Zorientovat se v moderní rychlokvaškami přehlcené seriálové době je leckdy o nervy. Příklad? Kovanému televiznímu fanouškovi už dnes pravděpodobně po letech přijde, jako by snad každý týden vznikaly nové a nové podprůměrné kriminálky – o které ale doopravdy nikdo nestojí. Levně vypadající klony Bruckheimerovy CSI řady se na diváka neustále valí ze všech stran, nabídka dalece převyšuje poptávku. To se pak snadno přihodí, že se v takové spoušti nakrásně ztratí jedno pekelně tíživé drama. American Crime sice názvem svádí k zaškatulkování mezi tucty splachovacích krimošek, přitom je ale dramaturgicky někde úplně jinde.

Než se dostanu k tomu, že si drámo scénáristy oscarového 12 let v řetězech napravuje pošramocenou reputaci hlavně třemi posledními epizodami, dovolím si ještě ve stručnosti zrekapitulovat děj. Mladým manželům Skokieovým, Mattovi a Gwen, vtrhnou do domu v kalifornském Modestu místní "feťáci". Začnou krvavá jatka. Matt je na místě zastřelen, jeho žena skončí po brutálním útoku znásilněná v městské nemocnici. Na místo činu se bleskurychle sjíždí nejen policie, ale i šokovaní pozůstalí následováni vlezlými médii. Jak se totiž záhy ukáže, celá vražda měla dle všeho rasový podtext, kterážto skutečnost odstartuje celou řadu nešťastných příhod. A to je teprve začátek.

V každé další epizodě American Crime citelně přituhuje. Tohle vážně není seriál takového druhu, kdy se v pilotu všechno ošklivě pokazí, a potom už se jen otřepaně napravují dávné křivdy, postavy se na každém rohu poplácávají po ramenou a všude kolem je navíc spousta láskyplných slziček. Ne. Z American Crime vám jako divákům dobře rozhodně nebude, a pakliže jste právě dokoukali srdíčkového Outlandera a hledáte, na čem v bedně dále spočinou zrakem, dejte si rovnou otočku o stoosmdesát stupňů. Tady budou padat hlavy.

Šrámy na těle i na duši v depresivní pecce od ABCPokud bych měl na ponurém seriálovém zářezu stanice ABC (žádná kabelovka, opravdu??) nejvýše vyzdvihnout dvě věci, pak to bude neodmyslitelná depresivní vyprávěcí složka a herečka Felicity Huffman. Svébytná mamina, kterou mnozí známe z výborných Zoufalých manželek, si v American Crime střihla roli odevzdané rváčky za spravedlnost poté, co jí zdrogovaní afro-američané zavraždili milovaného syna. Syna, který měl nepěkná tajemství. Což ale nadmíru proaktivní Barbara přezíravě nevidí a místo toho se jen se snaží, aby si skrze vlastní skrývané deprese vylila zlost na pohnutém justičním systému a také všech, kteří nemají stejnou barvu kůže jako ona. Protože jsou to beztak všichni kriminálníci!

Prozíravý televizní casting agent odvedl perfektní práci. Postavu Huffmanové nelze nenávidět a schválně si počítejte, kolikrát se přistihnete s hříšnými myšlenkami na její nemilosrdné uškrcení. Pokaždé, kdy zhrzená Barb otevře ústa a začne se razantně a s chladnokrevným přesvědčením ublížené matky dožadovat trestu smrti pro vrahy jejího potomka, si budete rvát vlasy na hlavě. Takto epesně odehraný part jsme tu neměli měsíce. S rukou na srdci seriálového fandy tvrdím, že vám nejen za tohle těch jedenáct mrazivých částí nepochybně stojí. Abyste se s mírným předstihem osobně podívali, kdo bude za pár měsíců usilovat o čerstvé televizní ceny všeho druhu.

Štěstí přitom je, že American Crime nestojí jen na hercích. Díky nenápadnému, ale vcelku líbivému hudebnímu podkresu a osobitým režisérům zde totiž nezakrytě funguje i všechno ostatní. Jen se holt občas stane, že jakmile nesledujete vícero epizod za sebou, dochází k nemalé roztříštěnosti děje. Přesně proto jsem na začátku psal o výtečných závěrečných třech tužších částech, které jsem shodou okolností zblajznul za jediný večer. V tomto případě se tedy potenciálním nováčkům rozhodně vyplatilo počkat, a kdo si nyní více než dva měsíce od premiéry sesyslil kompletní sezónu, čeká jej vskutku nezapomenutelný dramatický maraton.

Už se ale nepiďte po dalších informacích, a koukejte. American Crime mapuje dlouhou cestu od spáchání trestného činu k finálnímu soudnímu rozsudku způsobem, který jsme v televizi doposud neviděli. V prosklených státních budovách úřadujících mocipánů nejde nic podle plánu a byrokracie tu rozežírá stejnou měrou jak mozkovny pachatelů trestných činů, tak i jejich obětí. Nevinnost, naděje a odhodlání jsou v lejstry obtěžkaném světě kriminální justice sprostými slovy, jejichž užíváním se dobrovolně pasujete do rolí krvácejících mučedníků. Dobro a zlo neexistuje. Prioritou je vyřešený soudní případ, smetený v neuspokojivém verdiktu z naleštěného ebenového stolu. Máte na něj žaludek?