The End Of The F***ing World

* * * Recenzi pro vás sepsal uživatel hroubek * * *

Když, se objevila první řada TheEnd Of The Fu***ing World, bylo to pro mě něco jako rána z čistého nebe. Vůbec jsem tenkrát nebyl připravený na to, co dostanu. A myslím, že takových nás bylo více. Seriál má totiž velmi specifický styl, ať už jde o práci s postavami, humorem, nebo s atmosférou. A k tomu všemu se jednalo o minisérii, která skončila na vteřinu přesně. Žádný další záběr nebo slovo nebylo potřeba. Nicméně, ze seriálu se stal velký hit, a v dnešní době se každá úspěšná značka musí dojit dokud to jde. A díky tomu právě čtete tuto recenzi na druhou řadu. 

Pozor, mírné spoilery!! 

Osobně jsem si myslel, že další série je hodně blbý nápad. Přišlo mi, že tvůrci v první řadě řekli vše podstatné. Samotný konec se k postavám hodil a jakýkoliv dovětek by zbytečně boural to, co se v první řadě vystavělo. Prostě jsem druhou řadu nepotřeboval a ani nechtěl, protože existuje jen opravdu malá šance, že se vám podaří zopakovat úspěch něčeho tak specifického jako The End Of The Fu***ing World.

O to více mě nyní těší, co mohu o druhé řadě napsat. Nová sezóna The End Of The Fu***ing World není zbytečná, a rozhodně to není žádná nastavovaná kaše. Ona se totiž zatraceně se povedla. Byl jsem hodně skeptický, jak už jsem vám naznačil. O to větší mám radost, že to tam zase je. Nevím, jak se to tvůrcům povedlo, jsem však za to hodně rád. Určitě pomohla účast autora komiksu Charlese Forsmana na scénáři, na němž se podílel s Charlie Covell (James z Misfits).

Asi už vám to došlo z varování výše, ale pokud jste neviděli první řadu a úvodní dva díly druhé série, tak byste v tomto momentě měli přestat číst, jít to dohnat, a pak se sem vrátit. Neříkejte, že jsem vás nevaroval. My ostatní, co máme sérii už za sebou, můžeme v klidu pokračovat. Od konce minulé řady uplynuly dva roky. James nakonec přežil postřelení, skončil ovšem na dlouho dobu v nemocnici. Alyssa a její matka prodaly dům a odstěhovaly se k tetě, aby mohly začít znovu. A v tuto chvíli přichází na scénu Bonnie, která chce naší oblíbenou dvojici zabít. Bonnie k tomu má dobrý důvod, protože James zabil jejího přítele, jenž chtěl znásilnit Alyssu. Jenže tento malý detail žena neví. A stejně tak netuší, že její „přítel“ rád ubližoval ženám a ona mohla být další na řadě. Na svou pomstu si vybrala zrovna nejlepší čas. Alyssa se chystá vdávat, Jamesovi umřel otec a jeho myšlenky se upírají k Alysse, jelikož je to jediná osoba, na níž mu záleží.

Jako u první řady, tak i zde musím pochválit skvělé herecké obsazení. Jessica Barden je opět neskutečná. Má výborný herecký projev, skvělé dialogy i monology a to, jakým způsobem prodává emoce, je prostě parádní. A samozřejmě jí to sluší (zvláště, když většinu série stráví ve svatebních šatech). Alex Lawther mi znovu dokazuje, že je velmi dobrý herec. James totiž není jednoduchá postava a Lawther ho opět parádně vystihnul, výborně fyzicky hraje a správně prodává vnitřní rozpolcení své postavy. Představitelka Bonnie je pak velmi dobře obsazená. Naomi Ackie si krade spoustu momentů pro sebe, je velmi osvěžujícím prvkem a dokáže držet krok s hlavními hrdiny. Navíc Ackie zvládla prodat Bonnie takovým způsobem, kdy nevíte, jestli jí litovat, nebo se jí bát. Jonathan Aris se vrací do své role profesora Clivea Kocha (ten úchylák, jehož James poslal na věčné časy), a i na minimu prostoru zvládá zapůsobit.

Mám navíc radost, že si seriál drží své vypravěčské postupy a atmosféru. Tvůrci se stále drží svého vizuálního cítění (červený text, opakování záběrů, časté flashbacky, které připomínají na co postavy myslí atd). Za zmínku pak samozřejmě stojí také práce s písničkami a hudbou. Je to zcela přirozené a funguje to na sto procent.

The End Of The Fu***ing World je ve své druhé řadě parádní podívanou, která šlape jako švýcarské hodinky a nemá vyloženě slabé místo. Přichází se zajímavým příběhem, s novými postavami a přesto si dokáže zachovat to, co jsme si zamilovali na první řadě. A to je něco, v co jsem ani nedoufal, že se stane. Hodnocení je mezi silnými osmi a slabší devítkou, ale už u první řady jsem přidával, takže tady to bude za silných osm. Nicméně to nemění nic na tom, že jsem hodně spokojený, a tentokrát bych se už kupodivu nebránil další řadě.   

