Na internetové televizi Stream se objevila ambiciózní novinka, která u nás nemá obdoby. Šestidílný seriál Semestr se totiž odehrává pouze na displejích notebooků a mobilních telefonů. Loňský horor Odebrat z přátel se vcelku úspěšně pokoušel tenhle koncept využít, tady však nejde primárně o dramatický příběh, nýbrž o charakteristiku jedné generace prostřednictvím toho, co je jí nejbližší – technologie a moderních způsobů komunikace.

Základní rámec příběhu sleduje Damiána a Amálii, mladý pár, který je po dvouletém vztahu zasažen Damiánovým odjezdem na půlroční studium v Berlíně. Jejich vztah se z reálného života přesouvá na Facebook, Skype a FaceTime. Každá epizoda pak sleduje jeden měsíc jejich odloučení a jak ho oba prožívají společně se svou rodinou a kamarády.

Na Semestru je skutečně fascinující, kolik detailů obsahuje. Ať se jedná o zákonitosti vývoje několikaletého vztahu, ambivalentní vztahy s přáteli či osobní nejistoty, vše je podáno velmi lidsky a není problém uvěřit, že takových Damiánů a Amálií máme všichni kolem sebe spousty. Nemluvě o náročnosti samotného konceptu, k jehož fungování bylo zapotřebí vytvořit obrovskou spoustu fotek, videí a dalších obsahů na sociálních sítích, což musela být bez přehánění mravenčí práce.

Na ploše dvaceti minut rozehraje každá epizoda několik linek, které ale obvykle vyšumí do ztracena. Nečekejte složité příběhové propletence, protože takhle přece tahle generace nefunguje. Namísto toho řeší spoustu věcí, většinu z nich simultánně a vše se nakonec nějak vyřeší. Během Semestru se nerozehrávají drásavá dramata, nýbrž každodenní patálie, hádky a nepochopení, které obvykle nemají dlouhého trvání. Než si na tenhle přístup zvyknete, budete se divit, jaktože se na ploše dvaceti minut vlastně nic zásadního nestane. Občasná roztahanost však není na škodu, neboť i ta má svou výpovědní hodnotu z hlediska života mladých lidí. Už od prvního dílu budete vědět, jestli takové pojetí zkousnete, a ve vykreslování každodennosti se Semestr každou epizodou zlepšuje.

Cílovka je tentokrát specifičtější než u řady jiných pořadů Streamu, a pokud se neorientujete v popkultuře, memech, hipsterství a internetovém světě, budete mít s pochopením většiny narážek problémy. Pokud však do generace odkojené Googlem patříte, přenese vás Semestr na plochu počítače, kde se budete cítit jako doma. Scenáristé navíc chytře pracují s informacemi, takže třeba online dotazníky, kde by na sebe hrdinové mohli něco prozradit, ukážou vlastně jenom to, že si tahle generace v řadě ohledů lže do kapsy. A to je mnohem cennější a smysluplněji podaná výpověď, než kdybychom se opravdu dozvěděli vcelku zbytečné detaily z jejich životů.

Přestože píšu o nepříběhovosti, v několika okamžicích dostane vztah hlavních hrdinů pořádnou facku a tyhle vyhrocené situace pak působí nesmírně silně a uvěřitelně. Už kvůli tomu, že je vlastně nečekáte. Ze Semestru je cítit civilnost a uvěřitelnost z každé sekundy. Technické zvládnutí tohoto stylu natáčení není jednoduché, už kvůli málo zdrojům inspirace, ovšem výrazných nedotažeností se také nedočkáte. A vše je podtrženo výbornou hudbou z tuzemské provenience. Tenhle projekt řadím k tomu nejlepšímu, co zatím na Streamu vzniklo, a přestože se mu mainstreamová popularita dost možná vyhne, Semestr by rozhodně neměl zapadnout.