Hannibal: 3. sezóna
10:00 | 02.09.2015 |
Vztah autora této recenze k seriálovému Hannibalovi je více než vřelý – to jen aby bylo hned na začátku jasno. Dokonce jsem se nedávno stal hrdým majitelem 1. sezóny na počeštěných blu-ray discích, jak moc slavného Mikkelsenova jedlíka zbožňuji, a těším se, až první zabijákův rok v bedně sjedu co nejdříve znovu. Ten poslední byl totiž... řekněme že o něco víc upovídaný, než jsme možná byli zvyklí. Na úkor svěžího kriminálního případu nám letos tvůrci předvedli spíše psychologičtější bitvu mozkoven dvou hlavních hrdinů, kteří si jdou vzájemně po krku. Anebo je za vším láska?
Ne nadarmo se říká, že co se škádlívá, to se rádo mívá. Stejně jako by se nejspíš kočka bez myši jen celé dny nudila a hrála si s nudným klubkem, také myš by pravděpodobně brzy omrzelo krást se do spíže pro sýr, pokud by se z jejích výprav náhle vytratilo ono dobrodružné kouzlo, onen smrtící adrenalin. Zdá se, že nás všechny živé tvory příroda z nějakého důvodu obdarovala něčím, díky čemuž se občas rádi slepě ženeme vstříc nejrůznějším nebezpečenstvím. Vítejte do světa Willa Grahama a Hannibala Lectera.
Zatímco první rok s našimi oblíbenci jsme jako diváci strávili sledováním jejich vzájemného oťukávání se během nechutných kriminálních případů, ten druhý posléze šířeji využil dalekosáhlou a notně znepokojivou psychologickou linku. Linku, která se na konci sezóny přetavila v šokující krvavé lázně, a která se jako edenské poupě dále rozvíjela v sezóně třetí, té letošní. Klenot televize NBC tak už v jeho závěru dávno nepřipomínal strhující detektivku, ale spíš do sebe zahleděné fetišistické drama o dvou zjevně nemocných podivínech, snažících se přechytračit jeden druhého. Je to dobře nebo špatně?
Seriálový Hannibal vyspěl. Oprostil se od klišoidních dějových zákrut, jež byly trnem v patách mnohým divákům, a začal se více snažit oslovit ty z fanoušků, kteří si před spaním pročítají filozofickou čítanku. Zpomalené záběry a hrátky s audio-vizuálními halucinacemi nás sice neopustily, staly se ale sofistikovanějšími. Jen co se v polovině 3. řady uzavřela komorní evropská linie a zhlédli jsme naplnění Vergerova osudu, přišel navíc na scénu legendární Červený drak. V kůži výborného Armitageho. Co se stane, když mezi kočku a myš vypustíte orla?
Tenká hranice mezi filmy a seriály dostává pekelně zabratStane se minimálně to, že seriálu reálně hrozí překombinovaný konec. Anebo že do něj scénáristé časem vloží tolik filozofických rozmluv o vztazích, lásce a obětování, až se z celé show ve finále stane nechtěně úsměvná lovestory o nejneuvěřitelnějším milostném trojúhleníku v dějinách dramatu. Rozumím tomu, že všemu šéfoval Fuller, že se jelo pečlivě dle knihy, a také že bylo nutné pozměnit trochu děj, aby nekopíroval neméně slavné filmy s Hopkinsem či Nortonem. Jenomže tyvado! Scénáristické berle velikosti chrámového sloupořadí jednoduše nepromíjím, a pakliže někdo ledabyle obětuje desítku policistů jen proto, aby dostal hrdiny na stejné místo, tak tohle teda tvůrcům nežeru. Ani tu prvoplánovitě růžovoučkou katarzi, která sice vyvolá toužebně očekávané emoce, hned v dalším záběru je však idiotsky spláchne do záchodu. Tady jdou body z hodnocení sakra rychle dolů... trapas!
