Westworld

Westworld

Plakát k seriálu Westworld

Westworld /2016-?

Tvůrce: Jonathan Nolan, J. J. Abrams

Režie: Jonathan Nolan

Hrají: Anthony Hopkins, Ed Harris, Evan Rachel Wood, James Marsden, Thandie Newton, Jeffrey Wright

Přidáte-li si film do Budíčku a my k filmu přidáme článek, budeme vás o tom informovat formou e-mailu či zprávou do Vzkazníku. Druh oznámení si můžete zvolit v nastavení vašeho účtu.

Přispějte na MovieZone

Váš nick na MovieZone:


Proč přispět?        Jiné možnosti plateb

Facebook
Diskuze (0)

S02E05

Shogun World


Sdílet:

Hodnocení čtenářů: (1)
Moje hodnocení:

Hodnotit můžete až po přihlášení.

A už jsme v polovině řady. Minulý týden si prostor dělili mladý a starý William a Bernard v převážně dialogové epizodě, příhodně svěřené do režisérské péče scenáristky Lisy Joy. V pátém, již zase akčnějším, dílu nazvaném Akane No Mai (japonsky „tanec Akane“) se vracíme k Maeve a konečně se naplno podíváme do očekávaného samurajského parku.


Maeve, Hector a spol. jsou zajati róninem Musashim a jeho společnicí a následně jsou v místní vesnici svědky podezřele povědomého přepadení nevěstince (a to včetně japonsky laděné verze Paint It Black). Scenárista Lee se vymluví na obtížnost napsání velkého množství originálních zápletek pro parky Delosu a je to o to zábavnější, že skutečné scénáře Westworldu jsou všechno, jen ne takhle líné. A i v téhle meta-rovině jsou zatraceně vypiplané, kromě zjevných podobností třeba i v barevném ladění šatů analogických postav nebo u kratičké scény dětí, které se baví obtěžováním meditujícího muže broukem, stejně jako v pilotním díle u spícího kovboje a škorpiona.

Shogun World je prý určen pro návštěvníky, kterým Westworld připadá příliš krotký a zdejší dění to jenom potvrzuje, tento seriál se s tím zkrátka zase jednou nepáře. Jinak exotický výlet nabízí luxusní kostýmy, rekvizity i architekturu feudálního Japonska, doplněnou o příhodně stylizovaný soundtrack, v němž vedle originálních motivů a již zmíněných Rolling Stones zazní ještě cover C.R.E.A.M. od Wu-Tang Clanu.


Vedle Japonska zbyde trocha prostoru i pro čím dál tím drsnější Dolores a její trhliny nabírající vztah s Teddym. A taky pro současného Bernarda se zásahovým týmem, který velmi nenápadně naznačuje že i druhá řada by mohla být míň přímočará, než se teď zdá. Zkrátka zase jednou spokojenost.

Diskuze (1)

S02E04

Smrt má vždycky pravdu.


Sdílet:

Hodnocení čtenářů: (1)
Moje hodnocení:

Hodnotit můžete až po přihlášení.

Druhá řada Westworldu je už v plném proudu, ale abych řekl pravdu, já osobně jsem měl z úvodních dílů malinko rozpačité dojmy. Po řemeslné a režijní stránce šlo sice stále o ryzí nadprůměr, který bavil od první do poslední minuty a prachy na něm byly vidět i v tom nejmenším zrnku písku. Jenže zároveň mi to celé přišlo takové přímočařejší a chladnější než minule. Příběhově jsme se vlastně posouvali vpřed velmi pomalu a já osobně se přistihl, že mě mnohé charaktery už vlastně tolik nezajímají. Jenže i přes mé výhrady k předchozím částem nemůžu proti aktuální čtvrté epizodě namítnout ani popel. V ní si vůbec poprvé stoupla za kameru scenáristka seriálu Lisa Joy. A zcela bezproblémově nám naservírovala zatím nejlepší díl série.

 

Příběh shrneme raději velmi krátce. Dolores a Maeve si dávají menší pauzu a nejvíce prostoru tentokrát dostává William na svém putování s Lawrencem. Při své cestě ovšem narazí na menší zádrhel a podíváme se po čase i do Willovy minulosti. A samozřejmě se ve čtvrté epizodě zastaví i Bernard, jenž potká starou známou a začíná si vzpomínat na velmi zajímavé věci. A to by raději stačilo. Čím méně totiž o této epizodě víte, tím lépe.

