Mad Men. Už nyní jedna z amerických seriálových klasik, které zkrátka není souzeno proniknout na český trh. Podobně, jako se u nás těžko prosazuje Rodina Sopranů nebo The Wire – špína Baltimoru, i reklamní muži z šedesátých let slaví úspěchy a budují fandovské základny takřka výhradně v zámoří. Je to škoda? Převeliká. Mad Men totiž patří mezi špičky současného dramatu a jejich pátá série to víc než potvrzuje.

(Recenze neobsahuje spoilery.)

Takže, Mad Men pojednávají o radostech a strastech reklamní agentury Sterling Cooper, která se v New Yorku šedesátých let rve o svůj kousek finančního koláče. Původně jsme tu sledovali osudy všech od sekretářek, až po nejvyšší šéfy. Po čtyřech sezónách se ale pozornost seriálu více zaměřuje na hrstku zbývajících hlavních hrdinů. Prim stále hrají bondovsky charismatický kreativní šéf Don Draper (Jon Hamm) a jeho pravá ruka/žákyně Peggy Olson (Elizabeth Moss). V závěsu za nimi stojí mladý správce klientských účtů Pete Campbell (Vincent Kartheiser), jeden ze zakladatelů firmy Roger Sterling (John Slattery), finanční ředitel Lane Pryce (Jared Harris) a šéfka sekretářek Joan Harris (Christina Hendricks).

Tahle parta v seriálu prožívá bouřlivější i klidnější momenty šedesátek. V zatím možná nejosobnější páté sezóně tak trochu ustupují do pozadí jak vedlejší postavy, tak samotná činnost agentury, jejímž hlavním úkolem je přesvědčit věčně nespokojené klienty o tom, že je pro ně připravena boží reklamní kampaň. Obchodní stránka je samozřejmě pořád dost podstatným dějotvorným prvkem. Samotná práce s klienty se ale tentokrát klidí do pozadí, čímž získávají víc prostoru osobní trable celé reklamní party.

Nemá moc smysl se tu podrobně rozepisovat o tom, co která z postav během sezóny zažila. Důležité je, že se každá dočkala náležitého vývoje, jenž perfektně zapadal do celku sezóny. A bez švechny bez výjimky přitom za sebou měly špičkový herecký výkon. Síla Mad Men totiž vždycky tkvěla ve dvou věcech: Ve skvělých hercích, kteří vás spolehlivě protáhli i dějově řidšími epizodami. A v pečlivém budování obrazu šedesátek, které nevypadají zrovna tak, že byste je chtěli představovat svým dětem.

Doba nepolevujícího alkoholismu, pravidelného oddávání se nevěře a legálního požívání LSD tu ale nikdy není vyobrazena přespříliš vulgárně, nebo s laciným záměrem šokovat. Postavy Mad Men zkrátka existují ve světě, kde se v práci chlastá při každém přechodu mezi kancelářemi. A vy to můžete tak maximálně obdivovat a čekat, kdy si šarmantní šéfové dojdou pro další sekretářský úlovek. I tak jsou ale Mad Men střízlivě provokativní podívanou, v níž se raději sází na drobné dobové odkazy a pečlivý průzkum jednotlivých charakterů, které se potýkající s tehdejšími mravy a událostmi.

A tak jsme v páté sezóně (1966-1967) narazili na diskriminaci afroameričanů, elektroléčbu, válku ve Vietnamu, hnutí Háre Krišna nebo dokonce Star Trek. Všechno v adekvátně jemných náznacích, přesto brilantně vdechující život mnoha interiérům, jež tvoří svět Mad Men. Nenápadné kulisy seriálu by někomu mohli vnuknout myšlenku, že téhle podívané z kabelovky chybí pořádný rozmach. Opak je ale pravdou a těch pár bytů a kanceláří se v jednotlivých epizodách stává pulzujícím dějištěm pro romantické i pracovní patálie, z nichž přímo dýchá scenáristická promyšlenost a smysl pro detail. Mad Men tak deset ze třinácti nových epizod nenápadně přikládají pod kotel. Aby ve finálních třech dílech rozpoutaly nevídaně dramatický a tíživý požár, který korunuje bez debat dokonalá finální scéna.

Zkrátka a dobře, jestli si libujete v obsáhlé seriálové zábavě, která na vás nebude vytahovat laciné triky a kejkle, a místo toho přijde s neodolatelnými postavami, trefným humorem a osobitou atmosférou šedesátek, už dávno jste měli na Mad Men začít koukat. Pokud je ale objevujete až nyní, nezasloužíte si nic jiného, než závist. Co bych dal za to, vidět všechny díly poprvé a hlavně pěkně za sebou!