Ne, že by mi byly proti srsti úplně všechny druhy komedií, parodie ale vážně zrovna nemusím. Na druhou stranu zase víme, že člověk se rád zasměje v podstatě kdykoliv, no a třeba takové Žhavé výstřely dnes platí za korunovanou klasiku všech parodických klasik – sorry, Leslie Nielsene. Když se tedy řekne moderní televizní parodie, či chcete-li rovnou kriminální řachanda (Spoonerovo oblíbené slovo), vybaví se divákům pravděpodobně Brooklyn Nine-Nine anebo povedená A Touch of Cloth. Už máte hrubou představu? Fajn. Novinka Backstrom je totiž dalším klonem čím dál populárnějších policejních taškařic.

Ani od tvůrce Harta Hansona (Bones) ovšem žádné otravné laugh tracky vkládané do stopáže nečekejte, tady se sází na bezchybný divákův důvtip. Švihlé metody detektivního vyšetřování oplácaného Backstroma se permanentně tváří natolik vážně, že by mohly z fleku konkurovat těm nejtrapnějším kriminálním dramatům. Jenomže tady je to celé schválně: pozůstalý si prohlíží fotografie z místa činu na zahalené mrtvole oběti, prvním podezřelým je automaticky černoch, a případ rozlouskneme tak, že vyslechneme uplakanou dívčinu ze strip baru. Smrtelně vážné policejní postupy dostávají v tomhle seriálu takzvaně na prdel.

Legrace se ale koná jen tak nějak napůl. Zhovadilého Everetta Backstroma si střihnul chválený komik Rainn Wilson, o jehož talentu si můžete udělat názor třebas díky anti-superhrdinskému filmu Super. Backstrom rovná se oplácané nesympatické arogantní prase, které by si v určitých aspektech asi parádně rozumělo s Gregorym Housem nebo Hankem Moodym. Sebeneuctivý detektiv sice trpí nadváhou, ale žere hamburgery, chlastá a kouří, protože je mu to upřímně jedno, a protože život je čím dál tím kratší, že ano. V práci si Backstrom dělá z kolegů dobrý den, uráží je a vždy se snaží, vytřískat z případu co nejvíce benefitů pro svou persónu.

Nechtěně trapný anebo mazaně vtipný seriál?Co třeba oběd zadarmo? Myslíte, že na něj mají bez rozdílu nárok všichni vyšetřovatelé krvavých případů? Nikoliv. Ti, co nafasují sebevraždu, údajně ostrouhají – z výhod v podobě stravného se může dlouhodobě těšit pouze obětavá mordparta. Typická scéna v Backstrom potom vypadá následovně: Everett vkročí za žlutou pásku, odhodí vajgl na místě činu a spatří oběšence. "Vražda!" ozve se okamžitě z tlouštíkových úst, načež kolegové jen kroutí hlavou. Znovu však opakuji, že se to celé prezentuje jako seriózní drama, nikoli jako odlehčená komedie. Divák musí sám vědět, kdy se smát, na nápovědy se tu moc nehraje.

Tým hláškujících poldů (tenhle se vyjadřuje jako předčítač Shakespearových básní, tahle dává Backstromovi sežrat jeho sebestřednou aroganci, další zase poučuje vyslýchané jako živoucí moralistická bible apod.) rozjíždí pátračku po vrahovi, který nakonec ani nemusí existovat. Sem tam fórek uhodí hřebíček na hlavičku, jindy se peprný gag ztratí anebo se pro změnu utopí v trapnosti. Foxové si se seriálem ukousli převeliké sousto; čtyřicet minut pilotu si žádá divákovu neustálou pozornost, aby mu náhodou neunikl jediný vypointovaný dialog. Prvních dvacet minut je hledání móresů vážně zábava, ke konci již ale kadence fóru buďto nudí, či se opovážlivě poroučí do ztracena.

Jenomže Rainn Wilson. Eso v rukávu. Ústřední herecký talent parodické show si krade seriál pro sebe a jeho sebedestruktivní hajzlík je natolik atypickou postavou, že si jej dost možná zamiluje spousta fandů komediálních zářezů v bedně. Ani já se koneckonců nestydím přiznat, že se v Backstromovi až příliš často vidím jako gaučový povaleč, co by se v práci nejradši pořád jenom flákal, žral pizzu, a házel sexuálními vtípky po sexy kolegyních. Motto? Svět patří sobcům, na ambiciózní zastánce světového míru kálí pes. Hlavní je, abychom si svých pět minut pozemské slávy pořádně užili. Tečka. Pokud se snad někde ve skrytu vlastní prohnilé duše oháníte podobnými kousavými moudry i vy, dejte buranskému poldovi klidně šanci.