Ve městě Seattle stále prší, jako kdyby na něj byly směřovány všechny světové srážky. Také tu jsou detektivové Lindenová a Holder, žádné veselé kopy, spíš naopak. A pochopitelně také případ, který svojí děsivostí a opravdovostí nabývá na hororových prvcích. Tyto tři elementy, tedy ponuré místo, ústřední dvojice charakterů a zatraceně zajímavý případ, jsou nosné sloupy kriminálky The Killing, včetně nyní vysílané třetí sezóny. Po šesti odvysílaných epizodách bych v podstatě mohl obtisknout většinu dojmů z pilotního dvojdílu a přidat doporučující štempl. Ta lehce líná, ale zato nesmírně hustá atmosféra, za kterou jsme v redakci první dvě série seriálu adorovali, je totiž zpátky na svém místě a scenáristé se zatím jeví poměrně jistě. Nevítanou diferencí se tak může jevit možná až příliš veliká porce postav a jmen. Zatímco v příběhu s Rosie Larsenovou byla pouze jediná oběť a charaktery byly vcelku přehledně uspořádány, zde mám po šesti epizodách v hlavě sem tam chaos.

V recenzi pilotu jsem kritizoval linii s pouličními puberťáky. Kvitoval jsem tak s mnoha díky, že se tato linka proměnila v podstatě jen v jednu vedlejší postavu – tvrďačku Bullet, která detektivům již několikrát přišla vhod. Sidekick v podobě „dítěte z ulice“ fungoval už kdysi ve starých holmesovkách a v The Killing se jeví být vtipnou a osvěžující vložkou. Systém policejní práce je stále velmi uvěřitelný, a kdo si potrpí na nadlidskou postavu génia ala Kevin Bacon z Following, ten bude z Holdera a Lindenové pěkně otrávený. The Killing je dusné, nevyžívá si v monolozích, nesrší hláškami a neotravuje vás osobními problémy detektivů á la severské knižní bestsellery. Kromě prozatímní vedlejší linie s odsouzeným vrahem Rayem Sewardem jde o ryzí vyšetřování, a kdo očekával nějaký kvalitativní odsun po kompaktním (a opsaném) příběhu o Rosie Larsen, ve svých domněnkách se mýlil. Prostoru pro zklamání je však stále mnoho. V kriminálce dělá sedmdesát procent veškerých dojmů uspokojivá zápletka. Tu však zatím můžeme jen profesionálně odtušit.

Nekoukejte, pokud od kriminálního seriálu očekáváte variabilitu případů, humor, hrdinství a romantické odbočky. Koukejte, jestliže se vyžíváte v chladu, dusné a táhlé atmosféře, která vás donutí se při sledování zachumlat do peřiny. A taky kvůli Mireille Enos a Joelu Kinnamanovi, jež jsou na „pouhou televizní detektivku“ snad až nebezpečně dobří.

Pokud se vám líbí The Killing, zkuste také:

• MayDay (Zavražděná královna plesu, ponuré malé městečko a zatraceně mysteriózní atmosféra. To vše v pětidílné sérii BBC z roku 2013.)
• The Fall (Rovněž ještě horká minisérie, ve které Gillian Anderson pomáhá irské policii v dopadení sériového vraha. Minimálně atmoškou velmi příbuzná k The Killing.)
• Wallander (Kenneth Branagh coby detektiv Wallander z knih Henninga Mankella. Chladné, pomalé, lidské, depresivní a zatraceně dobré.)
• Spiral (V Čechách poměrně neprávem opomenutý seriál z Francie, který je považován za evropské The Wire. Vyzkoušejte čtyři velmi dusné sezóny.)
• Broadchurch (Britská novinka, která i ústřední detektivní dvojicí připomíná The Killing a jeho severský originál. Malé město Broadchurch a zavražděný chlapec...)
• Forbrydelsen (Severská předloha The Killing vstoupila loni do své třetí série, která se již od The Killing dějově odlišuje. Doporučujeme vyzkoušet.)