* * * Recenzi pro vás sepsal uživatel hroubek * * *

Nevím, jestli jsem to už někdy psal, nebo ne, nic se však nestane, když to zopakuji. Toto je zlatý věk televize. Spousta lidí tomu stále nechce věřit, ale je to tak. Naštěstí televizní stanice to moc dobře vědí, a navzájem se předhánějí s co nejpestřejší tvorbou, aby oslovily co největší množství diváku. A já jsem za to, jako jeden z těch diváků, velmi rád. Protože kdyby tomu tak nebylo, tak by asi nikdy nevznikl tento seriál, a vy byste nikdy nečetli tuto recenzi.

Ač se to na první pohled nezdá, tak seriál vychází ze stejnojmenného komiksu Charlese Forsmana, známé lépe pod zkratkou TEotFW. Předlohu jsem nečetl, ale našel jsem si několik stránek, a můžu potvrdit, že seriál je komiksovému originálu dost věrný, hlavně co se týče humoru a absurdity.

Už samotný název je dost zvláštní a totéž přináší i ten zbytek. Je to hodně ujetá a absurdní podívaná plná toho nejčernějšího humoru, jaký si dokážete představit. Těžko se to definuje, jelikož je to takový mix žánrů, kde se bere od každého trochu. Tvůrci v čele Jonathanem Entwistlem se s námi nepářou a už v úvodním dílem jsme svědky neuvěřitelné výměny dialogů, která připomene styl Wese Andersona, kdyby byl ještě větší psychopat, než je. A to je jen začátek. V další dílech to jen a jen stoupá. A abych byl upřímný, nějakým zvráceným způsobem mě to dost bavilo.

Příběh se odehrává v současnosti v Anglii, a zaměřuje se na dvě postavy. Chlapce a dívku. Alyssa je sedmnáctiletá dívka, jenž prožívá rebelské období, nesnáší svého otčíma, a už jí nebaví všednost dnů. Proto se začne kamarádit s Jamesem. James je sedmnáctiletý psychopat (nebo si to alespoň o sobě myslí), který nic necítí, nenávidí svého otce, má znetvořenou ruku, protože ji jako malý strčil do friťáku, a jeho koníčkem je zabíjení zvířat, což by rád posunul na lidskou oběť. Nebojte, podobnost s Dexterem je čistě náhodná. Tou lidskou obětí by mohla být právě Alyssa, která si Jamese zvolila jako svého kamaráda/kluka. Jenže věci se vyvinou trochu jinak, a naše dvojice je náhle na útěku před policií, rodiči i tradičními konvencemi. Čeká je tak hodně ujetý road trip plný krádeží, násilí, nadávání, bolesti, ale i poznání a lásky.

Pokud bych měl vyzdvihnout věc, která mě na seriálu dostala nejvíc, pak jsou to herecké výkony hlavní dvojice. Něco takhle svěžího a originálního jsem dlouho neviděl. Jessica Barden (Humr, Penny Dreadful) je neuvěřitelně přesvědčivá a krásně dokáže skloubit rebelskou povahu a vulgaritu s něžnou a lehce ztracenou dívkou, jež se plácá ve svých pocitech. Navíc, už jsem řekl, že je FAKT krásná? Do jejích modrých očí se zamilujete rychleji, než řeknete „f*ck“. A Alex Lawther (Kód Enigmy) je jí důstojným spoluhráčem. Lawther má mnohem těžší úlohu, jelikož jeho postava je umírněná, moc nemluví, divně kouká, a hlavně musí prodávat své emoce takovým znepokojivým způsobem. Oběma hercům k jejich výkonu dost pomáhají vnitřní monology, které jejich postavám dodávají hloubku a uvěřitelnost. Z vedlejších herců mně potěšil Barry Ward, jako pravý otec Alyssi, jenž žije hodně svobodomyslným způsobem. A Gemma Whelan (Yara ze Hry o trůny), která hraje jednu z detektivek, co je hlavní dvojici na stopě.

Další velkou předností seriálu je nepochybně jeho černý humor, z něj pak totiž vyplívají dosti neobvyklé situace a myslím, že nepřeháním, když řeknu, že se právě při nich budete smát často a nahlas. Seriál má jen osm epizod a z mého pohledu je to tak akorát. V posledních dvou epizodách příběh malinko zvolní, a tvůrci si začnou připravovat prostor k uzavření všech linek a samozřejmě k zakončení. Ubývá vtipu a seriál se pomalinku přehoupává ke dramatu a spěje ke svému nevyhnutelnému konci. Naštěstí ani samotný konec neztrácí koule, které seriál odvážně prezentuje po celou svou stopáž. A nám se díky tomu dostává poctivého zakončení.

The End Of The Fu***ing World je tak ve výsledku velmi příjemná jednohubka, jenž dokáže rozesmát i dojmout. Netlačí vůbec na pilu, příjemně utíká, nikdy nenudí, a ke všemu si dost snadno zamilujete oba hlavní hrdiny. Není to dokonalé, a bude hodně záležet na tom, jestli vám sedne daný humor, pokud však ano, budete zaručeně spokojení.