Dlouho jsme se na TV Zone neviděli, co? Zanedbával jsem vás, já vím. To se snad během následujících týdnů a měsíců změní. Plány by byly, teď jenom najít čas na jejich realizaci. Začneme pěkně od podlahy recenzí islandského seriálového klenotu, který jste před pár měsíci dost možná minuli. Pohodlně se usaďte, načněte ledové víno Chateau Valtice a alespoň na chvíli se se mnou přeneste do země, kde je i v létě zima k nepřežití.

Trapped je severská detektivka, kterých moc není. Na ploše deseti dílů přináší uzavřený příběh, který vám nedá vydechnout. Ocitáme se v městečku s nevyslovitelným názvem Seyðisfjörður. V něm žije 711 obyvatel, kteří jsou poznamenaní sedm let starou tragédií, při které uhořela mladá dívka. Střih, jsme v současnosti. Do jinak odřízlého městečka směřuje trajekt. V okamžiku, kdy loď zakotví v místním přístavu, nahlásí místní rybář nález torza lidského těla. Místní „šerif“ Andri se rozhodne loď zadržet, dokud se nezjistí, jestli mrtvola nepochází právě z této bárky. Do toho přichází sněhová bouře desetiletí, která brání zásahu detektivních posil z Reykjavíku.

Na jazyku jistě máte jednu otázku. Proč bych se na to měl dívat a nevěnovat svůj drahocenný čas nějakému jinému seriálovému klenotu? Začít musím u obsazení. To je naprosto luxusní a vévodí mu seriálový sympaťák roku hraný Ólafurem Darri Ólafssonem. Tohoto lidského medvěda možná poznáte díky malé roli ožralého pilota vrtulníku ve filmu Walter Mitty a jeho tajný život. Hádáte správně, právě tenhle sympaťák si zahrál šéfa policie. A hádáte znovu správně, právě kvůli němu na ten seriál budete chtít koukat. Těžko popsat charisma, který tento zarostlý islandský George Clooney disponuje. To prostě musíte vidět. Představte si Joshe Hartnetta v prvních dvaceti minutách hororu 30 dní dlouhá noc. Máte? Tak Ólafur je snad ještě lepší.

Styčných bodů s mojí milovanou 30 dní dlouhou nocí je víc. Máme tu malou policejní stanici, na které pracuje dva a půl lidí, odřízlou severskou vesnici (pardon, městečko) a zločin, který bude vést k něčemu většímu. Ne, invaze zombíků vás v průběhu těch deseti hodin vážně nečeká, ale to vůbec nevadí. Nepředvídatelný děj budete i tak hltat plnými doušky. Dalším trumfem je totiž scénář, který napsal někdo opravdu hodně talentovaný. Jedna stopa vede k druhé, pátrání vás bude bavit celou dobu a obyvatelé malého městečka se vám velmi rychle dostanou pod kůži.

Je třeba pochválit promakanou psychologii postav, ale pozor. Na tom seriál nestojí, jenom to výborně doplňuje divákům nastíněné reálie. Zapomeňte na cestu do vrahovy duše po vzoru dánského Forbrydelsenu. Režisér a producent Baltasar Kormákur (v Hollywoodu se už stihnul zapsat filmy Kontraband, 2 zbraně a Everest) se rozhodnul jít jinou cestou. Díky bohu za to. Tohle je v první řadě detektivka s precizně napsanými postavami. Trpět s nešťastnými postavami budete opravdu jenom chvílemi. Když už však nějaká postava začne brečet, tak budete mít na kahánku také.

Takže proč ne plný počet? Protože se ke konci přece jenom poleví v tempu a zápletka začne být mírně překombinovaná. Vše vyvrcholí posledním dílem, který úspěšně dokončí ono kriminální puzzle, ale žánrově přece jenom trochu odbočí a některé diváky nalákané pečlivou stavbou zápletky možná zklame. Ale to už je opravdu jenom detail. Pokud máte aspoň trochu rádi seriálové detektivky a v letním parnu toužíte po mrazivém dobrodružství, nehledejte dál. Na Islandu natočili parádní seriál a byla by velká škoda, kdybyste u toho nebyli. Už jenom kvůli tomu Andrimu, respektive Ólafurovi.