Novinka Wet Hot American Summer: First Day of Camp je vlastně jedna velká bizarnost. Natočit totiž seriálový prequel k film Léto k nepřežití, který pomalu nikdo nezná a neměl ani valný úspěch, je samo o sobě podivné. Ukecat do něj ale původní obsazení, z něhož se z dobré poloviny z nich stačily stát známé tváře či rovnou hvězdy Hollywoodu v čele s Bradley Cooperem, Paulem Ruddem či Elizabeth Banks, a přidat k nim navrch do vedlejších rolí ještě řadu hvězdných ksichtů, to už chce opravdu koule. Obzvláště, když je to celé zabaleno do tak specifického a ujetého humoru, u něhož je jasné, že ho někteří budou přímo nesnášet. Internetový Netflix se však stejně rozhodl dát tvůrčí dvojici Michael Showalter/ David Wain šanci a tamní hlavouni nejspíše doufali, že se nakonec nebude bavit jen ta hrstka fandů původního filmu. A nutno říct, že tenhle podivný risk se jim vlastně vyplatil. Vznikla totiž (ne)překvapivě jedna z největších bizarností roku, jenž budete buď milovat, nebo zcela nenávidět.

Nejdříve si však aspoň trochu shrňme, o čem že tahle magořina vlastně je. Zatímco filmový předchůdce vyprávěl o posledním dni na letním táboře a šílených historkách sedmnáctiletých instruktorů či mladších táborníků, zde se podíváme na to, co se na stejném místě v první táborový den. To v překladu znamená, že Cooper a spol. si stejně jako před čtrnácti lety zahrají sedmnáctileté puberťáky. A to je zde ještě jedna z těch normálnějších věcí. Máme tu tedy zamilovaný umělecky založený pár Bena a Susie, jež připravují místní muzikál, místního idola a flákače Andyho, jenž se zakouká do krásné Katie, či novinářku v utajení Lindsay, která chce sepsat článek o mladé generaci. Ne, nebojte se, tenhle kousek opravdu není o prvních láskách, souložích a divokých kalbách. Máme tu totiž ještě hromadu dalších mnohem přestřelenějších postav i zápletek. O hlavní lince, u níž by se zapotil i Chuck Norris a stane s v nich ještě více, než v obyčejný hektický den Jacka Bauera, se pak vyplatí vědět před sledováním co nejméně.

Tato zápletka totiž nejen, že patří mezi nejšílenější aspekty celé série, ale navíc má tendenci vás v každé druhé scéně překvapit dalším nečekaným a nesmyslným úletem. A právě moment překvapení je u tohoto kousku hodně důležitý. Bez okolků se přiznám, že jsem Léto k nepřežití dosud neviděl a neměl jsem tedy vůbec tušení, do jakého stylu humoru vlastně jdu. A musím říct, že něco tak šíleného, bizarního a svým způsobem specifického jsem opravdu nečekal. A to říkám jako člověk, co si ještě před dvěma týdny myslel, že nic bláznivějšího než 7 Days in Hell už nikdy v životě neuvidí. Chyba lávky. WHAS je snad mišmašem všeho, co si dokážete představit. Seriál si samozřejmě dělá srandu ze všech “táborových“ klišé, zároveň je ovšem parodií téměř na všechny myslitelné žánry a jako navrch je to celé zabalené do překvapivě fungující nostalgické atmosféry osmdesátých, kterou ještě sem tam podpoří správně zvolený soundtrack.

No a pak je tu ten humor. Ten je nejen neskutečně ujetý, místy však také záměrně infantilní a záměrně balancující na hraně trapnosti. Což je styl, jenž se opravdu nezavděčí každému a i já jsem s ním měl v úvodních dílech dosti problém. Celá ta snaha o originální švihlý humor a poskakování herců ve stylu nevybouřených puberťáků působila minimálně v pilotu malinko křečovitě a zabírala nejspíše jen na skalní příznivce celovečeráku. Značná část gagů a zábavných scén potom viditelně stojí a padá na improvizaci hvězdné sestavy. Herci si prostě v některých případech evidentně stoupli před kamerou a dělali jen kraviny na téma typu „nadržený puberťák bude dělat machra na holku, co chce sbalit“ nebo „kluk se dostane do nechtěné trojky“. A bohužel to ne vždy vychází podle představ a některé scény se naprosto minou účinkem.

Naštěstí takových segmentů je s přibývajícími epizodami čím dál méně a WHAS je opravdu s každým dalším dílem zábavnější. Tvůrci jakoby se oklepali z úvodní křeče, více jim začal sednout jimi nastavený styl a oni se mohli konečně rozjet na plné obrátky. Jeden bizarní gag střídá druhý, ústřední linie šlape na plyn a divákovi po pár dílech dojde, že si tenhle styl i přes chybičky vlastně začal užívat a už se těší, s jakou kravinou přijdou scenáristé v dalších minutách. A většinou vaše předpoklady ještě několikrát předčí.

Nic z toho by samozřejmě nefungovalo, nebýt sehrané herecké sestavy. Našlapaný ansámbl si evidentně přijel natáčení hlavně pořádně užít a po letech konečně prožít také trochu společné srandy. Pohodovou atmosféru se naštěstí povedlo přenést i do seriálu a všichni si své bláznivé kreace a přehrávání vychutnávají. I ty největší hvězdy si sem naštěstí nepřijely jen pro šek, ale hrají v té největší pohodě. I když je vidět, že Bradley Cooper se objevil na place podle toho, jak se mu to hodilo v diáři, a některé charaktery občas podezřele zmizí ze scény. I přesto ovšem mají všichni hodně prostoru a nejvíce ho dokázal využít sympaticky uvolněný Paul Rudd, z jehož frajírka se postupem času stal de facto hlavní hrdina této magořiny. Třešničkou na dortu jsou potom hvězdní hosté ve vedlejších rolích. Ten moment, kdy na vás v té nejnepravděpodobnější roli vykoukne další slavný ksicht, je k nezaplacení.

First Day of Camp je opravdu zvláštní seriál, jenž bych rozhodně nedoporučil všem. Velmi snadno si dokáže představit lidi, co tuto do extrémů dovedenou zábavu vůbec nepoberou, a vlastně se jim ani nebudu divit. Novinka od Netflixu totiž rozhodně není bez chyb. Vtipné pasáže se zde střídají s těmi méně povedenými a některé zápletky by se daly klidně vyřadit. Jenže jakmile se vám tenhle styl dostane alespoň malinko pod kůži, už se prostě nedá odolat. Ta snaha být každým coulem svý a přijít s co největším počtem nápaditých scének, se prostě musí ocenit. Obzvláště, když je díky uvolněnému obsazení servírováno v tak odpočinkovém balení. Ať už tedy bude patřit do té spokojené či nechápající skupiny, Wet Hot American Summer rozhodně stojí za zkoušku. Jen to nezabalte hned po křečovitém úvodu.