Některé projekty v nás budí zvědavost již od letmého prolítnutí profilu na některém z filmových webů. Televizní film od britské televizní jedničky BBC, Page Eight, je rozhodně tento případ. Výborné obsazení v čele s Billem Nighym a Rachel Weisz, zasazení do MI5 a to celé v produkci oné milované stanice. Člověk by pomalu řekl, že se v tomto případě snad ani nedá nic pokazit a dostaneme nadprůměrný politický thriller. Jenže chyba lávky. Zde se toho totiž překazilo celkem dost.

Příběh přitom nezní vůbec marně. Johnny Worricker je starší zkušený mazák na vysokém postu v MI5. Je důsledný, pečlivý, malinko chladný a nikomu už moc nevěří. Jeho přesně nalajnovaný život ale naruší tajný dokument od jeho šéfa a nejlepšího přítele Benedicta Barona. Onen spis totiž může nejen divoce ovlivnit vztahy se Spojenými státy, ale Worricker ještě nalezne na straně 8 jednu důležitou informaci, která může zatřást se samotnou politickou špičkou a také vedením v tajné organizaci. Kromě této nebezpečné vlně událostí se ovšem Worricker seznamuje také s tajemnou a okouzlující sousedkou Nancy, které jediné dokáže plně důvěřovat.

I přes slibný námět je však scénář prvním velkým kamenem úrazu. Scénárista jakoby si ukrojil až příliš velké sousto a kromě hlavní zápletky nám tak servíruje ještě Worrickerovu linii s fešnou Nancy a problémy s dcerou. Ani jedna z těchto linek však moc nefunguje, film je plný zbytečných dialogů a ani samotné postavy nejsou příliš zajímavé. Hlavní linie okolo tajného dokumentu, jediné opravdu zajímavé zápletky filmu, navíc na konci vyšumí do ztracena. Tvůrci navíc jakoby nevěděli, jakým směrem se bude snímek ubírat. Ze začátku nám tak servírují pomalu odlehčený film plný ironických bonmotů, který vzhledem k dalšímu průběhu působí celkem křečovitě. Režie samotná pak namísto citu pro napětí a mrazivou atmosféru přichází s uspávajícím tempem a zabíjením některých potenciálně zajímavých okamžiků. Práce s postavami dělá režisérovi také problémy a ani hlavní postavě, na které má stát celý příběh, se nedostaneme pořádně pod kůži a po nějaké hodině už se o její osud moc nezajímáme.

Ani po herecké stránce to však není žádná hitparáda. Bill Nighy se sice v hlavní roli jako vždy snaží, seč mu herecké síly stačí, jenže ani tak nás jeho postava příliš nezajímá. Rachel Weisz zde pak nemá prakticky co hrát a její linie je tady vlastně do počtu. Ralph Fiennes v kůži premiéra se zde pak pro změnu objeví jen na necelých pět minut. Jeho konfrontace s Billem Nighym, jenž měla být rozhodně jedním z nejnapínavějších vrcholů filmu, pak naplno ukazuje promarněný potenciál celého projektu. Místo mrazivého a napínavého thrilleru, ve kterém nikdo nevěří nikomu, jsme dostali mdlý snímek plný hluchých dialogů a s minimem napětí.

Page Eight by se tak jednoduše dal shrnout jako nevýrazná a velká nuda. Nic zde totiž nevyšlo podle plánu a slušný námět se tvůrcům, a hlavně podprůměrnému režisérovi, nepodařilo využít ani z poloviny. I takový televizní mistr jako BBC se holt někdy utne. Pokud tedy hledáte kvalitní a napínavý politický thriller, tak hledejte bohužel dál.