Orange is the New Black

Orange is the New Black

Plakát k seriálu Orange is the New Black

Orange is the New Black /2013

Tvůrce: Jenji Kohan

Režie: Michael Trim, Andrew McCarthy, Matthew Penn

Hrají: Taylor Schilling, Jason Biggs, Kate Mulgrew, Natasha Lyonne

Přidáte-li si film do Budíčku a my k filmu přidáme článek, budeme vás o tom informovat formou e-mailu či zprávou do Vzkazníku. Druh oznámení si můžete zvolit v nastavení vašeho účtu.

Přispějte na MovieZone

Váš nick na MovieZone:


Proč přispět?        Jiné možnosti plateb

Facebook
Diskuze (0)

5. řada

Attica, lesbičky a nejsoučasnější seriál dnešní doby


Sdílet:

V poslední epizodě mého ne-tak-úplně-soukromého hype train jste viděli:
V Litchfieldu došlo ke smrti, jeden ze zoufale nevytrénovaných strážců nechtěně zabil jednu z vězenkyň a místo toho, aby se celý případ začal férově řešit, snažilo se vedení ženské nápravné věznice celou věc potichu zamést pod stůl. V dramatickém závěru tak bylo celé vězení svědky skličující a vyloženě depresivní tiskové konference, která ovšem vedla k rozpoutání naprosto zásadní vězeňské vzpoury. Vzpoury, při níž další pošahaný strážce přinesl napříč zákazu do areálu zbraň a která končila obřím cliffhangerem, při němž jedna z trestankyň mířila právě onou bouchačkou na hloupoučkého slizouna v modrém. Jak si s tímhle zajímavým vyústěním tvůrci poradili v nové sérii?

Hele, docela dobře. Docela dost. Oranžová variace na Atticu senzačně zamíchala všem postavám karty a nakopla seriál opět jednou ke skvělé sérii plné radostných chvilek, nečekaných zvratů, seriózních společenských observací a taky slibné šesté řadě, zkusíme to ale vzít nějak popořadě.

Piper, moje oblíbená seriálová blondýna, se už nějakou dobu veze na vedlejší koleji a populární seriál od Netflixu místo toho dává mnohem větší prostor postavám, které nějakým způsobem v Litchfieldu vyvstávají. Předně jimi jsou například černá Taystee a její parta, mother Russia neboli „Red“, hispánské maminky Gloria, Daya nebo Maria a v neposlední řadě taky švýcarský nožík tohohle seriálu, drsná Frieda. Každá žena a každá podzápletka si pak logicky nese svá vlastní úskalí, své klady a taky zápory. To ale není nic nového. Nové jsou naopak dynamicky se měnící podmínky a spojenectví, které uvnitř vězení po téhle silně neorganizované vzpouře vznikají.

Na první pohled se to sice zdá jako zasloužená svoboda pro partu utlačovaných sympaťaček, kterým společnost v mnoha případech ani nedala šanci se tomuhle životu vyhnout. Což je v každé řadě smutnější a smutnější zjištění, bohužel přesně reflektující realitu současné Ameriky. Bokem toho ale zároveň tvůrci poměrně očividným způsobem znázorňují, že rázem nabitá svoboda nemusí být nutně to, co tihle lidé potřebují. Když totiž není řád, je chaos.

Rukojmí v podobě strážců a částečně i vedení jsou tak týraní kolečkem střídajících se psychopatek, které jsou buď agresivní, nadržené, nebo pro jistotu obojí naráz. Mezitím se případ samozřejmě také medializuje, z některých holek se stanou díky nově nabytým telefonům internetové hvězdy (youtuberky, jak jinak…) a z dalších naopak hlavní tváře téhle začínající revoluce. Zatímco se tedy vzpoura pomalu hroutí zevnitř, je vše rámováno morálně svědomitým vyjednáváním o zlepšení podmínek uvnitř Litchfieldu. Jinými slovy je pátá série po stránce scénáře velkým osvěžením, což po těch letech zkrátka přišlo celkem vhod.

