Pozůstalí

The Leftovers

Plakát k seriálu Pozůstalí

Pozůstalí /2014-2017

Tvůrce: Damon Lindelof, Tom Perrotta

Režie: Peter Berg

Hrají: Justin Theroux, Liv Tyler, Amy Brenneman, Carrie Coon, Christopher Eccleston, Ann Dowd, Michael Gaston, Charlie Carver, Emily Meade

Přidáte-li si film do Budíčku a my k filmu přidáme článek, budeme vás o tom informovat formou e-mailu či zprávou do Vzkazníku. Druh oznámení si můžete zvolit v nastavení vašeho účtu.

Přispějte na MovieZone

Váš nick na MovieZone:


Proč přispět?        Jiné možnosti plateb

Facebook
Diskuze (3)

S03E07

International Assassins vol. 2


Sdílet:

Hodnocení čtenářů: (1)
Moje hodnocení:

Hodnotit můžete až po přihlášení.

Třetí řada Leftovers má tu smůlu, že přichází po geniální druhé, za kterou i přes své vysoké kvality přeci jen zaostává. Po domorodých tancích, ponorkách a kostýmovaných orgiích konečně přichází další cesta za oponu a asi nejlepší epizoda aktuální série. Naznačuje to už zvolená hudba u znělky, dnes se budeme vracet.

Ano, The Most Powerful Man in the World (and His Identical Twin Brother) navazuje na Mezinárodního zabijáka z minula a Kevin na sebe znovu musí vzít kvádro. Nechci se moc pouštět do podrobností, ale rozhodně potěší pár přítomnost několika hostů. A hlavně – Lindelof a spol. si dali pořádně záležet na tom, aby jen nerecyklovali úspěšný koncept, ale aby jej důkladně posunuli a rozšířili a ospravedlnili tak jeho opětovné použití. Tvrůci předkládají spoustu zajímavých nápadů a zároveň úhledně spojují až překvapivě hodně detailů z předchozích částí (i řad).

Další poznatek z nového dílu: Kevin Garvey je bůh. Pardon, chci říct Justin Theroux je bůh (Kevin je přece Ježíš, samozřejmě). Není to žádná velká novinka, Justin je ale každopádně obrovský sympaťák, se kterým to všechno budete naplno prožívat a kterému bych hodně přál po konci Pozůstalých nějakou velkou dramatickou roli, v níž by pořádně zazářil i na stříbrném plátně.

Tahle epizoda se zkrátka maximálně povedla, po delší době mě zase naprosto strhla, vtáhla a semlela. Posledním hřebíčkem pak byla Richterova geniální melodie, s níž už tvůrci rozumně šetří. Teď jsem hodně zvědavý, čeho se dočkáme příští týden, protože za sebe nemám ponětí jak to celé skončí.

Diskuze (3)

S03E06

We are all gone.


Sdílet:

Hodnocení čtenářů: (1)
Moje hodnocení:

Hodnotit můžete až po přihlášení.

Tak co, je, nebo není? Já myslím, že není. Ale já jsem pos*anej sluníčkář, resp. naivní dobrák, kterej nikdy dobrovolně nevěří na špatnej konec, až dokud ten špatnej konec nepřijde a totálně ho nesemele. Mimochodem, tuší všichni o čem je řeč, že jo? Jinak by totiž tenhle odstavec neměl moc smysl a já nesnáším, když něco nemá smysl. A tím se dostáváme k tomu, proč miluji Pozůstalé.

Zapomeňte na vyšší smysl. Jo, je tu, stejně jako plno skrytých odkazů, kterými tvůrci šikovně prověřuji vaše mozkové buňky s každou novou epizodou. Mně ale jde o ty postavy, kvůli nim se na to dívám. Od lidmi nepochopené první epizody první série až po tu aktuální, největším tahákem pro mě odjakživa byly charaktery Kevina, Jill, Matta, Nory a vlastně všech, kteří tenhle zvláštně smutný svět obývají. A v šesté epizodě se tohle opět zúročilo, podobně jako už mnohokrát předtím. Celá epizoda se totiž točí okolo Laurie, jejíž příběh začíná pár týdnů po Departure a končí doslova v den sedmého výročí. A končí teda asi definitivně? Ne? Možná? Krucinál...

Každopádně Laurie. Samozřejmě je tu opět možnost více úhlů pohledu, já to ale zkusím po svém. Tvůrci se nám od začátku snaží (často dost očividně, viz. úvodní titulky) naznačit, že pro Laurie je tohle konečná. A to jednoduše proto, že zatímco všichni ostatní stále po něčem touží, po něčem pátrají, mají jakýsi cíl, Laurie o svou podstatu, tedy funkci někoho, kdo lidi vede, kdo jim pomáhá od bolesti a dokáže jim odpovídat i na ty nejtěžší otázky, o tohle Laurie v zásadě přišla. A v průběhu třetí řady to začínalo být patrné, až do poslední epizody, ve které se vše završilo. Takže závěr? Laurie je mrtvá. A je úplně jedno, že jí pár vteřin předtím zavolala Jill, rozhodnuto bylo už dávno předtím. Takhle jsme prostě jen dostali příjemně lidskou rozlučku, která je sice smutná, nás jako diváky ale vlastně může těšit. No, a teď když jsem vyřešil největší záhadu poslední epizody, je potřeba ještě v jednom rychlém turbo (díky za inspiraci TedGeorgovi z MZ) recapo-odstavci zmínit, co bude dál.

