Zaklínač

The Witcher

Plakát k seriálu Zaklínač

Zaklínač /2019-?

Tvůrce: Lauren Schmidt

Režie:

Hrají: Henry Cavill, Freya Allan, Anya Chalotra, Lars Mikkelsen, Anna Shaffer

Přidáte-li si film do Budíčku a my k filmu přidáme článek, budeme vás o tom informovat formou e-mailu či zprávou do Vzkazníku. Druh oznámení si můžete zvolit v nastavení vašeho účtu.

Přispějte na MovieZone

Váš nick na MovieZone:


Proč přispět?        Jiné možnosti plateb

Facebook
Diskuze (5)

1. řada

Příchod bílého vlka


Sdílet:

Na seriálového Zaklínače jsme se dlouho těšili a zároveň se ho báli. Teď konečně víme, na čem jsme, takže si nalijte sklenici vína či korbel piva, nechte zpívat zručného barda a začtěte se do našeho rovnou pětinásobného zhodnocení první řady.

Jak to vidí Spooner

Když Netflix ohlásil práce na seriálovém Zaklínači, dlouhé měsíce (i po prvních fotkách z natáčení) jsem patřil mezi ty nedůvěřivé. Showrunnerka Lauren Schmidt sice na sociálních sítích nešetřila nadšením a láskou k předloze, měla ovšem na triku comicsový průser jménem The Defenders. Henry Cavill už pak delší dobu v mých očích patří mezi největší dřeva Hollywoodu, zbytek castingu také nevyvolával nadšení a knihami jsem bohužel zatím nepolíben. Na druhou stranu, po parádních trailerech jsem stále věřil v hezkou fantasy „popcornovou“ jednohubku. A tu jsem nakonec dostal, a vlastně i něco víc.

 

Hned na začátek se sluší říct, že Zaklínač se rozhodně nesnaží být novou Hrou o trůny, ale tvůrci jdou už od první epizody hezky svou cestou. Ať už jde o šikovný nápad s nechronologickým vyprávěním, díky němuž se hezky odvypráví jednotlivé povídky a dočkáme se i „originu“ postav, nebo i o osobitou drsnou atmosféru, kterou jistě ocení jak čtenáři Sapkowského, tak herní pařani. Tato cesta skvěle funguje, seriál má spád i tah na branku a nechronologický děj není ani pro nečtenáře vůbec zmatený a nepřehledný. Naopak, divák si užívá, jak mu scénář servíruje různé drobky a celá příběhová skládačka se začne pomalu dávat dohromady. A čtenáři si to samozřejmě musí užívat minimálně ještě dvakrát tolik. Henry Cavill pak sice nikdy nebude velkým hercem, své limity zde ovšem nahrazuje parádním hlasem, akčním umem a zejména srdíčkem, které dává do projektu prostě na maximum. Zbytek obsazení je pak sice ve skrze béčkový, ale i přesto ve většině případů dosti sympatický. Jen Yennefer mě v podání Anya Chalotra prakticky nezaujala a chybělo jí to správně smyslné kouzlo a neodolatelnost. I když chápu, že v tomhle jsem krapet v menšině.

 

Netflix si Zaklínače prostě pohlídal a servíruje nám řemeslně precizní jízdu s parádní akcí, výtečným soundtrackem… ale také pár muškami. Ne všechny epizodní zápletky jsou totiž stejně zajímavé a je znát, že povídky nebyly mnohdy vytěženy na doraz. A na rozpočtu, zejména na efektech, se pak v některých částech už přeci jen šetřilo. Když se pak v závěrečných dvou epizodách má vše spojit do našlapaného a osudového konce, tvůrci paradoxně šlápnou na brzdu. Příběhově se zvolní, finále rozhodně není tak emotivní, jak se tvůrci snaží, a prostě to celé putuje jen k očekávanému poslednímu záběru bez jakéhokoliv překvapení. První série tak kvůli finále působí spíše jako příběhové intro a ochutnávka k mnohem větším věcem a událostem, jež nás čekají za dva roky. Což není vyloženě špatně, jen je kvůli tomu samotné finále malinko chudší, než bych očekával. I přesto je však Zaklínač pro mě nakonec příjemným překvápkem a skvělým řemeslem, jenž ukazuje, že i po Hře o trůny nebude o našlapaná fantasy na seriálovém poli nouze. 8/10