Tentokrát nás však nečeká žádné zběsilé tempo a přestřelkové hody, ale naopak spíše komornější a pomalejší příběh o pár postavách, jenž zase spíše prohlubuje jejich minulost a celkový svět. A výsledkem je po scenáristické stránce skvěle vystavěná a emocionálně vygradovaná epizoda, která prostě nemá slabé místo. Pečlivě vypiplané dialogy připomínají konečně to nejlepší z první řady, tvůrci si pro diváky připravili hned několik překvapení a zase přibylo pár otázek. A tentokrát i mně už došlo, že úvod série je zejména o pečlivém rozsévání jednotlivých indicií a příběhových skládaček, jež snad brzy začnou hezky zaklapávat dohromady. A ve čtvrté epizodě si scenáristé po této stránce docela vyhráli.

 

Co na plat, i přes mé počáteční výhrady mě má Westworld zase pevně v hrsti a já tvůrcům konečně věřím, že nás i tuto sezónu ještě několikrát posadí na zadek. A fakt, že Ed Harris tu definitivně převzal štafetu po Anthony Hopkinsovi pro nejlépe napsanou postavu, je jen lahodnou třešničkou na dortu. A co víc, upoutávka na příští týden slibuje ještě mnohem zajímavější věci. Tak už, aby to tu bylo!

Diskuze (1)

S02E03

Indiaworld


Sdílet:

Hodnocení čtenářů: (0)
Moje hodnocení:

Hodnotit můžete až po přihlášení.

První díl nové řady Westworldu byl především o návratu do jeho fikčního světa a rozjezdu letošních příběhových oblouků, druhý díl zase ukázal kus světa mimo park a odhalil spoustu zajímavých informací z jeho historie. A třetí epizoda už uhání vpřed, a to včetně návštěvy dalšího parku.


Tvůrci schválně trošku provokují, když ukázali úplně jiný park než ten, na který všichni čekají (ačkoliv, pak je tu ještě samotný konec epizody…). V prologu se tedy podíváme mimo Westworld do parku ve stylu koloniální Indie za nadvlády Britského impéria. Civilizovaně se pije čaj o páté, loví se tygři, v podkresu zní sitárové variace na motivy ze sountracku… a pak se i tady projeví krvavé události konce první řady.

Jinak Charlotte s Bernardem dál hledají Petera Abernathyho, který skrývá… něco, Maeve a spol. zjišťují, že cestovat parkem bude obtížnější než si mysleli, Dolores rekrutuje spojence a Teddy nezvládá novou situaci zrovna nejlépe (a snad by i raději byl zase jen obyčejným kovbojem?). Chytře napsané dialogy, efektní scény, luxusní výprava, prostě jako vždy. Kromě toho mě ale na Westworldu aktuálně těší ještě dvě věci.


Jednak to, že se seriál žánrově nepřeklopil čistě do sci-fi s androidy s pár westernovými rekvizitami, ale že v něm pořád zůstává i kus westernu, především ve scénách s Williamem, ale i u Dolores. A jednak to, že tvůrci diváka nepřepínají, nelákají na něco, co pak budou dva měsíce oddalovat. Takže když se v první epizodě mihne tygr, ve třetí přijde indický park. Když se naznačí útok na konfederační pevnost, nečekáme na něj pět dílů, ale za půl hodiny k němu opravdu dojde. Ty hodinové epizody jsou zkrátka pořád strašně nabušené, tak snad to vydrží.

Diskuze (1)

S02E02

Investice, co vás dožene


Sdílet:

Hodnocení čtenářů: (1)
Moje hodnocení:

Hodnotit můžete až po přihlášení.

V druhém díle druhé série Westworldu nahlédneme novou časovou rovinu, konkrétně okamžik, kdy jsou výtvory představovány investorům. Logan je prezentací, během níž má uhodnout, kdo z místnosti je android, nadšen. Nadšení oslaví po svém, robotickou orgií. Možná důležitější ale je, že máme důkaz, že se v minulosti výtvory podívaly do světa mimo park. Dolores, jež je připravována na prezentaci, okouzluje pohled na město, protože výhled z okna vypadá, „jako by se tady dole rozsypaly hvězdy“. 

„Za dvacet let bude tohle jediná realita, na níž záleží,“ argumentuje William (mladý Muž v černé) svému tchánovi, když se mu snaží ukázat Westworld jako byznys příležitost. Takový park, kde se nikdo nemusí ovládat, je přeci ideální pro průzkum nejsoukromějších, nejlítějších tužeb návštěvníků. Ukazuje se, že jsou o všech návštěvnících sbírána data, jež jsou použita minimálně pro obchod. 

