Já vím, co si teď při pohledu na další devítkové hodnocení mojí provenience říkáte: „Tede, ty vole, ty seš taky přece nekritický hovado…“. Jo, možná jsem, ale v dnešní době je prostě strašně jednoduché vybírat si jenom ty nejkvalitnější seriálové kousky doporučené spřízněnými dušemi. Naštěstí nejsem zatížený břemenem recenzování lejn na pokračování jako moji “kolegové“, takže tu prostě máte doporučení další pecky a nějak se s tím musíte srovnat.

 

VilleFranche je malé francouzské městečko uprostřed lesů. A jakých lesů. Husté hvozdy zapříčiňují, že ve městě není (skoro) žádný signál a žije tu nejeden samorost. Jedním z nich je i policistka známá jako major Lauréne Weiss. Ta se potýká s neobyčejně velkým počtem vražd, podivných zmizení a mysteriózních úkazů. Na pomoc jí přijíždí městem vychovaný (a tak trochu nemotorný) inspektor Clouseau. Pardón, prokurátor Siriani. Ten už v prvních několika minutách úvodní epizody málem zemře a divákovi je jasné, že tady to vážně bude “o hubu“.

Tolik k výchozí situaci a je na čase pomalu chválit. Nejdřív se vás však zeptám – Máte rádi temné a zamotané kriminálky severského střihu disponujícími unikátním geniem loci a postavami, za něž byste položili život? Vítejte, přátelé. Městečko VilleFranche tímhle disponuje a vám už po prvním díle bude jasné, že tahle malá policejní stanice bojující s větrnými mlýny a všemocným starostou Steinerem má před sebou nemožný úkol. Musí totiž vyřešit starý případ podivného zmizení mladé slečny. Shodou okolností starostovy dcery. Aby to ovšem odříznuté bezpečnostní složky neměly tak jednoduché, tak je každý z osmi padesátiminutových dílů čeká nějaký epizodní zločin, jenž by si zasloužil příjezd zkušeného inspektora Jeana Rena z kriminálky Paříž. Jim však musí stačit onen zmiňovaný (trouba?) Siriani.

Chtěl jsem chválit. Začnu atmosférou, která spoléhá na neskutečně rozlehlé lesy. Divák má opravdu pocit, že stačí odbočit z hlavní cesty na polikliniku a během pěti minut jste hluboko v lese, kde existuje velká šance, že na vás zaútočí jelen. Pokračovat musím hereckým obsazením, z něhož vyčnívá hlavně majorka skvěle zahraná francouzskou Suliane Brahim. Někam si to jméno napište. Ta si z mládí nese ošklivý škraloup, který jí poznamenal nejenom na duši, ale přišla kvůli němu i o dva prsty. 

A zlatý hřeb na závěr? No přeci scénář, jenž je naprosto fantastický! Jak už jsem na předchozích řádcích zmínil, v každém díle se dočkáte jednoho případu, seriál ovšem stojí především na hlavním mysteriózním zmizení, které má nějakou spojitost s tím zpropadeným lesem. Vy si celou dobu budete lámat hlavu nad tím, kdo za tím tajemným “zločinem“ stojí, a proč je každá návštěva těch tisíců stromů v řadě provázena nějakou nepěknou epizodou, při níž jde o krk. No, vzhledem k tomu, že je odsouhlasená druhá sezóna, tak se v posledním osmém díle dočkáte vyřešení pouze jedné z těch záhad. Ale stojí to za potlesk.

 

Klasický “Whodunit“ případ totiž tvůrci rozsekli vskutku mistrovsky a divákovi nabízejí v polovině závěrečné epizody naprosto fantastickou a šokující pointu, po níž si budete nadávat. Tohle totiž neodhadne vůbec nikdo, a přitom to dává smysl. Každý díl nabízí jistou indicii, jež by vás mohla přivést na stopu. Ne, stejně jste bez šance a pokud mi nevěříte, tak koukejte seriál co nejrychleji shánět.

Proč tedy devět hvězdiček, a ne plná palba? Protože se v těch necelých sedmi hodinách přece jenom nachází nějaká ta hlušina a budou tu chvíle, kdy se budete dívat na hodinky a tvůrce popohánět, aby se posunuli dál. Takové momenty však budete moct spočítat na prstech jedné ruky majorky. Nenechte se přemlouvat. Nečeká vás procházka růžovou zahradou a budete muset přemýšlet. Ale na konci budete vyhlížet druhou sezónu a spokojeně usnete s pocitem, že jste si dopřáli kriminální laskominu pro fajnšmekry. Akorát bacha na to, aby se vám nezdálo o jelenech.