Třetí Hannibal nabídnul důstojné završení hned několika stěžejních osudů všech myslitelných postav. Znovu okázale stíral hranice mezi televizní a filmovou tvorbou, opět nás dokázal bavit neotřelými příběhovými zákrutami a propracovanou charakteristikou oblíbených hrdinů. Nabízí se také srovnání s britskou tvorbou, kde v bedně vídáme stejně snaživé a talentované herce, kteří tamním seriálům propůjčují jedinečnou image. Nebýt za vlasy přitaženého vyústění a zrychleného scénáristického vodění za ručičku (směrem k celovečeráku), sešli bychom se zde u mnohem vyššího hodnocení. Skvělá sezóna? Určitě. Pozoruhodný finiš? Ani náhodou. I když jak se to vezme...
Verdikt
Davies182
Vaše hodnocení
Hannibal: Úvod 3. řady
17:00 | 08.06.2015 |
Seriálový Hannibal to neměl u diváků již od počátku moc jednoduché. Na druhou stranu, on jim svým osobitým stylem nikdy nedával nic zadarmo. Do typických televizních dramat či kriminálky měl asi tak blízko, jako Láďa Hruška k objevení léku na rakovinu. Místo toho nám jeho tvůrci v čele s Bryanem Fullerem přichystali náležitě depresivní a brutální záležitost plnou psychologických hrátek, jež nesedne zrovna každému. A zatímco v první řadě tento žánrový experiment docela drhnul, v té druhé už z toho díky lepší péči a scenáristické vybroušenosti vznikla opravdová kriminální lahůdka, jež vyvrcholila krvavým a nervy drásajícím finále, u něhož nejeden fanoušek Lecterovy vybrané kuchyně slintal blahem. Hannibal se zkrátka rozloučil na vrcholu a očekávání od jeho třetí kuchařské štace byly u některých opravdu obrovské. Jenže tvůrci po loňské třešničce na lahodném dortu přichází s malinko trpkou pachuťí.
Pokud jste totiž čekali, že se po více jak ročním čekání konečně dozvíte (v případě, že jste nesledovali všemožné promo materiály), kdo vlastně přežil Hannibalovo vražedné řádění z konce předchozí sezóny, možná budete malinko zklamáni. Úvod třetí řady se totiž linkou okolo nebohého Willa Grahama vůbec nezabývá. Scenáristé nám totiž zatím poodkrývají pouze Lecterovou část skládačky a ukazují, kam ho cesty závaly po útěku před FBI. Ty ho zavedly po nějakém to putování Paříží až do italské Florencie, kde hodlá pod novou identitou a s nečekanou společnicí Bedelií Du Maurier zapustit znovu kořeny a najít si zde lukrativní prácičku. Jenže netrvá to samozřejmě dlouho a oblíbený kuchtík začne opět sbírat přísady do své originální kuchařky.
Třetí série by měla pro seriál znamenat zásadní změnu. Z temné Ameriky se přesouváme do malinko načančanější Evropy a z legendárního záporáka by se měla pomalu ale jistě stávat lovná zvěř. Že je to dobrý důvod už od počátku razantně šlapat na plyn a ihned diváka opět lákat na vypiplanou dramatickou podívanou? Tvůrci si to bohužel nemyslí a místo toho nám nabízejí hodně pomalý rozjezd, v němž dávají plný průchod své už ověřené vášni, tvůrčímu experimentu. Už od úvodních minut nám proto servírují hodně zvláště seřazený mix scén, který míchá horkou současnost s flashbacky do druhé série. To vše v již zmíněném pomalém tempu plném bizarních výjevů a jako vždy vymazlených vizuálních zpomalovaček. Místy to díky snímání či zvolené atmosféře skoro působí, jakoby si tvůrci zkrátka chtěli zkusit natočit o něco krvavější artovku. Nic proti tomu samozřejmě. Zde však tato snaha příliš nefunguje.
