Temný případ

True Detective

Plakát k seriálu Temný případ

Temný případ /2014

Tvůrce: Nic Pizzolatto

Režie: Cary Joji Fukunaga

Hrají: Matthew McConaughey, Woody Harrelson, Michelle Monaghan, Michael Potts, Tory Kittles, Kevin Dunn, Alexandra Daddario

Přidáte-li si film do Budíčku a my k filmu přidáme článek, budeme vás o tom informovat formou e-mailu či zprávou do Vzkazníku. Druh oznámení si můžete zvolit v nastavení vašeho účtu.

Přispějte na MovieZone

Váš nick na MovieZone:


Proč přispět?        Jiné možnosti plateb

Facebook
Diskuze (7)

2. sezóna

Den zúčtování


Sdílet:

Tak. A druhá řada Temného případu je za námi. Než se dáme do jejího zhodnocení, je třeba říct, že se tvůrcům jednoznačně podařilo splnit slib toho, že bude jiná. Protože opravdu byla. Jestli je to dobře, nebo ne, to už si každý rozhodne sám. Určitě je ale o čem diskutovat a minimálně jedna věc je jasná: něco takového už jsme na filmovém plátně dlouho neviděli a možná ještě dlouho neuvidíme. Tyhle komorní thrillery už dnes zkrátka netáhnou zdaleka tak jako dřív - v televizi je to ale naštěstí jiná story. Ať už se tedy názorově budeme lišit sebevíc, na tom, že bychom se všichni za rok rádi zase sešli pod třetí a opět jinou sérií, se asi shodneme bez problému. Ostatně, léto bez trochy temna by zkrátka nebylo to pravé...

Jak to vidí do_Od:

Znáte, když jste s holkou a ona vás provokuje, jen si s vámi tak pohrává, laškuje. A vám se to líbí, žerete ji, chcete ji. S každou další minutou víc a víc. Až dojde na samotný akt, když v tom jí zazvoní telefon a ona musí naléhavě odejít pryč. Cože? Teď? Děláš si srandu? Nepočká to alespoň deset minut? Možná bude stačit jen pět. Ne, prostě máte smůlu. Ona je pryč a vám zbyde jediné – v angličtině pro to existuje dokonce i přesný výraz: blue balls aka "finíto pánové". Jistě, může to být k smíchu, ale ve chvíli, kdy vám Vince Vaughn vede proslov, ve kterém použije výraz "blue balls ve tvém srdci", už to taková sranda není.

Můj problém s druhou řadou nevězí v atmosféře, hercích, režii, hudbě a dokonce ani příběhu. Naopak, vše co jsem právě vyjmenoval, bych víceméně srovnal nebo dokonce vyzdvihl nad úroveň série první. Obzvlášť to poslední ale vynikne pouze a tehdy, pokud jste schopni si dát všech osm epizod krátce po sobě. Nikoliv v rámci sedmi týdnů. Pak totiž scénář připomíná rozházený balíček karet, ve kterém chybí tři ze čtyř es a a zhruba v půlce jeho srovnávání vám dojde, že si s tímhle mariáš stejně nezahrajete. První, čtvrtá a finálová epizoda jsou perfektní, to můžu říct naprosto s klidem. Jako celek je to navíc poměrně uspokojivé. Jenže to je přece jenom trochu málo.

Očekávání možná byla příliš vysoká, to však neznamená, že je Pizzolatto nemohl naplnit. Nebo to alespoň zkusit. Obzvlášť na HBO. Tohle působí dojmem arogantního psaní, ve kterém se autor nezajímal o to, jestli divákům polovina jeho odkazů dojde, či nikoliv. Působí to jako scénář, ve kterém nikomu nebylo povoleno šáhnout na přestřelené dialogy. Působí to jako promarněný potenciál. Mistr Pizzolatto je rozhodně originální a výrazný tvůrce, jeho poslední práce je ale podle mě až příliš zahleděná sama do sebe, než aby mohla divákům nabídnout cokoliv víc, jak „blue balls“ pro jejich mozky. Takže u mě ve finále přece jenom spíš to zklamání. Zklamání ale zároveň naděje. Naděje, že příště mi Nic dá. A bude to fenomenální. 6/10

Jak to vidí Davies182:

