Já vlastně tvůrcům Zkázy Dejvického divadla vůbec nezávidím. Rozjíždět nový seriál ve vysílacím čase po mega úspěšného Mostu! je už vlastně předem prohraný boj. I když jsou oba kousky na první pohled zcela jiné a chtějí diváka oslovit naprosto odlišnými postupy, lidé budou projekty stejně srovnávat. A většina lidí vám řekne, že Most! byl prostě lepší. Jenže i se Zkázou má Česká televize vysoké ambice. Po Čtvrté hvězdě a Dabing Street tu máme další titul od momentálně velmi populárního, a dosti hvězdného, titulního divadelního souboru. Prvotní ohlasy navíc byly opravdu velmi nadšené a stanice seriálu důvěřovala natolik, že ho předem pustila i do vybraných kin po celých Čechách. Jedná se tedy o další trefu do černého? Tak jednoduché to se Zkázou Dejvického divadla bohužel nebude.

 

Zápletka je tentokrát velmi jednoduchá. Podíváme se samozřejmě do titulního divadla s celým jeho hvězdným ansámblem, kde budou slavní herci hrát tentokrát sami sebe. A v zákulisí to nyní nevypadá zrovna nejlépe. Divadlo totiž nedostalo důležitý grant a začíná bojovat o holé přežití. A všichni, v čele s uměleckým ředitelem Miroslavem Krobotem, hledají řešení. Záchranou by pro ně mohl být uznávaný finský režisér Huhtala, jenž ovšem v práci s herci volí hodně netradiční a divoké postupy. Vážně je on tím pravým zachráncem? A jak se bude obsazení divadla vyrovnávat s horšící se situací?

Prostá zápletka má pak být jen odrazovým můstkem k řadě absurdních situacích, v nichž si budou dělat známé osobnosti dělat zejména velkou srandu sami ze sebe a ze svého divadelního stánku. Dělají to ale stylem, který si divák buď totálně zamiluje, nebo ho naprosto mine. Nic mezitím v podstatě neexistuje a vaše láska k seriálu se bude odvíjet také podle toho, jak moc máte rádi tvorbu Dejvického divadla. A i když já osobně ji celkem můžu, tentokrát bohužel zatím patřím do té méně spokojené strany barikády.

 

Humor je totiž dosud až tak absurdní a osobitý, že ho většina diváků asi nejspíš nepobere a já se místy nemohl ubránit dojmu, jako by si autoři točili seriál zejména pro sebe a skalní fanoušky. A ti ostatní se buď chytnou hned ze začátku, nebo budou jen marně tápat. Tvůrci i herci si ze sebe dokáží skvěle utahovat, ony divadelní absurdity mi ovšem mnohdy přišly nedotažené a u hlášek se člověk spíše pousměje, než že by prvoplánově trhaly bránice. Hereckých osobností je tu pak takové množství, že tu paradoxně nikdo nemá moc co hrát a většina hvězd (Trojan, Čermák, Issová) evidentně čeká na svou chvíli zazářit až do dalších epizod. Jediný, kdo tu tedy skutečně válí (jelikož má k tomu i nejvíce prostoru) je Jaroslav Plesl. 

Za to, že absurdní humorné situace nefungují na 100 %, z velké části může režie. Miroslav Krobot tak u mě bohužel potvrzuje, že zatímco před kamerou je pomalu nezastavitelný, za ní má ještě bohužel své mouchy. Tempo je na půlhodinovou záležitost místy prakticky až uspávající, žádná scéna tu pořádně negraduje a epizoda kvůli skákání od postavy k postavě působí místy až chaoticky.

 

Začátek Zkázy Dejvického divadla není žádnou katastrofou, nebudu však zapírat, že jsem po všech těch ohlasech nečekal víc. Krobotův kousek zatím vypadá spíše jako seriál pro divadelní fajnšmekry, které příliš velký divácký zásah neudělá. Čemuž ostatně napovídají i úvodní čísla sledovanosti. Potenciál je tu ale stále obrovský a pokud se po matném startu režie zvedne a začnou se nám servírovat správně vypointované absurdity, pořád by z toho mohla být hodně osobitá podívaná.