Epizoda totiž jakoby postrádala onu zvrácenou a temnou atmosféru a místo toho nám nabídla jen mišmaš více či méně bizarních scén, jenž tentokrát nedrží příliš pohromadě. Celé to zkrátka působí až příliš roztříštěně a nepomáhají tomu ani zmatené náhledy do minulosti. Ty nejen, že nám ostře sledovaný vztah mezi televizním gurmánem a psycholožkou Bedelií dosud příliš neosvětlí. Navíc jsou ale tak chaotické, že jsem někdy vůbec netušil, v jakém časovém horizontu se vůbec nacházím. Ani samotný příběh tomu zatím moc nepomáhá a už od začátku je vám jasné, kam toto evropské antré vlastně směřuje. Jediné, čím první díl dokáže plně zaujmout, je právě tajemný vztah mezi vyhlášeným jedlíkem a bývalou agentkou Scullyovou. Ten dosud vyvolává správný počet otazníků a jeho šťavnatý vývoj má potenciál tuto sezónu řádně osvěžit. Mads Mikkelsen a Gillian Anderson navíc hrají jako z partesu a je radost je sledovat i ve chvílích, kdy jen mlčky tancují. Díky bohu za ně.
Jinak je totiž návrat Hannibala takovým malým experimentem, který příliš nevyšel. Režie sice stále nabízí pár působivých momentů a tvůrci si vlastně asi natočili přesně to, co chtěli. Na mě to však v tomto provedení vůbec nefungovalo. Po rostoucí kvalitě z konce minulé řady jsem zkrátka čekal něco jiného, než naprostý úkrok stranou. Potenciál je ovšem stále obrovský a Bryana Fullera a spol. bychom rozhodně neměli podceňovat. Doufáme tedy, že se co nejdříve vše navrátí do starých kolejí a my se už konečně dozvíme, co se sakra stalo s tím Willem!
Verdikt
Spooner
Vaše hodnocení
Hannibal: 2. sezóna
13:00 | 04.06.2014 |
V pořadí již druho-sezónní seriálový zářez o historkách kolem nejdémoničtějšího psychologa na světě to má v bedně zčerstva za sebou, režisér David Slade uvařil v jeho závěru fanouškům krev. A nás momentálně trápí roční čekání na opětovné herecké mistrovství nejen páně Madse Mikkelsena. V televizi se totiž výjimečně objeví seriál, který by skrze nezpochybnitelný talent zúčastněných hvězd bil diváky takto příjemně do očí. Proč jsme v redakci zatraceně rádi, že ona třetí řada Hannibala nakonec přeci jen vznikne?
Bryan Cranston aka Heisenberg se s fanoušky stylově rozloučil se zaslouženou cenou Emmy v pařátech, na řadu teď přicházejí ostatní pánové na holení. A pakliže si někdo největší TV ocenění za zatím aktuální polovinu roku 2014 takzvaně odpracoval, byla to rozhodně dvojka Mikkelsen & Dancy. Nezapomínejme ovšem, že jsou ve hře ještě jiná veliká jména (McConaughey, Harrelson apod.) a celý zbytek listopadové sezóny, výsledky předávání se tak nikdo neopovažuje hádat. Každopádně to, co oba (tři s cool Morpheem!) zkušení filmoví matadoři na NBC předvádějí, si zalouží potlesk. A vaši plnou pozornost.
Ponořte se do víru nefalšovaných audio-vizuálních orgiíZdejší herecké etudy dělají spolu s přísně hollywoodským audio-vizuálem z Hannibala něco, co si mlsný divák bude chtít přehrávat neustále dokola. Za všechny jmenujme kupříkladu závěrečnou epizodu, odehrávající se téměř celičkou za hektického tikotu hodin, symbolizujícího tlačící odpočet času, do kdy je potřeba neprodleně konfrontovat pachatele. Dalšími nezapomenutelnými scénami se dále ukazují být třebas vzpomínkové flashbacky s rozmazanou Lecterovou tváří, milované i nenáviděné Grahamovy skopičiny s jelení nemesis, a také neustálé myšlenkové pochody hrdinů, jež Fuller převádí do hypnoticky opojných, psychedelických výjevů, co spolehlivě zavaří mozek. I obyčejná soulož se v režii kanibala Hannibala snadno transformuje v cosi, vzdáleně připomínající vizionářskou tvorbu Terrence Malicka.
