Netflix nám sype jeden hit za druhým, jednu cílovku si ovšem v posledních letech rozmazluje obzvlášť, a to tu pubertální. Od dob úspěchu 13 Reasons Why nám internetový gigant servíruje teenagerské kousky jak na běžícím pásu v čele s parádním Sex Education, španělským Elite či nedávným I Am Not Okay with This. Před pár týdny pak do této kategorie přibyla novinka Never Have I Ever od známé komičky a hvězdy Kanclu Mindy Kaling, v níž údajně vycházela i ze svého života, a která nám kromě tradiční porce pubertální řachandy servíruje pohled do indické rodiny. A nutno říct, že ani v tomto teen případě Netflix nešlápnul vedle.

Hlavní hrdinkou je 16letá Američanka indického původu Devi, která za sebou nemá zrovna nejlepší rok. Její milovaný otec zemřel na infarkt a ona na tři měsíce ochrnula a nemohla chodit. Nyní je ale (doslova) zpátky na nohou a chce, aby nový školní rok byl mnohem lepší. Outsiderka a věčná šprtka se proto společně s nejlepšími kamarádkami Fabiolou a Eleanor rozhodne, že tentokrát se stanou na škole mnohem populárnější. Hlavně však už konečně přijdou o panenství. Devi tak dá dohromady plán, podle něhož mají všechny tři sbalit kluka. A ona si dokonce začne myslet na nejvíce sexy kluka na škole Paxtona. Jenže plány se začnou brzy hatit, ona se zamotává do čím dál větších lží a ničemu nepomáhá ani komplikovaný vztah s její přísnou matkou.

Ano, Tenkrát poprvé je v jádru dalším teenagerským seriálem plným středoškolských klišé a předvídatelných vztahů, v němž se postavy občas chovají tak pitomě a… ehm, jako puberťáci, že už jsem se při sledování i já cítil trochu starý. Jenže i přesto jsem si tuhle teen oddychovku vlastně solidně užil. Seriál má totiž opravdu svižné tempo, díky němuž se divák ani na vteřinu nenudí, a často šílený humor či slovní přestřelky mezi postavami tu navíc opravdu šlapou. No, a pak tu máme velmi sympatické postavy v čele s Devi, jež se sice chová jako klasická naivní teenka, čím víc se jí ovšem divák dostává pod kůži, tím více jí musí v bizarních situacích fandit. A skvělá Maitreyi Ramakrishnan (ano, musel jsem použít ctrl+c a ctrl+v) celou řadu překvapivě naprosto bez problémů utáhne.

Jenže i přes tuto chválu by bylo Never Have I Ever jen dalším zaměnitelným kouskem pro náctileté do počtu. Jsou zde ovšem tři prvky, jimiž se tento komediální zářez od ostatních malinko odlišuje. Tím prvním je zasazení do indické rodiny, jež je zde nejen příjemným zpestřením, ale navíc se zde s tímto prvkem pracuje velmi důstojným a sympatickým způsobem. Je vidět, že Mindy Kalling zde čerpá hodně ze svých zážitků a z tamních zvyků si umí udělat legraci a zároveň je držet v patřičné úctě. I když se pak zprvu zdá, že seriál je jen další variací na téma „jak si chce puberťačka vrznout“, novinka mnohem lépe funguje v daleko osobnější a emociálnější rovině.

Za vším tím oddychovým humorem se totiž skrývá příběh o vyrovnávání se s tragickou smrtí otce a s tím související rodinné problémy s matkou. A v této rovině série až nečekaně funguje a dalo by se vlastně říct, že seriál je nejsilnější právě v intimních a komorních momentech, kdy se Devi s matkou snaží sblížit nebo jde mezi nimi naopak do tuhého. No, a pak je tu třetí nečekaný klad, jenž se popisuje dost těžko a má co do činění s často příjemně šíleným a ulítlým humorem celého projektu. Celý příběh náctileté holky snažící se zbavit panenství totiž coby vypravěč komentuje tenisová legenda John McEnroe. Ano, čtete správně. Nejen, že je zde jeho role vlastně hezky vysvětlena, hlavně si to však bývalý sportovec neskutečně dává a právě jeho komentáře povyšují mnohé situace a scény o úroveň výše. Ano, je to bizár, je to meta, ale parádně to funguje!

Tenkrát poprvé rozhodně není dokonalým seriálem a bez debat trpí mnoha neduhy teenagerského ranku. Humor je občas tak střelený, že sem tam zamíří vedle a celé je to ve vztahových liniích tak naivní a předvídatelné, jak byste od podobného kousku čekali. Jenže i přesto se jedná o svižnou podívanou se sympatickou hrdinkou, u níž divák prostě skvěle vypne a navrch se díky fungující rodinné zápletce i malinko dojme. A ani to není málo. Časy karantény už jsou sice pryč, jako příjemná jarní jednohubka se vám však Never Have I Ever nejspíš hezky osvědčí i teď.