlehčenou komedii s prvky dramatu, mohl by se tady ošklivě spálit. Čistá práce demonstruje za zničené ideály, ztroskotané na přílišné obětavosti a poctivosti. A taky diváka poučí, že zadarmo se v dnešní době nevyplatí snad už ani vynášet smetí.

Sledujeme realistickou dekonstrukci rodinného štěstí bez příkrasJindra je na první pohled slovy svého šéfa "správnej mladej kluk", co si možná sem tam rád přihne či si zahulí s kamarády, přitom se ale zuby nehty neochvějně snaží uživit svého syna Egona, ženu Kláru, a jejich rozrůstající se kozí farmu. Jenomže dělá ve stavebnictví, a v téhle branži když se něco takzvaně podělá, vetšinou je zákonitě zaděláno na další problémy měsíce dopředu, plus následují statisícové částky za opravy, z nichž se poškozeným nejednou protočí zarudlé bulvy. Jindrův charakter tak bude během sedmdesáti televizních minut otestován nejen skrze komplikace s promočenou střechou nemovitosti, na jejíž stavbě se podílí, ale i v důsledku těžkých finančních ztrát. To vše za doprovodu hip-hopového soundtracku z mikráků skupiny Prago Union, jejíž frontman (ex-Chaozz) si v buranské story taktéž střihl nemalou roličku. Výsledek? Zdaleka nejreálnější pohled do "obyčejné české domácnosti", kde se např. ani pro sprostá slova nechodí daleko. Chtěli jste to bez příkras? Tak neremcejte.

Kouká se na to vskutku parádně. Pokud jste do dnešního dne Nevinné lži lehkomyslně ignorovali (a ochuzovali se tak o stěžejní kulturní dílo ČR letoška), máte dnes večer jedinečnou příležitost vše napravit. Dá se nicméně i tak očekávat, že si Prušinovský bude tykat s o něco šťavnatějšími koláči sledovanosti, než zbylí tvůrci předchozích lživých příběhů. Čistá práce je na jednu stranu možná bez problému stravitelný snímek, jeho depresivní vyznění - a hlavně pak mistrovské zakončení - vám ale bude nahlodávat mozek ještě minimálně do dalšího povedeného barrandovského speciálu. Žádnou komediální písničku tentokrát rozhodně nečekejte, tady půjde o břitké hádky, dále o prolhané, vypočítavé lidi, a v neposlední řadě také o katastrofální rozpad nevinnosti lidské duše. Klišé? Vůbec.

Co s poctivým člověkem udělají nezastavitelná ozubená kolečka systému, který si z našich peněženek denodenně dělá dobrý den? Vyplatí se vůbec dnešnímu Čechovi být kapitalistou, jaké plusy a mínusy přináší bezbřehý socialismus? Všechny, kteří se nezaleknou právě položených otázek, čeká již za pár hodin na ČT1 zatím nejlepší dramatická jízda roku. Schválně pak dejte vědět, jestli jsem přeháněl. Je to tam.

Přichází otočka o sto osmdesát stupňů. V šesté části Nevinných lží se totiž v mírně odlehčeném drámu titulní nepravda neprovalí až postupem času - či dejme tomu ke konci epizody - ale hned na začátku. Dá se tedy říci, že Chromozom pracuje se zvratem, poznamenávajícím osudy zúčastněných hrdinů příběhu, již od samotného kraje vyprávění, od úvodních minut. Přeloženo do češtiny se tu před divákem otevírá sedmdesát minut napravování lži, která změnila životy jedné netypické rodiny k nepoznání.

Je to ale naneštěstí poněkud klopýtající vyprávění. Tereza Brodská se v něm představuje v roli sympatické laborantky zdravotnického oddělení pro umělé oplodnění. Načež hraje svobodnou ženu, která si dovede po svém užívat života na volné noze. A je lesbička. To ovšem není žádný šok, jelikož s tímto faktem nás scénář stihne obeznámit již v otevírací postelové scéně. Terezina hrdinka má pochopitelně spoustu kamarádek stejné sexuální orientace, a tráví s nimi poměrně hodně času. A tak se jednoho dne před lety stalo, že pomohla čtyřem kámoškám skrze ilegální distribuci spermatu (jo, zní to fakt divně) k početí jejich potomků: Matěje a Anežky. Hurá, dvě šťastné rodinky jsou na světě. Nebo ne?