A co se vlastně v oné druhé řadě seriálu, který dvakrát přežil svou smrt, odehrává? Pokud byste si mysleli, že vás po filmových kapitolách s Hopkinsem a spol. nemohou tvůrci ničím překvapit, byly by vaše domněnky mylné. Mohli jste Červeného draka číst nebo vidět klidně stokrát, dánský Hannibal vás ale stejně uzemní. Karmínové univerzum spisovatele Thomase Harrise je úchvatně spletité, sebejistý televizní tvůrce Bryan Fuller jej "pouze" umně přetavuje ve staronové detektivní příběhy. Will z vězeňské cely spřádá nitky odvety proti Lecterovi, hra na kočku a na myš získává nevídané, katastrofické rozměry. Dokáže Graham nahlodat své přátele? A jak sebevědomý si je na druhé straně Hannibal při hře s lidskými loutkami? Má navrch téměř usvědčený vrah anebo jeho vyčůraný psycholog?
V lochu pak pochopitelně nestrávíme kompletní třináctidílnou sérii. Budete postupně trnout zuby v očekávání, kdy a za jaké situace se Will zpoza mříží konečně dostane (protože Červený drak). A když už to navíc vypadá, že se vypiplaná dějová kostra nemůže vytáhnout výš, přijde na scénu Michael Pitt. Charismatický jmenovec slavnějšího Brada si krade hned několik částí znepokojivé show pro sebe, postava Masona Vergera zapadá do vražedného kontinua až po uši. Divák je tu následně za konstantně hladového svědka nových a originálních sexy vražd, amputací částí těla zaživa a dalších neprvoplánovitých, účelných zvěrstev. Budování atmosféry skrze zohavené nebožtíky funguje, každý jeden rozparovačův případ Fullerovi nahrává k čím dál promyšlenějšímu scénáři a vyhrocenému závěru. K finále, z něhož se podělát-. Pardon: finále je na srdeční zástavu.
Mnohé o výborném Hannibalovi vypovídají již mrazivé úvodní 5.1 titulky. Ten seriál má jakési neoddiskutovatelné kouzlo, díky němuž lze nakrásně vidět, proč v dnešní době televizní tvorba stále častěji s přehledem konkuruje megalomanským celovečerním produkcím. Nebýt poněkud uondanějšího tempa před samotným nářezovým finišem, šel by si Mads pro slovutnou desítku. Takhle máme nicméně s odřenýma ušima stále naději, že to absolutorium příští jaro přeci jen dorazí. A zlatavé Emmy popadají šikovným tvůrcům rovnou do klína (tento rok je to asi fakt ten Temný případ).
P.S. Kdopak si počkal až do úplného konce na mrazivou potitulkovou scénu?
Verdikt
Davies182
Vaše hodnocení
Hannibal: Úvod 2. řady
10:30 | 01.03.2014 |
Hannibalisté. Vím dobře, že se tu potloukáte. Leč jsem získal pověření sepsat hodnocení úvodního dílu druhé série vašeho oblíbeného seriálu, jsem zároveň tím, kdo s ním má v redakci ty nejméně dobré vztahy. Před rokem jsem se nechal nachytat pilotem a uděloval známky z kategorie těch vysokých. Účelová brutalita, nabubřelost a hororové scény bez příčiny ale postupně zabily to hlavní, co jsem měl vždy na Harrisových románech tak rád. Totiž poctivou detektivku, opepřenou podivuhodnou postavou Hannibala Lectera. Bryan Fuller mě prostě před rokem svým pojetím zklamal, přesto je Hannibal natolik atraktivní látkou, že si druhou, třetí a možná i čtvrtou šanci jistojistě zaslouží.
Kde se nacházíme? Inu, s Willem Grahamem v base. Jeho nikdy nekončící halucinace, psí pohledy a jemná koktání mu vysloužily pověst psychopatického vraha, leč samozřejmě dobře víme, kde se ukrývá pravda. Will je tedy za mřížemi a namáhá svoji paměť, aby si ideálně rozpomněla na Hannibalovu porci viny. Kolem chodí doktorky Bloomová a Katzová a tuší, že něco nehraje. Stejně tak i Jack Crawford, který, jak jsme odvodily z první scény epizody "Kaiseki", na to zřejmě zanedlouho vyzraje. Mimochodem, úvodních několik minut nového Hannibala je opravdu skvostných. Několik minut se v nich totiž pěkně postaru bijí Hannibal Madse Mikkelsena a Jack Laurence Fishburnea a musím uznat, že choreografií si ničím nezadají s rvačkami Lucase Hooda z Banshee. Opravdu skvostný nástup do sezóny, nutno podotknout!