Jak to vidí Sam.Vimes

Proč nás Lauren S. Hissrich během příprav seriálu tolik strašila?! Zaklínač se totiž nakonec nad očekávání povedl. Předlohu sice neadaptuje úplně přesně (proč by taky měl…), využívá ji ale dostatečně, občas i doslovně používá její obzvlášť povedené repliky. Vypráví v dobře zvolené struktuře třech časových rovin pro tři hlavní postavy, díky čemuž můžeme zároveň sledovat původ Yennefer a Ciri a zápletky z povídek s Geraltem. Tato nechronologičnost není hned zpočátku zřejmá, čtenáři zde budou ve výhodě, pozorný divák se ovšem nebude ztrácet i bez znalosti knih. Je ale pravda, že některé povídky vzal seriál až příliš rychle a v závěrečných epizodách řada nevygradovala tak dobře, jak by měla.

Henry Cavill obecně možná nemá obrovský výrazový rejstřík, Geralta ale zvládá výborně a herecké schopnosti dorovnává obrovským zápalem a porozuměním zdrojovému materiálu. U Ciri a Yennefer nakonec také nebyl důvod k obavám. A Joey Batey jako Marigold, ač třeba na statických fotkách ze středověkého okolí poněkud vyčnívá, jakmile začne mluvit nebo dokonce zpívat, je skvělý. Přešlapem se tak ukazuje jen Triss a pár vedlejších postav (dryády jsou ale úplně v pohodě).


Seriál se může chlubit nádhernou výpravou (jen s výjimkou vysmívané nilfgaardské zbroje). Fantastický soundtrack s důrazem na struny a smyčce využívá i středověké a renesanční nástroje (loutna, niněra a mnohé další), což mu oproti klasickému orchestru dodává kromě „dobové“ atmosféry i dojem určité neučesanosti, drsnosti. A Geraltovy bojové scény nabízí vynikající choreografii s mečem. Jen těch scén pohříchu není zas tak moc a ta asi nejlepší je hned v první epizodě. I přes některé výtky jsem zkrátka se Zaklínačem nadmíru spokojen. 8/10

 

Jak to vidí krauset

Vědmák je pro mě plný rozporů. Mistrné šermířství, ale je ho málo. Občasné přesné vystižení knižní atmosféry, ale většinou celkem generická vysoká fantasy. Vážný povrch, do něhož se místy vkrádají stopy kýče (zejména při milostných scénách). 

Zaklínač nemá soustavnou atmosféru. První epizoda ji měla, dovolila si i klidné zastavení s Geraltem u lesního potoka, ale  takových momentů je v sérii pomálu. Knižní Geralt je málomluvný, ale autoritativní. Poněvadž Cavill ve svém standardním výrazu autoritu postrádá, je až moc dobrosrdečný, musí se neustále mračit a dívat sveřepě. Geralt by měl být stoický a schopný dokonale úsečně odpovídat. Dialogy, ty Sapkowski opravdu umí psát. Neopakuje se v nich, mají rytmus, jsou rozpoznatelné. Kromě úvahy o větším či menším zlu jich v seriálu zase tolik nezazní. 

První sérii by slušelo, kdyby se déle držela pouze Geralta, který má vlastně neobyčejně málo prostoru a je podle mě radikálně zastiňován Yennefer. Marigold, můj favorit, je zde z brilantního muzikanta a jelita redukován pouze na to jelito. V knihách se směji nahlas jeho slovním výměnám s Geraltem, tady mi přišly spíš trapné a těžkopádné. I když jeho „Jej, fauna!“ si mě získalo. Marigold je mistr boření čtvrté stěny a zdaleka to nefunguje tak dobře jako v některých marvelovkách. Místo v prostředí zasazených vtipných slovních výměn dostáváme věty typu „ A teď jen blábolím expozici“. Bard si zasloužil víc. 

V zásadě se mi líbí, jak tvůrci skloubili povídky a románovou ságu. Zejména v první polovině série je to velmi elegantní. Stále si myslím, že se první epizody měly soustředit více na Geralta a zahájit ten worldbuilding od něj. Co obnáší být zaklínačem, to je zmíněno jen běžně. Ale vůbec se třeba nepracuje s transformací pomocí lektvarů, což je potenciálně velmi filmová, vizuální proměna. Oceňuji, že se tvůrci nesnaží ulehčit orientace v časových rovinách nějakými titulky, kdy se jaký příběh odehrává. Co už tak nekvituji, je fakt, že po druhé epizodě v podstatě nedochází k představování světa. To, co začíná slibně, je zároveň problémem: epizodičnost povídek, ale zároveň nájezd na pentalogii v závěrečných dvou epizodách. Přičemž ten zlom je náhlý, uspěchaný a viditelný. Proč se mám zajímat o válku s Nilfgaardem, když mi nejsou dostatečně představena severní království. 

