Homeland, Breaking Bad, Mad Men, Dexter, Boardwalk Empire…Tohle je jen hrstka vyvolených, která patří dle diváků a kritiky mezi nejlepší americké dramatické seriály současnosti. Pod radarem těchto dvou významných skupin však stále zůstává přehlížen jeden seriál, který většinu z výše jmenovaných s přehledem strčí do kapsy, motorkářské drama Sons of Anarchy. Seriál o titulním gangu na dvou kolech, který si přivydělává pašováním drog a zbraní, to u diváků neměl už od začátku moc jednoduché. První dvě série byly kvalitativně malinko nevyvážené, postavám se těžko dostávalo pod kůži a kdejaký divák to tak mohl se seriálem již zabalit. Od třetí série už kope ovšem drama Kurta Suttera tu nejvyšší ligu, svým věrným divákům se odvděčuje hromadou emotivních momentů a hlavně prokazuje, že s postavami a příběhem umí v seriálovém rybníčku v současnosti lépe pracovat jen málokdo.

Drsňáci z motorkářského gangu to samozřejmě nebudou mít jednoduché ani tuto sezónu. Jax se sice už dostal do vedení SAMCRO, klid okolo nelegálních aktivit klubu to ovšem nepřineslo. Borci se totiž po Tigově eskapádě z minulé sezóny dostali pod drobnohled místního velkého mafiána Popea, který smrt své dcery nenechá jen tak. Nejde však o jedinou hrozbu pro motorkáře se smrtkou na zádech. Jax a spol. si totiž stále musí dávat pozor na spolupráci s drogovým kartelem v čele s dvojitým agentem Dannym Trejem a největší hrozba pak číhá uvnitř klubu. Mladého vůdce a jeho nejbližší tak čeká další zkouška ohněm, která změní jeho i samotný klub k nepoznání.

Hned na začátku si bez servítek řekněme, že Sons of Anarchy má jeden z nejlépe napsaných scénářů široko daleko. Postavy se zde celých pět sezón vyvíjejí naprosto uvěřitelně a bez menšího zádrhelu, příběh je vypiplán do nejmenšího detailu, dramatické zvraty jsou naplánovány dlouho dopředu a žádné tajemství či čin některého z hrdinů zde nezůstane ležet bez povšimnutí. Jenom jej nechá Kurt Sutter pěkně uzrát, aby ono tajemství nám i postavám vmetl přímo do obličeje ve velmi emotivní či mrazivé situaci. Motorkářský seriál má tak zřejmě nejkonzistentnější scénář posledních několika let, protože díky Sutterově výborné práci s příběhem na sebe všechny série výborně a plynule navazují.

V páté řadě navíc dostává celý příběh ještě mnohem temnější a osudovější nádech, než tomu bylo doposud. Klub se ocitá v čím dál větších problémech, ke kulce do hlavy tu není daleko, každý se zde už pohybuje minimálně na hranici zákona a na samotné psychické dno se dostanou i hrdinové, u kterých byste to nikdy nečekali. Pečlivá práce s charaktery ostatně patřila vždy mezi Sutterovi silné zbraně, ovšem v páté sérii tento atribut prodává seriálový tvůrce na sto procent. Je až k nevíře, jak moc dokážou divákovi k srdci přirůst lidé, kteří jsou vlastně totální svině a za celou řadu neudělají snad nic dobrého. I přesto se však o ně neustále bojíme. Díky Sutterově zálibě pořád nás překvapovat a odpravovat oblíbené postavy jsme tak v napětí v podstatě neustále.

Excelentní práce s charaktery by byla samozřejmě k ničemu nebýt kvalitního obsazení. Po herecké stránce tady ale také není nic moc řešit, jelikož polovina obyvatel Charmingu by si zasloužila aspoň nominaci na Emmy. Hlavně díky excelentnímu obsazení si může být Sutter tak jistý v kramflecích a nechat postavy vyvíjet se směrem, jakým bychom nečekali. V nabité konkurenci se pak neztratí ani dva hlavní herečtí nováčci série, Harold Perrineau a Jimmy Smits. Ten první se střihnul výborným způsobem slizkého záporáka v nažehleném kvádru a doutníkem v hubě, kterému byste se rozhodně nechtěli postavit do cesty. Škoda jen, že k závěru série malinko zmizel ze scény a jeho úloha se poněkud zredukovala. Druhý jmenovaný pak naštěstí potvrdil, že příšerný Miguel Prado z Dextera byl opravdu omyl. Zde si totiž svého majitele escortu Nera, který se snaží utéct své minulosti a žít poctivě, odehrál s přehledem. Jeho postava má navíc velký potenciál do budoucna a určitě ji čeká hodně zajímavý vývoj.

Malé bezvýznamné plus si tvůrci připisují také za obsazení známých tváří do epizodních a vlastně i velmi vtipných roliček. Zahlédneme tak zde bývalou Disney hvězdičku Ashley Tisdale v roli prostitutky, kterou chce permanentně někdo zmlátit/zastřelit, hvězdu seriálu Community Joela McHale jako ukecaného podvodníčka nebo Waltona Gogginse z Justified a Sutterova Policejního odznaku v miniroličce, která se nezapomenutelně zapíše do jeho filmografie. Tyto minivýstupy jsou navíc zárukou odlehčených scén v jinak totálně vážném, temném a skrz na skrz ne příliš veselém artiklu kabelovky FX.

Názory, že Zákon gangu patří neprávem mezi nejvíce přehlížené seriály současnosti, jsou zkrátka absolutně pravdivé. Páté sérii osudů drsňáků v černém se opravdu dá stěží něco vytknout, dokonce i akční sekvence se od minulých sezón rapidně zlepšily. Kurt Sutter totiž pečlivě sestrojil výborně fungující mašinu, která se sice první dva roky malinko cukala, ale nyní bere fanoušky každý rok na nezapomenutelnou seriálovou jízdu. Na jízdu, která je plná opovrženíhodných charakterů, násilí, napínavého příběhu a hlavně mrazivých a emotivních scén. Snad dá někdo tomuhle snaživému mechanikovi na příští zastávce už nějaké to ocenění. Málokdo by si ho v současnosti zasloužil víc. A vy už na tuhle motorku taky koukejte naskočit.