Na ČSFD jsem si v souvislosti s aktuálním True Detective přečetl jednu odzbrojující větu, o jejímž obsahu se s vámi musím chtě nechtě podělit: druhá řada hvězdně obsazeného Pizzolattova majstrštyku je totiž nudná a předvídatelná, a kdo tvrdí opak, tak údajně nemá moc nakoukáno. Myšleno asi jako celkově, seriálů ani filmů. No a vás by snad nenaštvalo, že toho jakože "nemáte moc nakoukáno"? Cejtim se raněnej! Moje recenzentská čest nejspíš umřela. Protože mě osobně teda letošní sezóna dost sežvejkala a pak vyplivla v mnohem dezolátnějším psychickým stavu, než tomu bylo před víc než rokem s Rustem a Martym. Následující dva rádoby přechválené odstavce tudíž mohou klidně přeskočit všichni ti, kteří odmítají pochopit, proč je Davies z nového Nicova scénáře totálně na větvi...

Před samotnou minipitvou 2. sezóny jako celku bych ještě rád napsal, že nepamatuji napínavější finálovou epizodu. A teď mám pochopitelně na mysli širší spektrum seriálové tvorby, nejen rámec této "od seveřanů okopírované kriminálky" z dílny HBO. Těch závěrečných devadesát minut totiž bylo jedním nepopsatelně (fakt) strhujícím závodem o čas a zároveň spanilým režisérským důkazem toho, že se můžete na skoro dvě hodiny ocitnou úplně někde jinde než ve vlastním obýváku – například v sekvojovém háji nebo na vyprahlé poušti. Strachy o tři postupně vykreslované hlavní postavy jsem ve finále div nerozkousal půllitr od piva, a třeba v kině jsem takový adrenalin nepociťoval ani nepamatuji. Tomuhle já prosím pěkně říkám důsledné završení osudů oblíbených charakterů. Co přesně ale dělá z druhého Temného případu něco víc? Je to stopáž.

Nepopsat Pizzolatto znovu stovky stran scénáře a neudělat z výsledného příběhu minisérii, nýbrž celovečerák, nic by tu nefungovalo. Postavy se důmyslně vyvíjejí s takovým citem a tak přirozeně pomalu, až to skoro každému přijde, jako by zde vlastně ani žádná personální evoluce neexistovala. Na komplikovaný a několik let do minulosti se táhnoucí detektivní případ se časem nabaluje tolik nových jmen v pozadí, až si všichni stěžují na ztracenou nit. No a do třetice všeho důležitého a sice, že vše v bedně trvá hrozně dlouho! Případ se sám nevyřeší za pár týdnů a místní vyšetřovatelé se v něm (v nic neříkajících záběrech!) motají jako v bludném kruhu. Ty bláho. Zdá se, že jsou tento rok všichni strašně nad věcí. Dušují se jak mohou být zklamaní ze skutečnosti, že jim nová řada True Detective nedodala očekávanou nálož McConaugheyho nietzschovského chrapláku, okultna a vraždících jižanskejch buranů. Uf. Jak já jsem si tuhle rozvrstvenou městskou gangsterku užil! 10/10 

Jak to vidí Spooner: 

A ve chvále se bude pokračovat i v nadcházejících odstavcích. Úplně bez námitek to ale nebude. Ano, i já musím uznat, že tentokrát si Nic Pizzolatto ukrojil možná až velký krajíc chleba a jeho touha narvat do příběhu co nejvíce postav a motivů se mu v některých epizodách malinko vymyká z rukou. Na orientování v přehršli charakterů jste v případě týdenního sledování potřebovali encyklopedii a mnohé zajímavé aspekty a nápady zde zůstaly po hříchu nevyužity (tajemný institut, Anin otec). Také pitvání v depresivních osudech hlavních hrdinů jakoby se v polovině sezóny u některých zaseklo na místě a kritici tak začínali mít čím dál více munice. Jenže na tyto nedostatky dá nový oblíbenec HBO v závěrečných dílech, kdy zdánlivě komplikovanou zápletku spojí do napínavého a emotivního konce, snadno zapomenout. Dostáváme zkrátka špičkovou hutnou špinavou kriminálku se vším všudy. Obzvláště, když je nám to zase servírováno v tom nejlepším řemeslném podání s mnoha nezapomenutelnými scénami.