Kevin se zabije, samozřejmě. Co jste čekali? Že se Ježíš neobětuje pro ostatní? Tak určitě. Kevin dostal sadu úkolů, které teď musí splnit a jedinou otázkou zbývá, jakým způsobem to zvládne. Dočkají se všichni svých odpovědí aniž by přitom Kevin skutečně přišel o život? Nebo ten trip, jaký prožil ve druhé řadě byl zapříčiněn tím místem, na kterém umřel? Jo, otázek je furt spousta a na některé z nich určitě odpověď jen tak nedostaneme, furt ale věřím, že to dopadne dobře. Že nějakým způsobem dostanou všichni to, co si přejí. Pak ale znova, já na ty špatné konce nikdy nevěřil, že jo.

Diskuze (5)

S03E05

Smrt altruismu


Sdílet:

Hodnocení čtenářů: (1)
Moje hodnocení:

Hodnotit můžete až po přihlášení.

Život je o hledání odpovědí. Přiznejme si to. Svět většinou funguje tak, že když nenajdeme odpovědi na otázky, které nám dlouhodobě otravují bytí, máme pak blbou náladu. Přemýšlíme stále dokola nad hovadinami. Necítíme se dobře. Jsme neklidní a prostě tak nějak tušíme, že tam někde uvnitř nás zeje ohromná díra, kterou nelze ničím naplnit. Člověk holt nemá od přírody zakódováno, aby se dennodenně užíral otázkami. Mohlo by mu z nich totiž hrábnout. Jenže The Leftovers na tohle naštěstí jednoduše kálejí, a tak je tu epizoda S03E05 - It’s a Matt, Matt, Matt, Matt World, a s ní další Lindelofův filosofický uragán myšlenek. Ideí, na které diváka baví neznat odpovědi.

O co tedy tentokrát v kostce půjde? Matt se snaží dostat do Austrálie, aby přivedl Kevina zpátky do Miracle. Každému je totiž jasné, že když nebude Garvey na sedmileté výročí od údajného Nanebevzetí zpět v zázračném městečku, stane se něco moc moc špatného. S Mattem však na tuhle podivínskou záchrannou misi nečekaně vyrážejí i tři jeho nejbližší přátelé, a věci se začínají komplikovat. Je možné, že Matt není tak úplně zdravý. Je možné, že bude tahle mořská cesta do Melbourne menším osobním očistcem plným úchylných individuí, divokého sexu a krvelačných lvů. A v neposlední řadě se ještě také klidně může stát, že Jamison po letech konečně potká někoho, koho ovšem vůbec nalézt nechtěl...

Je to paráda. Všechno odstartuje haluzáckým tributem Lindelofovu kultovnímu seriálu Ztraceni (rituál v ponorce), pokračuje přes další nešťastné příhody strýčka kněze (zase se podělá, co může), a skončí nastolením tak nepříjemných myšlenkových pochodů, že by se z toho sesypalo devět Mattů z deseti (boží pán s kšiltovkou). Co se vlastně s jedním stane, nalezne-li smysl svého života? A stojí o něj člověk vůbec? Není lepší žít v nevědomosti, v očekávání lepších zítřků? Jak nesobečtí doopravdy jsme? Anebo má náš kněz jen příliš bujnou fantazii, a celá ta božská odysea s kolečkovým křeslem byla jen výplodem choré mysli? Jak jsem již napsal, u ničeho jiného si v bedně tolik neužiju, když mi tvůrci stále dokolečka předkládají nové a nové otázky, a na rozřešení kašlou. Ten seriál řve: „přemýšlej nad tím, diváku, a udělej si svůj vlastní vlastní názor“. Miluju ho za to.

Diskuze (7)

S03E04

Zpátky v hotelu


Sdílet:

Hodnocení čtenářů: (1)
Moje hodnocení:

Hodnotit můžete až po přihlášení.

Tento týden se optika seriálu vrací zpátky k naší hlavní postavě, mírně vyřízenému Kevinovi, který konečně odlétá spolu s Norou do rozpálené Austrálie. A já zase po menší přestávce nadšeně celý jásám, protože mě seriál opět dokázal sejmout způsobem, jakým to mám nejradši. Bez očekávání a totálně. Ale popořadě.

Prostředí z nového dílu už vlastně dobře známe. Hotel, klasická hudba, nefunkční televize. Jediné, co se změnilo, že tentokrát se v něm spolu s Kevinem ubytuje také Nora, která je čím dál tím labilnější kvůli ztrátě odchodu svých dětí. Její záminka odhalit podvod se zmizelými je pro diváky touhle dobou už docela dobře průhledná. Kdyby Nora prošla do dalšího kola, nechala by se klidně usmažit zaživa, protože je jednoduše s nervama v koncích a ráda by, aby to už skončilo. Co na to Kevin?

Tomu je sice jasné, že něco nehraje, nikdy to ale neřekne tak úplně nahlas. Ne, Kevin není žádný svatoušek a komu to doteď nedošlo (ačkoliv strkání malých holčiček do hlubokých studen by vám mělo sloužit jako docela slušná nápověda), ten se o tom definitivně přesvědčí v této epizodě. Vztah Kevina a Nory doutnal už delší dobu a po jednom dni v Austrálii jsme se konečně dočkali očekávané exploze. A to jak metaforické, tak doslovné. Lindelof je zkrátka velký symbolik. 

Recap ještě mírně natáhnu, abych něco málo řekl k obecnému téma závěrečné série. Pokud sledujete a sledujete pozorně, jistě jste si všimli, že se první polovina řady nesla v duchu lidí, kteří měli jistá očekávání, která se však nikdy tak zcela nenaplnila. Takové zklamání pak dokáže s jedním zamávat, ostatně jsme toho svědky už od úvodního prologu. A proč to píšu? Protože se blíží konec - jak seriálu, tak v seriálu, a já začínám být čím dál tím víc přesvědčený, že se lidé ve finále svého přání tentokrát skutečně dočkají. Jestli to bude v podobě konce světa, návratu všech, co odešli, nebo jednoduše poznání, o čem to všechno vlastně doteď bylo, na tom vlastně ani tolik nezáleží. Vše ale napovídá tomu, že to tentokrát bude bez otevřeného konce a do jisté míry definitivní. Nemyslíte?

