Sexuální výchova

Návrat neočekávaného hitu loňského roku je již za námi. Sex Education mělo se svým kolosálním úspěchem připravenou půdu pro své pokračování a my jsme jen doufali, že úspěch seriálu nebyl pouhou náhodou. Středoškolské prostředí může být ošemetné na zpracování a stejně často tak dostáváme povedené i nepříliš zajímavé variace této látky. Zda druhá řada dostála našim očekáváním se dočtete v dalších odstavcích.

Jak to vidí Spooner

Když jsem před více než týdnem druhou sérii Sex Education dokoukal, byl jsem vlastně i malinko zklamaný, jelikož první řada pro mě zůstala nepřekonána. Jenže čím více času od zhlédnutí uplynulo, tím více ve mně sexuální trampoty Otise a jeho spolužáků rezonují. Nová série je totiž v lecčem výrazně odlišná, než loňský předchůdce. Zatímco minule se v této dramedy sázelo hlavně na feel-good atmosféru, tentokrát se tvůrci zaměřují zejména na drama a po psychologické stránce se jde postavám mnohem více na dřeň.  A po scenáristické stránce to funguje skvěle. Tempo je v některých epizodách sice až příliš pomalé, takže si divák na tuto změnu trochu složitěji zvyká, díky tomu je ovšem ve finále celá řada mnohem intimnější a emotivnější. Scénář se nebojí rozebírat těžká témata, ale zároveň umí ve správnou chvíli odlehčit situaci oním feel-good humorem a chytrým využíváním klasických středoškolských klišé.

Většina kladů z minula pak samozřejmě zůstává, včetně skvěle napsaných charakterů. Ano, Otis, Jean či Maeve samozřejmě vedou, i ostatní tu však dostávají mnohem důkladnější péči než posledně (zejména Jackson) a je až s podivem, jak se autorům podařilo za ty dva roky prošpikovat tuto školu řadou vedlejších postaviček, z nichž každá má zajímavý background, o kterém byste ihned chtěli vědět víc. Práce s charaktery je prostě stále jednou z hlavních devíz tohoto nečekaného hitu a herci v čele s čím dál lepším Asou Butterfieldem, okouzlující Emmou Mackey a neselhávající Gillan Anderson tomu samozřejmě jenom pomáhají. 

Jen škoda, že jeden z dalších velkých kladů, tedy společné scény Otise a Maeve, odložili tvůrci na druhou kolej a je jich tu podstatně méně, než byste chtěli. Což je vzhledem k tomu, že jejich vztah a vzájemné dialogové výměny jsou jedním z pilířů seriálu, opravdu škoda. Kvůli tomu pak zamrzí i samotné finále, jež si až příliš lacině pomáhá scenáristickými berličkami a naprosto zbytečně zase odkládá jeden z očekávaných diváckých momentů. Na podobné natahování jsem navíc docela alergický. Druhá sezóna Sexuální výchovy je tak možná o malinko horší, než její první štace, žádný výrazný kvalitativní sešup nečekejte. Naopak, takhle středoškolská dramedy se hezky vyvíjí, nabízí nám trochu něco jiného a je jen na vás, jak tuto změnu přijmete. Já už teď nemohu dočkat, až tuhle neskutečně sympatickou bandu uvidím potřetí. 8/10

Jak to vidí Diego.Dorlan 

 Loni se Sex Education stalo nečekaným hitem díky sympatickým postavám, zajímavé premise a stylovému zasazení, jež je zároveň retro i moderní. Na druhou sérii jsem se tak těšil již dlouho před prvním trailerem. Sex Education je stále velmi zábavnou jednohubkou, kterou s chutí stihnete o víkendu, nebo během několika málo večerů a po celou dobu se budete bavit. Zároveň ale seriál přišel o ten “wow” efekt, který nás loni tak nadchnul.