 

Starý William jako Muž v černé si na svou investiční pobídku pamatuje: „Proto vznikl váš svět. Svět, kde by se v klidu hřešilo, schovaný před Bohem.“ Putuje za dalším úkolem a konečně se, když je teď park mimo kontrolu, zbavil letargie a zase cítí napětí. Hledá Nebeskou bránu a pak plánuje „spálit park na uhel“. Už podruhé se střetává s hlasem Roberta Forda, který ho zároveň pohání i mu překáží. Podařilo se snad Robertovi před smrtí na konci první série nahrát své vědomí do Westworldu – a to teď může putovat mezi výtvory?

Dolores na své cestě za pomstou nemíní zakolísat. „Dřív jsem viděla ve světě krásu. Teď vidím pravdu.“ A ta pravda, jak ukazuje Teddymu, je násilná. Rozhodne se spojit s konfederační armádou, aby se dostala ke zbrani, s níž může všechny zničit. O jakou zbraň jde, není jasné. Jasné je to, že už ji někdy viděla a ví, kde se nachází. Její cesta a cesta Maeve jdou doslova opačným směrem. Obě se střetly v této epizodě a Maeve zpochybnila, nakolik může být cesta pomsty svobodnou. Pohnula snad Teddym? Maeve poté, co se přesvědčila, že „šaty dělají člověka“, pokračuje v hledání dcery. Nehledě na to, že ví, že to její dcera „ve skutečnosti“ nebyla, protože byla naprogramovaná, řídí se vzpomínkou na nejbližší bytost. Právě vzpomínky dělají vztah reálným.  

 

Dolores nebyla mimo park jen v rámci prezentace. Dokonce hrála na klavír na večírku Jamese Delose, Williamova tchána a Loganova otce. Loganovi se evidentně povedlo uprchnout z parku, ale je po té zkušenosti k výtvorům o dost skeptičtější. „Víš, co ta sebranka slaví?“, ptá se poslouchající Dolores. „Brouku, tak zní rej pošetilců, kteří neví, že si jejich vlastní druh podepsal ortel.“ Ortel si nad sebou málem podepsal i William, když byl kvůli Dolores ochoten opustit rodinu. Teď, když ji má v domě, nemůže si pomoct a žasne, jak se mohl zamilovat do věci. „Nejsi ani věc, jsi odraz.“ Jenže problém je v tom, že všechny lidi fascinuje pohled na sebe sama.  

Mě zase zajímá, až místy fascinuje pohled na Westworld. Ale ani po dvanácti dílech se můj odstup a chladné uznání neproměnil v plné vcítění. Je to pro mě příliš velká skládanka, kde všichni mluví v rébusech. Navíc po ohromně atmosférické první epizodě, která výtvarně těžila z rozházených těl po celé velící budově, přichází díl trochu moc ukecaný a expoziční, který má snad osm konců. Dolores navíc začíná být nebezpečně jednorozměrná, a chybí Hopkins. Epizoda mi zůstane v paměti hlavně díky mrazivé historce o slonovi. Přesto jsem zvědavý, co nového se dozvíme nejen o umělém vědomí.

Diskuze (8)

S01E09

Všechny cesty vedou do pekla


Sdílet:

Hodnocení čtenářů: (1)
Moje hodnocení:

Hodnotit můžete až po přihlášení.

Mno, hezky se to začíná rozplétat. Ten hlavní chod samozřejmě přijde až za týden v devadesátiminutovém finále, nicméně po pomalejší osmé epizodě, kterou bychom mohli také označit jako takové malé ticho před bouří, se tvůrci konečně rozhodli začít odpovídat na některé ze zásadních otázek, které si diváci od začátku seriálu kladou a za mě musím říct, že jsem u obrazovky opět seděl jako přikovaný.

Prvně musím opět zmínit, s jakým úžasným smyslem pro detail tvůrci na tomhle seriálu pracují. Ať už je to ztracený obrázek, který objevil taťka Dolores v první epizodě a jehož pravý původ nám byl konečně odhalen, nebo neustálé odkazování na Alenku v říši divů, se kterou seriál nese podstatně víc styčných ploch, než kolik nahlas zazní. Možná i proto a taky kvůli skvělým hercům mu *zatím* zvládám odpouštět ty patrné zkratky, které tvůrci občas volí. Mluvím například o tom, jak se tento týden povedlo Dolores utéct ze zajetí nebo jak Maeve skoro až deus-exovitě snadno ovládne i tak vysoko postaveného androida, jakým je Bernard (pravá ruka ředitele parku, byť občas trochu rebelující, musí mít přece od začátku vyšší přístup). Jenže co nadělám, ten zbytek je prostě pořád jedna z nejnapínavějších a nejlíp natočených věcí, které jsme za tenhle rok dostali. A co se té poslední epizody týče...