Děj se po bitce přesouvá o dvanáct týdnů nazpět a navazuje na finále první sezóny. Další překvapení typu úvodní scény už se ale v podstatě nekoná. Hannibal opakovaně servíruje pokrm s názvem o třech větách a všichni okolo se chytají za nos a ptají se, zda je Willova údajná vina i jejich pochybením. A mě to po roce nebavilo úplně stejně jako loni. Ani v hororových scénách se seriál nikterak neposunul a většina děsivostí je založena na Willově bujné fantazii. A tak většinou jen někam kouká a na tom místě se pak objeví přerostlý jelen. Ve slow-motionu. Prostor pro všemožné parodie tu začíná být doopravdy rozměrný. Bacha na to.
Co mě ale bavilo, a určitě nějakou dobu bavit bude, je nový sériový vrah Mason Verger. Vzpomínáte si na něj z filmového Hannibala? Hrál ho Gary Oldman a už tenkrát vypadal dost úchylně, spáleně a bůhvíjak ještě. Seriálovému ekvivalentu zatím do tváře nebylo vidět, ale nápaditost maskérů a herec Michael Pitt - to je kombinace slibující velké věci. Ostatně technická vypiplanost a geniální kamera Hannibalovi zůstala a už kvůli ní se vyplatí přenést se i přes tu řadu dějových děr. Nejsme si totiž jistí, jestli nějaký jiný seriál mimo kouzelné HBO disponuje tak výtečným vizuálem a tak našlapaným arsenálem herců. A to jsme ani nezmínili Cynthii Nixon, která má snad na usedlé úřednice zbrojní pas.
Prostě a jednoduše, Hannibal je zpátky. Haters gonna hate. A jestli jste první řadu slupli jako foie gras, pošušňáte si i na úvodu té druhé. Tvůrci totiž neredukovali. Konfitovali.
Verdikt
Krasa
Vaše hodnocení
Hannibal: Makrorecenze 1. sezóny
13:00 | 29.06.2013 |
Tak to ta NBC nakonec opravdu zdárně dopracovala i k oznámení druhé série, načež tolik superlativů jsme tu od ledna snad ještě neměli: nejlepší seriálový benjamínek roku 2013! Nejlepší herecké výkony! Nejnápaditější scénář! Nejkvalitnější režie! Nejobskurnější nechuťárny! Inu, nadšení Hannibalovi fanoušci chválou rozhodně nešetří, seriál je to vskutku pozoruhodný. I v redakci se nás na strhující epizody nejzvrácenějšího gurmána pod sluncem dívalo požehnaně, seznamte se tedy nyní s našimi poměrně rozporuplnými názory.
Jak to vidí Davies182:
Už od ponurého úvodu jsem vlastně v duchu zastával názor, že by bylo nejideálnější, kdyby se televizní Lecter dočkal pouze jedné jediné řady. Jasně, taky mám nakonec svým způsobem radost z toho, že nás za rok znovu navštíví pokračování téhle bezesporu kvalitní inscenace. Mnohem ochotněji bych ale přeci jen akceptoval pouhých třináct epizod. Proč? Natahování tomu prostě nesvědčí. Vážení producenti! Těžte si laskavě donekonečna z rodinných sitcomů, sterilních reality show nebo klidně i z povedených "epizodních" hororových seriálů (Lovci duchů FTW), ale na Hannibala mi prosím nesahejte. Těch scénáristických berliček jsem tam už hlavně ke konci prostě viděl přespříliš, a to není zrovna košer. Knihy jsem nečetl, takže mi dále paradoxně dost vadil i Willův šokující rozvoj osobnosti skrze rozpačité psycho-halucinace, schéma příběhu na pokračování jsem pak již od zhruba desáté epizody toužil vyměnit zpět za monster-of-the-week styl. Vrcholem tak pro mě zůstavá cirka první polovina seriálu, od "lidského totemu" tomu jednoduše začlo něco chybět (nebo přebývat?). Ano, samotný závěr finále je dokonale mrazivý a stejně si to příští sezónu zase naladím, ale... Mohl to být oslavovaný unikát. Takhle z toho časem bude "jen" vděčná gore kriminálka. (7/10)
Jak to vidí Krasa:
