Po několik epizodách se ukazuje, že to není až taková hrůza, jak se po pilotu zdálo, je to fajn seriál, ale prostě tady chybí humor, což je u sitcomu trošku zásadní nedostatek. Zjevně má vše táhnout Josh Gad a jeho mírně retardovaný, i když vše na konec napravující (jak originální), prezidentský synek, ale ten, ač je často na správné cestě, to většinou přežene a z humorné scénky se vyklube nevtipná směs trapnosti a hlouposti. Tím, komu se nejspíš nejvíc zasmějete, tak je pouze Jenna Elfman coby první dáma, která si postupně krade celý seriál pro sebe. Po příšerném pilotu došlo k jistému zlepšení a ve třetí a čtvrté epizodě se tak 1600 Penn dostává alespoň k solidnímu průměru. K tomu přispěl hlavně rasistický senátor v podání Stacyho Keache a upozadění (možná dokonce zrušení) rolí dvou nejmladších dětí v Bílém domě, ty by tam stejně jen rušili a jediné, co do seriálu přinášely byly stereotypy v podobě nadprůměrně chytrého dítěte a zřejmě módní prvek, který má za účel splnit americké kvóty a do televize dosadit alespoň jednu homosexuální postavu. Těžko tak říct, zdali můžeme s těmito postavami po dvoudílné absenci počítat nebo je Gilchristovi dali raději k adopci.

Proč dát 1600 Penn šanci:

• pokud z nějakého důvodu odmítáte sledovat podobné a lepší sitcomy
• máte-li každý týden 20 minut volného času, se kterým si nevíte rady
• Josh Gad

Proč se 1600 Penn vyhnout:

• tuctová podívaná, která náročnějšího diváka nemůže uspokojit
• je to prostě nuda
• Josh Gad