...v té jsme se konečně dozvěděli, kdo je Arnold. Někteří to čekali, jiné to možná překvapilo, ruku v ruce s tím každopádně přišlo i definitivní potvrzení více časových linií, stejně jako jistých smyček, ve kterých se některé charaktery, přesněji řečeno Bernard a Dolores nachází. A zatímco u Bernarda jde čistě o Fordův božský komplex a pokusy přinutit svého bývalého kolegu a aktuálního androida přestat se zabývat minulostí, v případě Dolores to bude o něco komplikovanější a ten pravý důvod jejího cestování nám asi odhalí až finále. Mezitím už taky stoprocentně víme, že MiB částečně patří k vedení parku, obchodní stránka už ho ale dávno nezajímá tolik, jako ta herní. Je to gambler, tak uvidíme, jestli nakonec i něco vyhraje. No a konečně Maeve, ta si po hrátkách s Bernardem i mexickým desperadem kráčí ke svobodě a pokud se skutečně neukáže, že se jedná o onu novou Fordovu linku, pak nás nejspíš čeká hodně zajímavý střet. Proč?

Protože pokud pozorně sledujete, jistě jste si všimli, že ve svých rolích oba dva figurují jako zástupci dvou zcela opačných přístupů. Fordova postava je celá o kontrole, lidé se buď podvolí, nebo... nebo zmizí. Na druhé straně vášnivá Maeve získává spojence na svou stranu tím, že s nimi vyjednává. Získala si takhle asijského technika z laborky, získala si takhle Bernarda a úplně stejně se k ní přidal taky její mexický kámoš. Maevino povstání možná nebude z nejoriginálnějších, rozhodně je ale zatím jednou z hlavních kandidátek, aby z celé téhle šachové partie vyvázla živá. Tak či tak, příště to bude velký. Najde se vůbec někdo, kdo by se netěšil?

Diskuze (15)

S01E08

Vzpoura strojů?


Sdílet:

Hodnocení čtenářů: (0)
Moje hodnocení:

Hodnotit můžete až po přihlášení.

Jestliže šestá epizoda poměrně razantně rozdělila diváky na spokojené a nespokojené, osmá tento rozdíl ještě prohlubuje. Je to o to horší, že nenabízí nic moc skutečně skvělého, ale spíš jen přesouvá figurky a připravuje si půdu pro (snad) strhující poslední dva díly série. Ale pěkně popořadě:

Ford a Bernard zahlazují stopy po drsném konci minulého dílu (ne, nenahradili Theresu androidem, jak někteří spekulovali). Muž v černém odhalí něco o své minulosti a Teddymu už začínají taky prosakovat vzpomínky. Dolores s Williamem se moc nikam neposunou, zato ale přidají pár podnětů k přemýšlení a Maeve získává čím dál tím větší kontrolu nad sebou i svým okolím.

A to je právě kámen úrazu. Způsob, jakým Maeve nabývá sebeuvědomění i moc, se jevil jako nešťastný už před dvěma díly. Vzhledem k tomu, že vlastně nepředvádí nic jiného, než že drsňácky mluví na dva uťápnuté techniky… Když jí ale v aktuálním díle dají přístup k manipulaci se základním kódem (neubližovat hostům) a nástroje pro budování regulérní armády, je to už vyloženě pitomé. A to tak moc, že to člověku vyloženě zkazí celý divácký zážitek, bez ohledu na to, co se na obrazovce děje dalšího. Jedině že by… že by celé sebeuvědomování si a nadcházející vzpoura hostitelů byla ve skutečnosti právě onou Fordovou novou dějovou linií? A proto to Maeve všechno prochází tak snadno? Jenže jak do toho zase pasuje prosakování vzpomínek i u Bernarda? A co na to Arnold?

Když už jsme u teorií, Muž v černém přinesl dost možná nejsilnější důkaz pro více časových linií, když v divočině narazil na hostitelku, která na začátku vítala Williama v parku, a řekl jí: „Myslel jsem, že tě už dávno vyřadili.“ A aby toho nebylo málo, zamýšleli jste se už nad Wyattem? Už podezřele dlouho se o něm jen mluví, aniž bychom jej viděli. A Dolores měla stejný flashback s masakrem jako dříve Teddy, jenže ona teď byla v roli střelce. Otázek je zkrátka hodně a to jsem ještě ani nemluvil o Labyrintu. Westworld má pořád potenciál být jedním z nejlepších seriálů roku a nesklouznout ke sci-fi béčku, k němuž párkrát ukázal náběh. Já v to pevně doufám.

Jaké jsou vaše aktuální dojmy a teorie? Podělte se o ně v diskuzi!

Diskuze (0)

S01E07

Hodně krvavá oběť.


Sdílet:

Hodnocení čtenářů: (1)
Moje hodnocení:

Hodnotit můžete až po přihlášení.