Každopádně čtvrtá epizoda mi vykouzlila úsměv na tváři a troufnu si teď tvrdit, že v tom tentokrát nebudu sám. Celý díl je totiž prakticky od začátku do konce prošpikovaný odkazy a metaforami, nad kterými můžete přemýšlet, zatímco se děj hýbe nezastavitelně kupředu až do vyhroceného finále. Mimochodem, dostat takovou facku a nato ještě studenou sprchu, to jednoho probere, ne? To by byl konec, facka pro lidstvo a nakonec potopa! Tak uvidíme, už jen 4 díly do konce!

Diskuze (4)

S03E03

Garvey senior zpívá


Sdílet:

Hodnocení čtenářů: (2)
Moje hodnocení:

Hodnotit můžete až po přihlášení.

Kevina Garveyho si moc neužijeme ani tento týden. Nebo vlastně ano, jen ne toho v podání Justina Therouxe, nýbrž jeho tatíka. Zatímco Kevin mladší se s Norou na cestu do Austrálie teprve chystají, Kevin starší se v oranžové poušti už nějakou dobu pohybuje. A třetí díl aktuální sezóny je celý právě o něm.

Kevin senior to možná nemá v hlavě úplně v pořádku. Anebo naopak chápe, co se doopravdy děje, o něco líp než všichni ostatní. U tohoto seriálu těžko říct, nakonec to může být tak i tak. I když jeho snaha zabránit nové velké potopě vypadá šíleněji než cokoliv předtím.

Epizoda Crazy Whitefella Thinking ze všeho nejvíc připomíná díly s kazatelem Mattem. Těch styčných ploch je tam celkem dost – trochu divná ústřední postava (třeba oproti daleko přístupnějšímu Kevinovi mladšímu), cesta za nějakým zvláštním cílem a mezitím spousta podivných, dojemných i tragikomických epizodek. Jenže tentokrát to (na mě) nějak nefungovalo. Nebo mě to minimálně nevzalo jako právě ty vzpomínané díly 1x03 a 2x05. Příčin vidím několik, především že Kevin st. byl až doteď jen okrajovou postavou, takže nám na něm tolik nezáleží. A jeho cíl není tak hmatatelný, tak osudný a bolestně osobní jako byl právě Mattův kostel a koma jeho ženy.

Třetí díl třetí série Pozůstalých není žádný velký přešlap. Jen na mě nezapůsobil tak silně, jak jsem u tohoto seriálu zvyklý a sám o sobě mi přišel tak trochu jako slabší opakování již viděného, které při pouhých osmi epizodách poslední řady zamrzí. V kontextu celé série to snad ale zapadne a doufám, že co nejdříve se uvidíme Kevina ml. a Noru. A nakonec, i když mě to téma konce světa potopou moc nebere, promočený (=zmoklý, předpokládám) Matt u telefonu probudil moji zvědavost.

Diskuze (7)

S03E02

Neskončilo to


Sdílet:

Hodnocení čtenářů: (2)
Moje hodnocení:

Hodnotit můžete až po přihlášení.

No páni! Cejtíte ten bezproblémovej náběh na x dalších osmidílnejch sezón? Já teda rozhodně jo, a o to větší je škoda, že bude letošní třetí sérka vážně tou poslední, kterou HBO divákům s Pozůstalými nabídne. Protože přijít ve 22. díle s tak svěžím nápadem, to se jen tak nevidí. S tímhle přístupem by klidně mohlo vzniknout dalších minimálně pět televizních let s Garveyovic famílií! Ale končit se má v tom nejlepším, tak snad tvůrci známému heslu dostojí... Nicméně ruku na srdce: ten nápad se strojem na Nanebevzetí je prostě mňamka!

Originální dějový twist ovšem není to jediné, co nám S03E02 – Don't Be Ridiculous nabídla. V plné polní se totiž do boje vrátily i emoce, a servíruje je osoba na vděčné slzičky zdaleka nejpovolanější. Nora je v tom zase až po uši, a když se na jejím melancholickém tripu po státech rozezní provařená klavírní znělka, ví divák, co čekat. Veselo u toho nebude. Funguje tu (opět) všechno od zodpovězení minule nastíněných palčivých otázek (Lily, Erika), až po nekonečné vyrovnávání se s bolestivou minulostí. 7 let je jen hozením kamene do vody, rány se nehojí.

Takže ano, Nora je zpátky a je nepříčetnější než kdy dřív, tak si ji před tím velikým stěhováním pořádně užijte. Carrie Coon umí znamenitě pracovat s emocemi a když chce, aby vám z její postavy bylo špatně, tak vám prostě blbě bude a basta. Když bude chtít, aby vám jí bylo líto, budete se natahovat po papírových kapesnících. A v momentě, kdy začne Noře vzteky vřít krev v žilách, kliďte se raději od televize tak daleko, jak je to jen možné. Její postava si holt dnešní epizodu ukradla pro sebe, o Kevina ale úplně nepřijdeme.

Vlastně – a to je vtipný – jsme v závěru dostali Kevina hned nadvakrát ve velikých a důležitých scénách, přičemž v úplném finiši mu tvůrci vystřihli úžasný epilog. Konečně jsme alespoň jednou nohou ve slibované Austrálii, a to se teprve panečku budou dít věci. Pamatujete si ještě ony čtyři záhadné ženy z projíždějícího auta z konce první řady, kde měl Kevin příhodu s kouřením a poklopem od kanálu? Netvrďte mi, že se nejedná o souvislost, já si tu scénu okamžitě pouštěl. Hledají Spasitele, hledají Ďábla? Fanatičky? Nové GR? Otázky! Ten seriál je sympaticky divnej a (nejen) já ho za to strašně miluju.