Neochvějné rodinné hodnoty dostanou pořádně zabratVšechno perfektně klape a oba lesbické páry se s nezměřitelnou láskou v ženských srdcích starají o své ratolesti. Stačí však jedna společná večerní grilovačka na zahrádce matek Matěje, a idylka se obrací vzhůru nohama. Anežka pomalu zjišťuje, že se jí kamarád z rodiny, kterou často s matkami navštěvují, velice líbí. Než by scénář řekl švec, skončí spolu záhy oba teenageři po levelování v Assassin´s Creedu "v postelovém objetí". A jsou načapáni! Uvědomělá Katka (Brodská) tak musí chtě nechtě vyjít s pravdou ven. Jakou že? Obě děti mají nečekaně zapovězeno nechat se lapit do růžových sítí nezletilé romance, protože... hádáte správně: spojuje je identický dárce chromozomů.

Začíná kolotoč plný hádek nejen mezi Kateřinou a jejími kamarádkami, ale také mezi Matějem a jeho matkami. Brodské hrdinka totiž v minulosti všem zpřáteleným lesbičkám slíbila, že z laboratoře nepropašuje identické mužské DNA k jejich oplodnění, a tedy že obě děti z různých párů budou mít odlišného otce. Inu, lhát se nemá. Katka přichází o přátele, Matěj o vysněnou lásku, a nejen rádoby neochvějné rodinné hodnoty zde dostanou pořádně zabrat. Je vám to málo? Ano, rozjíždí se i zakázané hledání tajemného táty. Uslyší pak Matěj na konci jeho pátrání slavné "Jsem Tvůj otec!"? Nechte se překvapit - prozradit nicméně klidně můžu, že dalšího zastupitele mužské role v epizodě - osobitého Hynka Čermáka (Nevinnost, Svatá čtveřice) - z hlavy po skončení jen tak nedostanete. Tady se obsazení povedlo, což by se asi dalo říci i o samotné Brodské. Nelze se však zbavit pocitu, že ta mohla ze své role vymáčknout mnohem více emocí. Zamrzí také, že má Chromozom poněkud uťáplejší rozjezd a celá story patřičně ožije vlastně až s vypjatým hledáním anonymního tatíka, kdy dojde třeba i na skvěle napsanou filozofickou debatu na téma registrovaného partnerství.

Šestá část Nevinných lží operuje s nadmíru zajímavou problematikou, nedaří se jí ovšem plně zaujmout kvůli několika vlažným postavám a zdánlivě roztříštěnému příběhu. Je důležité přistoupit na fakt, že se vše točí zejména kolem nerozhodné Kateřiny, přičemž je Matějova otcovská odysea postupně odsunována na jakousi vedlejší kolej - v osm hodin večer byste dnes nicméně s Českou televizí neměli fatálněji narazit. Příště to jen zase chce pořádnou depku, ta jde cyklu lépe.

Směle pokračujeme v pravidelném zásobování TVZone recenzemi nadprůměrných Nevinných lží. V páté epizodě s názvem Klukovina totiž sehraný herecký tým - pod záštitou oficírů z nejváženější veřejnoprávní stanice u nás - opět potvrzuje, že se bude na celý cyklus se slzou v oku vzpomínat ještě dlouho po jeho finiši. Proč byste si měli už za několik hodin večer vymezit sedmdesát minut vašeho času?

Na v minulé rekapitulaci nenápadně vznesenou otázku, zdali se v Klukovině znovu dočkáme hutného dramatu (na rozdíl od předchozí odlehčené Hvězdičky), nyní existuje jasná odpověď: Ano, dočkáme. A jedná se o bezesporu nejtíživější zářez celé dosavadní série. S nepatrným rizikem potenciálního spoileru pak lze tvůrčí počin Petra Zahrádky (točil už Bez dechu; zde si bez mrknutí oka napravuje reputaci) zařadit bok po boku loňského dánského Honu. Takže půjde o pedofilii. A je to venku! Kdo tentokrát čeká vysmátou komedii, mohl by se ošklivě spálit.