Problém je tak opět jenom v počtu epizod a nevyváženosti děje, kdy některé díly mají subjektivně dvě hodiny a jiné pak zase utíkají jako voda. Vyškrtat pár drobností, vynechat některé postavy a jejich opakující se trable a hned by bylo líp.

Stěžovat si ale nehodlám. Orange is the New Black je pořád tak pohlcující, emotivní a zábavná podívaná, že jakékoliv nedostatky budete více než ochotni odpouštět. Nečekejte nějaké originální zakončení, jak to celé dopadne dokážete s klidem předpovědět už po první epizodě, přesto je to ale zatraceně napínavý zážitek, který si fanoušci v žádném případě nesmí nechat ujít a který by klidně mohl k seriálu přilákat i někoho nového. Za mě vřele doporučuji.

Vaše hodnocení
Nejlepší
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
Nejhorší
Hodnotit můžete až po přihlášení.
Verdikt
Hodnocení filmu:
9/10

Hodnocení u podobných filmů:
Hodnocení zbytku redakce:
Hodnocení čtenářů: (0)
Diskuze (2)

4. řada

Zpátky v čase


Sdílet:

Představte si bednu. Nebo spíš krabici. Velkou papírovou krabici, zevnitř polepenou alobalem a spoustou dalších vychytávek. Vlezte dovnitř a pohodlně se usaďte. Právě se nacházíte v improvizovaném stroji času, kde stačí jen navolit čas, datum a místo a můžete se vydat kamkoliv do minulosti, kam si jen přejete. Fantazii se zde meze nekladou. Například můžete cestovat zpátky do Vídně před První světovou válkou, kde byste se pokusili býti Hitlerovi lepší mámou a láskyplně ho podporovali v jeho touze stát se respektovaným umělcem. Tím byste efektivně zabránili období temna, které pár let na to zhrzený Adolf přivolal a dnešní svět by byl zase o něco hezčí. Nebo byste se naopak vrátili v čase, kdy už byl Hitler u moci, pověděli mu, v čem udělal chybu a víceméně byste mu pomohli válku vyhrát, protože #whitelivesmatter a vy jste pokérovaná rasistická čubka, která z nějakého důvodu skončila v Litchfieldské věznici se spoustou dalších čubin a tohle je prostě jeden z dalších způsobů, jak jim otrávit zbytek dne. Je to jen na vás, kam se s vaším strojem času vydáte. Než se ale rozhodnete, pojďme si chvilku vyprávět o tom, jak se čtvrtá řada už bezmála kultovního seriálu Orange is the New Black opět senzačně povedla a proč si myslím, že z vás její sledování udělá lepšího člověka.

Bylo nebylo, existoval seriál, jeden z mála, který dokázal kombinovat humor a drama takovým způsobem, že to od začátku působilo pokaždé přirozeně, lidsky a nevtíravě. Vyprávěl přitom příběh krásné, inteligentní, krásné a zcela blonďaté slečny ve středních letech, která byla krásná a jmenovala se Piper. Piper skončila vě vězení kvůli tomu, že se během vejšky zapletla se špatnými lidmi, pro které dělala špatné věci. První řada se pak nesla v duchu seznamování s vězením jako takovým. Na povrchu to znamenalo různá pravidla, podrazy, které jsou v takovém vězení na běžném pořádku a v neposlední řadě také postavy, které vězení obývaly. Pod povrchem jsme zjišťovali, co vězení jako takové vlastně znamená, jak může lidi měnit a nebo naopak, nastavit zrcadlo jejich skutečné osobnosti. Jak totiž Piper sama v jednu chvíli říká: „Bojím se, že tady nejsem sama sebou. Taky se ale bojím, že jsem.“

"Bojím se, že tady nejsem sama sebou. Taky se ale bojím, že jsem."Ve druhé řadě jsme atmosférou i tónem maličko klesli a seriál se vydal mnohem temnější cestou, než jak tomu bylo doposud. Upozadil hlavní postavu a posvítil si na gangy, chování jednotlivců x chování skupin a především pracoval s rasovými stereotypy, které se tu pomocí čím dál tím lépe napsaných vedlejších postav snažil ukazovat z nových úhlů. A do jisté míry to fungovalo. Zároveň se ale také poprvé začalo trochu více tlačit na flashbacky, díky čemuž se část z nich zdála spíš otravná, než-li nezbytná.

Tenhle nešvar pak ve třetí řadě tvůrci ještě povýšili a dříve vynikající součást seriálu byla tou dobou takřka k nesnesení. To ale nebyl největší problém třetí řady. Tím byl nakonec její tón. Po temnější druhé sérii se totiž seriál snažil vydat zcela opačným směrem a mířil tak spíše na komediální rovinu, přičemž často zapomínal, že jeho nedílnou součástí ale bylo stále lidské drama. Tím pádem tak některé z postav sice získaly v určitých chvílích nový rozměr, příběh se ale lehce zasekl a až na samotnou Piper, kterou scenáristé touto dobou definitivně odsunuli na vedlejší koleje (na druhou stranu ji alespoň nechali rozjet vlastní byznys v Heisenbergovském duchu), se příliš mnoho charakterů nikam dále neposunulo. Vše zachraňovalo až poslední deset minut třetí řady, které slibovaly nejen novou zápletku a pořádný krok kupředu, zároveň ale napovídaly, že třetí série byla přece jen spíše takovým dezertem, předtím než dorazí hlavní chod. A to se s příchodem té čtvrté díkybohu potvrdilo.

Tónem totiž slavíme návrat k první řadě. Opět se tu tak střídá humor s napětím, přičemž první polovina série je spíše takovou odlehčenou gradací, plnou vyloženě vtipných, či spíše ironických situací, při kterých se rádi z plna hrdla zasmějete, která poté však nabere solidní obrátky a ve druhé polovině seriál začne nabízet jeden zničující obrázek za druhým, kterými vás pošle do kolen mnohem častěji, než byste čekali. Jasně, všechno zlé je k něčemu dobré. Občas je to „dobré“ ale zakopané tak hluboko, že chvíli trvá, než se k němu doberete. Mezitím si můžete třeba vybrečet malé jezírko nebo si vytisknout fotku jednoho z dozorců, nakreslit na ní malý terč a pak znovu popustit uzdu své fantazii. Možností je plno, pointa je, že všechny jsou super a všechny s vámy nějakým způsobem zamávají. 

Příběh přitom začíná přesně tam, kde jsme se s Litchfieldem rozloučili posledně. Většina vězeňkyň uprchla dírou v plotě a nyní se vesele koupe v nedalekém jezeře. Zatím ještě neví, že je zjevně plné chemického odpadu a kdejakého dalšího bordelu. Muhehe. Nevadí. Důležitější je, že postava Alex, bývalé lásky Piper, měla při vší své paranoie z minulé řady ve skutečnosti pravdu a její bývalý zaměstnavatel se jí skutečně pokouší zabít. Poslal za ní svého nájemného vraha a ten je nyní doslova pár vteřin od toho, aby Alex ve skleníku vedle vězeňské zahrádky uškrtil. Záhy ale dorazí jistá pomoc a namísto mrtvého vězně se budou muset vyděšené ženy vypořádat s mrtvým dozorcem. A tahle zápletka poté logicky definuje i zbytek celé série, především tedy její brutální konec.

Mimo to stále platí, že tvůrci už víceméně rezignovali na snahu točit seriál okolo jedné hlavní postavy. Místo toho dávají čím dál tím větší prostor všem dalším, bohužel / bohudík (záleží na kterou stranu se přikláníte, u mě to je pořád na blond) o něco lépe prokresleným postavám, které přece jen vypráví o něco zajímavější historky. Nicméně i přesto, že Piper hraje ve skrze druhé housle (vlastně možná právě díky tomu) funguje i jeden nečekaný dějový twist, který se, aniž bych příliš prozrazoval, točí okolo zformování jedné moc milé skupinky lidí a i díky němu je děj zas o něco svěžejší. Tentokrát je pointa v tom, že tvůrci umí i s malými kašpárky zahrát velké divadlo a nevím co bych dělal, neběžet ten seriál pod Netflixem a neumožňovat mi tak sledovat ono divadlo z první řady, v kuse a na jediný zátah. Asi bych brečel. Ale jinak a nebylo by to ani zdaleka tak roztomilé, jako když brečím u Armageddonu nebo třeba u Na Vlásku. Bylo by to smutné, jelikož seriál by do jisté míry ztratil na své kompaktnosti. Jo, ani takový Dům z Karet nebo Daredevil se v tomhle na Oranžovou nechytají. Pauzy tomu nesvědčí a pokud jste se někde zasekli, nedivím se, že se vám k tomu zpátky příliš nechce. Jasně, je to škoda, ale zároveň je to i pochopitelné. A to mě přivádí k další myšlence.

Orange is the New Black není seriál pro každého. Dokonce ani po dokonalé čtvrté řadě. Může se to tak klidně zdát, koneckonců, je přece o lidech, o jejich životech a o tom, jak musí parta lesbiček dělat maximum z toho mála, co se jim kvůli jejich vlastním chybám dostává. Ne každý ale něco takového vyhledává. Občas se prostě jen chcete bavit u sitcomu, nebo naopak geekovsky tetelit blahem u nějaké epické fantasy a podobné dramedie vás míjí. V tom případě, i přes všechny ty nepochybné kvality, kterými seriál oplývá, vám ho zkrátka nedokážu doporučit. Není to must-see. Není to ani žádná seriálová událost roku (tou bude až Westworld). To číselné hodnocení na konci můžete klidně ignorovat, není pro vás. A to je v pořádku.

V zásadě je to seriál pro fanoušky. A čtvrtá řada je sérii, která potěší jak ty spokojené, tak ty zklamané po té předchozí. Atmosférou se vracíme ke kořenům, flashbacky opět fungují, jsou zábavné, ale i opodstatněné a práce s postavami snad ještě nikdy v historii seriálu nebyla na takhle vysoké, především však vyvážené úrovni. A to včetně těch nových, kterých tedy taky není nijak málo. Se vším se zde pracuje s citem k látce. A vše je přitom naprosto živé a organické. Pokud bych to tedy měl vyjádřit číselně, první řada u mě byla za deset. Druhá za osm. Třetí pak za sedm a tahle –

P.S. po téhle řadě se dočkáme ještě minimálně dalších tří. Je tedy dost dobře možné, že seriál mezitím ještě na tu pomyslnou must-see metu nakonec i dosáhne. Bylo by to fajn.

Vaše hodnocení
Nejlepší
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
Nejhorší
Hodnotit můžete až po přihlášení.
Verdikt
Hodnocení filmu:
9/10

Hodnocení u podobných filmů:
Hodnocení zbytku redakce:
Hodnocení čtenářů: (0)
Diskuze (5)

3. sezóna

Netflix is the new HBO


Sdílet:

*** Recenzi pro vás napsal uživatel TonyClifton ***

Když před dvěma roky vstoupil internetový gigant Netflix do ringu seriálové tvorby, od prvních kol s Frankem Underwoodem jsme věděli, že s touhle „stanicí“ se musí počítat. A jestli měl někdo pocit, že fenomenální úspěch House of Cards byla náhoda, tak ho seriál Orange is The New Black o Piper Chapmanové, která si musí odsedět 15 měsíců za praní špinavých peněz v ženské věznici, rychle vyvedl z omylu.

 

Podobně jako filmový Marley a já, i tohle dílko vychází z novinových sloupků. A to platí hlavně pro první řadu, druhá se jimi inspiruje velmi volně a třetí už prakticky vůbec. Je to chyba? Absolutely fucking not! Tuhle seriálovou pecku má totiž pod křídly matadorka a tvůrkyně Weeds, Jenji Kohan. A právě 3. řada OitNB umožňuje téhle veselé dámě zazářit tvůrčím způsobem bez toho, aby ji přílišně svazovala předloha. 

S televizními dramedy seriály je to těžké. Poté, co se nám z televizních obrazovek odporoučel Hank Moody, Dr. House doléčil poslední pacienty (včetně našich bránic), a zakončení příhod Vincentovy partičky z Entourage jsme se nedávno dočkali v podobě filmu, to snad mimo excelentní Shameless není žádná velká sláva. A já si troufám tvrdit, že OitNB se může s výše zmíněnými směle měřit jako rovný s rovnými. V dnešní době se očekává i u těch největších dramatických pecek špetka humoru. Tady žádné špetky humoru nejsou, tady najdete kýble emocí s kýbly slz smíchu.

 

Taylor Schilling sice podává v roli Piper Chapman poměrně solidní výkon, ale podle spousty lidí patří mezi slabší články a možná i proto se tvůrci rozhodli v nejnovější řadě soustředit na širší spektrum lesbiček z Litchfieldu. Stejně jako minulé řady nám tvůrci předkládají díl za dílem propracované charaktery vedlejších až okrajových postav formou flashbacků. A já vážně nepamatuji, který jiný seriál by měl flashbacky tak kvalitní a propracované. Možná Lost či Cold Case? A i tam mne často spíše otravovaly. V minulé řadě naprosto excelovala linka Rosy, která by si pravděpodobně zasloužila samostatné filmové zpracování. V této sezóně pak vládnou linky Changové či Pensatucky.

Tenhle seriál určitě exceluje ve více aspektech, já bych jenom rád vypíchnul vývoj postav a rozhodně teď nemyslím pouhé obligátní se sžívání s věznicí. To stavění magorů do lidské roviny, to je prostě něco neskutečného. To byla zkrátka moc pěkná seriálová prácička, ať už šlo o postavy Crazy Eyes nebo Taystee. Humor samozřejmě není pozadu a celou řadu si drží hodně vysokou laťku nastavenou minulými roky. V některých linkách je vše natolik nápadité a hravé, že si nejde nevzpomenout na Community. Odkaz na jednu nejmenovanou severskou filmovou trilogii je pak ryzí genialitou.

 

Pokud jste ještě o Orange is the New Black nezavadili a mé nevybroušené psaní vás moc nenalákalo, mám pro vás dvě slova: Ruby Rose. Tahle sympatická australská zpěvačka přinesla do castingu seriálu ten správný svěží vítr. Názory na to, jestli si show nastavenou kvalitu drží či ne, mohou být různé. U mne to zůstává na stejném, tedy absolutním hodnocení.

Vaše hodnocení
Nejlepší
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
Nejhorší
Hodnotit můžete až po přihlášení.
Verdikt
Hodnocení filmu:
10/10

Hodnocení u podobných filmů:
Hodnocení zbytku redakce:
Hodnocení čtenářů: (0)
Diskuze (11)

Úvod 2. řady

Jak se žije za mřížemi.


Sdílet:

Před rokem přišel Netflix se svým vlastním seriál jménem Orange is the New Black, který je natočen podle skutečných událostí a zážitků Piper Kerman (v seriálu Chapman). Netradiční prostředí ženské věznice umožnilo tvůrcům použít klasická klišé, ale zároveň je aplikovat tak, abychom neměli pocit, že sledujeme něco, co už jsem několikrát viděli. Ve výsledku z toho byla zajímavá podívaná, kombinace hořkého humoru a dramatických chvilek vyděšené Piper, která se ocitá ve společnosti skutečných kriminálnic. První řada se opravdu povedla, až nyní se však ukáže, jestli to byla pouze náhoda, nebo se může Netflix řadit mezi velké televizní hráče.

Minulou sezónu jsme se seznámili s Piper Chapman, která si žila svým poklidným životem, když se ukázalo, že to před lety nebyla až tak nevinná holčička, jak se může na první pohled zdát. Divoké mládí ji nakonec dohnalo a ona se ocitla ve vězení. Díky ní jsme tak mohli sledovat, jak se takový „normální“ člověk vyrovnává s takhle drastickou životní změnou, jak se přizpůsobuje vězeňskému životu a jak objevuje svět ve světě, jakým dozajista vězení je. Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že těch 18 měsíců, které Piper vyfasovala, se dají zvládnout docela v klidu, rozhodně tomu tak nebude. Série nešťastných událostí dohnala Piper k poměrně drastickému činu, což s sebou samozřejmě nese jisté následky.

Ačkoliv Netflix opět vypustil všechny díly najednou, zde se budeme věnovat pouze první epizodě z nové série. V té se držíme Piper Chapman jako klíště. Ani v případě dobře využitých flashbacků se od blonďaté smolařky neodpoutáme. A upřímně? Je to jenom dobře. Taylor Schilling (Piper) si tohle téměř až sólo dává naprosto přesvědčivě. Se svou postavou se naprosto skvěle sžila a bez sebe menších problémů jí věříte všechny strasti, které zažívá. Neznamená to však, že bychom byli ochuzeni o další zajímavé postavičky. I přestože nás tvůrci v úvodu nové řady přivádějí do zcela nového prostředí (dost možná jen dočasně), opravdu zde není nouze o zajímavá a místy až bláznivá individua. Trochu se až vtírá pocit, že to tvůrci už přehání a za každou cenu se snaží přijít s nejšílenější možnou variantou, viz. švábi nosící cigarety a spoluvězeňkyně posedlá astrologií.

Je ale zajímavé, jak seriál může vypadat tak netelevizně. Nevím, čím to je, ale zvláště při sledování přesunu Piper do nového bydliště jsem vůbec neměl pocit, že sleduji něco, co by se normálně objevilo na televizních obrazovkách. Orange is the New Black nasadilo vzhled indie filmu a sluší mu. A i když bylo hezké podívat se ven, respektive do letadla a autobusu, doma je doma, takže naprostou většinu dílu opět trávíme ve vězení. Už se však (naštěstí) nemusíme potýkat s, řekněme, základy vězeňského života. Piper už si nějaký ten pátek odseděla a my s ní, takže nějakého hlubšího představování nové basy jsme ušetřeni. Spíše se podíváme do minulosti, za malou Piper a za Piper, která cestovala s pašeračkou Alex po světě. Závěr epizody pak už jen podtrhuje a znovu dokazuje, že se chudák Piper musí o sebe postarat sama, nikdo jiný to za ni totiž neudělá.

Moc jsem tomu sice nevěřil, ale Orange is the New Black se vrací v plné síle, dokonce bych se nebál říct, že ještě silnější než vloni. Tahle vězeňská podívaná baví, napíná, dojímá a hodlá v tom ještě pokračovat minimálně ve druhé řadě. Uvidíme, jak se povede dalším epizodám, ale podle hodnoceních to zatím vypadá na hodně kvalitní jízdu. Určitě se za Piper Chapman ještě vrátíme a vyřkneme nad jejími patáliemi konečný verdikt.

Vaše hodnocení
Nejlepší
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
Nejhorší
Hodnotit můžete až po přihlášení.
Verdikt
Hodnocení filmu:
9/10

Hodnocení u podobných filmů:
Hodnocení zbytku redakce:
Hodnocení čtenářů: (0)
Diskuze (3)

Recenze 1. série

Netflix to zase dokázal.


Sdílet:

Netflix už nějakou dobu není jen šikovná služba, díky které můžete sledovat svoje oblíbené seriály. Celkem nedávno se pustili do tvorby vlastních pořadů a zatím jim to jde více než dobře. Jak House of Cards, tak Hemlock Grove si nevedly špatně a obdržely od nás solidní hodnocení. Po politickém dramatu a vlkodlacích tu teď máme 13dílnou sérii o ženě, kterou dohnala minulost a ona se ocitá ve vězení. Zatím to vypadá, že Netflix seriály umí nejen vysílat, ale i natáčet. Bude to platit i pro Orange is the New Black, nebo se mistr tesař tentokrát utnul?

Piper Chapman (Taylor Schilling) si žije poklidný život, přítel (Jason Biggs) ji právě požádal o ruku, navíc rozjíždí vlastní podnikání, prostě idylka. Jenže právě tehdy, kdy se všechno zdá být perfektní a dokonalé se to většinou pokazí natolik, že se nestačíte divit, jak rychle se dokáže život otočit o 180° a vy si najednou musíte říkat, co se to vlastně děje. Právě tohle se stalo Piper. jak se říká, dohnala ji mladická nerozvážnost a ona teď musí pykat za něco, co udělala před deseti lety, na co už téměř zapomněla a o čem její snoubenec neměl ani potuchy. Její lesbický románek tak bude mít dalekosáhlejší následky, než si kdy dovedla představit a bude se muset hodně snažit, aby udržela svůj vztah a hlavně, aby ve vězení přežila.

Orange is the New Black přináší příběh z prostřední věznice, což se nemusí na první pohled zdá kdoví jak originálně, pokud se však řekne, že se jedná o ženskou věznici, už to zní trochu zajímavěji. A nejen kvůli sprchám a lesbickým vztahům, kterým se tvůrci samozřejmě nevyhýbají. Ženy jsou totiž daleko vynalézavější v tom, jak někomu, tak říkajíc, vrazit kudlu do zad, navíc to ani nemusí být kudla, postačí i mírně upravený zubní kartáček. Ani zde se však neubráníme řadě vězeňským klišé. Piper Chapman se neuvede zrovna nejlépe a hned si proti sobě poštve někoho, s kým si není radno zahrávat. Je tu také sadistický bachař a jak už to tak bývá, ve vězení probíhají obchody, které nejsou zrovna legální.

Kromě klišé, jenž však není vůbec špatně použito a nevadí tak, se objevují oblíbené flashbacky, kterých je v úvodu požehnaně a příběh skáče sem a tam jako splašený kůň. To se v dalších částích naštěstí zlepší a pohledy do minulosti se omezí na nejnutnější minimum. Ne, že by na nich bylo něco špatného, v průběhu seriálu se právě díky nim dozvídáme něco bližšího o dalších postavách, ale první epizoda je tak trochu kompozičně nezvládnutá. V čem naopak Orange is the New Black exceluje, jsou skvělé postavy. Těch je tady opravdu velké množství a každý si tak může vybrat toho svého oblíbence, každý si i najde někoho, kdo mu bude nehorázně vadit a nejradši by ho pak v noci přidusil polštářem. Jenji Kohan (Tráva) se ale nesnaží na vězních ukázat to špatné, nesnaží se je nějak démonizovat, ukazuje je jako obyčejné lidi, kteří mají svoje problémy, kteří se často dostali do neřešitelné situace nebo prostě byli ve špatný čas na špatném místě. Často se zde tak vyskytuje ta klasická věta, s níž se ohání snad každý vězeň „jsem nevinný“.

S Orange is the New Black se podíváte do ženské věznice, kde najdete velmi rozmanitou paletu postaviček, jejichž příběhy jsou snad často ještě zajímavější než osudy hlavní představitelky. Ta se pere s náhlou změnou života, jenž se jí obrátil vzhůru nohama a postupně s přibývajícím časem se jí začínají měnit i hodnoty a priority. Kromě života za mřížemi se také podíváme, jak zjištění, že vaše snoubenka kdysi pašovala drogy, ovlivňuje vaše do té doby skálopevné přesvědčení, že ona je ta pravá a že ona je ta, se kterou chcete strávit zbytek života. Netflix opět předkládá kvalitní podívanou, která tentokrát nepřichází s žádným hvězdným jménem jako v případně House of Cards (pokud tedy nepočítáte Jasona Biggse nebo kapitán Janewayovou – Kate Mulgrew), to ale vůbec nevadí, protože tahle banda kriminálnic má něco do sebe a jakmile s nimi strávíte několik dílů, budete chtít víc.

Vaše hodnocení
Nejlepší
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
Nejhorší
Hodnotit můžete až po přihlášení.
Verdikt
Hodnocení filmu:
8/10

Hodnocení u podobných filmů:
Hodnocení zbytku redakce:
Hodnocení čtenářů: (0)
© Copyright 2000 – 2017 Všechna práva vyhrazena.