Diskuze (7)

S02E07

„Bude to těžkej den, kámo.“


Sdílet:

Hodnocení čtenářů: (2)
Moje hodnocení:

Hodnotit můžete až po přihlášení.

Před dvěma týdny se Leftovers točili okolo kazatele Matta, před týdnem hlavně okolo jeho sestry Nory a tentokrát došla řada na našeho oblíbeného ex-poldu Kevina. A tím pádem samozřejmě i na jeho průvodkyni v bílém, Patti. Dozvíme se jak je to se skutečností nebo neskutečností Kevinových vidin? A podaří se mu s nimi něco udělat?

Na konci minulé epizody se Kevin Noře překvapivě svěřil, že si povídá s lidmi, kteří tam ve skutečnosti nejsou. Tedy, s jedním člověkem a to konkrétně s bláznivou sektářkou, jež se zabila přímo před jeho očima. Na začátku dnešního dílu S02E7 - A Most Powerful Adversary se dostavuje přímý důsledek – Nora i s miminkem jsou pryč, na stole je stručný vzkaz („nevolej mi“) a Kevin leží připoutaný k posteli želízky, k nimž nemá klíč. Přesně jak Patti předvídala, zatraceně. O jednu akci se štípacími kleštěmi později se Kevin osvobozuje, i když mu ještě na zápěstí zůstává slušivý, leč podezřelý kovový náramek. Co teď?

Po kostelním intermezzu s Jill a jejím novým přítelem potkává mladého Michaela i Kevin a po krátkém dialogu (jak to, že Michael ví o Patti?!) se neobvyklá dvojice vydává na návštěvu k odcizenému dědovi Murphymu. A tady se Kevinovi konečně dostává i nějakých těch vysvětlení a odpovědí. Odpovědí, které se mu ovšem ani trochu nelíbí. A hádejte čí ex-manželka se zrovna dnes přijede podívat na krásy národního parku Miracle?

V novém díle Pozůstalých se začíná relativně zvolna, pak se ale dostáváme čím dál tím víc pod kůži čím dál tím bezradnějšímu Kevinovi. Poslední zbytky příčetnosti se mu rozsypávají pod rukama a zbavit se dotěrných vidin mrtvé ženy se stává absolutní prioritou. Žádný plán není příliš zoufalý (snad jen ten s egyptským artefaktem) a žádné riziko příliš velké. Justin Theroux je opět přesvědčivý a nedá se mu nefandit, Ann Dowd jako Patti zase budete chtít zaškrtit. Soundtrack je tentokrát méně výrazný než jindy, ale to vůbec není na škodu - dynamika je v hudbě potřeba, jinak by pak v těch top momentech nefungovala tak silně.

Pořád mě mírně udivuje, jak Damon Lindelof a Tom Perrota dokázali po výborné první řadě místo očekávaného zpomalení zařadit ještě vyšší rychlostní stupeň, jenže jim se to vážně daří. Nemůžu dospat každého dalšího týdne a po dnešku obzvlášť. Leftovers teď přišli s epizodou, která se nejdřív zdála být pro změnu trochu klidnější, ale na konci mě nechala jen vytřeštěně zírat na černou obrazovku. Já ten seriál miluju!

Diskuze (6)

S02E06

Nora ve svém živlu


Sdílet:

Hodnocení čtenářů: (1)
Moje hodnocení:

Hodnotit můžete až po přihlášení.

Zapomeňte na střídání lokalit, v Miracle totiž ještě nějakou dobu zůstaneme. Těšili jste se na Laurie, Tommyho a jejich pletky se zbytky tajemných kultů napříč Amerikou? Inu, příští týden se možná dozvíme víc, tentokrát však divákům musela stačit jediná otázky generující scéna na benzínce, ze které Laurie volala Noře... A právě Nora je aktuálně postavou, kolem které se epizoda S02E06 – Lens točí zdaleka nejvíce. Anebo ne?

V nové části čím dál návykovějších Pozůstalých se blíže seznamujeme s Erikou Murphy. Vsadím se, že na ohromující vysvětlení událostí, jež vedly k ohluchnutí postavy, si ještě pár hodin počkáme (stopro to nebude jen tak!), několik v dřívější době nastolených temných záhad je nám ale konečně osvětleno. Proč se Erika obviňuje za zmizení své dcery Evie? Proč se po Miracle stále prohání ona rozjařená nevěsta? A kdy je dle místního podivína s kudlou ten správný čas, obětovat další kozu? Tvůrci tohle všechno ví, a my konečně také.

Existuje teorie, dle které by Nora mohla být zodpovědná za nastartování druhé fáze Odtržení. Anebo bylo zmizení Evie a jejích kamarádek obyčejným únosem? Ve kterém má ale zase prsty bláznící Kevin? Kolik je vlastně v celém případu srozumitelných indicií, a na které z nich lze aplikovat zdravý rozum? Mrazivé náboženské otázky v Lens znovu opovážlivě vystrkují růžky, a je radost nad nimi polemizovat. Smáli jste se podobně jako Nora oné zmínce o Azraelovi, islámském andělu smrti? S odkazem na wikipedii vás smích hodně rychle přejde.

To už ale Nora po dlouhé době mimo práci znovu drží dotazník DSD (Ministerstva náhlého odtržení), a šťourá se ve špinavé minulosti sousedů od vedle. Nebo chce ztrápené Erice doopravdy pomoci, jak tvrdí, a vnést do zdejších mystérii poblázněných ulic alespoň trochu čiré radosti... neodvažuji se hádat. Stereotypní odškrtávání políček s palčivými dotazy se nicméně záhy překlene do bolístkového interview, a svět pláče. Pláče Nora, Erika, kvůli Richterovi i divák, no a doma pak překvapivě i čekající Kevin s jedním obzvláště šokujícím přiznáním.

