Kabelovka Cinemax nikdy nepatřila mezi velké a megaúspěšné stanice, na seriálovém rybníčku ovšem měla své nezaměnitelné místo. Zaměřovala se totiž na akční chlapácké seriály, které už se dneska příliš netočí. Nekompromisní kousky drsné jak šmirgl papír s postavami, z nichž teče testosteron a charisma. Ostatně takové pecky jako Protiúder, Banshee či minisérie Quarry mluví za vše. Bohužel však v tomto případě musím už opravdu používat minulý čas. Hlavouni Cinemaxu se totiž před pár měsíci rozhodli nadobro ukončit svou seriálovou produkci a jediným kouskem, který jim ještě zůstal na skladě, byla druhá série Bojovníka. A z té se vyklubala ta nejlepší a nejšťavnatější rozlučka, jakou si tamní kravaťáci mohli přát. A která zároveň naplno ukazuje nezaměnitelnou sílu a kouzlo celé stanice.

Představuji si tu schůzku mezi vedením Cinemaxu a showrunnerem Jonathanem Trooperem a spol. nějak takhle. Tvůrci šli po ne zrovna ratingově oslnivých výsledcích první řady bojovat za další nášup a hlavouni Cinemaxu jim dali nabídku, která nešla odmítnout. „Troopere, něco vám povím,“ začal člověk z vedení Cinemaxu. „Sledovanost sice nemáte kdovíjakou, ale ohlasy kritiků i diváků jsou výtečné. Na Cinemaxu chceme se seriály skončit, ale vám dáme ještě jednu šanci a většinu našich zbylých prachů, když mi slíbíte jednu věc. Že natočíte ten nejdrsnější, nejbrutálnější a zároveň perfektně natočený kousek široko daleko. Že Cinemaxu zařídíte kulervoucí zakončení jedné éry, na něž budou naši věrní diváci dlouho vzpomínat.“ A Trooper se jen s pochopením usmál a plácli si. Jasně, otevřený konec série hází mé teorii trochu klacky pod nohy. I přesto si říkám, že podobné zadání museli tvůrci snad opravdu dostat. Kousek podle námětu legendárního Bruce Lee je totiž ve své druhé štaci tak famózní podívanou po všech stránkách, až to bere dech.

Abych ovšem aspoň trochu utlumil své chvalozpěvy, shrneme si malinko děj. Ah Sahm se po porážce v osudovém boji ocitá zpátky v gangu Hop Wei, jenž stále udržuje velmi tenký mír s konkurenčním tongem Long Zii vedený Sahmovou sestrou Mai Ling. A právě té se chce hlavní hrdina pomstít a společně s nejlepším kamarádem Junem rozehrává velmi nebezpečnou hru. Atmosféra mezi Číňany a Iry pak začíná čím dál více houstnout. Policista O'Hara má sice se svým parťákem Leem Čínskou čtvrť na starost, dost mu však situaci komplikuje fakt, že kvůli svým dluhům musí dělat vymahače pro nemilosrdný gang Fung Hai. A dusno začíná být také v kanceláři starosty San Francisca, jemuž dělá vrásky nejen čínská otázka, ale také manželka Penelope, která se po smrti otce snaží udržet na nohou rodinný byznys. A to je vlastně jen zlomek zápletek, jež nám hodně nabitý scénář servíruje.

Ne, Bojovník opravdu není jen akční pumelenicí se špičkovou choreografií a lahodnými akčními scénami. Těch je tu samozřejmě požehnaně, a v tak parádním podání, že z toho budou fandové asijských mlátiček slintat blahem. Jenže ještě více než v první řadě tu platí, že akční stránka je vlastně „jen“ jednou z velkých devíz projektu, jenž by svým způsobem skvěle fungoval i bez ní. Seriál je hlavně vrstevnatou a až nečekaně dobře napsanou gangsterkou, která vás ukáže hned několik společenských skupin San Francisca. A ze všech sfér i zápletek dokáže vydolovat absolutní maximum. Zatímco v první sérii se spíš v mnoha ohledech budovala atmosféra a půda pro věci příští, zde se jede po povinně pomalejším úvodu prakticky nadoraz, atmosféra houstne nebývalým způsobem, téměř každá epizoda vygraduje nečekaným i napínavým momentem a dočkáme se i několika sympatických twistů.

Scénář je pak tentokrát silnější zejména díky výtečné práci s postavami a paradoxně také tím, že hlavní postavu Ah Sahma často odkládá na druhou kolej. Ústředních charakterů je tu tentokrát hned několik a scenáristé s nimi pracují tím nejlepším způsobem. Postavy jsou neskutečně propracované, komplexní, hezky nečernobílé a vy vlastně občas bude fandit i aktérům, kteří stojí na druhé straně barikády. Tvůrci si navíc neberou s obyvateli špinavého San Francisca žádné servítky. A když už si divák myslí, že se dostaly postavy až na samotné dno, nechá je scénář v některých případech spadnout ještě hlouběji. A to vše ve správně špinavém, drsném a brutálním podání, v němž se nejde pro krvavý šrám daleko. A šrámem to skončí jen v tom nejlepším případě.

Čím se dostáváme obloukem zpátky k akčním sekvencím, jež momentálně nemají na seriálovém rybníčku konkurenci. Ano, i Gareth Evans s loňským Gangs of London a svou syrovou a intenzivní akcí musí nakonec pokleknout před Jonathanem Trooperem, jenž po Banshee znovu ukazuje, že mu tenhle žánr neuvěřitelně sedí. Bojovník si totiž ze svých předobrazů opravdu bere to nejlepší, choreografie srší nápady a je za všech okolností přehledná, adrenalin by se dal krájet a tvůrci ždímají střety některých borců (Joe Taslim vs. Dustin Nguyen!) opravdu až na dřeň. Příznivce žánru pak potěší např. mexická arénovka. Dokonalou kombinací akce a výtečně vystavěného scénáře je pak dechberoucí devátá epizoda, jež je na jednu stranu mrazivá, ale zároveň obsahuje nejeden lahůdkový odkaz (nunčaky!). Ostatně celá série je po režijní stránce neuvěřitelně sebevědomou a precizní záležitostí s parádní dobovou atmosférou, v níž autoři dokážou z nejspíš asi ne zase tak velkého rozpočtu vytěžit opravdu každý cent. Což je vidět také na výborné a v jistých záběrech opravdu nádherné vizuální stránce.

Při sledování druhé sezóny Warriora jsem si nejednou vzpomněl na netflixovského Daredevila. Také komiksový hrdina byl ve své první štaci po příběhové stránce spíše jen sympatickým odrazem a nadechováním autorů k neskutečně našlapané dvojce, která celý svět, konflikty i nastavené motivy rozšířila a využila tak nevídaným směrem, až z toho divákovi padala brada. A krvavé řádění Ah Sahma je v tomto ohledu v podstatě úplně stejné. Bojovník je ve své druhé sezóně zkrátka dokonalým mixem chlapácké akční podívané, pocty asijským mlátičkám a nekompromisního gangsterského dramatu s tak špičkově napsanými postavami, za něž by se nestydělo ani nejedno oceňované drama. O to víc zamrzí, že se tahle pecka stále po hříchu pohybuje pod diváckým radarem a šance na třetí řadu jsou kvůli zmiňovanému rozhodnuti Cinemaxu velmi malé. Ano, závěr mohl být vzhledem k situaci uzavřenější, i přesto se jedná o jeden z nejpřehlíženějších televizních kousků loňského roku, jejž byste už měli sakra dohnat!