Guillermo del Toro poslední roky nezažívá zrovna nejlepší období. Obrovské množství času a energie investované do adaptace Hobita přišlo převážně vniveč, Pacific Rim a Purpurový vrch víc diváků zklamaly než nadchly a třetí Hellboy nebo lovecraftovské V horách šílenství jsou v nedohlednu. Teď talentovaný Mexičan přichází s animovaným seriálem Trollhunters od Netflixu. Jde o adaptaci knihy, kterou napsal Daniel Kraus společně právě s Guillermem. A jen pro pořádek: to, že už máte občanku nebo že vám v hospodě nalejou, ještě neznamená, že by vás Lovci trollů neměli zajímat. Chcete jednoduchou poučku? Jestli se necítíte příliš staří na Jak vycvičit draka, nejste příliš staří ani na Trollhunters.

Patnáctiletý Jim najde magický amulet, díky kterému se stává Trollhunterem, šampionem ochraňujícím lidi a hodné trolly žijící pod městem před démony a podobnou havětí. Následuje klasický mix tréninku, boje s nadpřirozenem a „přízemních“ problémů jako je škola nebo první láska.

Trollhunters jsou jedním z posledních projektů tragicky zesnulého Antona Yelchina. Ten dabuje přímo hlavního hrdinu Jima a byť toho před svou smrtí stihnul nahrát poměrně hodně, spousta replik ještě chyběla. Del Toro tak byl postaven před obtížnou volbu. Jednodušší by bylo obsadit nového herce a začít znovu. Jenže to by znamenalo úplně vyhodit velký kus Yelchinovy již nenahraditelné práce a to v žádném případě nechtěl. Nakonec se použil druhý dabér, který se musel co nejpřesněji trefit do tónu natočeného materiálu a doplnit tak chybějící místa. Nutno podotknout, že se to povedlo naprosto hladce, žádných podivných přechodů si divák nevšimne. K hlasovému obsazení dál patří třeba Ron Perlman v roli jednoho ze záporáků, televizní veterán Kelsey Grammer jako Jimův trollí mentor nebo Steven Yeun z Živých mrtvých.

Hlavní předností Trollhunters je del Torova pověstná fantazie. Design trollů a všech možných potvor, výtvarné zpracování prostředí Trollího trhu nebo i různých artefaktů. To vše je nápadité a když ne přímo originální, tak přinejmenším neokoukané. Na celém seriálu je vidět, že ho del Toro a zbytek tvůrčího týmu nenavrhovali ve stylu „co by se tak děckám mohlo líbit“, ale tak, aby se líbil (i) jim samotným. Na fanouvské bulvy v dlaních pochopitelně nedojde, ale hlavně ani na žádné nechutně „roztomilé“ postavičky. Nebo (snad až na hrstku snesitelných výjimek) na trapný humor.

Seriál nabízí doslova magickou atmosféru dobrodružství i problémů dospívání, které baví mladší a neurazí ani starší. Zápletky a zvraty, jež nejsou banální a občas i vystrčí růžky a ukážou trošku temnější podtóny (ne tolik aby to děti rozrušilo, ale dost na to aby potěšilo odrostlejší diváky). Trollhunters je jeden z těch seriálů, který si můžou užít tátové stejně jako jejich děti. A to se cení.