Troufám si tvrdit, že se na diváky skrze Miracle řítí další kulervoucí flashback po vzoru toho z minulé řady, a ten že všem fandům zase vytře zraky. Co se stalo Johnovi, proč atypickým sousedům zapaluje domy? Jaká nevyřčená špatnost vlastně stojí za Murphyovic pohnutým rodinným životem? I v první sezóně bylo otázek mnoho, a jejich střídmé Lindelofovo poodkrývání bavilo úplně stejně jako letos. Svět holt nutně potřebuje epizodu s tajemným Stevenem Williamsem – spoluúčast na Aktech X čistě náhodná?! Nevěřím!

Diskuze (7)

S02E05

Kazatel na cestě k Zázraku


Sdílet:

Hodnocení čtenářů: (1)
Moje hodnocení:

Hodnotit můžete až po přihlášení.

Kolega Davies v recapu z minulého týdne volal po sešlápnutí plynu k podlaze… a Damon Lindelof jej vyslyšel! Nevím jak vy, ale mě si před rokem Pozůstalí definitivně zaháčkovali svým třetím dílem. Pamatujete? Tehdy jsme se poprvé plně soustředili jen na jednu z postav, a to na kazatele Matta Jamisona a jeho zoufalou snahu zachránit svůj kostel. A stejně tak i aktuální epizoda S02E05 – No Room at the Inn je strhující one-man show Christophera Ecclestona.

Hned první noc po příjezdu do zázračného Jardenu se Mattova manželka Mary na pár hodin probrala z vegetativního stavu… nebo to alespoň tvrdí Matt, bez ohledu na to, kdo mu věří a nevěří. Od té doby se ale její stav vrátil do starých špatných kolejí a tak Jamisonovi vyrážejí do nemocnice v Austinu na testy. Místo zpráv o zlepšení mozkových funkcí se však Matt dozvídá jinou radostnou novinu – Mary je těhotná! Výsledek oné magické noci Maryina probuzení, ke kterému se ovšem znechucený nemocniční právník staví značně skepticky. Ani informace o devadesátiprocentním riziku potratu nekazí Mattovi radost, vždyť se o dítě neúspěšně pokoušeli přes 10 let.

Na zpáteční cestě se ovšem Mattovi těžce vymstí nezištná pomoc bližnímu svému a tak zůstávají s manželkou u kraje silnice bez auta a bez Jardenských identifikačních náramků. Načež mu Mary ve vizi (nebo ve skutečnosti?) oznámí, že pokud se nedostanou zpátky na ostrov – pardon, chci říct do rezervace – o dítě přijde. Začíná strastiplná pouť skrz očistec, jímž je tábor okolo Jardenu. Očistec plný bizarních setkání, bezútěšnosti a neochoty pomoci kazateli a jeho těhotné ženě.


Bývalý Doctor Who dokazuje, že je možná nejsilnějším hereckým článkem obsazení, ostatním zúčastněným pochopitelně také není co vytknout. Příště se pravděpodobně dočkáme dalších příběhů ex-policisty bojujícího s příčetností, podivného požárníka nebo sektářů v bílém. Nejsilnější jsou ale Leftovers právě v dílech jako je tento – soustředěný, intimní, drásavý, ždímající emoce, precizně vygradovaný a to vše samozřejmě za doprovodu neselhávající hudby Maxe Richtera.

Diskuze (5)

S02E04

Kevine, zabij ji znovu


Sdílet:

Hodnocení čtenářů: (1)
Moje hodnocení:

Hodnotit můžete až po přihlášení.

Já jsem tady asi ten poslední, který by kdy o naprosto výjimečných Pozůstalých řekl jakéhokoliv křivého slova. Jenže zázraky se zjevně dějí nejen v městečku Miracle ve druhé sezóně odvážného seriálu, nýbrž i v obývácích některých diváků. Nemohu se totiž zbavit dojmu, že byla S02E04 – Orange Sticker napůl zbytečnou epizodou, která... sice objasnila širší pohnutky hned několika postav, s dějem jako takovým ale skoro nikam nepohnula. Jak je to možné?

Nejspíš za to mohl onen maraton první sezóny, který jsem si o víkendu konečně znovu dopřál – tak schválně, počítejte se mnou. Za prvé už fanoušci přeci jen delší dobu vědí, jak to mají Garveyovic s jejich tajuplným „vidím mrtvé lidi“ symptomem, tudíž mi šíleně ukecaná Patti přišla zejm. ke konci epizody už tak trochu na pěst. Stejně tak chápu, že je Jill křehkou Sněhurkou na pokraji nervového zhroucení, a že Nora nikdy nezapomene na to, co se stalo její rodině. Do jaké míry tedy může fungovat, budeme-li divákům tyto nosné pilíře vývoje osobnosti jednotlivých postav připomínat stále dokola? Provrtali jsme se možná (zase) hlouběji do mozků všech zúčastněných, nedozvěděli jsme se ovšem ani nic moc nového.

Minulou sezónu mj. formovala celkem evidentní tvůrčí snaha, přednést v každém novém dílu další kus mapletonské skládačky. Ne tak letos. V S02E04 se totiž kromě pátrací akce po zmizelých dívčinách nedočkáme ničeho, co by razantněji sondovalo wtf-áckou mytologii Miraclu, a to podle mě není dobré. Namísto střídmého poodkrývání opony před záhadným městečkem jsme se tak dočkali pouze Johnova a Kevinova výletu za Waynem 2.0, jemuž v pilotu shořel barák. Nehledám chyby a rozumím tomu, že jsou The Leftovers hlavně psychologickým – nikoli výhradně mysteriózním! – seriálem, jen už bych konečně ocenil i ty příběhové odbočky, které neskončí na kruhovém objezdu.