Už předem jsem si raději mezi kolegy zmapoval terén, takže vím, že svým odstavcem budu spadat do kategorie krajně negativních názorů. Už po prvních pěti dílech této temné a zatraceně krvavé kriminálky, jsem pořád nemohl naleznout její skutečnou tvář. Jasně, je možné kontrovat prohlášením, že odlišné koncepce jednotlivých epizod jsou vítaným prvkem překvapení a já bych nemohl nic jiného, než stáhnout své krovky. Jenomže roztříštěnost Hannibala a těkání od jednoho motivu k druhému namísto zamýšlené dynamiky zkrátka nudí. Ač nejsem příznivce lineárních vyprávění, v tomto případě bych i uvítal striktní epizody s každotýdenním dopadením padoucha a temným poradcem dr. Lecterem „v pozadí“. Takhle se již od prvního dílu neustále omílá případ Hobbs, psychické poruchy hlavního hrdiny, Hannibalovo skryté já, zrzavá novinářka, chirurg ve vězení a další. Vždy se na nějaký motiv na pár dílů zapomene, pak se zničehonic znovu objeví na podnosu.
A zatímco ze začátku je variabilita příjemná a slibuje, že se v závěru vše pěkně protne a spojí do funkčního celku, ke konci seriál graduje velmi nevhodným směrem. Psychologickými proslovy a táhlými odbornými dialogy vzývá reálnost. Nevěrohodnými vraždami (lidský totem, srdce pověšená na tepnách za větev) je ale samoúčelně brutální a směšný. Ze začátku je ještě relativně přijatelná i postava Willa Grahama. Mladý detektiv je jen trochu náměsíčný a jeho „empatie“ se drží relativně při zemi. Posléze se z něj ale stane sebelítostivá troska, absolutní senzibil a potenciální pacient blázince. Jack Crawford (Laurence Fishburne) je zase policejní kebule jak z příručky o klišé v detektivkách a Hannibal… je sériovým vrahem s tlustými uzly na kravatách, který pokaždé když vraždí, tak se jedná o scénu časově i technicky téměř nemožnou. Strach nula. Moje počáteční nadšení se tak přes opatrné pochybnosti přelomilo ve zklamání. Brutalita je zde samoúčelná, hororové sny vás omrzí a vše ostatní bohužel podléhá zmíněným dvěma faktorům. Zbývají jen výtečné kulinářské schopnosti doktora Lectera, ze kterých vždycky dostanu hlad. Měl by napsat kuchařku. (4/10)
Jak to vidí Spooner:
První sezóna Hannibala na tom nebyla z hlediska sledovanosti dvakrát dobře. Po slušném začátku totiž divácký zájem slušně opadl a je tak vlastně celkem překvapení, že se slavný gurmán dočká další řady. Pokles ratingů se dal ovšem v tomto případě tak trochu očekávat, protože Hannibal rozhodně nepatří mezi dvakrát divácké seriály, u nichž by si typická americká rodinka odpočinula po náročném dni. A to je jedině dobře. Televizní zpracování legendárního jedlíka je totiž od začátku do konce temná a depresivní podívaná s pomalým tempem, velkou porcí brutality a opravdu špičkovým zpracováním. Takhle ponurá a stylem ojedinělá kriminálka v bedně zatraceně chyběla. Je jenom škoda, že tvůrci jakoby se občas ztratili pod vším tím nánosem depky a psycho teroru a zapomněli na budování příběhu. Scénáristé skoro jakoby se chtěli trumfnout v tom, kdo z nich vymyslí úchylnější a brutálnější vraždu, ale samotné vyřešení případů bylo mnohdy skoro primitivní. A to ani nemluvím o tom, že celá ústřední linie okolo Willových halušek a Hannibalova manipulování je ke konci poslepována až příliš násilně. I přes občas drhnoucí scénář se však stále jedná o výtečně natočenou kriminálku s mrazivou atmosférou, po jejímž skončení vám asi nebude dvakrát do zpěvu. V tom lepším případě totiž dostanete stejně jako já hlad. Vzhledem ke zdejšímu jídelníčku bych se měl nad sebou asi zamyslet. (8/10)
Verdikt
Davies182
Vaše hodnocení
Hannibal: Pilot
17:00 | 05.04.2013 |