Celek je vlastně horší než jakékoliv jeho dílčí části. Z prvních pěti epizod jsem byl relativně spokojený, ale pak si uvědomíte, už jste skoro na konci, a přitom se toho zvládlo říct velmi málo. Vyčítám Netflixu, že dlouhodobě nedokáže posoudit, kolik epizod by měla mít jaká série. U Daredevila jsem měl za to, že tam prostě není příběhu na 13 epizod, u Zaklínače mám zase pocit, že deset bylo minimum, aby tvůrci odvyprávěli, co potřebují. 

Jak málo se toho v nejlepších fantasy a sci-fi příbězích stihne odvyprávět, to je nějaký moderní nešvar. Podívejte se, kolik se toho vystaví a odvypráví ve staré trilogii Star Wars, zatímco v té nové nevíme o postavách po hodině The Force Awakens nic nového. Nebo kolik se toho odvypráví za osm hodin Pána prstenů. Já chápu, že seriály mají jiné tempo než filmy. Ale tím spíš mají dobré seriálové scénáře za úkol chodit do hloubky. V osmé epizodě si uvědomím, že už jsem na konci, a já přitom necítím satisfakci z toho, že jsem prošel nějaký celek. Pořád je to jen jakoby úvod. Netflix prostě dělá spotřební dílka k posezení na gauči a tím, že vydává celé série najednou, dostatečně neřeší dramaturgii. Nemusí si udržovat diváky z týdne na týden. Pak se z jeho seriálů stávají takové táhlé povrchní zážitky, kdy se seriál nepozorovaně přelije z jednoho konce na druhý.

Když vidím, jak letos dopadají očekávaná fantasy, jak se zachází s Carnival Row, doslovnost Jeho temných esencích a uspěchanost Zaklínače, tak se začínám obávat o osud Pána prstenů od Amazonu (a casting mě v tomto směru příliš neuklidňuje). Vypadá to, jako kdyby nikdo nedokázal pochopit, co učinilo Hru o trůny tak populární. Byl to přepychový scénář, vcítitelné postavy a nosné lidské drama.  Zatím všechno, co vidíme, je nějaká napodobenina povrchu. Mimochodem výprava a vůbec živost světa Zaklínače je míle za první sérii Hry o trůny. 

Je pravda, že první řadu Zaklínače jsem si přes větší či menší výtky užil a zhlédl jsem ji velmi rychle. Jako striga jsem strávil noc mimo kryptu, bingewatchingem. Ale zanechala toho ve mně málo. A to, co je na zaklínačských příbězích nejlepší, to neustálé řešení morálních dilemat, to tady velmi schází. Navíc nechápu, proč už tvůrci nezopakují podobný souboj jako v Blavikenu, když evidentně choreografii zvládají skvěle (nic tak dobré s meči jsem léta neviděl, blíží se tomu snad jen Ned proti Meči jitra v šesté sérii Hry o trůny). Ne že by to nemělo dobrá místa, ale mutace do áčkového seriálu tak úplně neproběhla. Slabších 7/10

 

Jak to vidí Diego.Dorlan 

Geralt, Yennefer a Ciri. Oblíbené postavy z (kdysi pouze ve střední Evropě) populární knižní ságy si konečně našly cestu na naše obrazovky díky Netflixu. Zaklínače provázelo poměrně skeptické očekávání, ale výsledek je velmi vydařeným fantasy. Henry Cavill také ukázal všem, že jeho nadšení pro roli Geralta bylo opravdu upřímné a jako zaklínač naprosto zabodoval. Stejně tak patří poklona tvůrcům, kteří vzali v potaz větší obrázek a rozhodli se představit značné množství postav již v této řadě, abychom potom byli připraveni na jejich větší a často mnohem zásadnější role v budoucích sériích.

 

Zaklínač mě sice velmi potěšil, ale bohužel se nejedná o bezchybnou podívanou. Adaptace povídek, které jsou od sebe často dějově velmi odtržené, není tak snadná, jak se může na první pohled zdát. Zvlášť, když si tvůrci připravují i půdu do budoucna a rozhodli se představit tak všechny tři hlavní postavy najednou napříč celým seriálem. Vyprávění v různých časových obdobích a pro různé postavy může být rozhodně náročnější na sledování. Zvlášť, pokud se v tom divák nechce ztratit, což je bohužel největší riziko pro diváky neznalé předlohy. Osobně jsem si tuto nelineárnost užil, ale doufám, že s přibývajícími řadami se tento aspekt trochu více odladí.

 

Seriál jako celek stojí na vlastních nohách, za což jsem rád. Ano, některé věci jsou jiné než v knihách, ale díky tomu jsme si mohli užít nové věci, které obecně velmi mile překvapily, jako třeba většina děje Yennefer. Zároveň ale nejsme ochuzeni o mnoho skvělých momentů, které jsou velmi dobře adaptovány z knih. Celý seriál podtrhává skvělá hudba, která pomáhá budovat hutnou atmosféru a emoce. Lokace jsou z větší části velmi dobře vybrané. To stejné platí i pro casting. S valnou většinou postav jsem byl velmi spokojený, ale vůbec mi bohužel nesedla Lvice z Cintry. Celkově jsem velmi spokojený a už teď začnu pomalu vyhlížet druhou řadu, pravděpodobně za doprovodu některé z Marigoldových písní. 8/10

 

Jak to vidí do_Od:

Zaklínač byl z letošních seriálů mému srdci jednoznačně nejblíž, po zklamání jménem Mandalorian jsem si ale chtěl dát sakra dobrý pozor na vlastní očekávání, a proto jsem se rozhodl k tomu přistoupit nejen s maximální opatrností, ale zároveň střízlivý v tom, co je a není možné z knih přesunout do televize. A dopadlo to... dobře? 

Ze všeho nejdřív chci pochválit způsob, jakým tvůrci roztřídili jednotlivé časové linky. Kdyby se jelo chronologicky, čekali bychom na Ciri nejméně do konce série, spíš dýl, to samé pak s Yennefer, která by tím přišla o svůj bohatý background - a spoléhat se na to, že seriál unese jen samotný Cavill a epizodní monstra do té doby, než se vůbec rozjede hlavní příběh, to by asi nedopadlo dobře. Takhle se sice někteří diváci neznalí předlohy mohli ztrácet, tvůrci ale šikovně líčili drobky informací (Renfri zmiňuje první bitvu královny Calanthé poté, co ji předtím zmínila v jedné scéně samotná Ciri, takže si už v první epizodě můžou ti pozorní ledacos spojit) skrz celou první půlku, a představení širšího světa to podle mě velmi pomohlo.

 

Mohl bych toho vyzdvihnout samozřejmě víc. Cavillův herní hlas, který ke Geraltovi jednoduše sedí, výbornou Anyu Chalotru jako bouřlivou Yennefer (jedna z nejlepších ženských postav, které kdy byly napsané), skvělý souboj s meči z první epizody, nebo třeba soundtrack, který budu poslouchat celé svátky. Nenechte se ale zmýlit, první série Witchera má k dokonalosti pořád daleko. 

V prvé řadě je tu ta zkratkovitost. Osm epizod se najednou ukazuje jako málo, protože například druhá (nejvíce kritizovaná) a šestá (kupodivu oblíbená) epizoda byly vyloženě chudými bratříčky svých knižních povídkových předloh. V té první jsme se v seriálu nedozvěděli nic o Elfech, jejich pronásledování, jejich nenávisti k lidem, a vlastně specificky ani o jejich charakterových rysech. V té druhé zmíněné s draky už to bylo o něco lepší (vyjímaje efektů, ty byly tak trochu k pláči), pořád ale došlo na minimum filosofování, minimum kontinentální politiky i minimum představování ostatních ras jako např. Trpaslíků. Divák si v takových momentech zkrátka musí plno věcí domýšlet, a nebo se rozhodnout pro nezájem, což není dobré. Víc delších a lepších dialogů by v tomhle případě jedině pomohlo, tempo by šlo klidně zpomalit (vzpomeňme si na to, jak začínala Hra o trůny) a postavy i svět by si zasloužily z mého pohledu ještě o něco temnější pojetí. Svět Zaklínače není blýskavý, ani neustále akční, často je o tom, co hnusného se stalo o století zpátky nebo tisíce kilometrů dál. Zkrátka kontext je důležitý a tady mi občas chyběl. Přesto všechno jsem vlastně byl ve finále dost spokojený, především jsem tedy měl obří chuť to celé vidět ještě jednou, ale to už možná znovu souvisí s tím, jak blízká je mi v tomhle případě předloha. Tak či tak, jako čtenář i hráč hlásím nakonec spokojenost, ale zároveň doufám, že příště to bude o poznání lepší. 7/10