Fuck. Jako vážně bych nečekal, že kdy něco podobného u tohoto typu seriálů napíši, ale... prostě je jaksi zapotřebí sešlápnout plyn k podlaze. Máme nové prostředí po čtyřech částech víceméně v krvi? Máme. Tak nám z něj prosím buďto ukažte další premiérové postavy, anebo ty známé uvrtejte do větších trablů. Pořád mě to strašně baví a je mi jasné, že moc lepších ryze psychologických dramat v bedně není, jenom bych se příště rád vyhnul oněm několika okamžikům nudy. Těm, o které bloudící schizofrenik Kevin a démony minulosti stíhaná Nora v čerstvé epizodě chtě nechtě zavadili...

Diskuze (4)

S02E03

Pojďte mě někdo obejmout!


Sdílet:

Hodnocení čtenářů: (1)
Moje hodnocení:

Hodnotit můžete až po přihlášení.

Pamatujete, jak kdysi dávno při druhé sérii Ztracených začal seriál měnit perspektivy vyprávění a my se tak dočkali té části příběhu, která se odehrávala ve stejnou dobu, akorát na opačné straně ostrova? Že to bylo super? Já souhlasím (ignorujme teď prosím fakt, že to není nic nového pod Sluncem a pojďme rovnou k věci), o to větší radost mi tedy dělá fakt, že tím samým si nyní prochází druhá řada emocionálně nestabilních Pozůstalých. A je to opět, zcela vážně, skvělé.

Minule jsem se vypsal, takže dnešní recap vezmeme zkrátka. V předchozí epizodě jsme se dočkali Kevina a Jill a jejich přesunu do tajuplného Miraclu, který byl vzhledem k vnějším okolnostem zatraceně zajímavý. Před ním to byli jejich sousedé a ono zázračné městečko, no a v dnešní epizodě Off Ramp konečně přišla na řadu Lori, Tom a částečně i nechvalně známý spolek Guilty Remnant (ačkoliv něco mi říká, že jejich skutečný čas teprve přijde). A hned na začátek musím říct, že tahle linka byla prozatím letos ze všech nejslabší. Tak zaprvé, mluvící Lori je divná. Když mlčí, poslouchá hlasitou hudbu nebo kouří / žvýká nikotin, máte z ní respekt, fandíte jí. Jakmile ale otevře ústa, nemůžu se ubránit pocitu, že jen málo z toho co říká, mi vlastně dává smysl. Jasně, že to není její chyba, ale chyba toho scénáře. Jenže pak zase přijdou momenty, kde se scénář vytáhne s luxusním dialogem mezi ní a jejím synem, nebo třeba cizí ženskou, která byla během deseti minut představená tak dobře, že při jejím opětovném shledání s vlastní rodinou,  ve vás chtě nechtě tato událost vyvolá radost, smutek, či jen soucit. Zkrátka emoce. Tohle tedy funguje, pak si ale slovo vezme opět samotná Lori, začne mluvit o něčem, co nikoho příliš nezajímá, a ten pocit je fuč. A to mě mírně otravuje.

Třetí epizoda je takových momentů plná. Vynikající chvíle střídají ty divné, místy nudné, za kterými záhy zase někdo vystřelí ty skvělé, přičemž po chvíli tam někdo strčí Liv Tyler, která si sundá kalhotky a… no podívejte se sami. Tenhle týden to byla zkrátka po čertech rozporuplná podívaná, přesto kdybych měl říct, jestli ano – je to furt pecka, nebo ne – uvadá to, pak jednoznačně ano! Ve finále totiž zjistíte, že to všechno nejenže dává perfektní smysl, ale ono to i neustále pracuje s tím, co znáte, nebo byste měli znát a pamatovat si z předchozího děje, takže když ve výsledku dojde na dojemné scény s objímáním, napadením knižního publishera (P.S. ta knížka zní vážně skvěle, aktuálně Daviesovi závidím maraton první série) nebo vzkazem na žlutém lístečku, pozorní diváci musí zpravidla jásat. Proč? Protože emoce!

Pozůstalí jsou jich plní. Je plno kvalitních seriálů, které jsou výborně napsané, ještě líp natočené a nakonec perfektně zahrané. Tak třeba takové Fargo. Jenže i u těch je občas těžké cítit něco víc, než obdiv, nebo nadšení z oné propracovanosti. Jasně, eventuálně ty pocity dorazí, ovšem často si dávají dosti na čase. U Pozůstalých vnímáte emoce prakticky stále, protože skoro každá jedna scéna, o nečem vypovídá, něco si z ní můžete vzít, stejně tak každý řadek dialogu nemluví pouze k postavám na obrazovce, ale promlouvá zároveň i k vám. Nebo se o to alespoň snaží. Jak moc to funguje, nebo nefunguje, to už je asi na každém divákovi zvlášť. Já si každopádně nemůžu seriál v jeho aktuální řadě vynachválit a velkou, přímo obří porci zásluhy na tom má samozřejmě i hudební génius jménem Max Richter. Na něj už mi tady ale momentálně nezbývá místo, tzn., že obdivování letošního soundtracku se nejspíš dočkáte až příště. Prozatím doporučuji vlétnout na Spotify, najít si playlist z první řady a nechat se unášet – pro letošní podzim je to totiž jako dělané. Tak enjoy.

Diskuze (7)

S02E02

Uh-oh


Sdílet:

Hodnocení čtenářů: (2)
Moje hodnocení:

Hodnotit můžete až po přihlášení.