Nebylo by ale fér, když bychom v naší recenzi zapomněli vyzdvihnout i výtečnou hereckou sestavu. Hlavní čtveřice musela před začátkem seriálu vyslechnout řadu pochybností o tom, že vyzdvihované dvojice McConaughey/Harrelson se stejně ani nepřiblíží. Jenže oni nás celkem snadno přesvědčili o opaku. Colin Farrell po řadě propadáků zase jednou naplno ukázal svůj herecký talent a v kůži Raye Velcora vytvořil stejně labužnickou postavu, jako minulý rok kolega Matthew, a pevně doufám, že mu za tento excelentní výkon přistane doma nejedna cena. Překvapením pak pro mnohé byl správně nekompromisní Vince Vaughn, jehož mafiána Franka jsem si postupem času užíval čím dál víc, a konečně hlasitě si říká o pořádné dramatické role. Snad je éra stupidních komedií alespoň na nějaký čas pryč. Rachel McAdams je v roli drné Ani až nečekaně přesvědčivá a i ten Taylor Kitsch si i přes své herecké limity a malinko nevděčné a nevyužité postavě rozhodně ostudu neutrhl.

Slabý článek zde prostě ani tentokrát nenajdete a to samé by se dalo říct i o zbytku seriálu. Na první pohled druhá řada nenabízí tak památnou a svým způsobem jedinečnou podívanou, jako jeho předchůdce, a Pizzolatto bohužel ztratil něco ze svého opěvovaného statusu. To však neznamená, že bychom zase nedostali nadprůměrnou kriminální pecku, která i přes jisté nedostatky naprosto strhne a díky výtečně napsaným charakterům se vám dostane rychle pod kůži. A to někdy bohatě stačí. 8/10

Vaše hodnocení
Nejlepší
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
Nejhorší
Hodnotit můžete až po přihlášení.
Verdikt
Hodnocení filmu:
8/10

Hodnocení u podobných filmů:
Hodnocení zbytku redakce:
Hodnocení čtenářů: (0)
Diskuze (30)

Úvod 2. řady

Sbohem, Louisiano.


Sdílet:

Už jsme se konečně dočkali! Od závěru první řady jednoho z nejopěvovanějších seriálů současnosti, Temného případu, nám utekl více než rok, a jelikož se z televizního majstrštyku Caryho Fukunagy stačila stát během pár dílů téměř kultovní událost, očekávání byla zatraceně veliká. Zároveň s ním se ovšem vyklubalo několik logických otázek. Dokáže se vůbec druhá strana přiblížit kvalitám mistrovské první řady? Nabídne nám parta různorodých režisérů stejně bezchybnou režii, jako neprávem přehlížený šikula? A může vůbec nové hvězdné obsazení trumfnout diváky zbožňované duo McConaughey/Harrelson? Rizik bylo zkrátka hodně a tvůrce seriálu, Nic Pizzolatto si jich byl naštěstí zcela vědom. Už od počátku nám proto sliboval, že druhý případ bude zcela jiný a dočkáme se odlišné atmosféry i stylu. A diváky momentálně milovaný scenárista své sliby zatím do puntíku plní.

Zapomeňte proto na ponurou a tísnivou atmosféru zapadlé Louisiany a navždy zamávejte kamarádům  Rustymu a Martymu. Druhá sezóna nás totiž zavede do slunné Kalifornie, do dvou tamních měst Vinci a Ventury, kde nebudeme tentokrát sledovat osudy dvou, ale hned čtyř hlavních postav. A že je to sebranka opravdu vytříbená. Máme zde ztroskotaného detektiva Raye Velcora, vzorový případ zkorumpovaného a věčného opilé poldy jak z učebnice, drsnou policistku Ani Bezzerides s menšími rodinnými trably a jednou neveselou závislostí, a nakonec i bývalého vojáka Paula Woodrugha, jenž se mírně řečeno nemůže srovnat se svou temnou minulostí. Ostatně, jako každý druhý v tomto seriálu. Tuto netradiční trojici spojí dohromady brutální vražda místního úředníka. Jeho vražda potom dosti zatopí zdejšímu velkému kápovi a Rayovi starému známému, Franku Seymonovi, jenž s nebožtíkem spolupracoval na hodně lukrativním kšeftu týkající se kalifornské železnice. Nyní ale musí řešit nečekaně trable.

Zkrátka a dobře, tísnivá a svým způsobem jedinečná atmosféra amerického zapadákova a Rustyho filozofické úvahy jsou navždy pryč. A je to vlastně dobře. Tvůrci si totiž správně uvědomili, že dvakrát vstoupit do stejné řeky by se jim v tomto případě nemuselo vyplatit. Atmosféra už by nemusela být tak jedinečná a diváci by měli ještě větší tendenci obě série porovnávat, což Pizzolatovi mohlo až zbytečně podrážet nohy. Druhá řada je proto jiná a s novým městem se opravdu dočkáváme i zcela jiného nádechu. HBO nám totiž tentokrát hodlá servírovat hutnou a drsnou městskou kriminálku, v níž je všechno správně špinavé a zkorumpované, pro krvavou ránu boxerem se zde nejde daleko a bez láhve whisky po pravici se tu moc příjemné nežije. Sázka na tuto kartu pak vychází na jedničku a režisér Justin Lin nám předvádí možná až překvapivě sebejistou a soustředěnou práci s patřičně pomalým tempem, jež výtečně funguje. Do tamního světa pak divák zapadne až nečekaně rychle a i přes ne dvakrát příjemnou atmosféru budete chtít zdejší drsné uličky navštívit co nejdříve znovu.

I přes odlišný styl se však Pizzolatto přeci jen nevzdal několika svých trademarků, jež obě série skvěle propojují. Opět tu máme nezaměnitelné kamerové průlety městem či krajinou, na nějaké to menší filozofování také dojde a tvůrci se evidentně hodlají v budoucnu vrátit i k oblíbené okultní tématice. No a pak je tu ten starý dobrý důraz na charaktery, který hraje v úvodu druhé sezóny asi tu největší roli. A v tomhle ohledu už je to u Pizzolatta téměř sázka na jistotu. I napodruhé nám totiž představuje hodně zajímavé a zejména herecky výživné charaktery, jež jsou zcela odlišné, a každý si zde najde svého favorita. Skutečnost, že zde všichni hrají na dvě stě procent snad ani nemusím zmiňovat. Nejvíce pozornosti na sebe nepřekvapivě strhává Colin Farrell, jemuž jdou podobné role zkrátka od ruky. Překvapí ovšem i nečekaně drsná Rachel McAdams, přesný záporák v podání Vince Vaughna, a ani ten mnohými opovrhovaný Taylor Kitsch zde rozhodně nic nezkazí. Ty ale budeme jistě řádně vychvalovat ještě v dalších dílech.

Jenže i přesto mají ovšem scenáristé do příště malinko co zlepšovat. Tvůrci nás totiž na rozdíl od první série ihned nepošlou vstříc vyšetřování brutální vraždy, při níž se teprve seznamujeme s hlavními charaktery, ale udělali to právě naopak. Nic proti, i v tomto případě je každá změna vítána. Díky tomu však epizoda působí trochu jako intro a “pouhé“ oťukávání s postavami, které toho na sebe na úvod paradoxně prásknou možná až moc. Těch informací a ponurého náhledu do duše bylo na začátek možná opravdu až příliš a chvílemi se tvůrčí snaha být za každou cenu vážný a temný spíše míjí účinkem. A také pár scenáristických berliček mohl Pizzolatto stihnout dopilovat.

I přes menší výhrady je zcela zřejmě, že se nám před očima nejspíš zase rýsuje jedna z televizních událostí roku. Druhá řada je sice v mnoha ohledech jiná, než její předchůdce, o to jsou však osudy nových ztroskotanců lákavější a městské panorama poutavější. I napodruhé totiž dostáváme po řemeslné stránce výtečnou podívanou s několika výtečnými záběry a hlavně postavami, jež se vám ihned zaryjí pod kůži a vy budete chtít co nejdříve vidět jejich další interakci a pády na hubu. A o to šlo tvůrcům na začátek především. Takže už ať je tu příští týden!

Vaše hodnocení
Nejlepší
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
Nejhorší
Hodnotit můžete až po přihlášení.
Verdikt
Hodnocení filmu:
8/10

Hodnocení u podobných filmů:
Hodnocení zbytku redakce:
Hodnocení čtenářů: (0)
Diskuze (41)

Pilot

Nespím. Sním.


Sdílet:

Tohle je Matthew McConaughey.

Tohle je Woody Harrelson.

Oba se spolu sešli jako poldové v seriálu HBO s názvem Temný případ o louisianském satanistickém maniakovi, který od roku 1995 již sedmnáct let vraždí prostitutky.