Nastává hutné dramatické pekloMatouš, Tonda a Marek jsou obyčejní školáci, kteří si našli zálibu v lezení po skalách: ovšem až na Matoušovu výjimku bez profesionálního dozoru dospělých. A přesně takto - samotné - je jednoho dne všechny zákonně načape jejich třídní učitel, Pěnička (Taclíka si v osobité roli okamžitě zamilujete). Následně zabavená horolezecká výstroj nedá našim hrdinům spát, profesorova fixace na problémové studenty se i dále celkem opovážlivě stupňuje... Co když se ale začne třídní nebezpečně rýpat i v rodinném násilí, kterým trpí jeden z aktérů? A není už tohle náhodou tak trochu šikana? Takhle to dál nejde, Pěnička musí z kola ven! Co kdyby chlapci z učitele udělali úchyla? Je to přeci úplně neškodná, nevinná lež, maximálně obviněného vyloučí ze školy... ne?

Ovšem, že to celé nebude jen tak. Rozpoutává se dramatické peklo. Tomu sice k severské syrovosti žánrově podobného Honu ještě mnoho chybí, ale čert to vem. Nad niternými technickými prohřešky rádi mávnete rukou, dokud všechno tak slibně odsýpá. Nutno navíc zmínit skutečnost, že ke scénáři nemáme snad poprvé serióznějších výtek. Dialogy bezchybně šlapou a nenutí ke zbytečnému přemýšlení nad jakoukoliv nereálností. Co herci? Dětští hrdinové za sebou pochopitelně nemají kdovíjakou plejádu zvučných rolí, snad jen Jana Vaši jste mohli zahlédnout v Občanském průkazu nebo Lidicích. Neprovařenost mladých herců před kamerou pak činí celou story snáze uvěřitelnou. Marek Taclík potí hereckou krev, Pavel Liška v nemalé roli nepřekvapí - ale ani neurazí - a jeho nevyrovnaný otec do příběhu perfektně zapadá.

Je potom ohromná škoda, že zdánlivě vyhrocené finále nakonec vyústí v akt, od kterého vlastně divák čekal mnohem více akce i slov. Kouzelnému závěru tak sice nechybí napětí nebo nervydrásající předzvěst fatálnější tragédie, osobně jsem ale možná čekal něco trochu přímočařejšího. Udělejte si však bez obav názor sami - sejdeme se v osm hodin na ČT1. Rozhodně je na co se těšit.

Cyklus "Každý má někdy důvod neříct pravdu" pokračuje i tuto neděli v osm hodin večer na ČT1. Představí se v něm tentokrát převážně komediální talent Michal Suchánek spolu s jednou z nejsličnějších českých tvářiček, Terezou Voříškovou. A to není všechno, na návštěvu mj. dorazí i Vojta Kotek nebo část skupiny Chinaski! Jak se povedla story o imaginární internetové hvězdě?

Režisér aktuální epizody Martin Dolenský v kinech debutoval rozpustilou komedií Chyťte doktora s Michalem Malátným, znát jej ale pravděpodobně budete i jako pána, co točil třeba Soukromé pasti nebo poměrně nedávný Můj vysvlečenej deník. Teď se Martin přichomýtnul i k Nevinným lžím, a nutno podotknout, že s jeho tvůrčími schopnostmi zde nemám vůbec žádný problém. Historie se totiž opět nešťastně opakuje, a spíše než mezer v technickém zázemí nebo režii si divák všímá scénáristických děr. Ale je jich opravdu tolik?

Nevinný podvrh se tvůrcům vymyká z rukouZase tak hrozné to nebude, na to drží Česká televize nad celým projektem až příliš sebejistou ochrannou ruku. Ve čtvrté části televizních filmů s podtitulem Hvězdička sledujeme pomalu neúnosné životní/profesní klopýtání čtyřicetiletého novináře Ondřeje s kůží Michala Suchánka, jenž se snaží porvat s nenadálým úspěchem. Ten mu sklízí fiktivní teenagerka jménem Iris, které vdechl díky svým blogům život. Sedmnáctiletá Iris si nebere servítky a nevybíravým způsobem radí svým vrstevníkům na internetu, jak se prát s těžkým životem puberťáka. Michalův hrdina ale postupně cítí, že bude každou chvíli potřebovat pomoc s dolaďováním celého nevinného podvrhu... popularita dívky roste. Chce to Iris z masa a kostí, neboť mediální masáž si žádá i hmatatelnou reklamu.

