Tak, úspěšný vstup do Nového roku už máme za sebou a nyní se pomalu, ale jistě začínáme těšit na to, co nás v televizi čeká letos. A že toho bude opravdu dost, se dočtete už za pár dní ve shrnujícím článku. Pojďme se ale nicméně ještě na moment vrátit na samotný sklonek roku 2015, protože právě v něm se nám BBC rozhodla nadělit novou třídílnou adaptaci známé knižní předlohy Deset malých černoušků, za kterou stojí slavná spisovatelka Agatha Christie. A protože trailer vypadal jako něco, co by každý fanoušek depresivního anglického počasí, dobových dramat a špičkových hereckých výkonů chtěl vidět, píšu tuhle recenzi vlastně jenom proto, abych vás ubezpečil. Ubezpečil o tom, že vás tyhle tři hoďky rozhodně mrzet nebudou.

Ten příběh už snad ani nemá cenu představovat, knížka se dočkala tolika filmových a divadelních zpracování, že jen stěží narazíte na člověka, který by o deseti lidech, kteří jsou pod různými záminkami pozváni na tajemný ostrov poblíž anglického pobřeží, aby následně všichni byli po večeři obviněni z vraždy, už alespoň jednou neslyšel. Mnohem důležitější je zmínit, že ani v tomhle případě se s dějem nijak neexperimentuje a jedná se o vcelku věrnou adaptaci, ve které se tedy klade důraz především na herce a režijní pojetí. A v obou případech je nutné složit všem zúčastěným poklonu, protože stejně jako postavy, i tvůrci jsou v takovémhle případě pod nepřetržitým dohledem přísného diváka. A ani tady se nikdo žádného selhání nedopustil.

Hned v úvodu vás pohltí koláž krásných, byť chaotických záběrů, ve kterých se vám útržkovitě představí nejen hlavní postavy, ale také krátce jejich minulost a i to, co se pro ně chystá. Na první pohled je třeba trpělivost, protože seriál si z počátku zdá se s nějakým vysvětlováním nehodlá lámat hlavu, nicméně je to jenom blaf. Smysl přijde a ani na něj nemusíte dlouho čekat. Vlastně tak jde jenom o to, jestli vás nastíněná zápletka a těch několik na první pohled nesouvisejcích lidí dokáží zaujmout, přičemž v obou případech by mělo být díky skvělé předloze předem jasno. Lidé odjakživa rádi přichází věcem na kloub.

Zároveň se vyplatilo vsadit na známé tváře. Máme tu sympatického Aidana Turnera, který se proslavil rolí jediného trpaslíka ve Středozemi, který dokázal úspěšně sbalit elfskou hraničářku nebo třeba taky Charlese Dance, slavného Lannisterského tatínka ze Hry o Trůny. Plus půl tuctu dalších herců a hereček, které už jste někde předtím viděli. A přesně díky nim a jejich umění vás dokáže tahle rozjíždějící se pátračka po tom, kdo a proč je na ostrově skutečným vrahem, když ne zahradník, tak neochvějně bavit. Navíc vzhledem k tomu, že se neustále bude něco dít a postavy neustále odhalují nové skutečnosti, se nemáte vlastně ani čas začít nudit. Ba naopak, spíš máte nutkání si ihned pustit další díl. Protože zvědavost budí závislost.

Jenže to všechno je opět dáno tím, že se prostě a jednoduše vychází z velmi dobře napsané knížky a tudíž není problém podle ní napsat kvalitní scénář. A jakmile si tohle uvědomíte, že tvůrci vlastně téměř ani nemohli udělat chybu, něco pokazit, že všichni vlastně jeli tak trochu na jistotu, ztratí ono vyprávění něco málo na svém kouzlu. Což bylo asi nevyhnutelné, ale přesto nás to může zamrzet. Po řemeslné preciznosti a vynikajících hereckých výkonech tak samozřejmě hodnotím jako vyšší nadprůměr, stejně tak můžu i s klidným srdcem tuhle adaptaci doporučit, abychom ale mohli mluvit o něčem opravdu nezapomenutelném, nečekaném nebo zásadním, k tomu bohužel přece jen něco chybí.