A to je asi tak všechno, co potřebujete vědět. Anebo ne. Pokud jste doteď úvod nejočekávanější show ledna 2014 čirou náhodou ještě neviděli (šetříte si na maraton, co?), račte nastupovat. Rychlík směr metropole Zatracení právě vyjíždí z vesnické stanice Růžová, jenomže bacha. Sem tam na trati chyběj koleje. Může to trochu házet. A ještě něco: dle prozatimních ohlasů jsou vedle pilotu True Detective obě řady severského Broenu čajíčkem.

Člověk se ani nestačí pohodlně uvelebit na gauči, a HBO už do něj pere jedny z nejpoetičtějších, nejzdařilejších úvodních titulků k televiznímu seriálu za dekády. Tak si tu melancholicky brnkající kytáru pořádně vychutnejte, o minutu později totiž přesedláváme rovnou na zabijácký death metal. McConaughey a Harrelson - tedy dva talentovaní herci, které byste před deseti lety do jakéhokoliv seriálu ani náhodou netipovali - nahánějí okultního vraha. Rust Cohle (Matthew) je chladný cynik-realista s IQ 250 a sluníčkovým názorem, že by se na planetě okamžitě měly přestat rodit děti, a populace čekat na vyhynutí. Martin Hart (Woody) je uvědomělý, svědomitý otec od rodiny, co si chce prostě jen vydělat na důchod. A tihle dva teď spolu budou chytat bráchu Hannibala.

Yep, zase tu máme jedno šíleně sexy paroží, tajemné voodoo rituály a zohyzděné mrtvoly (ne)vinných dívek. Tuzemský překlad tentokrát sedne jako hrníček od kafe na složku k případu, to si ale česko-slovenský divák uvědomí až po skončení pilotu (dnes večer na HBO nebo tady na netu). Je to maso. Několik hodin ztuhlé, bílé, studené lidské maso. Podzimní filmové Zmizení s Jackmanem nebo kultovní Fincherovo Sedm najednou působí jako něco, co napsali scénáristé romantických komedií; ve společnosti dua Cohle & Hart zapomenete atmosférou dýchat. Depka je príma věc, když je na ni nálada.

Depka je fajn věc, když je na ni náladaZprvu mě silně zmátlo a nepříjemně překvapilo úvodní flashforwardové "footage policejní video", skrze něž se na stanici díky výslechům hlavních hrdinů dozvídáme o zápletce. Vypravěči jsou tu tedy hned dva, voiceoverů je požehnaně a kdekdo by mohl namítnout, že tyhle kecy spolehlivě zabíjí hutný feeling detektivní show. Vůbec. Jen co se neuzavřené linie z let 1995 a 2012 v jedné efektivní scéně prolnou, jdou pochyby stranou. A nemusím snad doufám ani psát, že to herecká dvojka celé neskutečně táhne... Tahle kriminálka bez barviček (zdravíme Bukowskyho!) děsně šlape, své dělá také úderný, minimalistický soundtrack. Bude vám neveselo, už jen z vyslechnutí Cohleovy vnitřní filozofie o rovnováze světa naskakuje husí kůže. Masité dialogy vržou a rezonují jako čmárání křídou na tabuli s podezřelými, hon za pravdou začíná. Pozvolna.

A pak, po depresivní jízdě tak tíživé, že se vám bude už v patnácté minutě chtít spořádat balení marshmallowů, přijde spanilý "hell-yeah" McConaugheyho lišácký úšklebek a věta, co diváka nehorázně navnadí na příště. 19. leden se svojí druhou epizodou Temného případu je náhle dál než čtvrtá série Hry o trůny.

P.S. Třešnička na závěr? Všech osm epizod první řady natočil jeden a ten samý borec, Cary Joji Fukunaga (Sin Nombre, Jane Eyre). Takže si pište, že si pekelně vybroušená atmoška dovolenou jen tak brát nebude. Takhle si představuji precizní péči o ambiciózní seriálový projekt, HBO přepisuje dějiny. Není to televize. Je to do kina.

Vaše hodnocení
Nejlepší
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
Nejhorší
Hodnotit můžete až po přihlášení.
Verdikt
Hodnocení filmu:
10/10

Hodnocení u podobných filmů:
Hodnocení zbytku redakce:
Hodnocení čtenářů: (0)
© Copyright 2000 – 2016 Všechna práva vyhrazena.