Přesně v tu chvíli přichází na scénu Terka Voříšková. A už to lítá. Autoři novinářského žertu se snaží udržet vše pod kontrolou, jelikož se ukazuje, že charisma pravé Iris - tedy Natálie - nepadlo zrovna daleko od stromu jejího virtuálního avatara. V celé habaďůře se točí čím dál více peněz, je vypočítavě "potřeba" vyšachovat určité hráče ze hry. Do toho všeho se navíc v tu nepravou chvíli motají Onřejovy osobní trampoty se zhrzenou manželkou a odstrkovanou dcerou, a začíná jít do tuhého... Škoda, že repetitivně váznou ne úplně stoprocentní, nevěrohodné dialogy a patové situace. To je však vedle trochu unylejších hereckých výkonů jen malá vada na kráse a tedy nic, co by se nedalo přežít - "Suchošovi" navíc vážnější role sluší. Na Hvězdičku se kouká moc dobře, celá linie je pak spíše odpočinkovým námětem. Dočkáme se za týden zase hutného dramatu?

Lidem, kteří rádi sledují profesní růst Voříškové, či jim například není cizí herectví Michala Suchánka, lze čtvrtou epizodu Nevinných lží bez problémů doporučit. Už jen kdyby vás zajímalo, jak to té Terce v bedně zase sluší (nehorázně!), a jak to Michalovi jde před kamerou, když zrovna neblbne v Partičce. Zbytečně promrhaná hodina v tomto případě rozhodně nehrozí.

Než se před samotným čtením recenze stačíte v očekávání nových radostných výkřiků nad kvalitami seriálu nadechnout, šetřte dech. České televizi totiž ono pověstné "do třetice všeho dobrého" tentokrát tak docela nevyšlo. I v Druhém dechu se sice dočkáme svým spůsobem strhujícího příběhu a skvělých herců, poprvé se však nečekaně objevují citelnější kameny úrazu. A není jich málo.

Může za to režie pana Záhradky, jenž se v poslední době přichomýtnul například ke katastrofálnímu Obchoďáku či Základce? Vlastně ne tak docela, a zcela upřímně si tu ani žádných větších režijních lapsů všimnout nelze. V čerstvé epizodě ambiciózních Nevinných lží (kterou si opět budete moci pustit z pohodlí obývacího pokoje již za pár hodin na ČT1) totiž poprvé a celkem překvapivě poněkud selhává scénář. Scénář se sklony k extrémnímu dramatu, nezvratné tragédii, a k po emocionální stránce zbytečně přehnaným vypjatým situacím.

Tahle finanční tragédie není tak docela uvěřitelnáMartin (Jiří Langmajer) si žije velice dobře. Vlastně až nadstandardně výborně. Má bomba barák, nablýskané pracovní auto, moderní a prostornou kancelář, nádhernou ženu Lenku (Petra Hřebíčková) a dvě roztomilé děti, se kterými se ve svém volném čase prohání po zahrádce. Co ale čert nechtěl, blíží se jedna nemalá životní rána. Nepřízní osudu Martin jednoho slunného dne přijde o práci - na druhou stranu to z něj ale paradoxně časem možná udělá lepšího člověka s utříděnými prioritami. Co se však děje záhy poté, tj, v momentě, kdy se člověk, vydělávající měsíčně šesticifernou částku, ocitne takříkajíc na dlažbě? Jaká nervová vypětí čekají na každého (nejen) zbohatlíka těsně předtím, než se téměř promění v bezdomovce? A právě tady začíná velmi hlasitě skřípat scénáristčino pero.

Všechno jde až neuvěřitelně snadno a fatálně do kytek. Ve schránce manželů Majerových se hromadí nezaplacené složenky, na dům hrozí být uvalena exekuce a s odstavením dodávky elektřiny už to také vypadá na spadnutí. Jak snadno lze perspektivního kravaťáka "samoživitele rodiny" připravit o veškeré iluze a zajistit, aby si snad poprvé v úspěšném životě chtěl sáhnout na vlastní život? Nešťastná žena doma křičí jako o život, kamarádi z golfu nad vámi ohrnují nos, děti se bojí otcova pohledu... Díky Bohu za alkohol! Zjednodušeně řečeno je tu závažný problém s realitou. Jistě, nevinná lež klidně může být prvopočátkem dramatických zvratů, ale určitě ne v podobném epickém a nedomyšleném rozsahu. Logika si naneštěstí poprvé v cyklu ČT vybrala menší dovolenou.

