Geniální přítelkyně je příběhem o moci vzdělání. O tom, jak se s jeho pomocí může člověk vyzdvihnout z chudoby a povznést ze své sociální třídy. Je to ten nejlepší rovnostář. Ale pořád není dostupný všem. Rozhodně ne v okolí Neapole 60. let. Je také o tom, jaké šrámy na sebevědomí zanechá, když někdo, kdo se v dětství projevil jako chytřejší než vy, nedostane stejnou příležitost a vy máte pocit, že vaše úspěchy blednou a jsou nezasloužené.
Druhá série Geniální přítelkyně, s podtitulem druhého románu Eleny Ferrante Příběh nového jména, navazuje tam, kde nás první zanechala. Ta končila svatbou Lilu (Gaia Girace) a zdrcujícím zvratem, v němž Lila řekla Eleně (Margherita Mazzucco), že to ona je její „geniální přítelkyně“, přestože nás seriál celou dobu směroval k tomu, že zázračné dítě je Lila. Tenhle titul děsí i inspiruje Elenu, zatímco odhodlaně pokračuje ve studiu v Neapoli (v češtině ostatně název funguje v jednotném i množném čísle) .
Lilu potkal jinačí osud. Vdala se, ale svého manžela nemůže vystát, protože se spřáhl s místní mafiánskou rodinou a protože si ji o svatební noci vezme proti její vůli a znásilní ji. Na studia už nemyslí. Místo toho, aby četla, raději kupuje učebnice pro Lenu. Nicméně když ji zkouší, je stále evidentní, že je to pořád Lila, kdo si věci pamatuje rychleji a chápe lépe. Ve společnosti Leniných přátel si ale připadá nesvá, což kulminuje v geniální třetí epizodě, odehrávající se na večírku v bytě Eleniny učitelky.
Skutečně platí to, co Lila řekla na konci první série: „Sny, které jsem měla v hlavě, skončily pod mýma nohama.“ Až do jednoho léta na Ischii (epizody 4 a 5), kdy ji zájem o intelektuálního vysokoškoláka Nina, k němuž chová city i Elena, inspiruje k tomu, aby se vrátila ke čtení. Celý pobyt na Ischii, který je cítit prosluněným ovocem, je tak citlivě napsaný a bezchybně zrežírovaný, že vás okamžitě přenese do míst hořkosladkých letních lásek. Moře tu slzy nesmyje, nýbrž způsobí.
Sérii ke konci poněkud škodí, že se skládá jen z osmi epizod, a tudíž je Lenino univerzitní studium v Pise celkem torzovité, což jde maličko proti duchu díla kladoucího tak značný důraz na vzdělávání. Avšak jiné příběhy o vzdělávání se často vzdělání vůbec nedotknou, zatímco tady si dvě postavy povídají o římském básníku Horatiovi. Vzdělání se podle zásady „show, not tell“ skutečně ukazuje a projevuje v dialozích, nejenom se o něm mluví, to je třeba ocenit. Lenina univerzitní léta se píší ke konci 60. let, což jsou v Itálii léta takzvaná olověná, během nichž docházelo k násilným konfliktům mezi konzervativci a policií na jedné straně a radikální mládeží a komunisty, kteří byť druhou nejsilnější stranou byli vyloučeni z vlády, na straně druhé. I toto je jen letmo ukázáno a volá to po prostoru v řadě třetí.
Pokračování Geniální přítelkyně je ještě lepší než první řada, protože je méně literární, nachází vizuálnější prostředky, jak se přiblížit duchu románů, a méně používá voice over, tu nejhorší berličku knižních adaptací. Vztah obou dívek je nesmírně prožitý, obě herečky silné. Zejména Gaia Girace (Lila) je magnetická a pokud je v showbyznysu nějaká spravedlnost, tak z ní bude velká hvězda. Zmínku zasluhuje i strhující hudba Maxe Richtera a naprosto skvělé intro.
V prostředku série se Geniální přítelkyně řadí k absolutní špičce a epizody 3, 4 a 5 k nejlepším epizodám Watchmen a Nového papeže, a tedy k dramatickému vrcholu nejen tohoto roku. Tvůrcům se daří vyvolávat silný dojem místa a času příběhu. A podobně jako v první řadě, i v té druhé nabídne konec zdrcující pointu o tom, jak odlišné mohou být osudy dvou podobných dívek. Série bolestná i něžná, nezapomenutelná jako ono léto na Ischii.
myslím, že tí, ktorí nepodľahli teóriám o ...
Jako celek to bylo vynikající. Nejvíc mě n...
Jakákoliv záminka dostat víc Tituse v jeho...
Tohle mě včera hodně potěšilo. I když teda...
Najviac sa tesim na Final Space, trailer v...
Velká paráda. Wind River považuji osobně z...
Je to celkem povedené. Začátek mě sice tak...
To jsem se lekl :D
Velmi dobrý výběr. *:+*
Super správa. Mám Radosť!!!!!!