Minulý díl Westworldu diváky trošku nečekaně rozdělil do dvou táborů. Jeden stále slintal blahem nad parádní atmosférou a zrychlujícím se tempem, ten druhý ovšem začal lamentovat nad přibývajícími logickými lapsy a idiotským chováním některých postav. A bohužel, na onu negativnější stranu jsem poprvé patřil také já. Opravdu totiž nemám rád ten typ scenáristických berliček, kdy se jisté charaktery najednou začnou chovat jako po lobotomii jen proto, aby se příběhová linie posunula tím nejlacinějším způsobem vpřed. Trošku jsem se zkrátka začal bát, že se Nolanovi jeho scénář začíná rozpadat pod rukama. Naštěstí ale mohu s klidem prohlásit, že jsem se spletl. Sedmá epizoda totiž začíná tuhle westernovou story posouvat hezky zostra směrem k cílové rovince a Nolan vytahuje sakra velké trumfy.

 

Ne, pořád jsme sice nedostali uspokojivé vysvětlení toho, proč jsou dva poskoci z laborky tak nemyslící idioti, a zápletka okolo Maeve tak pro mě stále zůstává malinko rozpačitá. Jinak je to však filmařská a hlavně scenáristická jízda na všech frontách. Cesta Dolores a Willa zatím probíhá tak nějak podle diváckého plánu, nabídne ovšem hodně solidní akční sekvenci. Největší pozornost ale pro sebe tentokrát strhává dění v laborce. Zde totiž začíná atmosféra nebezpečně houstnout. Theresa a nová příchozí Charlotte by totiž rády dostaly park pod svou kontrolu a rozjíždějí plán, jako dostat Forda konečně z cesty. Jenže to nebude tak jednoduché, jak si holky myslely.

Westworld totiž přichází se zatím nejdůležitější epizodou. Ta nejen, že neskutečně sviští od začátku do konce a závěrečné titulky naběhnou tentokrát až nečekaně rychle. Zejména nám ale konečně servíruje jeden z mnoha avizovaných twistů, který nám dosavadní šachovou partii obrací o sto osmdesát stupňů. Samotný závěrečný zvrat není možná pro mnohé tolik překvapivý. Ostatně spíše potvrzuje jednu z mnoha diváckých teorií. Na druhou stranu tuto Fordovu hru a honbu za bludištěm staví do zcela nového světla, přináší další řadu otázek i teorií. A zejména nám možná jednotlivé dílky skládačky dává dohromady více, než se na první pohled zdá. Tedy aspoň do chvíle, než přijde Nolan s dalším překvápkem a kompletně převrátí divácké fantasmagorie naruby. I když se zdá, že v případě pravé identity Arnolda už jsou všímaví diváci opravdu na té správné stopě. Ale o tom si popovídáme v diskuzi, že?

 

Jonathan Nolan prostě začíná plnit své sliby, odkrývá karty a pomalu už nám začíná servírovat jeden twist za druhým. A naštěstí to pořád dává smysl. Jeho scenáristické hrátky jsou pak naštěstí podpořeny neselhávající režií a zejména bezchybným obsazením. Anthony Hopkins snad vážně neměl od dob Hannibala Lectera lahůdkovější či více ďábelskou roli. Závěrečná pětiminutovka pak aspiruje na jednu z nejlépe napsaných a hlavně zahraných scén tohoto roku. Zkrátka velká paráda, která nechává z velké části zapomenout na rozpačité dojmy z minulé epizody. Tak si to, Jonathane, v závěrečné třetině nepokaz. Už teď jsem totiž zvědavý, zda budu v posledním díle jen spokojeně pokyvovat nad tím, že jsem měl pravdu, nebo z šoku hledat čelist na zemi. Ani nevím, jaká možnost by mi udělala větší radost.

Diskuze (11)

S01E06

Nepřátelé se odhalují


Sdílet:

Hodnocení čtenářů: (2)
Moje hodnocení:

Hodnotit můžete až po přihlášení.

Westworld nám tenhle týden poměrně neohroženě uháněl kupředu a zatímco část diváků je opět spokojena, začínají se už ozývat i tací, kteří z aktuální epizody nebyli zdaleka tak nadšení, jak by si možná sami přáli. Ale hezky popořadě.

Když píšu neohroženě, mám tím na mysli scény, ve kterých už seriál přestal přešlapovat na místě a hrát na jistotu a místo toho nabídl pár zvratů a akčních sekvencí, které mohly / mohou poměrně zásadně zahýbat s budoucím dějem. Příklad Teddy a kulomet (jedna trefa a MiB by měl po srandě), Maeve a odhalování skutečnosti a konečně i smělá programátorka a její předvídatelné vyšetřování na vlastní pěst. Problém s každým riskem ale spočívá v tom, že nikdy dopředu nevíte, jestli vyjde. Některé z těchto událostí tak mohou v určitém smyslu být vnímány jako zbytečně ukvapené, nelogické a z širšího hlediska i rušivé. Jo, i tak se na to asi dá dívat.