Mno. To byla jednou jedna knížka, která vzala slušný námět, plivla na něj a proměnila prvotřídní sci-fi materiál, na existenciální drama plné polámaných duší, divných spolků a sebedestruktivních teenagerů. Jak dalece to fungovalo na papíře posoudit nedokážu, vím jen, že pak přišlo HBO, udělalo, co HBO dělá nejlíp a vznikl poměrně kontroverzní, přesto ale zatraceně kvalitní seriál, který díky perfektním hercům, geniální hudbě a senzační režii, urval srdce nejen milovníkům pořádně zamotaných mindfucků, ale také těch v jádru obyčejných, lidských dramat, ve kterých se jen postavy snaží nezbláznit z toho, že žijí ve světě, který už dávno skončil. Nyní, o rok později, se za tímhle vším dělá velká tlustá čára a rozjíždí se příběh zcela nových a minimálně o level abnormálnějších rozměrů. A to za sebou máme teprve druhou epizodu – A Matter of Geography!

A jde se pět chvála. První epizoda sloužila k představení nových charakterů a nového prostředí, ve kterém se letošní děj bude odehrávat. Návratem starých známých nás tvůrci potěšili (a ujistili, že se skutečně nejedná o naprosto nový seriál) teprve ke konci epizody. Zároveň bylo totiž dost prostoru věnováno připomínání staré dobré atmosféry, při které se vám mezi vaše smysly neustále vkrádá pocit, že všechno kolem je normální, přičemž ale dobře víte, že nic normálního v tomhle světě už nezůstalo. V praxi to pak fungovalo výborně a vypadalo ještě líp. Příliš se mi ale nechce opakovat něco, co se vám již minulý týden pokoušel vysvětlit kolega Davies182. Místo toho vám jen povím, jak geniální byl tohle tah. Druhá epizoda se totiž vrací před tu minulou, zpátky na konec první série, k tomu cliffhangerovitému náhulu, který nás před rokem dosti sobeckým způsobem zanechal od krku vejš paralyzované. Co přesně se odehrálo mezi závěrem na Kevinově verandě a zázračně vyšplouchlým jezerem?

Inu, přece drama. Jakoby snad první série potřebovala další známku kvality, dokáže druhá epizoda nalomit věrné diváky hned ve svém úvodu, ve kterém se Kevin a Nora vzájemně přiznávají k jejich nepříjemným tajemstvím z minulosti. A to včetně šerifových nočních útěků do přírody, únosu a nakonec i pohřbení Patty. Co dál? Dál je potřeba vyrovnat se s Lily, novým přírustkem do Garveyovic rodinky. Kde se vzala prozatím tuší jen Jill a ta zůstává i nadále loajální ke svému bratrovi. Následuje propuštění Kevinova otce z blázince (když už nový začátek, tak pro všechny!), který sice stále slyší hlasy, rozdíl je v tom, že jim začal naslouchat. Když už jsme u něj, na začátku jsem zmínil konec světa. Hádejte třikrát, jestli to byla náhoda. Pokračujeme, Nora záhy prodává dům Massachussettskému institutu technologie. Pokud má totiž někdo přijít na to kam… sorry, chtěl jsem říct „proč“ vlastně lidé zmizeli (a NASA je zaneprázdněná) pak je to MIT. Asi. Následně už Garveyovy nic nedrží v cestě za novým začátkem. Problém je, že to možná nebude tak zcela bez následků, jak by si asi někteří přáli. Že, Keve? Bizarních příhod a další kupy sci-fi náznaků se dočkáme i v této epizodě, nemějte strachy. To by nebyl Lindelof, aby se vám alespoň jednou nezamotala hlava z toho, co se na obrazovce před vámi právě přihodilo.

Asi bych se měl omluvit za délku mého recapu, když ono se toho událo skutečně moc a rozhodně jsem nepokryl vše, dost možná jsem nezmínil ani polovinu všech věcí, které tvůrci do druhé epizody tak bravurním způsobem vměstnali. Pointou je, že úvodní dvě epizody do sebe vynikajícím způsobem zapadají a já si můžu maximálně tak stěžovat, že se HBO ještě nerozhodlo pro některé ze svých projektů přistoupit k podobné metodě, jakou používá Netflix. Takové kousky jako Show me a hero nebo The Leftovers by si to dost možná i zasloužily. Třeba někdy v budoucnu. Prozatím se asi zase vrátím k tomu, co psal minulý týden Davies a to jednoduše k faktu, že Pozůstalí začali svou letošní pouť přímo famózně a krom ujete úvodní znělky prakticky nemám nic, co bych jim mohl vyčíst, nebo namítnout. Takhle má vypadat pokračování vymodleného seriálu. V souboji o krále letošní seriálové nadílky opět přituhlo, uvidíme, jak si scenáristé nakonec poradí se zbytkem druhé série a co na to třeba takové Fargo. Za týden si povíme víc.

P.S. ten soundtrack!

Diskuze (8)

S02E01

Voda, oheň, zemětřesení...


Sdílet:

Hodnocení čtenářů: (2)
Moje hodnocení:

Hodnotit můžete až po přihlášení.

Vítám vás u letošního slavnostního přestřihávání startovní pásky k oficiálně nejneobjektivnějšímu maratónu recapů zde na TVZone. Kevin Garvey a jeho mysteriózní rodinka se po více než dvanácti měsících vrátili na televizní přijímače předplatitelů kabelovky HBO. A je to tam. Už po S02E01 – Axis Mundi můžeme v souvislosti s milovanými i nenáviděnými The Leftovers zase jednou mluvit o seriálovém sci-fi lomeno drama mindfucku podzimní sezóny. Jestli je to dobře nebo špatně, to se dočtete níže. Možná tušíte.

Jásám a chválím. Soutěživí konkurenční scénáristé se totiž strašně vytáhli! Svěží novátorský přístup k novince od Showtime, The Affair, si tu probereme hned zítra, dnes je však na pořadu dne úplně to samé, v bleděmodrém u jiné dlouho očekávané show. Ani fanoušky vymodlení Pozůstalí si v úvodu jejich nové řady neberou vůbec žádné servítky. Jsou překvapivě drzí a bezpodmínečně sví ve způsobu, jakým se skrze obýváky jako diváci navracíme k našim oblíbeným postavám. Těšili jste se na plnohodnotné shledání se sympatickou Garveyovic famílií? Tak čekejte dál...