Vaše hodnocení
Nejlepší
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
Nejhorší
Hodnotit můžete až po přihlášení.
Verdikt
Hodnocení filmu:
8/10

Hodnocení u podobných filmů:
Hodnocení zbytku redakce:
Hodnocení čtenářů: (0)
Diskuze (22)

První dojmy

Mám-li volit mezi dvěma zly, nevolím raději vůbec…


Sdílet:
Letos rozhodně nebyla na seriálovém poli nuda. Dočkali jsme se mnoha zajímavých a povedených kousků (zároveň také některých méně povedených), ale za sebe mohu říct, že na žádný jsem se netěšil tolik jako na Zaklínače. Seriál již od počátku produkce provázelo mnoho skeptických komentářů. Potvrdily se obavy některých fandů anebo se koukáme na budoucí megahit od Netflixu?
 
 
Zaklínači jsou lovci monster. Byly geneticky upraveni tak, aby chránili lidi před nestvůrami, které je ohrožují a kletbami, které na sebe často sami sesílají. Služby těchto bezcitných mutantů jsou velmi drahé, ale lidé je potřebují k tomu, aby sami přežili. V tomto temném světě však osud chystá něco trochu jiného pro jednoho z nich – Geralta z Rivie. Zkušený lovec monster se bude muset postavit nespočtu nástrah, neboť je jedním ostřím meče osudu.

Zaklínač měl hodně vysoko nastavená očekávání a fanoušci by se nespokojili s ledajakou rutinně zpracovanou adaptací. Fanouškovská základna totiž vychází ze dvou táborů – knižního a herního. U nás jsou samozřejmě knížky známé, ale více na západ se značka Zaklínače těší popularitě zejména díky úspěchu videoher. Každý tak má určitou představu o tom, jak by měli určité věci vypadat a jak by se měl kdo chovat. S klidem ovšem mohu po úvodních dvou dílech říct, že se není moc čeho obávat a že vidle a pochodně můžete prozatím odložit, protože v úvodu série se Geralt představuje ve velmi dobré formě.

 
Seriál velmi slušně pracuje s epizodickými příběhy Geralta, jež prezentuje podobně jako v knize. Je zde ovšem určitá úprava vůči předloze. Ta je znát nejvíce na délce příběhů, které jsou zkracovány a ukazují převážně to hlavní z každého příběhu. Toto zkrácení příběhu je uděláno z toho důvodu, abychom se neseznamovali pouze s Geraltem, ale také s dalšími hlavními postavami – Yennefer a Cirillou. Obě mají v jednotlivých dílech vyhrazenou poměrně slušnou část stopáže a zejména u čarodějky s fialovýma očima se bavím kdykoliv je na scéně.

Zasazení příběhu do rozmanitých lokalit je sice vždy hezky vypadající, ale přeci jen se nejde ubránit dojmu, že sem tam by si divák znalý předloh pravděpodobně představil poněkud jinak vypadající scenérie. Ať už je ovšem Vaše představa jakákoliv tak lokality jsou vždy hezké na pohled a nepůsobí dojmem, že by byly úplně mimo. U jiných (Blaviken, Aretuza) zase nemohu nabídnout nic jiného než chválu. Efekty v seriálu vypadají dobře, byť by se určitě našel nějaký ten prostor pro zlepšení. Kostýmy bych zhodnotil stejným stylem jako efekty. Předpokládám, že hlavní výtkou vůči kostýmům bude nepříliš kladně hodnocená zbroj Nilfgarďanů, ani ta ale nebyla v úvodu rušivým elementem.
 
 
Nechronologické vyprávění příběhu a čas věnovaný třem různým postavám možná nemusí být ideální zážitek pro každého, ale rozhodně se jedná o zábavnou podívanou. Hodinové díly utíkají jako voda a nemáte šanci se u nich nudit, protože postavy a jejich problémy jsou dobře napsané i zahrané. Zatím se tedy očekávaný seriál jeví jako vcelku povedený a osobně budu doufat, že mě ve zbytku série ještě překvapí něčím dalším a hodnocení půjde o kousek výše, než jaké dávám nyní. 
Vaše hodnocení
Nejlepší
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
Nejhorší
Hodnotit můžete až po přihlášení.
Verdikt
Hodnocení filmu:
8/10

Hodnocení u podobných filmů:
Hodnocení zbytku redakce:
Hodnocení čtenářů: (0)
© Copyright 2000 – 2020 Všechna práva vyhrazena.