V počátku sledujeme pokus hlavního dua o návrat k jejich klinice, jejíž fungování komplikuje výborná Gillian Anderson. Poměrně brzy si ovšem uvědomíte, že se tvůrci zaměřují spíše na vztahy mezi jednotlivými protagonisty, oproti klinice z první série. Ve větší míře ses také soustředí i na vedlejší postavy a jejich strasti. Velmi tak narůstá počet dějových linek, jež musí divák sledovat. Některé tyto linky seriál využívá k zohlednění reálných problémů, které mohou lidi a zejména mladé ženy potkat. Tyto momenty v kontextu seriálu fungují velmi dobře právě díky otevřenosti, s jakou se zde řeší všemožné sexuální záležitosti, jež jsou často brány jako velké tabu.

Jako mírné negativum vnímám to, že velké množství drama jednotlivých postav se točí kolem milostných trojúhelníků. Ty sice vytváří drama, ale místy se člověk nemůže ubránit pocitu, že situace působí trochu nuceným dojmem. Na druhou stranu, většina protagonistů jsou puberťáci s rozbouřenými hormony, takže se rozhodně nedá říct, že by tyto situace nemohly nastat. Obecně tento přístup rozhodně neuškodil, ale trochu doufám, že se v případném pokračování tvůrci zaměří na menší množství postav a těm dají více prostoru.

I přesto, že k seriálu mám drobné výtky, tak mě pokračování nepřekvapivě velmi bavilo a jednotlivé díly utekly jako voda. Ztrátu zmíněného “wow” efektu nám nahradil v mnoha případech hlubší záběr do různých témat s nimiž se v seriálu pracuje velmi dobře. Celkově jsme tak dostali kvalitní zábavu, která bude bavit všechny diváky, jimž se líbila řada první. Navíc si tvůrci připravili hodně prostoru do budoucna a my už tak můžeme začít pomalu vyhlížet třetí sérii. Ta sice ještě nebyla potvrzena, ale velmi bych se divil, kdyby se nekonala. 8/10 

Jsou seriály, na které se člověk těší několik měsíců a hltá každou informaci či upoutávky. A pak jsou zde tituly, o nichž se člověk dozví těsně před premiérou, a ve výsledku ho překvapí mnohem více než ty televizní události. A přesně do této kolonky patří středoškolská dramedy Sex Education od Netflixu. O ní neměla většina diváků ani tušení, dokud internetový gigant nevypustil týden před premiérou parádní trailer, jenž mnohé mile překvapil. A následoval možná až nečekaný úspěch. Sex Education sbírá nadšené kritické i divácké ohlasy, podle neoficiálních čísel se stal na Netflixu solidním hitem a obnovení pro druhou řadu na sebe nenechalo dlouho čekat. A nutno říct, že tohle všechno si novinka opravdu zaslouží. Už nyní, zkraje roku, musím totiž konstatovat, že víc pohodovějších kousků už letos asi neuvidíme.

Otis je klasickým tichým školním outsiderem, jenž by nejraději proplul střední školou nepovšimnut a ke spokojenosti mu stačí jen jeho přátelství s nejlepším kamarádem Ericem. Doma to navíc nemá zrovna lehké. Jeho máma je totiž uznávanou sexuoložkou, která se nebojí o sexu mluvit kdykoliv a kdekoliv. A on je její netradiční výchovou samozřejmě dost poznamenám. Nyní mu to ovšem může přinést i značné výhody. Drsná spolužačka Maeve totiž přijde s nápadem otevřít si neoficiální školní sexuální poradnu, v níž bude Otis, jenž od mámy už něco málo odkoukal, radit nadrženým puberťákům s jejich sexuálními problémy. A že jich nezkušení středoškoláci mají opravdu dost. Jejich nápad tak po čase slaví první úspěchy, zároveň jim to však přinese několik osobních a vztahových patálií. A samozřejmě nejen jim.