Což je rozhodně škoda, protože Zahrádkova režie vážně není nijak otřesná, a minimálně ten Langmajer s Ondřejem Malým (který si zde střihl bezvadnou roli účetního) se zuby nehty snaží lovit napínavou story z hlubin kýčovité rodinné sci-fi. Ke konci se pak dá dokonce mluvit i o jakési katarzi a mnoho opět dělá nenápadná hudba, při které si budete vesele podupávat do rytmu. Mohlo to ale být lepší, o dost. Tak zase za týden?

Před necelým týdnem v našich obývácích odstartoval nadějný cyklus České televize, Nevinné lži. Duo Geislerová & Luknár v něm potrápilo nejen své fiktivní hrdiny, ale tak trochu i naše slzné kanálky a nastavilo vypravěčskou a technickou laťku zatraceně vysoko. Má tedy vůbec další epizoda s poněkud krkolomným názvem Lež má rozbité auto nějakou šanci na repeté v podobě úspěchu? A budeme zase houfně vykupovat papírové kapesníky?

Tatiana Vilhelmová a Vojtěch Dyk. Tak přesně tahle dvě jména nejspíše budou naprosté většině fanoušků česko-slovenské tvorby stačit k tomu, aby si už za pár hodin večer zapnuli bednu. A co kdybych vám k tomu ještě návdavkem prozradil, že se tentokrát kupodivu tak docela nejedná o srdceryvnou, dramatickou story? Ve druhé části perfektně rozjetého cyklu se totiž budeme spíše vesele pousmívat, než brečet. Anebo se alespoň dobře bavit u pohodového, "odlehčeného příběhu" dvou mezigeneračních milenců. Všemu tomu pak šéfuje další Vojtěch, známý pod příjmením Kotek. A hle, režie mu vůbec není cizí!

Tvůrci seriálových Ulic a Gymplů si musí hloupě ťukat na čelo.Přesně tak, tohle jméno na režijní sesli sice na první pohled může bít do očí, ale to jsou jen zbytečné obavy. A proč taky? Kotek (který má za sebou již fajn kraťas Ctrl Emotion) tu svůj televizní snímek o nevinném lhaní podává s takovou bezproblémovostí, až z toho mrazí v zátylku. Vážně si z toho půlku neodtočila Nellis z minula? Všechna čest, Vojtěchu, a schválně za jak dlouho se s Tebou s tímhle přístupem potkáme za kamerou v kinosálu. A o co tedy kráčí? Tereza (Vilhelmová) je svobodná matka a věčná pesimistka, jejíž rozkošný synátor Honzík moc špatně spí. Rýsují se tu možná nemalé zdravotní komplikace a vypadá to, že je v podstatě jen na mechanikovi Danovi (Dyk) - kterého Terce přihrála deštivá náhoda - aby dokázal včas sehnat renomovaného odborníka (krutopřísný sukničkář Michal Dlouhý), jenž by si s nemocí poradil. Dan na něj totiž má přes kamaráda telefon - anebo ne? Jak velká cena se platí za snahu o zprvu nezávazné sexuální hrátky s drobnou sympatickou třicátnicí?

Základní dějová premisa opět pracuje s nemilým nabobtnáváním minoritní nepravdy do něčeho většího, co se může lehce vymknout z kontroly všech (ne)zůčastněných. A znovu to funguje na jedničku s odřenýma ušima. Pokud si v neděli v osm večer ze zvědavosti zapínají ČT1 také kravaťáci z konkurenčních komerčních stanic, asi si potom se svými splachovacími Ulicemi a Gymply ťukají na čelo. Takhle si, vážení, v Česku představujeme kvalitní filmovou kultůru! Nelamentujte, že to nejde. Všichni herci hrají jako o život (Dyka si kritici zamilují, Vilhelmová si drží svůj mírný nadstandard), scénář drhne v pouhém minimu slabších dialogů, hudba Jiřího Hájka zní v uších ještě hodiny po skončení... Jo, a mihne se tu i bručoun Krobot!

Možná je to celé ještě o malinký ždibec lepší a zcela určitě stravitelnější než posledně, osobně teď začínáme být z Nevinných lží a jejich pokračujícího vynášení do nebes malinko nesví (recenzentské úplatky přitom ne a ne dorazit). Pokud to totiž takhle půjde dál, rýsuje se tu pomalu ale jistě nezapomenutelný osmidílný TV projekt plný očividných kvalit. Překvapuje nás to. A těšíme se na Langmajera a Vaculíka zase za týden.

