Vážně nevěřím tomu, že se nám adorovaný Hannibal po skončení 3. sezóny opět nevrátí do beden. NBC není spokojená s mizernou sledovaností, fajn. To je však způsobeno také tím, že je holt Mikkelsenův seriálový ďábel pekelně náročným audio-vizuálním artem. Podmanivé zvuky, haluškoidní záběry a nekonečné filozofování nad otázkami všehomíra prostě řadovému divákovi nesednou, tady se necílí na fanoušky Babovřesek. A tak se ve Státech během sugestivních scén s porcováním lidské ruky vypínají televize a zhrzené osazenstvo NBC si rve vlasy na hlavě. Za rohem však slintá Netflix, Amazon, nebo i další soukromé kabelovky, a jen se třesou na to, za kolik jim pestrobarevný páv slavného požírače mrtvol prodá. Žádné závratné sumy se neočekávají...

Takže jsem jednoduše opravdu přesvědčen o tom, že si Hannibal časem najde nový staniční domov. Nejnovější epizoda S03E04 – Aperitivo navíc dokazuje, proč je tak nesmírně jednoduché celý seriál zbožňovat. Lecter se v nové části v podstatě vůbec neobjeví, jenomže to nikoho netankuje. O zábavu se totiž tentokrát divákům postará retrospektivní Will Graham a jeho nesmrtelní přátelé. Jakže? Inu, to se má tak. Pokud by vás zajímalo, jak z nebezpečného Hannibala udělat ještě mnohem vypočítavější zvíře, nechte se pohltit hravým scénáristickým twistem: všechny zabijeme, ale vlastně je vůbec nezabijeme, protože moc dobře víme, kam kuchnout. O zbytek se postará náhoda. A štěstí.

Do sexy filmového formátu ořezané scény na sebe opět zdánlivě nenavazují. Pokuste se nicméně vyměnit vlastní diváckou zmatenost za uvolněný průchod intenzivním vyprávěním – nechte se jím takzvaně strhnout – a přijde to k vám samo. Ty emoce, ta scénáristická důvtiplnost. Promyšlenost. Hannibal od svých zastánců vyžaduje permanentní pozornost a nutí ke zběsilému přemýšlení, odměnou jim pak ale je doslova okouzlující barvitá narace plná inteligentních dějových zákrut a smyslných mouder, pronášených skrze ústa trýzněných postav. Je naprostá slast, nechat se těmito charaktery za ručičku dovést do nitra jejich rozervaných duší (a těl!) a dívat se, jaké nezvratné škody tu démonický Lecter napáchal. V S03E04 sice všichni jen tak přátelsky kafrají, bude vám z toho ovšem mnohem hůře než z odtažitého servírování propečených lidských žeber.

Nelze nemilovat. V bedně zde díky Hannimu ožívají nepopsatelně osobitá individua, jejichž roztěkaný dech ucítíte díky bravurně ošetřenému audiu snadno na vlastní kůži. Tam někde za krkem, kde to nejvíce mrazí. Pro ostříleného kulturního veterána není lepšího zážitku, než když se v obýváku po dekádách zkušeností setká s podobně vyšperkovaným projektem. Ceňme si chytrých lidí, píšících našláplé inteligentní příběhy a važme si také okamžiků, kdy nás něco tak obyčejného jako televize přiměje k horečnatému přemýšlení. Přísahám, že mě ten seriál normálně donutí, poslat si konečně přihlášku na FHS.