V dnešní době je již těžké se zamilovat. Obzvlášť do kriminálního seriálu. Špičky žánru jsou pořád velmi nové a najít mezi nimi mezeru pro další výtečný hit je sice věcí krásnou, nicméně úděsně složitou. Televizi NBC přitom schází nějaký výstavní kriminální hit. Perfektní sledovaností disponují v podstatě jen tajemné Revolution, hasiči z Chicago Fire a pohádkový Grimm. Nějaký ambicióznější projekt tajemnější provenience jim však v nabídce schází a do premiérového Hannibala se tak vkládaly nejen naděje, ale i notné prostředky. Preciznost byla již před openingem dokládána výtečnou prezentací v sociálních médiích a castingem z kategorie snů. O hlavní role se totiž starají Hugh Dancy a Mads Mikkelsen, jedni z nejtalentovanějších Evropanů, kteří v současnosti koketují s Hollywoodem. Lze tedy Hannibala nemít v oblibě?
Brát si do úst tak známou kulturní postavu, jakou je kanibal Hannibal Lecter, vyžaduje objemnou porci kuráže. Proto jsem před premiérou potajmu doufal, že restart příběhu bude počat v poklidném tempu, v němž se spíše seznámíme s postavami a nepotopíme se tak rovnou do krve. Výsledek sice úplně nevyšel podle první varianty, avšak atmosféru by mohli autoři minimálně pilotního dílu rozsévat po polích. Téměř okamžitě jsme ponořeni do případu únosů typově velmi podobných mladých dívek. Agent Jack Crawford je s případem v koncích a požádá o pomoc Willa Grahama, extrémně nadaného agenta s výjimečným darem empatie. Tomu by měl u jeho případů pomáhat sám dr. Hannibal Lecter, uznávaný psychiatr a tak trochu podivín. Koneckonců, znáte ho.
Autoři tedy vzali dvě velice zajímavé postavy filmového, potažmo knižního světa a založili na nich netradiční detektivní sérii. Charisma obou ústředních postav je díky hercům rozměrné. V prvním díle můžeme jen stěží odhadovat, zda budou Graham a jeho zvláštnosti otravné anebo zajímavé. Jeho eskapáda se psy mi kupříkladu přišla vhodná, empatie, se kterou se dokáže vcítit do myšlenek zločince, by mohla po čase již trochu nudit a působit účelově. V úvodních pěti minutách však seriálu výrazně pomáhá, už jen čistě z důvodů wow-efektu. Líto je mi na druhou stranu modrého vizuálu, kvůli němuž jsem si vzpomněl na Following, Awake a další tuctové kriminálky minulých několika let. Přitom právě Hannibal disponuje dostatečně silnými trumfy, aby si nemusel pomáhat uměle vyvolaným chladem.
Lecterova tajemnost společně s voskovým obličejem Madse Mikkelsena udržela naši pozornost dostatečně ve formě. Hororové momenty fungují a Grahamův notně narušený zvláštní agent nás zatím baví a neirituje svojí nepřirozenou genialitou. V pilotním dílu Hannibala se zkrátka dokázaly skloubit výrazné herecké tváře, jistá režie Davida Sladea a vysoká očekávání věcí příštích. Po nedávném nadšení z Followingu, od jehož úvodní akční epizody se příběh rozmělnil až do úplné kaše, však budeme s absolutorii opatrní. Potenciál se zde ale skrývá ohromný.
Verdikt
Krasa
Vaše hodnocení
Hodnocení čtenářů
- 7/10
Ismael
- 8/10
farb
- 8/10
jiri.vit
- 8/10
xvladax
Registrace
- Komentovat a hodnotit filmy a trailery
- Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
- Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
- Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry
Zapomenuté heslo
Přihlášení
Registrace
- Komentovat a hodnotit filmy a trailery
- Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
- Vytvářet filmové blogy
- Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
- Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry