The Man in the High Castle

Man in the High Castle sice patří mezi největší hity Amazonu, já mám ale pořád pocit, že zejména v našich končinách není tento kousek stále náležitě doceněn. Což je samozřejmě škoda. Muž je totiž jednou z těch zářných případů adaptací, která svou kvalitou nejen, že se vyrovnala předloze Philipa K. Dicka, ale v očích mnohých spisovatelovy nápady ještě vylepšila či zdárně rozšířila. Připočtěte si k tomu neskutečně vymazlenou práci s postavami a velice štědrou výpravu a máte zde kousek, jenž si velkou sledovanost prostě zaslouží. Na třetí sérii jsme si ovšem museli kvůli produkčním průtahům a už druhé změně showrunnera počkat dlouhé dva roky. Podepsalo se to nějak na vysokých kvalitách? Už teď vám mohu prozradit, že naštěstí příliš ne.

Nejdřív si shrneme, o čem že třetí výlet do alternativní historie, v níž Spojené státy ovládli nacisté s Japonci, vlastně je. Juliana hraje v plánu titulního muže čím dál větší úlohu a je připravena být v odboji velmi zásadním hlasem, v čímž jí může pomoci i japonský ministr Tagomi. Ještě před tím se však musí vyrovnat s příchodem nečekaného příbuzného. Na německé straně se mezitím John Smith s manželkou stále nemohou vyrovnat se smrtí svého milovaného syna. Jenže na stesk nemá příliš času. Nejen, že ho nový vůdce Himmler zasvěcuje do svého tajného projektu, v němž je vytvářen hodně nebezpečný vynález, ale navíc se musí vypořádat s politickými pletichami ve svých vlastních řadách. A Joe Blake mezitím dostává od Himmlera druhou šanci a je vyslán na tajnou misi.

A po kvalitativní stránce se tu toho naštěstí opravdu příliš nezměnilo a do jisté míry bych mohl jen zopakovat své chvalozpěvy z minulé série. Sci-fi linka s alternativními světy tu sice dostává čím dál více prostoru, pořád v ní ovšem autoři nijak netlačí na pilu a pracují s ní velmi umírněně. Muž je tak stále hlavně hutným “dobovým“ dramatem, v němž dostáváme vše od emocionálních rodinných linek až po politické drama plné pletich. A stále to funguje na jedničku. Atmosféra alternativní historie je pořád lahůdková a tvůrci s tímto světem stále šikovně pracují. Ještě šikovněji pracují se samotným scénářem, v němž hlavní linie skvěle fungují, ženou se hezky vpřed a divákům tentokrát připraví zase o něco více překvapení. To vše s evidentně maximální úctou k předloze, kterou navíc seriál rozvíjí snad tím nejlepším možným způsobem.

Tu největší pochvalu si scenáristé opět zaslouží za parádní práci s charaktery. Je až neskutečné, jak skvěle dokázali za ty tři sezóny vypiplat všechny ústřední postavy, prodat snad každý jejich čin a motiv divákovi zcela nečernobíle, až vlastně všem musí člověk držet palce. I přesto, že jsou na zcela opačné straně barikády. A vybrat ten nejoblíbenější charakter bude pro každého asi pěkný oříšek. Máte radši už dávno ne tak křehkou Julianu s tváří přesné Alexy Davalos, nebo u vás vede čím dál lahůdkovější ministr Tagomi? Něco mi říká, že i přes silnou konkurenci to u většiny stejně opět vyhraje charismatický Rufus Sewell aka John Smith alias jedna z nejlépe napsaných i zahraných seriálových posledních let. Tady je jeho vývoj zase dost nepředvídatelný a několikrát nám svými činy doslova vyrazí dech. Už jenom kvůli němu mě mrzelo, že jsme na třetí řadu museli čekat tak dlouho. Do hry nám pak navíc přibylo i dost silných a nadějných nováčků v čele s drsňákem Wyattem a Edgarem Hooverem s tváří polozapomenutého Williama Forsythe.

I přesto to tentokrát úplně bez chybiček není. Kvůli tvůrčím ambicím ještě více rozšířit tento alternativní svět nám totiž těch vedlejších postav a linek tentokrát scénář naservíroval možná až moc. A ne všechny jsou bohužel zajímavé. Na německou režisérku Nicole Dörmer se sice hodně hezky kouká, její linie je tu však čistě výplňová a hlavní dějové zápletky i tempo spíše přibrzďuje. Tempo proto není tak suverénní jako v předešlých letech a ani v závěru negraduje příběh tak emociálně vyhroceně, jak by si zasloužil. Celou dobu jsem se navíc nemohl zbavit dojmu, že Amazon seriálu zkrouhl rozpočet a na vizuálu a celkové velkoleposti to přeci jen je malinko znát. Velkých epických záběrů či vypiplaných momentek, jež by si hned nechal člověk zarámovat tak rapidně ubylo.

I přesto však Muž z vysokého zámku stále jede bez debat velký seriálový nadstandard, jenž nedokáže pokazit ani těch pár chybiček. Svým způsobem mi pak třetí série připomíná nedávné třetí dobrodružství Daredevila. Oba seriály se musely každou sérii potýkat s výměnou showrunnera, provázely je produkční průtahy a na jejich třetí štace jsme si museli počkat přes dva roky. Na výsledku ovšem nejsou tvůrčí změny prakticky znát a oba kousky pořád jedou ve svém žánru tu nejvyšší ligu. Ano, možná se producentům malinko sáhlo do peněz a tempo mohlo být o něco vyrovnanější. To nic ale nemění na tom, že udržet si po třech sériích a všech komplikacích stále stejně velkou kvalitu, je v dnešní době vlastně už malinký zázrak. Tak už tomuto zázraku koukejte věnovat pozornost.

Ano, čtete správně, zase jsme po nějaké době zašátrali do šuplíku našich televizních restů z minulého roku, na který jsme si v zimních měsících zapomněli malinko posvítit. A stejně jako v případě nedávné recenze královské pecky The Crown, i tentokrát si bereme pod drobnohled jeden klenot, který byste měli co nejdříve dohnat. Už první série Muže z vysokého zámku, adaptace stejnojmenné knihy sci-fi guru Philipa K. Dicka, totiž byla naprosto lahůdkovým seriálovým nadstandardem, jenž byl v mnoha ohledech lepší než samotná předloha a pro Amazon byl zaslouženě doposud největším seriálovým hitem. A druhá řada nejen, že svému předchůdci nedělá vůbec žádnou ostudu, ale ještě ho v mnoha ohledech překonává.

Způsobů, jakým se mohla druhá série scenáristům rozpadnout pod rukama, a proměnit se ve smysl nedávající blábol, přitom bylo hned několik. Od projektu totiž nejen, že v průběhu natáčení odešel hlavní showrunner Frank Spotnitz, ale navíc se zde mohl velmi rychle vymstít cliffhanger první série, který potvrdil teorii o více světech. Druhá série se tak ihned mohla zvrhnout v slušné peklíčko, jež bude pouze předkládat jednu nezodpovězenou otázku vedle druhé a své fandy nakonec odradí. Jenže scenáristické hlavičky ke svému dítku naštěstí přistupovali s mnohem větším rozmyslem.

Když internetový Amazon vypustil do světa pilot na svoji ambiciózní novinku The Man in the High Castle, působila představená hodinka pro mnohé jako zjevení. Nejen, že nám adaptace jedné z nejoceňovanějších knih Philipa K. Dicka nabídla opravdu skvělou podívanou, ale zejména nám představila jeden z nejslibnějších seriálových světů posledních let. Jenže společně s nadšením přišly u mnohých i obavy. Dokážou tvůrci využit veškerý potenciál alternativní historie, v níž si poražené Spojené státy rozdělilo Německo s Japonskem, nebo se v látce a tajemné linii okolo záhadných videí nakonec zcela utopí? I kniha u diváků přeci jen sklízí rozporuplné reakce, a pokud by se scénář vydal po stejné cestičce filozofování a otevřených konců, nemuselo by to dopadnout dobře. Jenže nic takového se naštěstí nestalo a Amazon nám servíruje jednu z nejvýraznějších novinek roku, jíž byste měli sakra věnovat pozornost.

Tvůrci se totiž v případě Muže z Vysokého zámku vydali tím nejlepším možným směrem. Z nedořešené knihy si totiž vzali jen základní kostru s postavami a motivy a jedou si od začátku převážně podle svého. A něco mi říká, že v tomhle případě jim to odpustí i ti největší knižní příznivci. Výborný scénář zde totiž rozehrává napínavý příběh vlastně na všech frontách. Ne, zdaleka zde nejde o hlavní pátrání půvabné Juliany a tajemného Joea po titulním muži, ale podíváme se do osudů takřka všech společenských vrstev na obou stranách barikády. Máme tu japonského ministra, jenž chce udržet vetchý mír mezi oběma velmocemi za každou cenu, urputného japonského vyšetřovatele, důsledného esesáka s perfektní náckovskou rodinkou a samozřejmě nějaké ty menší povstalecké skupiny. Zápletek a charakterů, díky nimž ještě lépe poznáme zdejší prostředí, je zkrátka až až. Ani přes jejich velký počet ovšem tu žádná z nich není navíc, jsou napínavé a často se vyvinou dosti nečekanými směry. Díky nim by mě vlastně seriál ve svém důsledku snad bavil i bez hlavní mysteriózní linky, jež už je při zdejší příběhové nahuštěnosti jen příjemnou třešničkou na dortu.

Co si však budeme nalhávat, hlavním tahákem této pecky zůstává stejně ten nesmírně lákavý a nápaditý svět, jehož potenciál tvůrci využili až na dřeň. Vlastně si ani nepamatuju, kdy naposledy mě nějaký seriálový svět tak hodně bavil a zajímal mě v něm snad každý nenápadný detail. Scenáristům, potažmo samotnému Dickovi, se totiž povedlo přijít s opravdu promyšlenou a neustále zajímavou poválečnou vizí, která navíc těží i z toho, že vypadá v každé oblasti úplně jinak. Zatímco na německé straně si žijí lidé ve slušném blahobytu a všechno tu vypadá celkem sluníčkově (tedy pokud nejste rebel, Žid, či člověk s tělesným postižením), japonská část barikády je daleko špinavější a drsnější a každý běloch je zde brán jako odpad společnosti. No a pak tu máme ještě neutrální zónu, kde to občas vypadá, jak ve westernovém městečku a mohou se zde skrýt nepřátelé obou států. Právě střídání mezi těmito odlišnými kulisami pak napomáhá tomu, že se vám zdejší scenérie jen tak neokoukají. Scénář pak navíc nejen, že umí šikovně pracovat s diváckou zvědavostí a hezky po drobečcích nám třeba i v dialogu sdělí další detail či podstatnou “historickou“ skutečnost, ale navíc postupem času svět sympaticky rozšiřuje a ukazuje nám z něho stále více.

Fakt, že se pak může scénář opřít o výtečnou řemeslnou stránku, pak díky mému vysokému hodnocení (já vím, že už jste se koukli) asi nikoho nepřekvapí. Už na první pohled je totiž znát, že Amazon na svém seriálovém koni vůbec nešetřil. Výprava je tak, až na pár okatě digitálních záběrů, opravdu parádní. Záběry na rozmáchlé náckovské budovy počínaje a běžnými uniformami či dokonale upraveným předměstím konče. Skvělému dobovému efektu pak pomáhá i ta správná porce “retro“ atmosféry a překvapivě výrazný soundtrack, jenž o sobě dá vždycky vědět v té nejnapínavější chvíli. Samotná režie pak sice není na první pohled nějak strhující a nasazuje spíše pomalé tempo. Jenže právě v tom, že sympaticky netlačí za každou cenu na pilu a nesnaží se být za pořád strhující, tkví její síla. Klady scénáře a samotné světa díky tomu vyniknou ještě o něco víc.

No, a když už jsme u toho neustálého chválení, ani na ty herce nesmím zapomenout. Také zde byste trefu vedle hledali marně a všichni zúčastnění zde své skvěle zahrané a sympaticky nečernobílé charaktery uhráli se ctí. Celému seriálu ovšem nepřehlédnutelně vládne jeden z těch věčných představitelů vedlejších rolí, Rufus Sewell. Ten si se svým Obergruppenführerem Smithem pro sebe krade každou sekundu. Je potom jasnou ukázkou toho, že i esesákovi, jenž má na svém kontě smrt nespočtu lidí, můžete díky správné scenáristické a herecké péči chvílemi až nečekaně držet palce. Jen škoda, že se ke slovu pořádně dostane až ve druhé polovině série. Ani zbytek obsazení však za ním příliš nezaostává a zaujme hlavně japonský ministr v podání Cary-Hiroyuki Tagawy i křehká Alexa Davalos, u níž je jediný problém v tom, že už jí ve tváři tu čerstvou dvacítku příliš nevěříte.

Muž z Vysokého zámku možná pro někoho nenabízí zběsilé drámo, jenž vás překvapí nečekanými zvraty či neustálou záplavou emotivních momentů. Jde spíše o precizně promazaný stroj, v němž všechno funguje přesně tak, jak má, a bez menšího zaváhání vás doveze až do nabušeného finále, jež nabízí opět nový potenciál do budoucna. A díky tomu, že nám to tvůrci celé uvádějí v kulisách, jichž se stále nemohu nabažit, se zkrátka z Muže stává jedna z nejnápaditějších a nejlepších novinek tohoto roku, kterou byste rozhodně neměli odkládat. Čím víc vám toto originální prostředí sedne, tím víc si to celé užijete. Nebýt několika už malinko úsměvných scenáristických klišé a faktu, že se hlavní mysteriózní linka může pořád zvrhnout hodně nepěkným směrem, možná bych uvažoval i o plné palbě.