A ve výsledku je z toho zatraceně sympatická středoškolská “coming-of-age“ pecka, jež vás chytne víc, než byste čekali. Tvůrci si zde skvěle hrají se všemi možný žánrovými prvky či klišé, sympaticky kombinují dohromady americký a britský styl humoru a zároveň si berou to nejlepší z evidentní celovečerní inspirace, neprávem zapomenutého Charlieho Bartletta. A dohromady to funguje jak ten nejlépe promazaný stroj. Režie je správně svižná a pohodová, umí šikovně pracovat jak s neskutečně vtipnými, tak emotivními pasážemi, a divák se do středoškolské atmosféry a tamních studentů snadno zamiluje. Atmosféra je navíc i přes zasazení do současné Británie správně retro, a i přes přítomnost noťasů a chytrých telefonů má série hodně nostalgický feeling.

Ve dvou prostředních epizodách to možná po stránce tempa malinko drhne, jinak jde ovšem po řemeslné stránce o to nejlepší žánrové řemeslo, jaké si mohla tato novinka přát. Tvůrci se toho navíc rozhodně nebojí a neštítí se jít v oné sexuální tématice na dřeň. Prsa či jiné intimní partie jsou zde na denním pořádku, seriál však i s touto stránkou pracuje velmi citlivě. Nikdy zde tedy nesklouzneme do laciností či stupidní fekálního humoru. Na to mají naštěstí autoři své postavy až příliš rádi.

Ostatně scénář a práce s charaktery jsou zdaleka největším kladem úspěšné novinky. Nejen hlavní, ale i ty nejvedlejší postavy jsou tu totiž nádherně prokreslené a prakticky každý vám tu aspoň malinko přiroste k srdci. A hlavní účinkující v čele s Maeve a Otisem si pak asi regulérně zamilujete. Žádný z charakterů zde není černobílý, každý zde skrývá své trauma či tajemství a jejich vývoj či vzájemné vztahy díky tomu funguje na dvě stě procent. Už dlouho se mi u žádného podobně laděného seriálu nestalo, že by se mi hrdinové zažrali tak hluboko pod kůži. A to bych zrovna od kousku s názvem Sex Education vážně nečekal.

Nemůže za to jen parádní scénář, ale i neskutečně sympatické a sehrané obsazení. Mladý Asa Butterfield to sice u filmových fanoušků nemá příliš jednoduché. Ostatně, právě on byl důvodem, proč jsem od mnoha lidí slyšel, že si tento seriál asi nikdy nepustí. No, jejich chyba. Asa sice asi nikdy nebude oscarovým hercem, k roli zakřiknutého Otise s vážnými intimními problémy se ovšem jeho styl herectví dokonale hodí. Záda mu pak nekryje nejen jako vždy bezchybná Gillian Anderson, jež si roli volnomyšlenkářské matky naprosto užívá, zejména však “dvojnice Margot Robbie“ Emma Mackey. Ta zde rozhodně není jen neskutečně cute tvářičkou, ale herecky za zmiňovanou dvojicí nijak nezaostává a chemie mezi ní a hlavním hrdinou funguje na jedničku. I zbytek střední je ovšem skvěle obsazen a mezi neznámými tvářemi nenajdete prakticky ani jeden slabý článek.

Mnozí z vás mohou argumentovat tím, že se v základu jedná jen o další středoškolské drámo pro puberťáky, jenž do žánru nepřináší nic nového. A svým způsobem budete mít pravdu. Jenže Sex Education pracuje s klišé, žánrovými prvky a svými postavami s takovou láskou a citem, že to divákovi po chvilce úplně přestane vadit. Naopak, začnete si to celé užívat a díky parádní feel-good atmosféře a fungujícímu humoru budete mít neustále úsměv od ucha k uchu. 

Prostě to má nejen správnou scenáristickou péči, ale především neskutečné seriálové srdíčko, které vás hned okouzlí. Pravda, finále mohlo být malinko lepší, s teen klišé už si hraje možná až moc a celkově až příliš připravuje půdu pro další řadu. I přesto bych si dal další sérii prakticky hned a byl jsem po skončení malinko naštvaný, že se s těmito středoškoláky a jednou osobitou sexuoložkou znovu uvidím až příští rok. A to se mi u seriálů opravdu už příliš často nestává.