Letošní emocionální mystery-kolotoč plný nečekaných událostí začíná doslova poetickou scénou před dávnými a dávnými věky (nebudu prozrazovat!) na území nynějšího městečka Miracle. V té nás úderný prolog a klavír Maxe Richtera dojmou ještě před tím, než se v bedně poprvé promluví. A pak už se to na nás valí ráz na ráz: nové prostředí narvané atraktivními záhadami, podivnými nebeskými znameními a ještě divnějšími lidmi objevujeme společně s místní neméně pozoruhodnou rodinou Murphyů. Nedá se to celé stíhat, ale to myslím ani nebyl tvůrčí záměr. Zkuste to raději jinak... jen se tak nechat volně unášet proudem a modlit se, aby tahle plavba neskončila v nenadálé propasti v říčním korytu. Lepší!

Dějem tak v aktuální epizodě provázejí zcela nové charaktery, přesně jak ze začátku kampaně HBO slibovalo. A funguje to celé znamenitě. Nejprve se v mírném pomatení smyslů řádně seznámíme s tajuplnými Murphyovými a také s již zmíněným tajemným Miracle, kde společně bydlí, aby pak byl příjezd námi již dobře známých postav do jejich sousedství o to sugestivnější. Nejen Kevin, ale i divák se náhle cítí jako nechtěný vetřelec, který šlápl z bláta do louže, a tento efekt se z obrazovky daří těžit měrou vrchovatou. Ničemu nerozumím, nic nepobírám, tápu, ale to prozkoumávání mě baví. Stejně jako loni. Pusťte mi to znova!

Diskuze (12)

Koukat nebo nekoukat?

Drama roku?


Sdílet:

Hodnocení čtenářů: (1)
Moje hodnocení:

Hodnotit můžete až po přihlášení.

Fíha. Byl jsem slepý, ale po pěti dílech vidím. Ne, Leftovers nejsou a priori mysteriózním seriálem. Smiřte se s tím (stejně jako autor článku, který takto nedocenil pilot a napařil mu průměrné hodnocení). Leftovers jsou totiž drámem jako poleno. Ale ne ledajakým! Jsou totiž promyšleným komorním příběhem. Barvitou freskou, odehrávající se převážně v městečku Mapleton ve státě New York, z něhož – podobně jako po celé Zemi – zmizelo několik lidí. A nikdo netuší, proč a kam.

 

Vůbec nikdo. A když to neví žádná z ústředních postav, proč byste měli cokoliv vědět vy? Po záhadách neprahněte. Tohle nejsou Ztraceni, 4400 ani Uneseni. Pointa seriálu je v tom, nedívat se na výtvor Perrottova génia (tvůrce předlohy) jako na sci-fi, nýbrž opravdu jako na syrové, realistické drama. Sakra, co kdyby se něco podobného vážně přihodilo? Tvůrci si moc dobře uvědomují, jak je celá zápletka šíleně neuvěřitelná. Protože, ehm, 2% populace v čudu, jen tak? Tak víte co? Jo, fakt k tomu došlo. Váš sourozenec, rodič, spolužák nebo kolega se prostě zničehonic vypařili. Tečka. Realita. Co uděláte?

Velký kulový. HBO trochu napoví, procházka růžovou zahradou se ale rozhodně konat nebude. Tak zaprvé, seriál podobného ražení by jednoduše nemohl fungovat bez perfektních herců. Jak podat ucházející výkon, jenž by měl být odpovídající, věrohodnou reakcí na zdánlivě fantaskní sled událostí? Mapleton je plný bezcílně bloumajících duší, podivných sekt a násilníků. Všem se ve skrytu duše stýská po jejich blízkých a každý svou lítost vyjadřuje po svém. Šerif Garvey se sice v emocemi rozbombardovaném městě snaží nastolit jakýs takýs pořádek, lidé se ale chovají spíše jako zpitomělá raněná zvířena, než chladně uvažující individua.

Tři roky po nevysvětlitelných zmizeních se planeta stále nachází v jakémsi katatonickém šoku. Kde chybí odpovědi, dožadují se racionálně myslící bytosti čím dál brutálněji a agresivněji pravdy. Cena za nedosažitelnou vědomost je nezajímá. Ke slovu se dostává anarchie. Potečou slzy a krev, antidepresiva mizí závratným tempem z lékáren... Již ale nemohu prozradit více, vážně ne. Předplácejte HBO a mrkejte. Po True Detective zde znovu úřaduje televizní povinnost, kdy každá další hodinová část nabízí strhující zážitek. Nehledě na to, že už úvodní titulky jsou dokonalost sama, a i z oné klavírní linky pokaždé permanentně mrazí. Poslední varování: ano, chcete to vidět, dammit!

Proč se nechat pohltit: 

  • uvěřitelný příběh v neuvěřitelných kulisách
  • Justin Theroux jako herec s velkým H
  • mrazivá, syrová, inteligentní a napínavá show

Proč s Leftovers neztrácet čas:

  • jsou vám lhostejné seriálové události roku
  • milujete sci-fi ale nesnášíte drama
  • o něco pomalejší tempo vyprávění 

Pokud se vám Leftovers pozdávají, ochutnejte s klidným srdcem jeden ze seriálů, zmíněných ve druhém odstavci. Například kýžení Spielbergovi Uneseni jsou kvalitní žánrovou lahůdkou, která rozhodně stojí za vyzkoušení, pokud jste snad oceňovanou minisérii minuli.

© Copyright 2000 – 2017 Všechna práva vyhrazena.