Známý server Amazon je v posledních měsících na koni. Internetový gigant se snažil navázat na seriálové úspěchy konkurenčního Netflixu a po pomalejším rozjezdu mu začínají sympaticky šlapat na paty. Dramedy Transparent překvapivě vymetla Zlaté glóby a v jejich stáji bude svůj vlastní seriál točit i samotný Woody Allen. Vyložený hit, který by již od prvních epizod poutal pozornost milionů diváků, ovšem zatím jejím producentům docela chyběl. S jejich potencionální novinkou The Man in the High Castle by se však tento stav mohl hodně rychle změnit.

Tvůrci si totiž berou do parády stejnojmennou knížku samotného sci-fi klasika Philipa K. Dicka a za producentského přispění režisérského esa Ridley Scotta (což v překladu znamená, že se byl nejspíš jednou podívat na place)nám ukazují, jak by to asi na světě vypadalo, kdyby druhou světovou válku vyhrála ta zlá strana. Ocitáme se tak v 60. letech 20. století, v níž si poražené Spojené státy rozpůlili vítězní Japonci a nacisté. Zde sledujeme osudy dvou lidí, jejichž osudy se mají brzy protnout. Tím prvním je tajemný Joe, jenž se snaží v Němci ovládaném New Yorku přidat k odboji a splnit pro ně jeden úkol. Na japonské straně v San Franciscu pak sledujeme půvabnou Julianu, jež se snaží zjistit, proč se její sestra přidala k odpůrcům režimu a co je zač záhadný titulní muž, jenž o výsledcích války rozhlašuje malinko opačné zprávy. Do toho si připočtěte vrtkavé spojenectví mezi Německem a Japonskem, které závisí na Hitlerově chatrném zdraví, a máte o potenciální našlapané drama postaráno.

Na pilot je zkrátka těch budoucích linek a postav víc než dost a tvůrci se již od počátku nesnaží zakrýt fakt, že jde prozatím o nejambicióznější projekt webového Amazonu. A jako lákadlo na případné další epizody a náhled do alternativní historie působí úvodní epizoda opravdu náramně. Režii se daří budovat tu správnou šedesátkovou atmosféru s fungujícím ponurým vizuálem, v níž je krásně cítit všudypřítomný strach a zklamání obyvatel z prohrané války.  Po příběhové stránce se zde toho po většinu stopáže sice příliš nestane a tempo možná v některých sekvencích až příliš šlape na brzdu. V případě úvodního seznámení s alternativním světem a slušným počtem charakterů to ovšem vůbec nevadí.

Poválečný svět je totiž jedním z největších kladů pilotu a už nyní se nemůžu dočkat, až ho v dalších dílech prozkoumáme více. Utiskované Spojené státy jsou zde totiž zajímavě načrtnuty na obou stranách barikády. Scénář, nebo v tomto případě spíše předloha, nám pak servíruje hodně nápadu a z této Dickovy vize se dá v budoucnu vytěžit opravdu mnoho. Dalším pozitivem jsou pak také samotné postavy, od hlavních utlačovaných Amíků až po politické špičky v čele s vypočítavými Japonci. Také v obsazení naleznete mnoho povědomých tváří, jež si dosud bez problémů uhraje to svoje. Okouzlující Alexa Davalos si pak ihned získá vaše sympatie a neprávem přehlížený Rufus Sewell v roli nacistického bídáka, doufejme, dostane co nejvíce prostoru. Příběh samotný se pak ke konci slušně rozjíždí na všech frontách a načrtává hodně tajemných otázek do budoucna.

Amazon zkrátka zase válí a nabídl nám prozatím nejlepších ze série pilotů, z nichž jen ty divácky nejoblíbenější získají celou řadu. Upřímně si ale neumím představit, že by tento kousek svojí vytouženou první sezónu nakonec nezískal. Pilot totiž nabízí všechno, co si od podobného projektu přát. Má nesmírně poutavý a lákavý svět, zajímavé postavy a příslib nabušené podívané, která dokáže zaujmout ve všech dějových linkách. Amazon má ke svému prvnímu velkému hitu prostě nakročeno více než solidně. Pokud nám i zbytek série, již se snad dočkáme do konce roku, nabídne podobně fungující scénář a ještě o něco svižnější tempo, máme se v této alternativní realitě opravdu na co těšit.

Tenhle článek jste tu už mohli před nějakou dobu číst, ale vzhledem k oficiální premiéře celého seriálu ho na home page máme ještě jednou. Recenze celé řady dorazí co nejdříve.