V moderních studiích České televize na sobě čas od času pořádně zapracují. Tuzemská nekomerční veřejnoprávní stanice se pravidelně snaží k bedně přilákat krom jiného diváky, kteří dokáží ocenit snímky či seriály té nejvyšší evropské kvality, a přitom se dobře bavit. A daří se jí to i začátkem roku 2013, konkrétně pak s ambiciózním cyklem TV filmů Nevinné lži.

Lhát se nemá: to nás rodiče učili už jako malá děcka, slintající si pod upatlanou bradu. Můžeme však dnes sami sobě s čistým štítem přiznat, že se dle nepsaného etického a společenského pravidla takto doopravdy chováme? Je vážně každý náš den prostý i té nejnicotnější lži? Alice Nellis teď ve vašich obývácích jako první ze zástupu režisérů nové řady ČT názorně předvede, jak snadno může malá nepravda nabobtnat do téměř katastrofálních rozměrů.

Autorka cyklu Tereza Vrabelová (Soukromé pasti) o svém novém projektu říká, že se do něj snažila implementovat různé intimní příběhy tak, aby byl divák schopen uvědomit si, že se mu něco podobného v životě vlastně již přihodilo. Že je se situací obeznámen a ví, o co běží. V první epizodě s názvem Pod hladinou se pak tento záměr naplňuje měrou vrchovatou. Nellis (Výlet, Tajnosti) si se scénářem bravurně pohrála tak, jak jsme u ní jako u schopné, renomované autorky zvyklí. A pochopitelně si ošetřila i režii. V překladu to znamená, že vás příběh nerozhodné Evy (Geislerová) upoutá již od úvodní hereččiny plavecké narace, a nepustí až do konce.

Pod povrchem vřou kruté pravdy a břitké výměny názorů.Třicátnice Eva žije v poklidném stereotypu po boku svého starostlivého muže (Tomáš Pavelka). Má práci, která ji po letech už sice nenaplňuje, ale ani neobtěžuje, chodí se bavit, na nákupy, a jednoduše se denodenně rve s osudem. Trápí ji však jedna věc: těhotenství. Všechny její kamarádky, známé, a dokonce i sestra vychovávají děti. Ale Eva pořád nic. Po vášnivých nocích, kdy si nejprve vyslechne manželovy kalkulace ohledně menstruačního kalendáře, totiž z nočního stolku tajně užírá zásoby antikoncepce. V čem je ale ve skutečnosti zakopaný pes? A jak moc do hloubky sahá Evin problém s bezdětností? V sedmdesáti minutách se tu pod povrchem ukrývá mnohem více krutých (polo)pravd a ostrých výměnů názorů, než by se zprvu dalo očekávat.

Profesionální styl nejen vyprávění, ale také péče o silné technické zázemí, praští diváky v "pilotu" Nevinných lží okamžitě přes nos. I přesto, že se ve snímku mihne sotva tucet herců a vystřídají zhruba čtyři barrandovské kulisy, dýchá z televize svěží atmosféra, která by se jistě neztratila ani v přeplněném kinosále. Nellis je po ošemetných Perfect Days zpátky, a minimálně na TVZone ji radostně vítáme s otevřenou náručí. Aneb Evropo, jsi nám po stránce televizní kultůry zase o něco blíž. Po herecké stránce není jakbysmet téměř nic co vytknout, možná jen občas přehnané papírové dialogy a chování Pavelkova charakteru... Geislerová si dále jakoby šmahem odehraje své uno perfecto, Roman Luknár se v roli psychologa také slušně angažuje. No a hvězdná Daniela Kolářová nezklame snad nikdy. Co přinesou další části pod dohledem Prušinovského (Okresní přebor) nebo debutanta Vojty Kotka?

Nevinným lžím lze v jejich úvodní části velice snadno odpustit lehké výkyvy v podobě nepříliš atraktivního prostředí či občas ne zrovna povedených dialogů. Česká televize od 24. února tohoto roku rozehrává příjemně mrazivé historky z domácností, kde jedna z nich může klidně být i tou vaší. Važme si podobných počinů, které nutí společnost k zamyšlení.