Na druhou stranu, pro spoustu těch věcí existují v pravdě celkem jednoduchá vysvětlení. Hloupí řezníci, kteří se nechají vydírat snadno vypnutelným robotem? Dobře, jak jsme ale mohli odtušit, jeden z nich má sice strach, zároveň ho ale pohání zvědavost a určitá náklonnost k atraktivní Maeve, která si navíc i po resetu všechno pamatuje, tudíž tohle krátkodobé řešení by stejnak k ničemu nevedlo. Nahlásit ji? Jistě, opět ale vzniká risk, že oba ztratí svoji (pravděpodobně vysoce ceněnou a poměrně těžko sehnatelnou) práci. Není to poprvé ani naposled, co lidský faktor vedl ke kritickému selhání. Pointa je v tom, že tenhle krok byl víceméně nevyhnutelný a z hlediska vývoje naopak perfektně zapadl. Plus, ta hudba při průchodu laborkami? OMG! A dál?

Bernard a Theresa ukončí svůj vztah (a tím i moji teorii o tom, že jeden z nich není člověk), vzápětí ale zjistíme, že Theresa má s parkem pravděpodobně nějaké nekalé úmysly (napadlo někoho už, že by mohlo jít o Arnoldova potomka?), které nejspíš povedou ke střetu se starým Fordem. Zároveň se Bernard ocitá tak trochu uprostřed, protože jak zjistíme ve starém domečku duchů, Ford v parku taktéž nehraje úplně čistou hru. Na čí stranu se postaví? Toť otázka, kterou možná vyřeší i odhalení identity útočníka, který v závěru epizody napadl Bernardovu pravou ruku. Je toho zkrátka hodně a to jsem ani nezmínil Arnoldův vzkaz, znatelnou absenci Dolores nebo nalitého scenáristu.

Dokud to však bude vyprávěno s takovou dynamikou a citem pro detail, jen těžko mě někdo přesvědčí, že to v seriálu skřípe. Jasně, co se kompaktnosti týče, pilot držel pohromadě líp. Co se tempa týče, tam zase vévodila předchozí epizoda, pokud bych to ale měl shrnout (a že už je sakra na čase...), na kvalitě seriálu se nic nemění a vlastně jediné, co mi tady chybí k naprosté spokojenosti, je aby v osmé nebo deváté epizodě přišlo něco na způsob přepadení Hardhome nebo Bitvy o Zimohrad ze Hry o trůny. Mno tak vidíte, taky si na seriál kladu vysoké nároky, skončím nakonec ještě zklamanější, než vy?

Diskuze (21)

S01E05

S láskou, Dolores


Sdílet:

Hodnocení čtenářů: (2)
Moje hodnocení:

Hodnotit můžete až po přihlášení.

Nevím jak vy, ale tu dámu v bílých střevíčkách bych chtěl jednou fakt vidět. A ano, skutečně začínám první odstavec mého recapu páté, a dost možná zatím nejnabušenější epizody Westworldu tím, že si představuji sexy brunetku ve sněhově bílých střevíčkách a ničem jiném. Cokoliv jiného je totiž instantní pád do sféry čím dál tím pravděpodobnějších teorií, ze kterých se dříve či později budeme muset vymotat a já si nejsem jistý, že o to momentálně stojím. Abyste totiž chápali...

...v tuhle chvíli tomu seriálu začínám bezmezně propadat. Přesněji řečeno propadám tomu chaosu, který vytváří. Nejistotě, která celý děj provází. Baví mě se ztrácet, baví mě v tom být zamotaný a baví mě, že si se mnou někdo hraje. Jenom si ale nejsem tak jistý, že mě bude bavit, až tu hru prokouknu. Co se vyloženě téhle epizody týče, plno věcí nabralo jasnějších rozměrů. Harrisův MiB (=man in black) pokračuje v cestě do středu labyrintu, banditu Lawrence vyměnil za Teddyho a aktuálně se snaží vypátrat nového záporáka parku, Wyatta.

Mezitím, v jiné části parku (a pokud nás tvůrci jen šikovně nematou, tak i jiné časové rovině) se William, Dolores a Logan seznamují s tajemným El Lazem. Jak se ukazuje, není to nikdo jiný, než divákům dobře známý Lawrence, kterého si v předchozích epizodách táhl za sebou na vodítku náš obdivuhodně motivovaný MiB. Trojice by se ráda dostala k něčemu promakanějšímu, než jen klasickým "pouťovským" dobrodružstvím, která se odehrávají ve středu parku a jeden ze způsobů, jak toho dosáhnout, je i přidat se k jedné z frakcí, které mezi sebou na kraji parku válčí. A tak o jednu loupež nitroglycerinu a jednu zlatou orgii později sedí hrdinové ve vlaku plném výbušnin a míří přesně tam.

Pátá epizoda každopádně hrála nejvíc do karet právě Dolores, která dokončila svou proměnu z dámy v nesnázích a nyní jede full kovboj mód. Její hláška po tom, co zastřelí tři confederados (hrozně cool slovo) dozajista bude patřit k nejlepším momentům celé první řady. Vlastně byla tak dobrá, že vynahradila i nevyvážený děj z odvrácené strany parku, kde úchylové běžně páchají nekrofílii, milovníci ptáků ve volném čase riskují svoji kariéru a zapálená programátorka objevila satelitní zařízení, které vysílalo data ven z parku. Že by Arnold? Nebo MiB? Kdo ví, každopádně závěrečný dialog mezi Hopkinsem a Harrisem příliš indicíí nenapověděl. Vlastně neřekl vůbec nic, krom toho, že jeden je naštvaný, že je pro něj hra moc těžká a ten druhý se ho snaží přesvědčit, že v ní stejně nejspíš nanajde to, po čem pátrá. Tak či tak jsem od jejich prvního střetu čekal víc, mnohem víc. A co jste na tuhle epizodu říkali vy?

Diskuze (3)

S01E04

Prison Break


Sdílet:

Hodnocení čtenářů: (2)
Moje hodnocení:

Hodnotit můžete až po přihlášení.

První výraznější zvolnění je tady. Naštěstí jen tempa, nikoliv nutně kvality. Ve čtvrtém díle s názvem Dissonance Theory se nováčkovi Williamovi ve společnosti cynického kolegy a ztracené Dolores dostává svět Westworldu čím dál tím víc pod kůži, Harrisův Muž v černém pokračuje ve své drsné hře uvnitř hry a kurtizána Maeve si čím dál tím víc uvědomuje, že se kolem děje mnohem víc než by hostitelé měli vědět.

Ćtrvtá epizoda nemá tahový tah na branku, takový drajv jako předchozí tři. A já tady napíšu to, co v podobných případech říkám vždycky: pedál s plynem nelze držet u podlahy pořád a dynamika je potřeba. Kromě toho aktuální díl Westworldu má do roztahané nudy pořád hodně daleko. A jakkoliv nenabízí tolik zapamatováníhodných momentů ani diváka zas tak nešponuje dávkováním drobečků informací, nakonec pohne s dějem daleko víc dopředu než by se zpočátku mohlo zdát.

Jinak je tu všechno při starém (tedy, asi-tři-týdny starém). Westernová atmosféra funguje bezchybně, snad i proto, že si může dovolit těžit žánr až ke klišé, protože je to jen jednou z vrstev seriálu. Anthony Hopkins je démon, Ed Harris je ještě „horší“, Jimmi Simpson (William) je ideálníma očima diváka, jeho kámoš v černém zas dává volný průchod jednoduchým hráčským pudům „můžu si dělat co chci“ a Rodrigo Santoro je tak cool, až to pěkný není. A zbytek je zkrátka prvotřídní produkce od televize, co není televizí.

Čím dál tím jasněji se nám tu rýsuje seriál podzimu a nebýt mého srdcového Vinylu, řekl bych i seriál roku. HBO prostě vládne. A my teď máme další týden na teoretizování kde a co vlastně je střed labyrintu, k čemu směřují prosakující vzpomínky hostitelů nebo co přesně se sakra stalo Arnoldovi. Nějaké nápady?

Diskuze (12)

S01E03

Čím dál více otázek.


Sdílet:

Hodnocení čtenářů: (2)
Moje hodnocení:

Hodnotit můžete až po přihlášení.

Co na plat, J. J. Abrams si své seriálové kousky občas opravdu umí vybrat. Ano, u nového hitu HBO sice není jeho produkční záštita tolik výrazná a hlavní slovo zde má samozřejmě Nolanovic Jonathan, po delší době ovšem zase stojí u zrodu zlaté seriálové žíly, jako za dob největší slávy Ztracených. Právě legendární ztracený let 815 pak jeho novinka začíná připomínat čím dál více. Od té doby totiž vzniklo opravdu málo tak lákavých kousků plných záhad, u nichž začali nadšení diváci už po pilotu bádat nad každou otázkou a přicházet s různými, i zatraceně divokými, teoriemi. A po třetí epizodě jich u Westworldu opět raketově přibyde. 

 

Příběhově se přitom ani tentokrát vlastně příliš neposuneme, jen se divácká pozornost přesune na další z ohromného množství postav. Tentokrát se tak dostává do popředí pistolník Teddy s ksichtem sympaťáka Jamese Marsdena, jenž vyfasuje novou příběhovou linii a vydá se kvůli tomu po stopách svého dávného nepřítele. Dále se pak zaměříme na vědátorku Elsie a zelenou hlavu Stubbse, jež pátrají po zběhlém androidovi. Bernard pak bude nadále rozvíjet nebezpečné pouto s Dolores. A když už se zdá, že snad tentokrát i dorazí nuda, přispěchá Ford v podání lahůdkové Hopkinse, aby opět zatopil pod kotel záhad a diváckých teorií.

A stále to stačí k diváckému štěstí. Mnozí sice nejspíš budou nadávat, že jsme se zase nikam příliš neposunuli a tvůrci stále spíše lákají a připravují půdu pro mnohem vyhrocenější drámo. Dělají to však tak ukázkovým způsobem a v tak neuvěřitelně lákavém světě, že jim tentokrát odpustíte i to možná až příliš pomalé tempo a pár slabších momentů. Po filmařské stránce je to navíc pořád televizní extratřída. Jakmile se pak Marsden chopí koltu, Hopkins začne odkrývat tajemství a dvojice ze základny se dostane do průseru, divák už si zase mlaská blahem a nemůže se dočkat další minuty.

 

Třetí díl tak jede na neutrál vlastně jen zdánlivě. I v pomalejším tempu totiž dokážou scenáristé hrát na tu správně napínavou diváckou strunu a posouvat příběh parádním směrem. Navíc je vidět, že Nolan a spol. si zde opravdu vyhráli s každým detailem i větou. Divák se tak musím mít neustále na pozoru. I zdánlivá drobnost totiž může mít ve výsledku obrovský význam. A to je jeden z hlavních důvodů, proč už v redakci Westworld všichni do výjimky žereme a nemůžeme se dočkat další epizody. Nemůžeme se prostě dočkat toho, jakou důležitou informaci či tajemnou otázku na nás vybalí tvůrci příště. Takže nazdar za týden, a vy se zatím zamýšlejte nad otázkou, kdo je sakra ten Arnold. I když to tentokrát asi nebude tak těžké co?

Diskuze (6)

S01E02

Sní androidi o...?


Sdílet:

Hodnocení čtenářů: (3)
Moje hodnocení:

Hodnotit můžete až po přihlášení.

Westworld nás střídavě znervózňoval produkčními problémy a přetáčením pilotu a zase uklidňoval dechberoucími trailery. Důvěra byla na místě, jak se minulý týden v prvním díle definitivně ukázalo.

Pilot dokázal diváka strhnout, nabídnul ale mnohem víc otázek než odpovědí a o fungování světa a herních pravidlech Westworldu nevysvětlil skoro nic. Některým to vadilo, někteří (třeba v recenzi pilotu) správně předvídali, že na vysvětlování ještě bude času dost. Já osobně jsem to vyloženě uvítal, bavilo mě to hraní si s divákem, kdo je návštěvník a kdo android, objevování světa a odhadování jeho zákonitostí. Ostatně je to i jedna z předností seriálového formátu, film by si něco podobného v žádném případě dovolit nemohl.

V druhém díle se tedy už najíždí na trochu férovější hru s diváky, světlo reflektorů se tentokrát přesouvá u androidů z Dolores na její kolegyni Maeve, Muž v černém zase pokračuje hlouběji do světa Westworldu (analogie herních easter eggů a sekundárních příběhových linií?). Zároveň do zábavního parku přijíždějí dva noví hosté, jeden již zkušený návštěvník a jeden úplný nováček (Jimmi Simpson, hacker z House of Cards). A právě skrz jeho pohled se toho divák dozví o světě WW nejvíc. I tak ale samozřejmě záhad a otazníků zůstává víc než dost a už dlouho žádný seriál nevyvolával takový hlad po dalších drobečcích nových informací.

Mohl bych ještě chválit herce, režii, scénář, filmový vizuál… ale bylo by to už jen opakování zjevného a již řečeného. Zvlášť zmíním snad hen hudbu, které se daří krásně míchat westernové melodie pro prostředí parku a moderní hudební motivy pro zákulisí. Kdo by se chtěl o Westworldu dozvědět víc, doporučuji rozhovor pro Entertainment Weekly, kde se rozpovídal Jonathan Nolan. Čekání na třetí díl ale každopádně bude dlouhé.

© Copyright 2000 – 2018 Všechna práva vyhrazena.